Domácí úkoly přicházejí draho. Běžné rodiny okrádají o čas, rodiny sociálně zněvýhodněné je často nezvládají vůbec

úterý 20. prosince 2016 ·

„Tuzemský vzdělávací systém vykazuje řadu specifik, tedy alespoň ve srovnání s ostatními evropskými státy. V současné Evropě máme spolu s několika málo zeměmi nejkratší povinnou školní docházku. V důsledku netrpělivosti elit, které nechtěly desítky let čekat na zkvalitnění základního vzdělávání, se u nás rozmohla časná selekce v podobě víceletých gymnázií. Se vznikem vyšších územně samosprávných celků došlo k decentralizaci a rozpadu systému, který nemá na západ od nás obdobu, takže na ředitele základních škol prakticky nikdo nedohlíží,“ píše Daniel Hůle v dnešních Lidových novinách.

A pokračuje:

Daniel Hůle (twitter.com)
Považujeme za normální, když vzdělávání dětí probíhá částečně ve škole a částečně doma – kvůli zakořeněnému institutu domácích úkolů. Výsledek? Rodinný život všedního dne se často redukuje na souboj dětí s rodiči po škole a po práci nad úkoly, díky čemuž se škola zbavuje části zodpovědnosti za svou vzdělávací roli.

Tuzemští rodiče namísto revolty proti absurdnímu systému automaticky pociťují odpovědnost za výsledek... Tato v zásadě předpokládaná tichá asistence rodičů vyvolává v učitelích dojem, že děti látce rozumějí, což ještě více dopadá na rodiny, kde učivu rodiče z různých důvodů nerozumí – a není v jejich silách tento handicap překonat.

Takové rodiny snadno získávají nálepku nespolupracujících asociálů a dříve či později jsou děti těchto rodičů vytěsňovány do segregovaných škol. Podpis rodiče na žádosti o přeřazení představuje vyvrcholení často i několikaletých snah a důležitý legitimizační akt pro některé pedagogy.

Pokud nezměníme základní školu z instituce s vysokými nároky na žáky i rodiče již v první třídě, na instituci, která dokáže otevřít šanci ke vzdělávání všem, doplatíme na to brzy všichni. Jedním z klíčů jsou přitom právě výše zmíněné domácí úkoly. Ty není nutné školám zakázat plošně, je možné měnit jejich formu, využívat je až u starších dětí, možná více orientovat projektově a skupinově.


Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin

19 komentářů:

V. řekl(a)...
20. prosince 2016 10:02  

Autora bych nechtěl potkat sám v lese...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
20. prosince 2016 10:09  

To si vždycky jeden říká, kam na akový pitomostě lidi chodí. A pak se podívá, kdo to je, ten co je plodí a většinou je jasno.

https://www.clovekvtisni.cz/cs/kontakty?section=67

mirek vaněk řekl(a)...
20. prosince 2016 10:13  

Domácí úkoly jsou určeny rodině? Odkdy?

Od doby, kdy učí každý a učebnic jsou stovky a nestojí za nic. Učebnice musí být vyzkoušeny na žácích, jestli to jsou schopni zvládnout. Kolik z nich je?
Na ředitele dohlíží zřizovatel - kraj, obec tedy rodiče. Ale učitel by měl mít ke každé učebnici metodickou příručku jak s ní má nakládat a co musí vysvětlit ve škole a co lze dát za Dú.
Žák by měl domácí úkol udělat podle svých možností. A pokud Dú většina žáků udělá špatně, pak je to důvod k protestům. A pro učitele důvod k zamyšlení a sebereflexi. Pokud Dú žáci neudělají vůbec, je to jen důkaz jejich lenosti.

Jana Karvaiová řekl(a)...
20. prosince 2016 10:51  

Za domácí úkol se vždy dává to, co se probíralo ve škole. Úkol dělá žák. Rodiče mají pouze pohlídat, zda žák úkol dělá. Úkoly by se neměly známkovat - to jsem celý život dodržovala. Na druhou stranu by se měly plnit. Je to jedna z věcí, kterou se žák má naučit. Sám o sobě jít a připravit se , udělat něco sám, bez říkání, skoro bez dozoru. To je důležitější, než že v úkole naseká 10 chyb. Znám rodiče, co vše opraví- pak úkol smysl nemá. Dokonce jsem měla rodiče, co úkoly psali za děti - děsně nenápadné. I ti sociálně nejslabší úkoly psali.Třeba i ráno u kašny na náměstí, ale psali. Především ti sociálně slabí se musí povinnostem učit. Musí se učit povinnostem, které jsou jim často zcela cizí. Proto potom nechodí do práce, protože nejsou zvyklí něco dělat pravidelně, včas a bez řečí.Samostatně. V úkolech rozhodně problém není.

poste.restante řekl(a)...
20. prosince 2016 11:40  

Pane Komárku, ještě stále nechápete, proč většina zdejších praktikujících učitelů má takové názory a proč tak velké množství učitelů ztrácí trpělivost?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. prosince 2016 12:18  

Podpis rodiče na žádosti o přeřazení představuje vyvrcholení často i několikaletých snah a důležitý legitimizační akt pro některé pedagogy.

Tím chcete, pane Hůle, říci co?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. prosince 2016 12:21  

Takové rodiny snadno získávají nálepku nespolupracujících asociálů a dříve či později jsou děti těchto rodičů vytěsňovány do segregovaných škol.

Vytěsnovány? Segregovaných? Napište jasně kdo, kdy, jak.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. prosince 2016 12:23  

Ještě je tu někdo, kdo nevidí roli neziskovek?

Lexxa řekl(a)...
20. prosince 2016 12:37  

Pán teda vzkazuje, abychom zase snížili nároky??? Tak to přece vyznívá, ne?
A na toto doplatíme brzo všichni. Možná ještě rychleji?

old pratavetra řekl(a)...
20. prosince 2016 14:36  

Ve svém věku se oprošťuji od jízlivosti. Ale co to Hůle kdy dělalo? Rukama se neuživilo, hlavu má na krku jen proto, aby mu tam nepršelo. Snad to ani dítě nepočalo, k tomu taky vzdělání nepotřebuje.
Z mého pohledu čas na vzdělání a zájmy mých dětí byl časem naopak maximálně využitým, což se mi díky jejich současné spokojenosti z práce, kterou dělají, potvrdilo.

Ygrain řekl(a)...
20. prosince 2016 15:30  

"Považujeme za normální, když vzdělávání dětí probíhá částečně ve škole a částečně doma – kvůli zakořeněnému institutu domácích úkolů."
Jujda, fakt? Zrovna tuhle jsem přemýšlela, nakolik takový Harry Potter odráží běžnou realitu britského školského systému, protože ten rozsah výuky a domácích úkolů je takový, že by se z něho naši studenti nejspíš po***

"Tuzemští rodiče namísto revolty proti absurdnímu systému automaticky pociťují odpovědnost za výsledek..."
Já nejsem zodpovědná za to, co moje dítě dělá a jak to dělá? To je mi novinka.... hele, a jsem taky zodpovědná za to, že se dítě naučí utírat si zadel a čistit zuby, nebo to má za mě dělat obvoďák a školka?

"Tato v zásadě předpokládaná tichá asistence rodičů vyvolává v učitelích dojem, že děti látce rozumějí"
Protože učitelé si v hodinách tak leda pilují drápky a nepoznají, že žák neumí vyjmenovaná slova nebo zlomky, že?

"což ještě více dopadá na rodiny, kde učivu rodiče z různých důvodů nerozumí – a není v jejich silách tento handicap překonat."
V silách kterých rodin není dohlédnout, aby dítě vypsalo tři řádky písmenka "m" v písance? V silách kterých rodin není zkontaktovat se s učitelem a požádat o pomoc?


"Pokud nezměníme základní školu z instituce s vysokými nároky na žáky i rodiče již v první třídě, na instituci, která dokáže otevřít šanci ke vzdělávání všem, doplatíme na to brzy všichni."
Aha, takže místo abychom cíleně pomohli těm, co to potřebují, radši těm zlým školám zakážeme zadávat úkoly.

"Jedním z klíčů jsou přitom právě výše zmíněné domácí úkoly. Ty není nutné školám zakázat plošně"
No, já myslím, že v některých případech by byl plošný zákaz na místě - například psaní do novin všem pitomcům. Kvalitě tisku by to nevídaně prospělo.

"je možné měnit jejich formu, využívat je až u starších dětí, možná více orientovat projektově a skupinově"
Jo jo, ten nácvik psaní a sčítání do dvaceti je děsně těžký a obtížný a musíme před ním rodiny chránit, ještě by pak po nich někdo mohl chtít i násobilku. Radši je budeme místo toho učit psát jedním prstem na klávesnici a sčítat na kalkulačce, to snad zvládnou během vyučování.

Jana Karvaiová řekl(a)...
21. prosince 2016 6:18  

Jelikoz pan Hule pracuje pro danou organizaci, je zrejme, koho se clanek tyka. Ten, kdo uz ted skoro nic nedela, pozaduje nedelat nic. Pote, co by byly " zakazany" ukoly, by se zacalo vymyslet, jak treba legalne chodit do skoly jen polovinu casu. Protoze jistou skupinu obyvatelstva irituje vstavani s budikem. Ovsem tataz skupina obyvatel by si dale intenzivne stezovala na neplnohodnotne vzdelani a tudiz diskriminaci. Nejlepe by pozadovala neco jako vnuknuti bozi , aby do skoly nemusela vubec.

Jana Karvaiová řekl(a)...
21. prosince 2016 6:23  

Ja sem musim napsat jednu perlicku, protoze nemam kam jinam. Vcera jsem dostala mailem zpravu. Pise se v ni o tom, jak jeden pan ucitel byl na jakemsi " skoleni" a hovorilo se o vzdelani cizincu. Zaznela tam taky informace, kdo je dle ministerstva cizinec - pry normalni clovek, ktery nemluvi cesky. Boze, kolik ze brali odmenu ke konci roku ti experti?

Ygrain řekl(a)...
21. prosince 2016 8:06  

"Jelikoz pan Hule pracuje pro danou organizaci, je zrejme, koho se clanek tyka"
Samozřejmě, jenže místo aby se sobě podobnými vyrazil do terénu a pracoval na socializaci sociálně vyloučených rodin, což bych považovala za záslužnou a obdivuhodnou práci, raději píše do novin neskutečné pitomosti.

"normalni clovek, ktery nemluvi cesky"
To je tedy perla všech perel!

Jirka řekl(a)...
21. prosince 2016 14:32  

Moje vina, moje vina, moje vina! Polovinu školního času trávíme umravňováním a přemlouváním k jakékoli činnosti. I v dobách rajského zkompetentňování před asi tak 20 lety jsem měl žáky, kteří si látku museli doma procvičit a upevnit. To jsme ještě pracovali 40 minut plus příchod, odchod a zápis.
Proč nechtějí experti dopřát dětem vlastního tempa? Ve škole to vždy nejde. Je ještě cílem školského systému žáky vzdělat? Opravdu jsme jen hlídači a baviči?

Janek Wagner řekl(a)...
22. prosince 2016 8:10  

Jen si tu odložím:

Školní rok začíná v březnu a je rozdělen na dva semestry. První je od března do konce července, druhý od září do konce ledna. Mezi nimi jsou letní a zimní prázdniny. Nicméně, prvních a posledních 10 dnů tohoto měsíčního volna je takzvaná nepovinná školní docházka, která trvá půl dne a dochází na ni většina žáků kvůli vidině náskoku před ostatními spolužáky. Znamená to tedy, že opravdového volna mají studenti za prázdniny pouhých 10 dnů. Školák je povinen splnit minimální docházku, která představuje 220 dní ročně. Ve škole se známkuje písmeny A (nejlepší), B, C, D, E (nejhorší). Rivalita mezi spolužáky se umocňuje tím, že pro známky jsou určeny kvóty, neboli učitel má možnost rozdat pouze omezené množství od každého stupně známky. Výsledkem je, že se studenti se svými vědomostmi nehodlají podělit a dát kamarádovi něco "opsat" naprosto nepřichází v úvahu.(...)

Před zahájením vyučovacího dne mají studenti 30 minut na své učení či jiné se školou spojené aktivity. Standardní výuka začíná v 8:00 a je dlouhá 6 hodin, jedna vyučovací hodina trvá 45 minut. Běžné jsou nulté hodiny, začínající v 7:00, a odpolední, tedy sedmé hodiny. Tímto však jejich školní den zdaleka nekončí. Téměř všichni se po skončení vyučování odeberou do škol "hagwon" (anglicky též "cram school"). Jedná se o instituce, které fungují jako doučovny. Žáky připravují na přijímací zkoušky na střední i vysoké školy, učí látku, na kterou není v normální škole prostor, pomáhají studentům zlepšit své výsledky v testech a dá se říct, že "vyplňují mezery", které klasická škola nezvládá zalepit. Rodiče těmto hagwon školám často přikládají větší váhu než těm normálním a neváhají za ně zaplatit nemalé částky.

Ačkoliv je tento učební den dosti vyčerpávající, mnozí seberou zbytky svých sil a odeberou se do knihovny. Doma se zpravidla dříve jak v 10 hodin večer neukážou. Průběžné výsledky testů nejsou tolik důležité pro přijetí na střední školy, nicméně každý student se snaží obstát v nich co nejlépe. Školy mají totiž jakýsi pořadník, kde se po každém zkouškovém období vyvěsí seznam žáků – od nejlepšího po nejhoršího (pokud jste viděli seriál Playful Kiss, jistě je vám dobře známý). Jelikož slitování se nad slabšími zde nemají v povaze, dokážete si představit, že se každý snaží spodních příček pořadníku vyvarovat.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
22. prosince 2016 8:49  

Jsa nepozorný čtenář, kde to tak mají? Díky.

John Giut řekl(a)...
28. prosince 2016 19:27  

Jedná se o Jižní Koreu. Neméně zajímavé je, že tam ještě donedávna praktikovaly fyzické tresty viz.:
http://www.asianstyle.cz/kultura/4939-fyzicke-tresty-v-jihokorejskych-skolach

John Giut řekl(a)...
28. prosince 2016 19:27  
Tento komentář byl odstraněn autorem.


Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.