Češi ve znalosti angličtiny patří i téměř po třiceti letech od pádu komunismu hluboko do evropského podprůměru. Proč? Příčinou zaostávání ve znalosti angličtiny je hlavně neefektivní systém výuky. Absolventi pedagogických fakult vědí, že studenti by měli umět v cizím jazyce komunikovat, přesto se výuka často odehrává ve stylu, který pamatujeme ze školních hodin hluboké normalizace. Rozsáhlou reportáž přináší týdeník Ekonom.
Studenti se učí gramatická pravidla a umí výborně vyplňovat cvičení v učebnicích. Když však mají anglicky vyjádřit myšlenku nebo popsat problém a navrhnout jeho řešení, znalosti nabyté ve škole jim přestávají stačit. To se však netýká jen výuky angličtiny, ale celého vzdělávacího systému, který místo lidí s kritickým myšlením produkuje v lepším případě chodící encyklopedie.
Nedostatek anglicky hovořících zaměstnanců zase působí potíže českým firmám. Mezi nejzávažnější důsledky nevalné znalosti angličtiny ale patří hlavně omezená schopnost komunikace se světem za našimi hranicemi se všemi z toho plynoucími dopady.
Z průzkumu také vyplývá, že jen asi 17 procent lidí v České republice považuje svou angličtinu za dostatečnou k četbě článků v novinách a časopisech, přičemž na anglickou on-line komunikaci si troufá 19 procent Čechů. V obou případech je to čtvrtý nejhorší výsledek v unii.
Důvody, proč je angličtina v Česku i po více než dvou dekádách od pádu komunismu na mnohem nižší úrovni než v západní Evropě, spočívají především v zastaralé a neefektivní výuce na všech typech škol.
Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Ekonom
.png)
8 komentářů:
Mně by celkem zajímalo, kolik % z respondentů toho 2012 průzkumu se anglicky ve škole učilo a jak dlouho... Obvykle se ptají skupiny 15-65 let (narozeni cca 1950-2000). Ti narození po roce 1984 (při rovnoměrném rozdělení počtu narozených) tvoří 30 %... Plus teda nějakých pár procent z ročníků z hluboké totality a o trochu víc z těch, kteří chodili na střední školy v proměnných 90. letech.
Nad těch 30 % populace by to dostal snad jen bratr Pol Pot...
Kolik % našich novinářů umí myslet? Stačí normálně, nekriticky...
Ale, ale?
Není to tak dávno, kdy jsem tu četl článek, jak je výuka angličtiny moderní a kvalitní.
Nebylo by lepší dát respondentům jednoduchý test než se jich ptát na subjektivní názor co si o své angličtině myslí?
Ještě teda - systém nezaručuje ani dnes, že se děti budou moci učit jeden jazyk celou docházku.
Např. do naší vesnice přijdou na 2. stupeň děti z ještě menších vesnic, které měly 3-5. třída němčinu. Na mnoha SOU/SOŠ pak dostanou k nabídce zase jiný jazyk (znám případy 3-5. NJ, 6-9. AJ od nuly, SOU NJ, opět od nuly...).
Systémový problém, který by se dal řešit snadno administrativně, na rozdíl od údajně zastaralého myšlení a způsobu výuky.
Na výuku angličtiny (a dalších cizích jazyků) potřebujeme podle mě několik základních věcí:
1. dostatek učitelů
2. dostatek peněz na dělení tříd
3. jednotnou koncepci, možná i jednotné učebnice a tematické plány, aby byla zajištěna prostupnost mezi školami
4. přiměřené množství učiva v jednotlivých ročnících
5. ...
Co z toho máme?
A to je ještě problém v druhém cizím jazyce, který vůbec nemá koncepci a návaznost. Je to jen mrhání časem a penězi. Nebo se mýlím?
Nejsem jazykář, jen moje děti prošly ZŠ a SŠ a vím, jak výuka probíhala.
ne každý člověk je schopen naučit se cizí jazyk,zabývat se cizím jezykem na 1. stupni je nesmysl, kdo má z češtiny 1 či dvě může se začít od 7. třídy učit cizí jazyk,a to v rozsahu zákl. gramatiky a zákl. konverzace,na středním stupni učňům stačí dva roky profesní konverzace,na gymnáziích dva roky dva jazyky fest a konec,cizí jazyk z maturity vyhodit,maturiry má být pouze ze tří předmětů: češtiny,matiky a volitelně buď přírodní či humanitní vědy
v jazycích platí "život tě naučí" a "když budeš muset,zvládneš u svahilštini do příští neděle"
po státnicích byla má jazyková výbava následující: československoukrajinská "ruština",průměrná němčina a to díky komunikaci s rak. příbuzenstvem,podprůměrná angličtina,když jsem nastoupil do zaměstnání,za hluboké totality,žádný jazyk jsem nepotřeboval,narazil jsem však na bočáky,kde se vyžadovala dobrá znalost němčiny,co by našinec pro prachy neudělal,dva roky jazykovky a válel jsem, z hecu navíc i "vídeňštinou" mého příbuzenstva,ovšem 89 rk a ouha,nutnost angličtiny,opět intenzivní studium,kvality němčiny to nedosahovalo ale ůroveň vcelku slušná,klídek pohoda,pak ouha, nutná ruština,i vzpoměl jse 4. třídu ja katajus na kaňkach" a maturitu " na beregu reky sideli rybaki i chytaljali rýby" a zahájil úporné studium ruštiny,v pol 9o. anomálie v českých krajích,,takže o tom je život....
Takový maturant se anglicky učí 11 let, ano jedenáct let!!! To je luxus.
Angličtina je strašně obtížný jazyk:
Hovoří jí Angličani, co se píšou Engličani a čtou se Ingličani.
:)))
Okomentovat