Přejeme vám dobrý rok! Bez nekompetentních vzteklých vozků!

„Představme si vzdělávací systém jako koně, kterého budeme nejprve trápit hlady. Pak s překvapením zjistíme, že netáhne, spíše se plouží. A abychom ho povzbudili k výkonu, začneme ho více bičovat.“ Bohumil Kartous sice mezi diskutujícími na České škole nesklízí právě velké sympatie, myslím nicméně, že tento jeho obraz mohou učitelé ocenit. Jistě, někteří by mezi ty zuřivé vozky, kteří bičují zemdlelé zvíře, zařadili právě i Kartouse a jeho kolegy udělující dobré rady...

Každopádně:

Češi a Britové slaví světový úspěch s extra výkonným laserem

Čeští vědci ve spolupráci s Brity předčili konkurenční týmy z USA, Japonska a Francie a vyvinuli laser s extra silným výkonem. V uplynulých zhruba 15 letech, kdy se o to vědci po celém světě snaží, se to nikomu nepodařilo, my jsme první, řekl ČTK vedoucí laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy Tomáš Mocek. Výkon 1000 wattů umožní, aby laser pracoval daleko rychleji a efektivněji, tedy opracovával větší plochy materiálů. Jeho vlastnosti už chtějí vyzkoušet firmy z Česka i zahraničí například v leteckém průmyslu.

Bohumil Kartous: České školství je zoufale podfinancované. Učitelé a školy jedou na těžké redukční dietě, takřka na vzduch.

„Představme si vzdělávací systém jako koně, kterého budeme nejprve trápit hlady. Pak s překvapením zjistíme, že netáhne, spíše se plouží. A abychom ho povzbudili k výkonu, začneme ho více bičovat,“ píše v MF DNES Bohumil Kartous v komentáři o situaci českého školství. Kartous tvrdí, že českému školství politici stále nabízí jen pseudořešení a nevěnují dostatečnou pozornost základnímu problému: Jeho zoufalému podfinancování.

Novinky v roce 2017: Jednotné přijímačky, povinná školka, změna zápisů, změna maturit... Jednání o platech, kariérním řádu a změně financování škol.

ČTK shrnuje hlavní novinky a plány, které čekají školství v příštím roce. Na jaře se poprvé plošně uskuteční jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol. Všichni uchazeči o studium maturitních oborů budou muset napsat testy z matematiky a českého jazyka, které připraví a vyhodnotí Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT).

Singapurský paradox: Úspěch v testech PISA nemusí znamenat inovativní výuku pro budoucnost

Singapur se už od roku 2006 umisťuje na předních příčkách mezinárodních žebříčků PIRLS, TIMSS a PISA, a to jak v matematice nebo přírodních vědách, tak ve čtenářských dovednostech a schopnosti řešit problémy. Výsledky singapurského Střediska výzkumu pedagogiky a praxe přitom ukazují, že singapurská výuka je postavena zásadně na předávání předepsaných znalostí, učitel většinou mluví k celé třídě, používá sekvence otázek a odpovědí ke kontrole zvládání učiva, postupuje podle učebnice a doprovodných pracovních listů, které musí žáci vyplňovat za domácí úkol. Pokud kantoři použijí inovativní metody, je cílem hlavně správně odpovídat, nikoli porozumět problému. Na paradox upozorňuje server scio.cz.

V Rakousku plánují zavedení hodiny tělocviku každý den. V Česku to prý prosadit nelze.

Rakušané zřejmě zavedou v příštím školním roce na základních školách každodenní hodinu tělocviku. Chtějí tak vrátit děti k pohybu. V Česku je údajně podobný projekt nereálný. Informuje server Týden.cz.

V osmnácti mu naslouchá ministryně, mění zákony. Teď aktivní maturant chystá středoškolskou revoluci

Není moc osmnáctiletých kluků, kteří za jediný rok dokázali na ministerstvu prosadit hned dva své návrhy. Předsedovi České středoškolské unie Štěpánu Kmentovi a jeho týmu se to povedlo. Jako zástupce až 30 tisíc středoškoláků dokázal přesvědčit ministryni školství Kateřinu Valachovou ke zmírnění pamlskové vyhlášky tak, aby se nakonec netýkala středních škol. Na popud unie také ministerstvo doplnilo zákon o reformě financování škol tak, aby byly hodiny matematiky rozdělené do dvou skupin, a učitelé se tak žákům mohli věnovat individuálně. Kmentův portrét přináší server Aktuálně.cz.

Norská inspirace pro regionální univerzity

Výzkum, který porovnává situaci českých a norských vysokých škol přinesl pro české školy několik zajímavých námětů. Především nutnost orientovat se také na „netradiční skupiny studentů“.

Ústecká univerzita staví nový areál za 600 milionů

Ústecká Univerzita J. E. Purkyně rozjela přípravy největší investice ve své historii. Příští rok zahájí stavbu Centra přírodovědných a technických studií. Nový objekt bude sloužit přírodovědecké fakultě, která se do něj přestěhuje. Využívat laboratoře budou také studenti fakulty životního prostředí a fakulty výrobních technologií a managementu. Škola má na stavbu přes 607 milionů korun, z nichž většinu poskytlo ministerstvo školství, spoluúčast univerzity je 12,6 milionu. Informuje MF DNES.

Manfred Spitzer: Mládež by měla být před internetem chráněna až do 14–16 let

Nové číslo Přehledu informací ze zahraničí, který vydává ČŠI, přináší mimo jiné upozornění na televizní debatu psychiatra Manfreda Spitzera, který je známý jako kritik digitálních technologií, (v češtině vyšly jeho knihy Digitální demence a Kybernemoc). Přehled se také věnuje výsledkům šetření PISA, plánům na budoucnost školní inspekce v Dolním Sasku nebo investicím do mládeže ve Švédsku.

Ondřej Šteffl reaguje na názory Otty Daňka na řízení školství: Soubor nehorázností a drzostí

Na svém profilu na Facebooku Ondřej Šteffl zareagoval na článek publikovaný na České škole: „Soubor takových nehorázností a drzostí jako od Otty Daňka jsem už dlouho nečetl. Místopředseda Asociace exportérů a předseda představenstva ATAS elektromotory například píše: „Potřebujeme inženýry, ne politology. Stát by měl proto zajistit, aby skladba oborů na školách více odpovídala potřebám zaměstnavatelů,“ Sakra, kdo to potřebuje? Pan Daněk? Proč by to měl stát zařizovat pro pana Daňka, či akcionáře fy ATAS. Nechápu.

Laďka Ortová polemizuje s Danielem Hůle: Kdo protestuje proti domácím úkolům?

Reaguji na článek Daniela Hůle s názvem Domácí úkoly přicházejí draho. Rozvíjí v něm tezi, v které „domácí úkoly běžné rodiny okrádají o čas, rodiny sociálně znevýhodněné je často nezvládají vůbec“. Případné oponenty briskně ocejchoval jako osoby trpící „mazáckým syndromem“ – většina dnešních rodičů totiž v dětství běžně psala prudivé domácí úkoly a dodnes na to nelibě vzpomíná, stejný diskomfort nyní dopřává i vlastním dětem.

Milan Uhde: Na výchovu k občanství nemají rodiče čas a školy odvahu

Rodina a škola by měly být prostředím, kde každý dostane nejen vzdělání, ale také všeobecný rozhled. Milan Uhde, jenž byl hostem povánočního Interview ČT24, je však přesvědčen, že ani rodina, ani škola tyto úkoly v současnosti neplní. Rodiče jsou příliš unaveni a škola se zase bojí, aby v rámci občanského vzdělávání nebyla obviněna z politické propagace. Výsledkem jsou však zmatení a snadno ovladatelní občané.

Student Josef Škrdlík: Seminář Projektu Kepler „Jak si vylepšit vlastní školu“

Vzdělávací iniciativa Projekt Kepler vznikla před necelými dvěma lety na Gymnáziu Jana Keplera. Na škole organizuje pravidelné přednášky a diskuze, provozuje debatní klub nebo Nástěnku inspirace a v neposlední řadě se podílí například na tvorbě školního časopisu. Mezi její čerstvé aktivity patří také semináře „Jak si vylepšit vlastní školu?”, které pořádá pro studenty středních škol. Jeden takový seminář se v polovině prosince konal na Gymnáziu Nad Kavalírkou.

Alena Brabencová o studiu v Anglii: Známky tady nemají význam.

„Známky tady vlastně nemají vůbec žádný význam. Slouží pouze jako reflexe pro žáka i pro učitele, kde se může zlepšit a učitel mu poskytne rady a doporučení, jak se vylepšit. Mnohem větší důraz je kladen na učitelský komentář o žákovi a o tom, jak prospívá a jak se chová ve třídě,“ popisuje sedmnáctiletá studentka Alena Brabencová rozdíly mezi českým a anglickým školstvím. Brabencová získala milionové stipendium ke studiu v zahraničí a tak gymnázium v Mimoni vyměnila za prestižní internátní školu Reddam House Berkshire v jižní Anglii. Už čtvrt roku zde studuje literaturu, historii a byznys, v budoucnu by chtěla absolvovat Oxford. Rozhovor s ní přináší MF DNES.

Jaroslava Indrová pro Českou školu: Neházejte zodpovědnost za vše na školu

Dnes jsem narazila na internetu na text Libuše Tomanové Vlastní cestou. Píše v něm mimo jiné, že nechce, aby se její děti našly až ve třiceti jako ona. Dále mě v textu zaujalo, že dítě prý tráví příliš mnoho času nad tím, co ho nebaví, a nevěnuje se – nezbývá mu na to čas – tomu, v čem by mohlo být dobré. Dále říká: „Všimla jsem si, že co mé děti nejvíce baví, se v běžné škole často nevyučuje. Například: rozdělat oheň, uvázat uzel, uvařit si na ohni oběd, poznat ve volné přírodě, kde je sever…“

Otto Daněk: Podporovat školy ano. Ale jen některé. Potřebujeme řízené školství

„Potřebujeme inženýry, ne politology. Stát by měl proto zajistit, aby skladba oborů na školách více odpovídala potřebám zaměstnavatelů,“ říká místopředseda Asociace exportérů a předseda představenstva ATAS elektromotory Náchod Otto Daněk v rozhovoru pro MF DNES. Kritická situace si podle něj žádá řízené školství, v němž by stát finančně preferoval nedostatkové obory.

Bohumil Kartous pro HN: České školství stále neví, kam míří

Zkusme místo tradičního rozebírání jednotlivých událostí poodstoupit a pořídit plastický snímek českého vzdělávání z hlediska vnitřních vztahů, které ho utvářejí. Jak napsal ekonom Daniel Münich, jedním z největších problémů českého vzdělávání je, že nejsme schopni elementární dohody na tom, kam ve vzdělávání směřovat.

Školy výuku postižených dětí zvládají. Tíží je ale papírování

„Máme dost dětí se speciálními vzdělávacími potřebami už z dřívějška, to se pro nás nezměnilo,“ říká ředitelka Základní školy K Dolům v Praze Běla Outratová pro Hospodářské noviny. Na vedení škol a učitele ale podle ní dolehl neuvěřitelný nárůst papírování. „Písemně musíme dokladovat mnohem víc věcí než předtím,“ popisuje Outratová.

Kateřina Šedá o dětech z „brněnského bronxu“: Nechtějí studovat, ale na pracák. Je to vzorem v rodině.

„Říkají, že největší problém je, že mají děti v segregovaných školách. A když jsem jim odpověděla, že školy, které nejsou segregované, mají hrozně blízko, že za půl hodiny jsou v centru města a můžou děti přihlásit do jiné školy, často jsem slyšela, že je to moc daleko. Neslyšela jsem ´Oni nás nevezmou´ nebo ´To nejde, už jsme s nimi jednali´,“ říká výtvarnice Kateřina Šedá v rozhovoru o tom, jak mapovala život v „brněnském bronxu“, tedy oblasti v okolí ulice Cejl, kde žijí převážně Romové. Rozhovor přináší server iDNES.cz.

Eva Adamová k výuce matematiky a Hejného metodě: Učitel je na place od toho, aby poznal, v čem se cítí pohodlně žák

Eva Adamová vstoupila do diskuse k článku o rozšiřování Hejného metody pro výuku matematiky a cituje z něj názor Jany Strakové: „Není dobré nutit učitele násilně do něčeho, v čem se někteří z nich necítí pohodlně“. Adamová pokračuje: „Zajímalo by mne, zda paní Straková někdy vůbec učila matematiku, nebo jestli je jaksi expertkou na školství obecně. Ono přece vůbec nejde o to, zda se v něčem cítí pohodlně učitel. Učitel je na place od toho, aby poznal, v čem se cítí pohodlně žák, tedy jinak řečeno, která metoda žákovi v daný okamžik vyhovuje.

Česká Afrika. Dětem z ghett hrozí podobně krátký život jako v Burundi

Ve vyloučených lokalitách, těch nejchudších a nejzanedbanějších oblastech Česka, mají novorozenci naději na podobně dlouhý život jako jejich vrstevníci v zaostalých afrických zemích Burundi nebo Guinea-Bissau. Lépe na tom jsou i Indové nebo Keňané. Vyplývá to z údajů Agentury pro sociální začleňování. Informuje server iDNES.cz.

Fokusní skupina #COMPETENCES: Jak ctít demokratické hodnoty i ve virtuálním světě

„Občankáři“ zvou občankáře, ale i další kolegy se zájmem o on-line svět a děti a mladé lidi v něm, do fokusní skupiny nového projektu #COMPETENCES. Cílem skupiny je najít odpovědi na otázky: Jaký potřebuje být a co potřebuje dítě a mladý člověk umět, aby dokázal spokojeně žít v demokratické společnosti? A co potřebuje, aby mohl demokratické hodnoty ctít i ve virtuálním světě? Mohou jej podpořit učitelé, vedoucí oddílů, zájmových kroužků, sociální pracovníci?

Studenti v Praze rozdávali jídlo bezdomovcům

Na třech místech v Praze odpoledne studenti při akci Vánoce společně rozdávali teplý čaj a jídlo lidem bez domova nebo komukoli, kdo neměl s kým trávit Vánoce. Pořadatelé uvařili guláš ze sojového masa, asi stovka lidí přinesla jídlo, které jim zbylo ze štědrovečerní večeře nebo ho pro tuto akci připravili. "Naším cílem je zviditelnit často tabuizovaná témata bezdomovectví, chudoby, samoty, plýtvání jídlem a sociálního bydlení," uvedl za pořadatele Filip Hausknecht pro ČTK.

Hejného metodu pro výuku matematiky využívá stále více základních škol

Hejného přístup k výuce matematiky vládne každým školním rokem většímu počtu tříd. Před dvěma lety nabízelo výuku matematiky Hejného metodou podle údajů České školní inspekce pětina základních škol. „Nyní se odhaduje, že to bude více než třetina,“ uvedl Jan Šedo ze společnosti H-mat, která metodu ve školství šíří. „Naše společnost proškolila deset tisíc lidí,“ dodává pro server E15.cz.

Kostely zvou od Štědrého dne k návštěvě betlémů

Přes tři desítky betlémů si mohou prohlédnout lidé v pražských kostelích. Přístupné budou od Štědrého dne po celou vánoční dobu. Aby procházka po křesťanských chrámech, kde jsou vystaveny jesličky, byla pro děti a jejich rodiče příjemnější a působivější, vydalo pražské arcibiskupství průvodce po betlémech. V brožuře budou k dispozici informace o nejpozoruhodnějších pražských betlémech. Výstava historických betlémů se koná v Klementinu.

Nová předsedkyně akademie věd: Kvóty pro ženy jsou slepá ulička

Budoucí předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová považuje kvóty pro ženy za slepou uličku. Neřeší podle ní příčiny, proč se ženy méně prosazují ve vedoucích funkcích, a to nejen ve výzkumu.

‚Musíme děti hýčkat hezkými zážitky.‘ Farář sváží chudé děti na kroužky

Třikrát týdně vyráží z farnosti v Liběšicích u Žatce dodávka. Za jejím volantem sedí otec Vilém nebo některý z jeho asistentů a svážejí z okolních vesnic děti, aby se jim věnovali. V chudém kraji na severu Čech je málo příležitostí k vyžití, zvláště pro rodiny, které nezvládají platit kroužky, když už nějaké ve vsi jsou. Družina na faře je zdarma. Reportáž přinesl server lidovky.cz.

Papež vyzval k soucitu s dětmi postiženými válkami a chudobou

Papež František ve svém tradičním poselství mše vánoční vyzval katolíky, aby soucítili s dětmi postiženými válkami a chudobou, ale i s těmi, kterým bylo zabráněno se narodit.

Lidé mohou o Vánocích pomoci opuštěným psům a kočkám

Lidé mohou o Vánocích pomoci opuštěným psům a kočkám a nemusí při tom ani utrácet. Stačí, když přinesou staré deky, nepoužívaná vodítka, pytlík piškotů nebo konzervu. "Všechno s vděčností přijmeme," řekl ČTK ředitel trojského a měcholupského útulku Václav Steinbauer. Vloni se o svátcích v útulku sešlo osm tun krmení, na kterém si opuštěná zvířata pochutnávala ještě v létě.

Dárky nosí v Evropě Ježíšek, ale i čarodějnice či vánoční polínko

Nejenom Ježíšek, ale v naší tradici i hodně neobvyklé bytosti přinášejí dětem vánoční dárky. Například v Baskicku nosí dárky takzvaný Olentzero, tedy uhlíř, který přichází z hor pozdě v noci 24. prosince a nechává hodným dětem hračky a zlobivým dětem uhlí.

Tió de Nadal

V Katalánsku přináší dárky a sladkosti dětem postavička zvaná Tió de Nadal. Je to vlastně dřevěné polínko, jemuž se přimaluje obličej, nasadí červená čepička a přikryje se dekou. Od 8. prosince (svátku Neposkvrněné početí Panny Marie) ho lidé mají v pokoji, kde ho každý večer "krmí" a na Štědrý večer, či den poté, mu děti zazpívají, aby jim dárky "vykakalo".



Přejeme vám krásné kouzelné Vánoce, ať už dárky přinese kdokoli!

Tomáš Feřtek polemizuje se školským ombudsmanem: Čeští žáci nejsou líní řvoucí spratci

Během posledních dvou let se Tomáš Feřtek ptal desítek ředitelů škol a učitelů, zda „jsou dnešní děti horší než dřív? Je s nimi těžší práce? Pozorujete třeba v posledních pěti letech v jejich chování výraznou změnu?“ Ředitelé podle něj odpovídají jednoznačně - „děti jsou stále stejné“. Učitelé bývají o něco kritičtější: „Stěžují si třeba, že děti jsou rozptýlenější, je pro ně těžší soustředěně pracovat, ale základní sdělení je podobné. Problém mívají učitelé při komunikaci s rodiči: ti mají podle nich občas nepřiměřené požadavky a projevují značnou míru nesoudnosti. S dětmi vycházejí dobře.“ Na základě této zkušenosti Feřtek nesouhlasí s tvrzením školského ombudsmana v rozhovoru pro DVTV.

Ladislav Hrzal: Jsem ombudsmanem na půl úvazku

Rozhovor se školským ombudsmanem Ladislavem Hrzalem přinesla stanice Český rozhlas Plus. Kromě diskuse o tom, co ombudsman řeší a co by řešit měl, přináší rozhovor i poměrně málo známou informaci – že práce školského ombudsmana je prací na půl úvazku.

Petr Třešňák: Pravda o Ježíškovi. Vánoční rodičovské dilema znovu ožívá

Angličtí psychologové Christopher Boyle a Kathy McKay nedávno v prestižním vědeckém časopise Lancet Psychiatry doporučili rodičům odhalit dětem, že Ježíšek ve skutečnosti neexistuje. Kouzelná lež, které se generace otců a matek tradičně dopouštějí, prý páchá víc škody než užitku. „Vánoční dilema“ připomíná Petr Třešňák v týdeníku Respekt.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Důležité je podporovat učitelskou profesi a budovat důvěru mezi zřizovateli, učiteli, rodiči i žáky

EDUin zveřejnil zápis a obrazový záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Co pozitivního a negativního se stalo ve školství v minulém školním roce. Podkladovým materiálem k debatě byl Audit vzdělávání za školní rok 2015/2016.

Jan Hnízdil: Co si děti přejí od Ježíška.

Před vánocemi se mi sešla řada dětských pacientů. Bolesti hlavy, oslabená imunita, infekce, noční pomočování… Měli za sebou nespočet vyšetření. U většiny z nich se žádný objektivní nález, který by jejich potíže vysvětloval, nenašel. Léky nepomáhaly. Při každé příležitosti opakuji, že nemoc dítěte je vzkazem rodičům. Jejich tělesné nemoci jsou odrazem trápení dětské duše. Jako bych hrách na stěnu házel.

Martin Zvěřina: Pamlsky a trubci. Vymýšlení vyhlášek je trikem alibistů

"Děti jsou moc tlusté a málo se hýbou. To je špatné a politikům se to nelíbí. Jenže místo aktivního přístupu s důrazem na výsledky zvolí obvyklé alibistické „řešení“ a tím je pamlsková vyhláška," píše komentátor Lidových novin Martin Zvěřina.

O společném vzdělávání diskutovala ministryně školství s vedením Národní rady osob se zdravotním postižením

Obě strany si uvědomují, že debata týkající se společného vzdělávání je často neobjektivní a zkreslující skutečný smysl a výsledky společného vzdělávání, a proto chtějí tuto diskusi převést do praktické roviny a diskutovat nejen nad nedostatky, které se při zavádění společného vzdělávání také objevují (a nacházejí svůj výraz i v různých deklaratorních mediálních vyjádřeních), ale především poukázat na zásadní přínosy a nezbytnost realizace těchto změn pro kvalitní vzdělávání osob zdravotně postižených.

Ministerstvo školství spustilo šablony pro střední a vyšší odborné školy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání vyhlásilo další dvě výzvy k předkládání žádostí o podporu formou projektů zjednodušeného vykazování, tzv. šablony. Po mateřských a základních školách, pro které byly výzvy na šablony vyhlášeny v červnu letošního roku, mohou tento typ projektů s malou administrativní náročností realizovat nově i střední a vyšší odborné školy.

Stanislav Štech se připojuje k polemice se zavádějící interpretaci výsledků TIMSS a PISA

Paní Eva Adamová podle mého soudu velmi správně zareagovala na nekorektní interpretaci trendu ve výsledcích našich žáků v TIMSS a PISA. Dovolím si její upozornění ještě doplnit.

Finské školy neruší předmětové vyučování

Zprávy o tom, že Finsko zrušilo vyučování jednotlivých předmětů, se nedávno staly tématem diskuze v mezinárodním tisku. Předmětové vyučování se však neruší, i když nové klíčové kurikulum pro základní vzdělávání přineslo v srpnu 2016 některé změny.

Chlapci, kteří klidně sedí, se hůře učí číst

Studie, zveřejněná 30. listopadu 2016 v časopise Journal of Science and Medicine and Sport, zjistila, že čím víc času stráví děti v první třídě sezením a čím méně času jsou fyzicky aktivní, tím menší pokroky dělají v dalších dvou letech ve čtení. Délka prosezeného času v 1. třídě má negativní vliv i na jejich početní schopnosti. Studie je jedním z témat, kterými se zabývá nový Zpravodaj NÚV.

Nabídka NIDV k šablonám pro mateřské a základní školy

Národní institut pro další vzdělávání nabízí mateřským a základním školám vzdělávací programy, které je možné využít pro realizaci šablon. Některé z těchto programů jsou vhodné na objednání přímo do školy. Kurzy pro základní školy jsou zaměřené na inkluzi nebo rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti. Kurzy pro mateřské školy na osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů nebo individualizaci vzdělávání v MŠ.

Premiér: Nejhůře placení zaměstnanci v kultuře a školství si polepší

Nejhůře placení zaměstnanci v kultuře nebo školství by si podle premiéra Bohuslava Sobotky mohli od července 2017 finančně polepšit. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí počítá s tím, že by z nejnižších dvou platových tarifů při jejich zrušení přešli do vyššího. Jejich nároková mzda by se tak zvýšila o pět a devět procent, uvedl podle ČTK premiér po jednání s ministry a zástupci odborů na Úřadu vlády.

Jiiří Karen: Balvany na hřbetech přepracovaných vyučujících

„České školství je podle mě v hluboké krizi, která má řadu kořenů, řadu příčin a přehršel různých symptomů a důsledků. Neschopnost zformulovat a uskutečnit jasnou a přehlednou vizi vzdělávacího systému se následně promítá ve vyhořelých učitelích a učitelkách a hluboce nevzdělaných žácích, jejichž základním životním cílem je hlavně nebýt ve škole. Tématem mého textu bude schizofrenie číslo jedna, kterou můžeme pracovně nazvat´´Balvan inkluze na hřbetu přepracovaných učitelů´," píše Jiří Karen v Deníku referendum.

„Pamlsková vyhláška“ platí, sankce zatím nebudou

Ministryně školství Kateřina Valachová se dohodla s ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem na společném postupu při prosazování takzvané „pamlskové vyhlášky“. V průběhu následujících měsíců přechodného období bude sice dodržování předpisu kontrolováno, nebudou ale udělovány sankce vůči provozovatelům zařízení, bude jim naopak poskytována metodická pomoc.

„Pamlsková vyhláška“ zakazuje nezdravé potraviny ve školních bufetech, regulace reklamy mířící na děti se ale nechystá

Sami marketéři by uvítali přísnější regulaci reklamy cílené na děti. Polovina z nich například tvrdí, že by měla být zcela zakázána reklama na jídlo a nápoje s vysokým kalorickým obsahem a další nezdravé potraviny. Vyplývá to z průzkumu pro MF DNES.

Inspekce: Školky nejsou na dvouleté děti připravené

Už za tři roky budou mateřské školy muset přijmout všechny dvouleté děti, jejichž rodiče o to požádají. Čerstvá výroční zpráva České školní inspekce ale upozorňuje, že na to školky nejsou vůbec připravené. „Rodiče mají o umístění dvouletých dětí do školek velký zájem, ty na to ale nemají vybavení, chybí odborná příprava učitelů, vzdělávací plány pro děti ve věku dva až tři roky a velkým problémem jsou vysoké počty dětí ve třídách,“ uvádí zpráva. Informace z výroční zprávy připomínají Hospodářské noviny.

Domácí úkoly přicházejí draho. Běžné rodiny okrádají o čas, rodiny sociálně zněvýhodněné je často nezvládají vůbec

„Tuzemský vzdělávací systém vykazuje řadu specifik, tedy alespoň ve srovnání s ostatními evropskými státy. V současné Evropě máme spolu s několika málo zeměmi nejkratší povinnou školní docházku. V důsledku netrpělivosti elit, které nechtěly desítky let čekat na zkvalitnění základního vzdělávání, se u nás rozmohla časná selekce v podobě víceletých gymnázií. Se vznikem vyšších územně samosprávných celků došlo k decentralizaci a rozpadu systému, který nemá na západ od nás obdobu, takže na ředitele základních škol prakticky nikdo nedohlíží,“ píše Daniel Hůle v dnešních Lidových novinách.

Eva Adamová polemizuje s Ondřejem Štefflem: Výborné výsledky našich žáků z roku 1995 je třeba vysvětlit v kontextu

Chtěla bych poprosit Ondřeje Šteffla, ale i další, jako např. ČŠI, aby do vyjádření k výsledkům testů TIMSS a PISA netahali naše výborné výsledky z roku 1995, aniž by vysvětlili potřebné souvislosti.

Vláda dnes schválila start matematiky jako povinné součásti maturitní zkoušky pro gymnázia a lycea od školního roku 2020/2021.

Na startu pro odborné školy se prozatím neshodla. Materiál týkající se jejich řešení má ministryně školství Kateřina Valachová předložit nejpozději do konce února.

Ondřej Šteffl: Vzdělávání 4N - nezájem, nuda, nechuť, neradi chodí do školy

4N - nezájem, nuda, nechuť, neradi chodí do školy. Stejně jako v roce 1995 jsme po dvaceti letech podle mezinárodních šetření TIMSS a PISA ve 4N „nejlepší“. Rozdíl je ovšem v tom, že v roce 1995 byli čeští žáci v matematice třetí a v přírodních vědách dokonce první a teď jsme někde kolem průměru. Už tehdy jsem upozorňoval, že je sice pěkné, že jsme první, ale nechuť českých žáků ke škole je problém, který se musí projevit. Nikdo si toho nevšímal a zdá se, že to nikomu z kompetentních nevadí dodnes. Problém 4N nejen že neřešíme, ale mnohými opatřeními ho ještě zhoršujeme.

Obědy zdarma chudým dětem zlepšily docházku i výsledky

Ministerstvo školství rozdělilo prostřednictvím neziskových organizací peníze na obědy pro víc než 4500 dětí z 890 škol. Dotování obědů nejdéle provozuje nezisková organizace Women for Women, která podpořila na 3700 dětí v 582 školách. „Děláme si průzkumy dopadů a s učiteli zjišťujeme, že se dětem zlepšuje docházka, školní výsledky, jsou iniciativnější nejen v hodinách, ale i v kolektivech svých spolužáků,“ popsala deníku Právo Jana Skopová z Women for Women.

Města kritizují nová pravidla pro zápisy do mateřských škol

Ústí nad Orlicí zřídí osm spádových obvodů, každý pro jednu mateřskou školu, Svitavy vytvoří jen jeden obvod pro všechny školy, Pardubice zase budou mít patrně tři obvody. Tak to v praxi vypadá, když se stát rozhodne nařídit městům, jak mají vypadat zápisy do mateřských škol. Učitelé, úředníci i politici nová pravidla vesměs kritizují jako zbytečná. Dosavadní systém podle nich fungoval dobře. Reportáž přináší MF DNES.

Kateřina Valachová o rušení středních škol a novém systému financování. Daniel Münich: Plány jsou v Česku založeny jen na dojmech.

Na středních školách v Česku je o třetinu míst víc než mladých lidí, kteří by na nich mohli potenciálně studovat. Jejich kvalitu přitom nikdo nekontroluje. „Jeden starosta mi říkal, že je u nich střední škola, kde se k maturitě dostal jediný student. Taková škola nemůže mít v našem systému místo. I když je to nepopulární, je třeba si přiznat, že financujeme i nekvalitní školy,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová na Fóru Hospodářských novin při debatě o změnách financování regionálního školství. Druhým diskutujícím byl ekonom Daniel Münich.

Učitelka Jaroslava Indrová pro Českou školu: Nepřestává mě fascinovat, jak všichni vědí, co je špatně, a jak hned vědí, co s tím

V poslední době se přímo roztrhl pytel s návrhy, jak učit moderně. Téměř každý to ví, každý má na to názor, všichni jsou přesvědčeni, že naši učitelé učí špatně. Já po čtyřiceti letech ve školství nevím víc než na úplném začátku.

Ondřej Kania: Učitelé nemusí být ti nejlepší z nás, ale musí umět motivovat

„V české debatě o školství figuruje plno zajímavých lidí. Někteří říkají, že škola by měla být o naučení se co nejvíce informací, někteří, že by měla žáky bavit. Já zastávám názor, že škola by nejprve měla žákovi pomoci najít to, co ho bude bavit a pak motivovat. Druhá věc, která s tím souvisí, je, že pokud člověk objeví smysl v tom, co dělá, začne dělat i věci, které ho nebaví, ale jsou nutné,“ říká spolumajitel Pražského humanitního gymnázia Ondřej Kania v rozhovoru pro server E15.cz.

NKÚ: Vědeckým centrům se nedaří získávat další zdroje financování. Příkladem porušení dotačních pravidel jsou Centra podpory inkluzivního vzdělávání

Osud některých vědeckých center postavených za miliardy v rámci operačního programu řízeného MŠMT je ohrožen. Připouští to nová předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. V této souvislosti připomínáme tiskovou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu ze začátku roku, která se situaci vědeckých center věnovala. Ve vztahu k MŠMT je zpráva kritická ještě v dalším bodu: Za příklad porušení dotačních pravidel uvádí Centra podpory inkluzivního vzdělávání. MŠMT závěry kontroly odmítlo.

Dosud nezveřejněné „komiksy“ Josefa Lady a další tipy na knihy

Nový výbor z „obrázkových seriálů“ Josefa Lady nabídne veřejnosti část jeho tvorby, která doposud zůstávala nedostupná. Publikace zahrnuje všechny Ladovy delší autorské seriály, jež publikoval v novinách a časopisech od dvacátých do čtyřicátých let. Více než polovina ze zařazených prací se přitom kompletního souborného vydání dočká vůbec poprvé.

MŠMT sází na autenticitu: Ukazuje krásné soustředěné mladé lidi. Pomáhá „pomáhat, učit a bádat“

Úřednický jazyk může být jenom nesrozumitelný, zbytečný nebo hloupý. Ale může být také vysloveně provokativní a kontraproduktivní. Nejednou se do těch nejhrůznějších poloh dostává v provedení úředníků MŠMT. Posledním příkladem jsou slova náměstka ministryně Václava Velčovského k novému reklamnímu spotu ministerstva.

Z výroční zprávy ČŠI: Podíl mladých učitelů se podaří naplnit jen při přijetí nových účinných opatření

Výroční zpráva České školní inspekce se zabývá mimo jiné naplňováním Strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Ta vymezuje tři základní prioritní oblasti: 1) Snižovat nerovnosti ve vzdělávání 2) Podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad 3) Odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém. V rámci druhé priority se zpráva věnuje také věku učitelů.

Gymnázium Na Zatlance od září otevře alternativní třídu

„Podle toho, co víme od studentů, v současné běžné školní práci postrádají smysl. Chybí jim propojení školy se životem, větší studijní autonomie, větší důraz na rozvoj vlastních předpokladů, možnost uplatnit nápady. Polemizují s tím, že je třeba učit se množství jednotlivostí, mají pocit, že přes stromy nevidí les,“ říká ředitelka gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová v rozhovoru o tom, proč gymnázium otevírá alternativní třídu. Rozhovor s Kmentovou a učitelem dějepisu Lukášem Šlehoferem vedl Tomáš Feřtek.

Tomáš Zatloukal: Výsledky vzdělávání v prvních ročnících nematuritních oborů jsou vysloveně alarmující

„Začíná se více mluvit o uplatňování formativního hodnocení a sebehodnocení, i když v této oblasti, stejně tak jako v oblasti pedagogické diagnostiky a účinném poskytování podpůrných opatření jak pro žáky nadané, tak i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jsme ve většině škol stále na začátku,“ píše ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v aktuálním Informačním bulletinu České školské inspekce. Zatloukal také píše o narůstajících rozdílech mezi prvním stupněm ZŠ a vyšších stupních.

Šablony pro „hladké zvládnutí společného vzdělávání“

Jana Šmíd Winterová, ředitelka odboru řízení OP VVV píše v časopise Řízení školy o výzvě Šablony pro MŠ a ZŠ I. Její text přetisklo také ministerstvo školství. Kromě informací o „jednotlivých personálních pozicích podporovaných šablonami“, zaujme také autorčin optimistický tón, který na některé učitele může působit snad až trochu výstředně.

Výukový program „Výživa ve výchově ke zdraví“ pro 2. stupeň základních škol

Výživa ve výchově ke zdraví je výukový program určený především pedagogům a žákům 2. stupně ZŠ. Jeho cílem je nabídnout kvalitní podpůrný výukový materiál pro základní školy, který vychází z ověřených odborných zdrojů a má ambice zatraktivnit výuku daného tématu. Program vznikl ve spolupráci Informačního centra bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, 3. lékařské fakulty UK, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a Společnosti pro výživu.

Park Fábula: Zábavný školní výlet plný atrakcí

Zábavný školní výlet je pro většinu žáků tou pravou odměnou za celoroční úsilí a také mnohdy jedinou příležitostí, jak mimo zdi školní budovy zažít se svými spolužáky a kantory nějaké dobrodružství. Při hledání odpovědi na otázku „kam na školní výlet?“ je proto dobré posoudit vyváženost mezi dvěma argumenty: 1. přijatelná cena a vzdálenost 2. nabídka atraktivní zábavy a zážitků přínos pro další vzdělávání žáků nabídka služeb zajištění programů za každého počasí.

Gazdíkův plán: Na praxi do firem půjdou i gymnazisté

Podle radního pro školství Zlínského kraje Petra Gazdíka by měli na praxi do firem jít i gymnazisté. „Aby měli spojitost s realitou. Často žijí ve virtuálním světě 160 znaků sociálních sítí, ale netuší, co obnáší které řemeslo, kolik mohou vydělávat a co musí znát,“ říká v rozhovoru pro MF DNES, ve kterém vysvětluje svoje plány pro rozvoj školství v kraji.

Děti ve škole řvou, nepracují a sprostě nadávají. Učitel nemá skoro žádná práva, říká ombudsman

Neměl bych nikoho upřednostňovat, ale upřímně přiznám, že jsem na straně učitelů, říká školský ombudsman Slávek Hrzal v rozhovoru pro DVTV. Podle něj si na učitele v současné době každý dovolí, rodiče navíc pedagogům radí, jak učit. Dodává, že jako ombudsman nemá žádné pravomoci, to ale prý neznamená, že nemůže nic dělat.

Čeština se má učit jinak. Bez biflování

České školy vedou výuku českého jazyka podle 200 let starých metod, které se příliš soustředí na znalost terminologie. To by se nyní mohlo změnit. „Lpíme na znalostech o jazyku, ale děti nevědí, proč se danou látku učí,“ vysvětluje nutnost změny Stanislav Štěpáník z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Informují Lidové noviny.

Stanislav Štech: Srovnávací kvantifikující měření vytlačila povědomí o kvalitě, spolupráce při poznávání a učení byla nahrazena soutěží a snahou porazit ostatní

„Pro přímé využití ve škole výsledky PISA moc vhodné nebudou. K čemu tedy jsou? Myslím, že úlohy lze využít jako inspiraci pro seriózní didaktický výzkum a pro srovnávání výsledků žáků v čase (a ve specifickém druhu úloh) na úrovni školní třídy nebo školy. Jde o tzv. low-stake užití. Jen tak by se podařilo z nástroje předem dané politiky vykazování, kontroly, srovnávání a soutěže učinit něco užitečného pro žáky i učitele,“ píše Stanislav Štech v článku o slabinách šetření PISA. Jeho text vyšel už skoro před dvěma roky, ale v rámci diskusí o šetření PISA a testování obecně (zde, zde, zde a zde), ho stojí za to připomenout.

Nová předsedkyně AV Eva Zažímalová: Stavba vědeckých center měla být lépe připravena a domyšlena ministerstvem školství i příjemci peněz

O tom, jaké změny potřebuje Akademie věd a česká věda, o osudu vědeckých center, která stála miliardy korun z evropských fondů řízených MŠMT nebo o diskriminaci žen mluví v rozhovoru pro časopis Vesmír nově zvolená předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Stanislav Štěpáník: Čeština se učí už 200 let stejně. Ta tradice nás ničí

„Encyklopedičnost, roztříštěnost učiva je v didaktice češtiny kritizována už přes 50 let, stejně tak velká detailnost a velké množství učiva. Proto se v rámci toho projektu, který podpořila Karlova univerzita, budeme zabývat také výběrem učiva a opodstatněním výběru učiva,“ řekl Stanislav Štěpáník ve včerejším pořadu Události komentáře ČT. Mluvil o projektu, který by měl být základem pro změny ve výuce češtiny.

Jsou výsledky šetření PISA relevantní? A zhoršíme se příště? A jsou testy samoúčelným klackem?

K výsledkům mezinárodního šetření PISA se z různých úhlů pohledu vrací text na serveru Demagog.cz a blogy Tomáše Feřteka a Zdeňka Sotoláře. A o testování psal i Tajný učitel. Autorky na serveru Demagog.cz se mimo jiné zamýšlejí nad tím, zda jsou ty výsledky, které pravidelně vzbuzují tolik mediální pozornosti, vůbec relevantní. Tomáš Feřtek vztahuje šetření PISA k situaci na našich školách a k zavedení jednotných přijímaček na střední školy. Zdeněk Sotolář polemizuje s Feřtekem a klade si otázku, nakolik se každé testování může proměnit v „samoúčelný klacek“. A Tajný učitel ukazuje testování jako průvodní znak "Orwellizace vzdělávání". Přinášíme část článku serveru Demagog.cz.

Pražský akční plán vzdělávání přinese revoluční rozvoj polytechnické výchovy a kreativitu do středního školství

„Mezi klíčové části akčního plánu patří tzv. polytechnická hnízda,“ vysvětluje pražská radní Irena Ropková. „Hi-tech vybavené spádové dílny umožňují kterékoli pražské základní škole pravidelnou odbornou výuku dosažitelnou z jakékoli školy do 30 minut cesty. Díky jednotné podobě těchto dílen bude moci jít učitel se třídou do jakékoliv dílny a všude dostane stejný rozsah výuky.“

Tomáš Feřtek: Proč se za tři roky v mezinárodních testech gramotnosti zase zhoršíme

„Až budou na podzim roku 2019 zveřejněny další výsledky mezinárodního šetření gramotnosti patnáctiletých, jež je známé pod zkratkou PISA, je pravděpodobné, že výsledky České republiky se zase o něco zhorší. Důvodem bude zavedení jednotných přijímaček na střední školy. Připadá vám to tvrzení za vlasy přitažené? Argumentace je docela jednoduchá,“ píše Tomáš Feřtek na serveru Respekt.cz.

Zdeněk Sotolář: Testování jako klacek, PISA jako klacek – klacek jako klacek

Každé testování se může proměnit v samoúčelný klacek. Stejně tak i mezinárodní testování PISA. Klacek teď jde z ruky do ruky a z české školy uprostřed teče krev.

Tajný učitel: Plíživá Orwellizace českého vzdělávání. Opravdu to chceme?

Deset let po revoluci, tedy zhruba v roce 2010, začal do vzdělávacího systému v České republice prosakovat z anglosaských zemí trend, jenž lze označit slovem Orwellizace. Jde o proces, při kterém dochází k pozvolnému sešněrováváni náplní učiva jednotlivých předmětů a posléze i metod používaných k jejich výuce, pomocí nástrojů navenek určených k ověřování výsledků vzdělávání. Je to pokus o kvantifikaci vstupů a výstupů vzdělávacího procesu, jejich snadnou centrální souměřitelnost a kontrolu.

Stovky českých škol se účastnily akce „Hodina kódu“ - žáci poznali základy programování

Čeští žáci si spolu s dalšími miliony školáků z celého světa v minulých dnech vyzkoušeli programování. Procvičili si tak schopnost systematického řešení problémů a formou hry se seznámili se základy informatiky. Vzdělávací materiály připravila organizace Code.org jako součást kampaně Hodina kódu (Hour of Code). Vzdělávací materiály nevyžadují předběžné znalosti, a to ani na straně učitelů. K účasti stačí učebna s počítači a žáky a hodina času.

Nová předsedkyně Akademie věd: Stát dává akademikům tolik, kolik stojí stavba deseti kilometrů dálnice

Akademický sněm dnes zvolil předsedkyní Akademie věd jednašedesátiletou vědkyni Evu Zažímalovou. Vedení největší výzkumné instituce v ČR by se měla ujmout v březnu příštího roku, volbu musí ještě schválit vláda a do funkce ji jmenuje prezident republiky. Zažímalová by Akademii věd měla vést do roku 2021. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce. O jejím zvolení informuje ČTK.

Všechny školy ve Zlíně mají tísňová tlačítka pro přivolání rychlé jednotky městské policie

Město Zlín stále více zabezpečuje školy a školky. Střeží je kamery, některé školy mají čipy pro vstup do budovy, nyní nově také tísňová tlačítka pro přivolání rychlé operativní jednotky městské policie, řekla primátorova náměstkyně Kateřina Francová. Informuje ČTK.

Prevence šokem. Školáci chodí do nemocnice za vrstevníky po úrazu

Na prevenci šokem vsadila Dětská nemocnice v Brně. Školáci chodí na zdejší chirurgii, kde vidí vrstevníky po operacích a úrazech. V Česku unikátní preventivní program dětem ukazuje, jaké bývají následky zranění a jak jim předcházet. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Praktická výuka má přejít do firem

Učit teorii ve škole a praxi ve firmách. S takovým plánem přišlo na pondělní jednání krajské tripartity vedení Moravskoslezského kraje. Hejtman Ivo Vondrák by první třídy středních škol, které by učily v systému tzv. duálního vzdělávání, otevřel už příští rok v září. „Duální vzdělávání“ podporuje i ministryně školství Kateřina Valachová.

Pavel Jungwirth: Jak učit chemii? Vyhodit třídu do povětří!

„O učení technických a přírodovědných předmětů mluvil před týdnem v Českém rozhlase plus velice zajímavě profesor Pavel Jungwirth. Na otázku, jak nejlépe učit chemii, v nadsázce odpověděl, že je dobré napřed vyhodit třídu do povětří a pak prozradit, na základě jakých vzorečků se to stalo. Fakt je, že v českých školách se to dělá většinou obráceně. Děti se učí vzorečky a výpočty, aniž vědí, k čemu prakticky slouží,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Ředitelka základní školy: Chceme po rodičích, aby se na přípravě dětí více podíleli

ZŠ Máchovka v Děčíně je specifická tím, že ji navštěvuje poměrně velký počet dětí z chudších poměrů, ohrožených sociálním vyloučením. Z celkového počtu je to stabilně kolem 25 % procent. „Pro většinu škol je to hodně práce navíc, ale my to tak nevnímáme. Čekala jsem, až ke změně legislativy dojde, protože to bylo už neudržitelné,“ komentuje ředitelka školy Alena Tomášková „inkluzivní“ novelu školského zákona v reportáži Kateřiny Lánské.

Prázdninová škola češtiny

Národní institut pro další vzdělávání připravil v rámci Podpory pedagogům vzdělávajícím děti/žáky-cizince publikaci „Prázdninová škola češtiny“.

Slavní vědci mají radit státu s budoucností českého výzkumu

Několik renomovaných českých i zahraničních vědců má radit státu s budoucností českého výzkumu. Zatím neformální zahraniční radu připravuje úřad vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka. Předběžně přislíbili účast například chemik Josef Michl, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo německý biolog Peter Gruss. Někteří by se s vicepremiérem měli setkat již ve čtvrtek. Jednat budou o postavení české vědy ve světě a mají doporučit, jak posílit mezinárodní spolupráci. ČTK to řekl Bělobrádek.

Průzkum: Pouze 16% rodičů souhlasí s tím, že učitelé často přizpůsobují výuku individuálním zájmům a schopnostem žáků

Učitelé, ředitelé škol i rodiče hodnotili kvalitu výuky, její individualizaci a přizpůsobování zájmům, schopnostem a nadání žáků. Jejich pohled na rozvoj dětí v mateřských a základních školách se často odlišuje a v některých ohledech je názorový rozdíl poměrně znatelný. Vyplývá to z průzkumu společnosti EDUcentrum.

Ředitel základní školy František Halada: „Já už nebudu učit, protože tu nejsem rád.“

Známá věta Zdeňka Svěráka z filmu Vratné láhve nás možná napadla po shlédnutí dokumentu v rámci pořadu Pološero na ČT 2 dne 9. 11. 2016 s názvem Jsem učitel, kdo je míň. Stále více pedagogů starší i mladší generace s obavami vzhlíží do budoucnosti. Co se děje v českém školství? Proč práce, kterou měli a stále ještě mají rádi, přináší v posledních letech více smutku, obav a strachu než radosti?

Bývalý ředitel průmyslovky poznamenané šikanou u soudu uspěl, dosáhl smíru

Bývalý ředitel střední průmyslové školy Na Třebešíně František Bártl, který byl v minulosti vyhozen v souvislosti s kauzou šikanované učitelky, se se školou dohodl na smíru. Žaloval neplatnost svého odvolání. Před úterním jednáním se obě strany dohodly na ukončení pracovního poměru dohodou. Se smírčím návrhem soud souhlasil. Informuje o tom server iDNES.cz.

On-line seminář 14.12.: Podpůrná opatření pro nadané a mimořádně nadané žáky

Myslíte si, že se o naše nadané a mimořádně nadané žáky staráme dostatečně? Je vůbec potřeba podporovat nadané žáky, nebo se o sebe postarají sami? A kdy lze mluvit o mimořádně nadaném žákovi a jak s ním pracovat? Lektoři Mgr. Anna Doubková a PaedDr. Karel Tomek představí podpůrná opatření, která jsou využitelná pro rozvoj nadaných a mimořádně nadaných žáků.

ČSSD chce lákat voliče na téma školství: Obědy a kroužky zdarma, zvyšování kvality veřejných škol

Volební program sociální demokracie se zřejmě pokusí oslovit voliče i tématy jako jsou školní obědy a kroužky zdarma a obecně důrazem na kvalitu vzdělávání. Získat přízeň levicových voličů však bude podle sociologa Jana Herzmanna obtížné. „Témata jsou správná, ale přesvědčit cílovou skupinu voličů, že to ČSSD zařídí, bude velice nesnadné,“ míní sociolog. Nápady ČSSD v oblasti vzdělávání by stály rozpočet minimálně miliardy korun. Informace přinášejí Hospodářské noviny.

Učitelka Sylva Těšínská: Jak má, jakkoli dobrý, učitel zvládnout v osmadvacetičlenné třídě individuální přístup k žákům?

Na článek „Jak se české školy vyrovnávají s inkluzí“ reaguje dopisem redakci týdeníku Respekt učitelka Sylva Těšínská. Mimo jiné píše: „Domnívám se, že vzkaz mnoha učitelů všem těm školským inovátorům na rozličných postech by byl velmi srozumitelný: Snižte počty žáků ve třídách, dejte nám normální vysokoškolské platy, přestaňte nás zahrnovat nekonečným papírováním a nechte nás učit.“

Česko má z vyspělých zemí nejvíc znechucených učitelů i žáků

K výsledkům šetření TIMSS, ze něhož vyplynulo, že Česko má v mezinárodním srovnání nejvíce žáků, které nebaví chodit do školy i nadprůměrný počet nespokojených učitel, se vrací deník Právo. Podle deníku se ukázalo, že celkově spokojení učitelé učí asi jen třetinu žáků.

Hladové děti chudých rodičů. Problémy s "obědy zdarma"

Jestli dítě dostane ve škole oběd zdarma, záleží na tom, v jakém žije kraji, a na vedení školy. Ministerstvo školství a ministerstvo práce připravily na dotace pro děti z chudých rodin téměř 50 milionů korun. Problém je v tom, že peníze se k dětem dostávají přes mezičlánky - v případě projektů MPSV jsou to kraje a u peněz, které jdou z rozpočtu ministerstva školství, vedení jednotlivých škol. O peníze z MPSV v prvním roce ostrého provozu požádaly jen čtyři kraje. O problémech s dotacemi obědů pro chudé děti píše MF DNES.

Řád žádá trojnásobné nájemné za školu, město platit nechce

Pražský magistrát vyjednává s církví o budoucnosti školy pro neslyšící v Ječné ulici. Nechce platit vyšší nájemné. Spor může skončit i stěhováním dvou set žáků jinam. O kauze píše MF DNES.

Britská škola známkuje rodiče za podporu dětí

Základní škola v britském Nottinghamsphire dává známky nejen dětem, ale také jejich rodičům. Cílem těchto známek je zlepšit studijní výsledky žáků a motivovat rodiče, aby se účastnili společných večerů nebo pomáhali dětem s domácí přípravou. O reportáži z deníku The Telegraph informuje server scio.cz.

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

„Obávám se, že většina politiků nechápe, co to věda je a jak funguje. Myslí si, že se dá naplánovat. Teorii relativity nevyvinuli vědci na základě zadání," řekl na přednášce na brněnské VUT nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannoudji. O jeho vystoupení informuje Deník.cz.

Klára Laurenčíková: Skutečná inkluze je o podpoře maximálního rozvoje potenciálu každého dítěte

„Nejškodlivějším mýtem je některými zájmovými skupinami a bulvárem šířená dezinterpretace, že inkluze znamená násilný a okamžitý přesun všech dětí s handicapy do běžných škol. A to dokonce bez jakékoli další podpory a pomoci učitelům. Tak to prostě není,“ říká Klára Laurenčíková v rozhovoru pro server Novinky.cz.

Michal Komárek: Chce ministryně Valachová „vymýt dětem mozky"? Nepodložené útoky médií pokračují

„Chce dětem vymýt mozky“ (Blesk), „Ministryně připravuje trychtýř do malých hlaviček“ (Parlamentní listy), „Vzdělání podle Valachové: mějte rádi gaye, buďte multi-kulti“ (Týden), „A přece z vás ty demokraty uděláme“ (Týden), „Kritici varují: vznikne monopol na pravdu“ (Lidové noviny), „Svéprávného občana nevyrobíme indoktrinací“ (Lidové noviny), „Orwellizace společnosti pokračuje“ (extra.cz).... Více či méně otevřeně bulvární i tradičně seriosní média opakovaně tvrdě útočí na ministryni školství kvůli „koncepci výchovy k občanství“. Kromě agresivity mají ty útoky společné i to, že jsou zmatené a nepodložené. Škoda, téma, zda a v jaké podobě potřebujeme novou koncepci „výchovy k občanství“, je důležité.

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Josef Koukal: Ne učitelům, ale těm nejbohatším státním zaměstnancům se opravdu přidává

„Není bez zajímavosti, že velkoryse garantovanou valorizaci platů mají mezi státními zaměstnanci právě ti nejbohatší. O mzdy učitelů se svádí vždy znovu a znovu boj, zpravidla ve chvíli, kdy už to vypadá, že ze školství všichni odejdou,“ píše ve sloupku deníku Právo Josef Koukal.

Učitelé hrozí stávkou. Proti rodičům žáků

Kantoři na mikulovském gymnáziu vstoupili do stávkové pohotovosti. Postavili se tak za ředitele školy, kterého kritizují rodiče zdejších studentů. Kontroly z kraje i ČŠI přitom pro školu dopadly dobře. O kauze píše MF DNES.

Nová iniciativa EU: Evropský sbor solidarity

Dne 7. prosince 2016 Evropská komise představila a oficiálně zahájila novou iniciativu pro mládež - Evropský sbor solidarity. Nový nástroj, který má rozšířit a více zpřístupnit dobrovolnictví, mobilitu a společenskou angažovanost pro mladé lidi od 17 do 30 let. Informuje o tom server Občankáři.cz.

Bělobrádek: Ministerstvo pro vědu má smysl jen s novým zákonem

Nové ministerstvo pro vědu má podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka smysl jen tehdy, když bude přijat nový zákon o výzkumu. Vznik ministerstva je součástí návrhu zákona, na jehož paragrafovém znění Bělobrádkův úřad pracuje. Kritici ale poukazují na to, že zákon přináší razantní změnu. Například že by pod nové ministerstvo měly spadat kromě Grantové a Technologické agentury ČR také vysoké školy a Akademie věd ČR. Informuje o tom ČTK.

Češi patří ve zkouškách z angličtiny k nejlepším. Ale bojí se mluvit

Už několik stovek tisíc Čechů prošlo nejpopulárnějšími zkouškami z angličtiny Cambridge English: First (FCE) nebo Cambridge English: Advanced (CAE). A přestože si zaměstnavatelé často stěžují na úroveň angličtiny uchazečů o práci, výsledky zkoušek Cambridge ukazují, že pokud už se Češi odhodlají svou znalost angličtiny otestovat, mají skvělé výsledky. Ze 130 zemí, kde se zmíněné zkoušky organizují, patří Češi do nejlepší desítky. Píší o tom Hospodářské noviny.

Ministryně školství požaduje, aby fotbalová reprezentace změnila logo na dresech

Česká fotbalová reprezentace má na dresech kromě malé vlajky ještě jeden viditelný symbol státu – českého lva. Řadě fanoušků, zejména z Moravy či Slezska, ale i některým politikům včetně ministryně školství Kateřiny Valachové se to však nezdá. Kritizují, že reprezentační logo se lvem se graficky odlišuje od malého českého státního znaku, a už vůbec není podobné velkému, který je složen ze čtyř polí, kde lva doplňují ještě moravská a slezská orlice. Zákon o užívání státních symbolů přitom sportovním reprezentacím nařizuje užívání velkého státního znaku. Ministerstvo proto nyní fotbalový svaz vyzvalo, aby dresy změnil. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Náměstek libereckého primátora: Stát připravil inkluzi špatně a překotně. Musíme školám pomoci.

„Na jedné straně je správné, že všechny děti mohou při vzdělávání dostat stejné příležitosti, je to důležitý a spravedlivý start do života. Na druhé straně byla inkluze jako taková připravena velmi špatně a překotně. Stát přenesl na naše školy nové povinnosti, neposkytl jim však to zásadní, tedy přímé finanční prostředky na podporu zavádění společného vzdělávání, na asistenty, na koordinátory a další specialisty. V této situaci se musíme jako zřizovatel zachovat zodpovědně, vzít část povinností na sebe a nenechat v tom školy samy,“ říká náměstek libereckého primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu Ivan Langr. Město se rozhodlo školám pomoci.

Kateřina Valachová: Islám do škol? Ani náhodou

Kdosi se snaží v posledních dnech na facebooku, sociálních sítích a bohužel i v některých novinách, rozšířit, že ministerstvo školství i já osobně, jako ministryně, chceme prosadit „zavádění islámu“ do českého školství. Je to lež.

Ministerstvo školství vymýšlí, jak má vypadat vzdělávání 4.0

Průmysl se chystá na to, že do 15 let mohou polovinu pracovních pozic převzít stroje. České školy se ale zásadními proměnami trhu práce a požadavků na zaměstnance zatím příliš nezabývají. Ministerstvo školství se zástupci různých odvětví průmyslu a odboráři nyní začalo vytvářet materiál s názvem Vzdělávání 4.0. „Opatření se zaměří na posilování klíčových kompetencí, digitálních dovedností a oblast celoživotního vzdělávání,“ uvádí ministerstvo. Informují o tom Hospodářské noviny.

Radko Sáblík: Než studenti dokončí školu, fakta se změní. Musí umět hlavně myslet

„Základní problém je, že školy nevědí, na co studenty připravují. Všichni víme, že vzniknou nové pracovní pozice, ale nikdo nedokáže říct, co budou studenti potřebovat. Takže jediná možnost je připravit je na neustálou změnu, aby byli schopní se adaptovat,“ říká ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Stanislav Štech reaguje na mediální zkreslení svých komentářů k šetření PISA i na diskusi na České škole

Dne 6. 12. 2016 jsem na tiskové konferenci uvedl a komentoval výsledky mezinárodního šetření PISA 2015. Vzhledem k tomu, že se v médiích objevily vesměs zkreslené nebo zkratkovité interpretace toho, co jsem skutečně řekl, dovolím si jen ve velké stručnosti zopakovat to, co je i na záznamu z konference a také v následných rozhovorech.

Tomáš Čakloš: Opravdové přípravě na učitelství pedagogické fakulty mnoho pozornosti nevěnují

„Řekli jsme si, že to nebudeme další roky nečinně sledovat, když z vlastních zkušeností mimo fakultu víme, že kvalitní výchova a vzdělávání vypadá jinak. S opravdu kvalitní výukou a dobrými učiteli jsme se na fakultě setkávali jen vzácně,“ říká k poměrům na pedagogických fakultách Tomáš Čakloš, zakladatel studentské iniciativy Otevřeno. Rozhovor s ním přináší server The Student Times.

Tomáš Zatloukal: Kvalitě výuky uškodilo přetahování žáků mezi školami, soustředily se na vnější prezentaci místo na výsledky

„Podívejme se, jak vypadá příprava pedagogů a podpora těch stávajících. Kolik času věnují budoucí učitelé při studiu na fakultách didaktikám svých oborů, tedy tomu, jak učit? Zoufale málo,“ odpovídá ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na otázku „Překvapuje vás, že se výsledky českých žáků zhoršují?“. Rozhovor časopisu E15 se vrací k výsledkům šetření PISA 2015.

Informace k jednotné přijímací zkoušce 2017

MŠMT a Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) vydaly sadu informačních a podpůrných materiálů k jednotným přijímacím zkouškám na střední školy. Jsou určeny pro ředitele středních i základních škol a samotné uchazeče o studium v oborech s maturitní zkouškou.

MŠMT: Sněmovna podpořila rekordní rozpočet do školství

Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila rozpočet na příští rok. Jedná se o první krok k restartu českého školství. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová získala pro příští rok o 13,6 mld. korun navíc proti roku 2016 . Jedná se o historické navýšení kapitoly. Polepší si především učitelé, rozpočet však pamatuje rovněž na podporu sportování nebo výstavbu mateřských a základních škol.

Učitelka propuštěná za dohled ve sprchách se u soudu domáhá zrušení výpovědi

Ředitel Jaromír Vachutka propustil na konci minulého školního roku učitelku prvňáčků Vandu Fabianovou za to, že se během školy v přírodě zavírala s chlapci v umývárně. Kantorka tam osobně dohlížela na to, aby se děti řádně umyly po celém těle včetně intimních míst. Olomoucký okresní soud nyní začal projednávat její požadavek na zrušení výpovědi. Píše o tom server iDNES.cz.

Pamlsková vyhláška jde správným směrem, říká expert na výživu Havlíček

Provozovatelé školních bufetů jsou z pamlskové vyhlášky zoufalí, ale je to krok správným směrem. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl specialista na zdravou výživu Petr Havlíček. „Pokud si v bufetech nevědí rady, ať se obrátí na certifikované nutriční poradce, na které má kontakty každá škola,“ navrhuje.

Soud dnes bude projednávat šikanu učitelky ve škole Na Třebešíně

Obvodní soud pro Prahu 4 se dnes bude zabývat případem tří mladíků, kteří podle obžaloby šikanovali učitelku pražské Střední průmyslové školy Na Třebešíně. Mladíci jsou obžalováni z výtržnictví a omezování osobní svobody. Běžně by jim hrozily až dva roky vězení, kvůli jejich věku je trestní sazba poloviční. Učitelka na začátku roku zemřela, její úmrtí podle policie se šikanou nesouvisí. Informuje o tom ČTK.

Podle Štecha není reálné zastavit podporu soukromých škol a víceletých gymnázií. Řešení selektivnosti vidí v podpoře učitelů

Na výraznou selektivnost tuzemského školství poukazují nepřehlédnutelné rozdíly mezi výsledky, kterých dosahují žáci jednotlivých škol. „Rozdíly nejsou jen mezi základními školami a víceletými gymnázii, ale i mezi jednotlivými základními školami,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v článku MF DNES, který se vrací k výsledkům mezinárodního šetření PISA. Pokud se porovnávají země s podobným kulturním zázemím, jako má Česká republika, jsou na tom lépe ty školské systémy, které děti v tomto věku nerozdělují.

Nejhorších žáků přibývá. Hrozí přemísťování učitelů

„Pokud se rozdíly mezi školami budou prohlubovat, budeme muset přistoupit k mimořádným opatřením. Například vyslat na nejhorší školy nejlepší učitele,“ citují Hospodářské noviny náměstka ministryně školství Stanislava Štecha. „Je to ale hodně odvážné politické rozhodnutí. Musela by se na něm dohodnout příští vláda,“ dodává Štech. Text se vrací k výsledkům mezinárodního šetření PISA. (Na dezinterpretace svých výroků v médiích a diskusi na České škole reaguje Stanislav Štech zde)

Tomáš Feřtek reaguje na článek České školy: Základka 4.0. Jak se nepřizpůsobit „digitální demenci“

Na článek psaný pro Reflex o tom, jak nejspíš bude vypadat Základka 4.0 reagoval na České škole Michal Komárek polemikou se sugestivním titulkem Mají se školy přizpůsobit „digitální demenci“? Tedy tomu, že děti jsou stále roztěkanější, žijí v mentálních bublinách vytvořených sociálními médii, vedou po síti pět konverzací najednou a kdo ví, jaký to bude mít dlouhodobě vliv na jejich mozek. Tedy vliv to zcela jistě má, což jsem demonstroval na internetovém seriálu Semestr.

Poslanci projednali kariérní řád

Poslanci dnes ve sněmovně projednali kariérní řád učitelů a novelu zákona o pedagogických pracovnících poslali do druhého čtení. "Slibuji všem ředitelům a učitelům škol, že udělám vše pro to, aby měli co nejmenší administrativní zátěž a slibuji, že vyvinu maximum pro to, aby od roku 2020 dosáhli na 130% průměrné mzdy vysokoškoláka," uvedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.

Koalice chce přidat na platy vysokoškolským pedagogům

Při závěrečných jednáních o rozpočtu na příští rok se koalice dohodla na tom, že přidá 100 milionů korun na platy vysokoškolských pedagogů. Padesát milionů půjde z kapitoly Úřadu vlády, část peněz bude podle místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka muset najít ministryně školství Kateřina Valachová.

Výsledky PISA 2015: Výsledky českých žáků jsou průměrné, v přírodních vědách se výrazně zhoršily, české školství je selektivní

V období od konce března do poloviny dubna 2015 byl realizován další cyklus zjišťování úrovně přírodovědné, čtenářské a matematické gramotnosti patnáctiletých žáků v rámci mezinárodního projektu PISA, který je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Čeští žáci dosáhli průměrných výsledků, ale v oblasti přírodovědné gramotnosti se výrazně zhoršili. Další důležitou zprávou z šetření je, že „český vzdělávací systém podle této charakteristiky plně nezabezpečuje všem žákům v rámci povinné školní docházky srovnatelné vzdělávací příležitosti a funguje spíše selektivně“.

On-line seminář: Žáci vynechávají, přidávají, přesmykují písmena či slabiky? – Jak na to?

Lektorka Petra Pšeničková účastníky semináře seznámí s tím, co vše ve čtení a psaní ovlivňuje nedostatečné rozvinutí sluchové analýzy a syntézy a jak pomoci žákům zvládnout čtení a psaní bez větších obtíží. Cílem setkání je pomoci žákům zvládnout čtení a psaní bez větších obtíží a zvýšit kompetence učitelů – osvojení si aktivit pro rozvoj sluchové analýzy a syntézy

Diskuse o budoucím efektivním systému dalšího vzdělávání pedagogů

České školství, podobně jako vzdělávací soustavy všech evropských států, prochází v posledních letech významnými změnami, které kladou nové nároky na práci vedení škol i pedagogů. Zcela radikálně se mění pojetí výuky, pedagogové do své práce zavádějí nejen nové metody, ale hlavně podstatně mění svůj přístup k ní. Nové požadavky na práci pedagogů vyvolávají potřebu hledání nových cest jejich profesního rozvoje, a to jak pedagogů s dlouholetou praxí a ředitelů škol, tak začínajících učitelů. Významně se tím také mění podmínky pro práci vedení škol. Taková byla témata, o kterých se diskutovalo na Mezinárodním fóru k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků.

S Patricií Kolhamrovou o logopedii, inkluzi, sportu, hudbě i humoru

„Přes své mládí patří Patricie Kolhamrová k lidem, kteří jsou v mých očích skutečně oprávněni mluvit o inkluzi,“ uvádí Jan Nejedlý rozhovor pro časopis Rodina a škola. Patricie Kolhamrová (1993) vystudovala Střední odbornou školu sociální v Jihlavě. Nyní na Karlově univerzitě v Praze dokončuje studium speciální pedagogiky se zaměřením na logopedii. Kromě toho pracuje jako osobní asistentka osob s tělesným postižením. Coby zpěvačka a bubenice vystupuje s ansámblem The Tap Tap, kde je kromě kapelníka jediným stálým členem bez handicapu.

Radka Kvačková: Přispěly miliardy z EU ke zlepšení výuky v českých školách?

"Jednoduché to nemá ani ministerstvo školství, které teď zpracovává návrhy závěrečných zpráv už ukončených operačních programů. Mělo by asi nějak přesvědčit, že těch 51 miliard korun proinvestovaných v minulých pěti letech jen v programu vzdělávání pro konkurenceschopnost skutečně přispělo ke zlepšení úrovně výuky v České republice. No, nejspíš to úředníci zvládnou ke všeobecné spokojenosti. Zajímavější by ovšem bylo, kdyby měli pokrok hodnotit žáci,“ píše Radka Kvačková v dnešních Lidových novinách.

Ondřej Neumajer: Školy nemohou být netechnologická ghetta

Aby se děti připravily na práci v moderním digitálním světě, nestačí jen dát jim do ruky mobil nebo tablet. Podle Ondřeje Neumajera je potřeba kompletně změnit dosavadní zastaralý pohled na výuku jako takovou. „Máme představu, že vzdělávání znamená sedět s rukama za zády a poslouchat výklad učitele. Tuhle představu mimo jiné velmi podporují rodiče, kteří to tak ve škole zažili, a s nimi je také potřeba pracovat,“ myslí si spoluautor Národní strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 Neumajer.  O jeho názorech píší Hospodářské noviny.

Diskuse: Je maturita úspěchem žáka nebo rodičů?

Kolem miliónu lidí v Česku žije pod hranicí chudoby. Děti vyrůstající v rodinách, kde rodiče nemají na školní pomůcky, nedovedou dětem vytvořit podmínky pro učení a kde se s nimi nemohou nebo neumí učit (protože sami mají jen základní nebo žádné vzdělání) tak velmi pravděpodobně budou chudí také. Přitom kvalitní vzdělání pro ně často bývá jedinou cestou ze začarovaného kruhu bídy ven. Takto zvou na diskusi Je maturita úspěchem žáka nebo rodičů její pořadatelé.

Víceletá gymnázia řeší, jak do bufetů nepustit mladší studenty

Víceletá gymnázia řeší problém: jak udržet školní bufety a přitom zajistit, aby v nich mohli nakupovat jen studenti, kteří už mají za sebou povinnou školní docházku. Podle nové vyhlášky tam mladší nesmí. Tohle téma teď zaměstnává ředitele gymnázií po celé zemi. A co škola, to originální přístup. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Co pozitivního a negativního se stalo ve školství v minulém školním roce

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Kam se posunulo školství podle Auditu vzdělávacího systému v ČR? Jak se v tomto dokumentu daří postihnout zásadní dění v oblasti vzdělávání? O čem audit nevypovídá? Nakolik jsou relevantní doporučení, která z něj vyplývají? A jak by s nimi mělo být naloženo? Jak ladí uvedená doporučení se strategickými záměry MŠMT? Za jakých podmínek bude moci tento dokument získat ještě větší kredit?

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Když ministryně školství Kateřina Valachová ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich. Výsledky, jež přinesl průzkum společnosti Scio mezi třemi tisícovkami žáků předposledních ročníků středních škol, jeho slova nepřímo potvrzují. Píše o tom Deník.cz.

Pro nové učitele, proti starým škatulkám

Uvádí se, že třetina studentů pedagogických fakult vůbec nechce v budoucnu učit. Tuto díru na trhu by mohli zaplnit ti, kteří studují jiné obory, řekly si Jana Fryzelková a Sandra Feyglová a založily projekt s názvem Výluka. Jedna ze zakladatelek Výluky studuje molekulární biologii, druhá knihovnictví. A obě by učitelství bavilo. „Pověst pedagogických fakult mě od toho ale odrazovala. Řekla jsem si, že vystuduju něco odbornějšího, a pak si případně dodělám pedagogické minimum,“ řekla Sandra Feyglová.

Ministerstvo školství mění rozhodnutí Cermatu a ulehčí maturitu handicapovanému studentovi. Pravidla maturity chce změnit

Česká televize přinesla v pořadu 168 hodin nové informace o případu studenta Adriána Mokrého, který je vyjímečně nadaný na matematiku a fyziku, ale kvůli svému handicapu – vývojové dysfázii – má velké problémy s češtinou. Maturitní sloh je pro něj zřejmě nepřekonatelnou překážkou. Cermat, instituce, která maturity řídí, nicméně nevyhověl žádosti školy, opřené o posudek speciálně pedagogického centra, aby Adriánovi maturitu ulehčil. Škola se obrátila na ministerstvo školství a to rozhodlo ve prospěch Adriána.

Žáci nemají šanci si přírodní vědy zamilovat. Znalosti sice mají, ale nebádají a nedělají pokusy

Badatelský způsob výuky, v němž žáci objevují zákonitosti přírodních věd pomocí pokusů a bádání, se na českých školách téměř nevyskytuje. Žáci tak neumějí používat znalosti, přestože je mají v porovnání s ostatními zeměmi nadprůměrné. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu TIMSS, který zkoumal znalosti a dovednosti žáků čtvrtých tříd základních škol. Podle expertů nedostávají příležitost, aby si přírodní vědy a vědeckou práci zamilovali. Píše to server Aktuálně.cz.

Sedmnáctiletá karlovarská studentka otevírá dveře k léčbě nádorů

Sedmnáctileté studentce Prvního českého gymnázia v Karlových Varech Karině Movsesjan se pomocí biochemické charakterizace nádorově - asociované RAD51 mutace podařilo odhalit mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění. Získala za to prestižní cenu Česká hlavička v oboru Život a zdraví člověka. Rozhovor s Karinou Movsesjan přináší server iDNES.cz.

Chybí učitelé prvního stupně. I kvůli nízkým platům

Ředitelé základních škol z Vyškovska se v reportáži Vyškovského deníku shodují, že školám chybí kvalifikovaní učitelé. Nedostatek je zejména vyučujících pro první stupeň. „Do problémů jsme se dostali nedávno. Jedna učitelka odešla na mateřskou dovolenou, druhá požádala o rozvázání pracovního poměru. Musíme to řešit učiteli, kteří jsou již v důchodu, nebo nejsou aprobovaní," potvrdil například ředitel ZŠ Na Vyhlídce Miloslav Brtníček.

Český medik založil kliniku pro umírající v Ugandě. Bolest a smrt tam vnímají jako výzvu, říká

Devětadvacetiletý Lukáš Malý studoval obor všeobecná sestra a deset let pracoval jako "zdravotní bratr" na oddělení ARO v Nemocnici pod Petřínem. Od roku 2012 jezdí každý rok na několik měsíců do Ugandy, kde pomohl založit kliniku, která se specializuje na péči o umírající. “Bolest a smrt tam vnímají úplně jinak než lidé ve střední Evropě,” popisuje své zkušenosti. Když viděl umírat svou první pacientku, byl to pro něj velmi silný zážitek. Za práci v Ugandě mu ve středu ministerstvo školství udělilo cenu pro studenty vysokých škol za mimořádný čin. Jeho příběh přináší server Aktuálně.cz.

Lézt na stromy je lepší průprava než úkoly, věří tvůrci první lesní školy

„V téhle škole nezvoní, místo toho učitel fouká na bezovou píšťalu. A vlastně to není ani učitel, ale „průvodce“. Školu Devětsil v Kamenici u Prahy založila před dvěma lety skupina rodičů, kteří na vlastní školní léta nevzpomínali nejlépe a svým dětem chtěli dát vzdělání trochu jinak. Roční školné za jedno dítě činí 60 tisíc korun,“ píše Zdeňka Trachtová v reportáži MF DNES.

Michal Komárek: Mají se školy přizpůsobit „digitální demenci“? Polemika s Tomášem Feřtekem.

Tomáš Feřtek píše o tom, jak digitální technologie mění mozek současných dětí a jak by se tomu měla přizpůsobit škola. Je to zajímavý text a Feřtek má v mnohém pravdu. Snaží se nezjednodušovat, hledá řešení. Zjednodušení nicméně základní tezi textu hrozí. Jakoby obrazně a vyhroceně řečeno zněla: „Nemá smysl narkomanovi kázat o zdravém životním stylu. Natož když má absťák. Dobře funguje, jen když má svoji drogu. Tak mu ji dejme a netrapme sebe ani jeho.“

Prezident tentokrát jmenoval všechny navržené profesory

Prezident Miloš Zeman podepsal jmenovací dekrety 55 nových profesorů vysokých škol. Jmenovací dekrety jim předá ministryně školství Kateřina Valachová. Mezi nově jmenovanými profesory je deset žen. Největší zastoupení mají tradičně lékaři, mezi nimiž je například porodník z pražské porodnice u Apolináře Antonín Pařízek. Nejvíce kandidátů navrhly Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci. Informuje o tom ČTK.

Česko má svou národní koalici pro digitální pracovní místa

Zvýšit uplatnění lidí na pracovním trhu v oblasti IT má za cíl Česká národní koalice pro digitální pracovní místa, kterou nově zřídilo MŠMT. V Bruselu byla tato koalice přijata mezi dalších 12 národních koalic Evropy. Česká republika tak patří k zemím, které ke Strategii digitálního zdělávání a digitalizaci přistupují aktivně. Informuje o tom tisková zpráva MŠMT.

Tomáš Feřtek: Základka 4.0. Co se děje v hlavách žáků v době počítačů a chytrých telefonů?

„Roste napětí mezi rychle se měnícím světem a do značné míry konzervativním prostředím uvnitř škol. Rozpor mezi mozky nastavenými na neustálý přísun informací a výukou postavenou na tom, že někdo něco říká, je stále zřetelnější. Jestli je něco výzvou pro současné školy, tak hledání podoby vyučování, které bude slučitelné s tím, jak proměněné dětské mozky fungují,“ píše Tomáš Feřtek v textu o tom, jak se mění současní žáci a zda a jak to reflektuje současná škola.

Michal Komárek: Na základní škole porovnávaly děti křesťanství a islám. Xenofobní weby přinesly konspirační teorie.

O řízené propagaci islámu ministerstvem školství a multikulturní likvidaci českého školství píše konspirační web Aeronet na základě informace, že na jedné zlínské škole žáci porovnávali křesťanství a islám. S propagací islámu spojuje i „pamlskovou vyhlášku“, protože podle ní si děti mohou na školách koupit už jen čistou vodu ovoce a kefír. A kefír je v islámu halal, takže je v tom možná úmysl. Vypadá to jako vtip. Ale brát to na lehkou váhu není na místě. Obdobný článek přináší xenofobní web eurabia, spojený s Parlamentními listy, který uvádí, že text si přečetlo přes 38 tisíc čtenářů. Další tisíce lidí ho doporučují na sociálních sítích.

Veronika Valíková pro Českou školu: Státní maturita z ČJL v roce 2016/17 – jak ji vidí češtinářka

Pod mým článkem o preferování jistých autorů v didaktických testech odborníci bouřlivě diskutují a dotýkali se i pojetí a smyslu současného modelu státní maturity z ČJL. Není tajemství, že model má mnoho kritiků i mezi učiteli rodného jazyka. Zde tedy souhrnný pohled řadové češtinářky, která s poměrně slušnými výsledky maturovala v roce 2012 a 2014.

Multimediální den 2016 na téma „konec žurnalistiky“ a „uzavřené bubliny“

„Hlavně mladí lidé se na sociálních sítích uzavírají do skupin svých kamarádů a často od nich nekriticky přebírají informace, což je problém. Klasická média je ale neumí tolik zaujmout,“ říká Rudolf Burg z katedry mediálních studií a žurnalistiky MU, která pořádala druhý ročník přednášek, debat a workshopů Multimediální den. Vystoupili tu špičkoví tuzemští novináři i americký novinář, držitel Pulitzerovy ceny Stephen Doig.

Seminář: Jak víme, že to funguje? Aneb jak zjišťovat postoje žáků ve výuce

Cílem semináře je představit inovativní metodiku zaměřenou na zjišťování postojů žáků k aktuálním a globálním tématům. Během semináře si jeho účastníci vyzkouší práci s hodnotícími aktivitami, které podporují diskuzi mezi žáky a umožní zmapovat jejich postoje. Zjistí, jak odhalit nejen postoj žáka, ale i hlubší důvody, proč jej zastává a dále s tímto zjištěním pracovat ve výuce.

Stát dá stamiliony na hlídání dětí firmám, univerzitám i obcím.

Neziskové organizace, obce, kraje, firmy, úřady nebo vysoké školy budou moci, s výjimkou hlavního města, opět žádat o peníze na zřízení a provoz dětských skupin. Ministerstvo práce na ně v operačním programu Zaměstnanost vyčlenilo zhruba 350 milionů korun, díky kterým by mohla vzniknout až stovka nových dětských skupin. Žádosti o dotace začne přijímat 1. února 2017. Informuje o tom ČTK.

Nový ministr zdravotnictví stahuje novelu o vzdělávání sester

Nový ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík stáhl ze sněmovny novelu svého předchůdce Svatopluka Němečka, který chtěl zdravotním sestrám zrušit povinné vysokoškolské vzdělání. "Chci se s poslanci bavit o tom, zda je toto ta správná cesta," řekl Ludvík. Proti zkrácení studia jsou české i evropské profesní organizace. Podle nich je to krok zpět a kvalita sesterského vzdělání půjde dolů. Informuje server Aktuálně.cz.

Eduína 2016: Do Auly Slávy vešel profesor Jan Sokol

Proběhlo slavnostní vyhlášení cen Eduína 2016 za inovace ve vzdělávání. Hlavní ocenění získal studentský spolek Výluka a Mapa společenských stereotypů. Za dlouhodobý a systematický přínos vzdělávání byl oceněn profesor Jan Sokol.

Na Teplicku bude první soukromá škola

Méně žáků ve třídách, rodiče jako součást školy nebo učení prožitkem plánuje vedení nové školy, která se má v Teplicích či jejich okolí otevřít už v září příštího roku. První nestátní základní škola má ukojit hlad rodičů z Teplicka po alternativním vzdělávání. Reportáž přináší MF DNES.

Zdeňka Havrlíková: Péče o nadané děti v evropské školní praxi

„V České republice nebyla doposud práce s nadanými a talentovanými dětmi systematizována. Základní směřování a strategické kroky nabízí koncepční dokument MŠMT Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014-2020. Systém podpory pro pedagogy v oblasti péče a práce s nadanými dětmi zaštiťuje především NIDV (Národní institut pro další vzdělávání) prostřednictvím krajských sítí podpory nadání. Jak však systém vzdělávání učitelů vypadá v praxi?,“ píše Zdeňka Havrlíková v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Václav Mertin o domácím vzdělávání

„Přibližně jeden a půl tisíce žáků v domácím vzdělávání představuje zatím zcela okrajovou záležitost českého školství. Jejich počet však po celou dobu existence této možnosti roste. Pro rodiče však už dnes představuje tolik potřebnou možnost svobodné volby. Pro školství pak podnět k zamyšlení, proč rodiče volí vzdělání mimo školu,“ píše Václav Mertin v časopise Řízení školy.

ČŠI vydala další Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí. S důrazem na hodnocení kvality ve vzdělávání

Přehled informuje například o návrzích rakouské ministryně školství, podle kterých mají mít ředitelé volnou ruku při rozhodování o velikosti třídy a délce hodiny. Padesátiminutová hodina má zůstat pouze jako přepočítávací veličina pro určení mzdy. V Přehledu je také informace o tom, jak se šetření PISA snaží vytvořit nástroje pro získání „úplnějšího obrazu vnitřní pohody žáka“.

Jak místo biflování učit živý jazyk

Alternativní metody, které místo biflování kladou důraz na komunikaci a praktické používání cizího jazyka, jsou známé od 70. let minulého století. V českém prostředí se dosud výrazněji neuchytily kvůli setrvačnosti vzdělávacího systému, neexistenci nezávislého hodnocení učitelů i chybějící metodické podpoře začínajících pedagogů. Znalosti a výuka angličtiny jsou hlavním tématem týdeníku Ekonom.

Češi mají stále potíže s angličtinou. Důvodem je zastaralá a neefektivní výuka na všech typech škol

Češi ve znalosti angličtiny patří i téměř po třiceti letech od pádu komunismu hluboko do evropského podprůměru. Proč? Příčinou zaostávání ve znalosti angličtiny je hlavně neefektivní systém výuky. Absolventi pedagogických fakult vědí, že studenti by měli umět v cizím jazyce komunikovat, přesto se výuka často odehrává ve stylu, který pamatujeme ze školních hodin hluboké normalizace. Rozsáhlou reportáž přináší týdeník Ekonom.