Výsledky PISA 2015: Výsledky českých žáků jsou průměrné, v přírodních vědách se výrazně zhoršily, české školství je selektivní

V období od konce března do poloviny dubna 2015 byl realizován další cyklus zjišťování úrovně přírodovědné, čtenářské a matematické gramotnosti patnáctiletých žáků v rámci mezinárodního projektu PISA, který je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Čeští žáci dosáhli průměrných výsledků, ale v oblasti přírodovědné gramotnosti se výrazně zhoršili. Další důležitou zprávou z šetření je, že „český vzdělávací systém podle této charakteristiky plně nezabezpečuje všem žákům v rámci povinné školní docházky srovnatelné vzdělávací příležitosti a funguje spíše selektivně“.

Výsledky

Přírodovědná gramotnost:

Nejvyššího počtu bodů v testu přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci ze Singapuru, následovaní žáky z Japonska, Estonska a Finska. Výsledek žáků z České republiky má hodnotu 493 bodů a byl v testu přírodovědné gramotnosti srovnatelný s průměrem zemí OECD a srovnatelný s výsledkem žáků z Norska, USA, Rakouska, Francie, Švédska, Španělska, Lotyšska a Ruské federace. Česká republika se ovšem zařadila do skupiny sedmi zemí OECD, jejichž nadprůměrný výsledek z roku 2006 se za devět let statisticky významně zhoršil.

Ve vzdělávacích oblastech živé systémy, fyzikální systémy a systémy Země a vesmíru dosáhli čeští žáci oproti roku 2006 nižších výsledků ve všech sledovaných druzích škol a nevykazovali ve zvládnutí přírodovědných vzdělávacích oblastí výraznějších rozdílů. Měli relativně lepší znalost obsahu přírodních věd než znalost procedurální (např. příprava pokusu). Dovednost vysvětlovat jevy vědecky zvládli čeští žáci lépe, ovšem hůře vyhodnocovali a navrhovali přírodovědný výzkum. Vědecky interpretovat data a důkazy zvládali průměrně. Z výsledků šetření PISA se ukazuje, že čeští žáci se v rámci přírodovědných předmětů pouze v omezené míře setkávají s výukou zahrnující experimentování a badatelskou činnost.

Od roku 2006 se podíl českých patnáctiletých žáků s nedostatečnou úrovní přírodovědné gramotnosti zvýšil o 5 % a podíl českých žáků ve dvou nejvyšších gramotnostních úrovních se o 4 % snížil. Pod úrovní, kterou PISA považuje za základní, je 1/5 podílu českých žáků.

Matematická gramotnost

 V testu matematické gramotnosti dosáhli nejlepšího výsledku žáci ze Singapuru, Japonska, Číny, Korejské republiky, Švýcarska a Estonska. Žáci z České republiky dosáhli výsledku 492 bodů, což je srovnatelný výsledek s průměrem zemí OECD. Srovnatelný výsledek měli žáci z Vietnamu, Ruské federace, Švédska, Austrálie, Francie, Velké Británie, Portugalska, Itálie a Islandu. V několika málo zemích byly v matematické gramotnosti dívky lepší než chlapci, avšak v průměru zemí OECD dosáhli chlapci o 8 bodů lepšího výsledku než dívky. Výsledky českých dívek a chlapců byly srovnatelné.

Čtenářská gramotnost

Nejlepších výsledků v testu čtenářské gramotnosti dosáhli žáci v Singapuru, Kanadě, Finsku, Irsku, Estonsku, Korejské republice, Japonsku a Norsku. V testu čtenářské gramotnosti byli čeští žáci s počtem 487 bodů mírně pod průměrem zemí OECD a dosáhli výsledků srovnatelných se žáky v Ruské federaci, Číně, Švýcarsku, Lotyšsku, Chorvatsku, Vietnamu, Rakousku, Itálii, Islandu, Lucembursku, Izraeli a Argentině. Dívky dosáhly ve čtenářské gramotnosti lepších výsledků než chlapci ve všech zúčastněných zemích, avšak průměrný rozdíl chlapců a dívek se v zemích OECD v průběhu času snižuje.

Další faktory ovlivňující výsledky žáků

V České republice jsou rozdíly ve výsledcích žáků uvnitř škol podprůměrné, zatímco rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami jsou nadprůměrné. Větší rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami než v ČR lze nalézt pouze v osmi zemích OECD. Patří mezi ně např. Nizozemsko, Maďarsko, Německo a Rakousko. Celkové rozdíly ve výsledcích českých žáků jsou z 55 % způsobeny rozdíly uvnitř škol (průměr zemí OECD je 69 %) a ze 44 % je působí rozdíly mezi školami (průměr zemí OECD je 31 %). Česká republika se tak řadí k zemím, kde výsledky žáků do jisté míry záleží na tom, do které školy žák chodí. Český vzdělávací systém podle této charakteristiky plně nezabezpečuje všem žákům v rámci povinné školní docházky srovnatelné vzdělávací příležitosti a funguje spíše selektivně.

Dle OECD průměrné výsledky žáků rostou se stoupajícími výdaji zemí na vzdělávání. Tato zákonitost je však pouze obecná a ukazuje se, že menší výdaje na žáka se automaticky nemusí rovnat slabému výsledku. Výsledek českých žáků je v kontextu zemí OECD lepší, než by odpovídalo vynaloženým nákladům na jejich vzdělávání.


Další informace a elektronickou publikaci Národní zprávy z šetření PISA 2015 naleznete zde