Stanislav Štech reaguje na mediální zkreslení svých komentářů k šetření PISA i na diskusi na České škole

čtvrtek 8. prosince 2016 ·

Dne 6. 12. 2016 jsem na tiskové konferenci uvedl a komentoval výsledky mezinárodního šetření PISA 2015. Vzhledem k tomu, že se v médiích objevily vesměs zkreslené nebo zkratkovité interpretace toho, co jsem skutečně řekl, dovolím si jen ve velké stručnosti zopakovat to, co je i na záznamu z konference a také v následných rozhovorech.

Stanislav Štech (twitter.com)
1. Uvedl jsem, že šetření PISA, jak jsem publikoval již v r. 2011 (http://www.orbisscholae.cz/archiv/2011/2011_1_07.pdf), jen z menší části odráží to, co se ve škole vyučovalo. Měří zejména dovednost užívat vědomosti při řešení tzv. problémů každodenního života a k tomu tzv. testovou gramotnost. Výsledky tedy lze jen zčásti přisuzovat kvalitě škol a učitelů. Žáci ze zemí s vysokou testovou kulturou a nácvikem řešení tohoto typu úloh jsou pak v šetření lepší. Tuto věc je třeba mít neustále na paměti při interpretaci výsledků PISA, které jsou ve vztahu ke škole často jen spekulací. A vztahuje se to samozřejmě i k tomu, co uvedu dále. Kritiku dopadů neuvážených interpretací výsledků PISA lze nalézt v mém článku Proč se kritizuje PISA? (https://journals.muni.cz/pedor/article/view/3709/pdf_stech).

2. Při interpretaci výsledků je nutné rozlišovat nejen rozdíly v tzv. Raschově skóru (ony uváděné hodnoty), ale také statistickou významnost rozdílů. Skutečnost, že je někde mezi dvěma měřeními rozdíl třeba 12 bodů ještě neznamená, že se žáci významně zhoršili. Mohou být pořád ve stejném výsledkovém pásmu (mezi zeměmi se shodným, tj. třeba mírně nadprůměrným výkonem, i když v onom skóru se liší). Naši žáci se za 16 let významně nezhoršili, dochází spíš k mírnému poklesu, resp. k výkyvům ve výsledcích. Vzhledem k podmínkám práce našich učitelů a jejich zhoršení v uplynulých dvaceti letech, jde v té míře, v jaké lze výsledky přisuzovat škole, o velmi dobré výsledky.

3. Výsledky mohou být cennou zpětnou vazbou, ale primárně v podobě inspirace pro podrobnější výzkum na národní úrovni. Např. za poměrně evidentním zhoršením výsledků v tzv. přírodovědné gramotnosti může stát třeba mizející aprobovaní učitelé, dopad zpackané a nesmyslné kurikulární reformy (viz : https://journals.muni.cz/pedor/article/viewFile/1107/867)
nebo také prostě skutečnost, že podíl experimentů, cvičení a aplikačních úloh je v našich školách nižší než v těch „úspěšných“ zemích atd. Pokud neprovedeme na základě dat PISA skutečný výzkum (PISA je jen „šetření“), můžeme jen spekulovat – samozřejmě až na ty, kteří vždycky všechno vědí přesně a nějaké vědátory a podobné darmožrouty nepotřebují.

4. PISA nebyla nikdy určena ke srovnávání mezi zeměmi a tedy k vytváření ligových tabulek, ale jako nástroj zpětné informace pro každou zemi. U nás jsou kritickými zjištěními (i) negativní efekt selektivnosti systému (vícekolejné vzdělávání ve věku povinné školní docházky), (ii) rozevírající se nůžky mezi nejslabšími a nejlepšími (s trvalým nárůstem počtu nejslabších žáků a také poklesem – světe a systéme víceletých gymnázií a škol pro vybrané div se - počtu žáků excelentních) a (iii) hrozivě narůstající rozdíly ve výsledcích žáků mezi kraji.

5. Proto jsem následně řekl následující: jako dlouholetý odpůrce rané segregace (v době, kdy většina dnešních hrdinských kritiků mlčela, jsem se nechal ostouzet z toho, že jsem stoupenec glajchšaltování a nepřítel pokroku) vidím pro řešení problému narůstající selektivnosti, zvětšování sociálně podmíněných rozdílů a posilování tzv. sociální reprodukce dvě cesty. První je politická. Na ni ovšem politici zatím nemají odvahu a museli by se aspoň většinově shodnout – např. ve vládním programu – že budou v období cca 10 let utlumovat a posléze redukovat vícekolejný systém. Argumenty pro to máme. Profesionálním politikem nejsem, mohu jim to jen opakovat. A druhá cesta, postupně se snažit zkvalitňovat podmínky na ZŠ, třeba i nějakým zvýhodněním, prostorem pro vnitřní diferenciaci, snížením počtu žáků ve třídách ad. tak, aby se staly atraktivnějšími i pro rodiče střední třídy.

6. Pokud jde o to jak, zmínil jsem v následném rozhovoru jen jako jednu z naprosto dílčích věcí i to, co my označujeme hanlivě jako „umístěnky“ a hned blábolivě evokujeme 50. léta. Ano, některé vyspělé země využívají speciální mise, kdy je zkušenému a dobrému učiteli nabídnuto za zvýšený plat jít na dohodnutý počet let učit do sociálně znevýhodněných oblastí. A pak z toho po odslouženém období mít i další výhody v učitelské kariéře. Např. ve Francii je to něco samozřejmého. Je to jedna z možností, která dílčím způsobem podporuje starost o vzdělávání jako veřejný statek. Zatím se tomu lze vysmívat a cejchovat ty, kteří to vysloví, ze zpozdilosti nebo nepříčetnosti. Ono nás to stejně nakonec bude čekat v systému decentralizace, kdy zřizovatelé v krajích a obcích rozhodují o tom nejpodstatnějším, a deregulace, kdy vzdělávání leckde běží podle modelu „udělej si sám“.

Samozřejmě očekávám, že takový hlupák, zaprodanec a zbabělec, jak jsem vlastně v diskusi na ČŠ vyšel, nemůže čtenáře s perfektním vhledem prakticky do všeho přesvědčit. Aspoň jsem se tedy o PISA pokusil dát pár informací, o kterých se běžně nemluví. 

15 komentářů:

Marek Adler řekl(a)...
7. prosince 2016 v 23:05  

Pan Štech nám neodpověděl na otázky:
- Jak přišel na to, že za výsledky jsou zodpovědní právě učitelé?
- Jak zjistí, který učitel je dobrý a který špatný?
- Jakým způsobem nažene učitele do vybraných oblastí?
- Když je obecný nedostatek učitelů, kde chce vzít další, aby mohli učit ve dvou, aby mohly být méně početné třídy?

Možná by pan Štech mohl příště své myšlenky rovnou podepřít argumenty, jak by se dalo u člověka v jeho pozici očekávat.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. prosince 2016 v 0:09  

Budiž Vám přičteno k dobru, že se do těch diskusí možná podíváte. A dále přičtěme i Vaši reakci. To není až tak běžné.

Je možné, že jste myslel něco jiného, než bylo napsáno a možná to bylo jen "plácnutí". Pak by bylo dobré Vás upozornit, že člověk na Vašem místě obklopen novináři dnešní doby nesmí "plácat".

Plácat tady můžeme my v diskusi, Vy musíte vážit slova :-).

Jinak to bylo na úrovni úvahy, "Co uděláme s množícím se lidstvem?" - Přesuneme jej do kolonií na Marsu. To každý pochopí jako vtip, který nadále nebude rozebírat. Vaše poznámka o "umísťování" vyzněla asi reálně, i když je srovnatelná s tou kolonií na Marsu.

tyrjir řekl(a)...
8. prosince 2016 v 1:07  


Plácat tady můžeme my v diskusi, Vy musíte vážit slova.

Souhlasím. Většina z nás si asi ani nedovede představit, kolika a jakým věcem je člověk, který to myslí dobře, v tak vysoké funkci vystaven. Pan Štech je pro mne odborník a člověk, který nasadil vlastní osobní i profesionální kůži na buben, do kterého se trefují nespokojení z různých stran. Vážím si toho, přestože jsme si tady i na jeho kůži několikrát v zájmu společné věci zabubnovali. J.Týř

krtek řekl(a)...
8. prosince 2016 v 5:03  

Závěr: rušit soukromé školy a víceletá gymnázia je asi stejná utopie jako "motivovat" "dobré" učitele, aby šli učit na "vystrkov".
Plus: Stanislav Štech přemýšlí a snaží se i disktuovat.
Minus: Mediální zkratka je mrcha.
---
Ale jak píše Marek Adler v prvním příspěvku, zůstávají otázky. Jediná odpověď je razantní navýšení rozpoštu školství, ale toho se nedočkáme.

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. prosince 2016 v 6:23  

To ze novinari " perfektne" pracuji s informacemi , to tusim davno. Presto, pan namestek nektere sve teze nepoprel.
Kladem je, ze si sem s nami prisel popovidat. Kez by to bylo casteji. Jiz jednou jsem mu takto odpovidala- uvedomte si, jak velmi, zduraznuji velmi, spatne podava ministerstvo informace. Nebo je nepodava vubec. Jednou jsem vam to sdelovala osobne. Tvrdil jste, ze to neni pravda. A stale dokola a dokola je to stejne. Ze sveho trunu tam nahore skoro nic nevidite. Treba se i snazite, jenze z te vysky opravdu neuvidite nic.
K reseni zhorsujicich se vysledku. Tak to by bylo na sto strankovy rozbor. Opet hledate ta jednoducha reseni, ktera vetsinou vedou do pekel. Je jednoduche nadelegovat ucitele. Neni jednoduche resit systemove.
Hledanim a protlacovanim jednoduchych reseni zkopavame ceske skolstvi do jamy pekelne. Jeste stale balancuje na okraji. Zitra se uz prevazi na tu horsi, trvale sestupnou stranu a my se uz jen budeme divat na efekt zvany volny pad.

Marek Adler řekl(a)...
8. prosince 2016 v 7:20  

Paní Karvaiová. Ono to vždy není o novinářích a jejich práci s informacemi. Podívejte se, jaké zprávy zveřejňuje MŠMT na svém webu:
http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/poslanci-podporili-karierni-rad
http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/snemovna-podporila-rekordni-rozpocet-do-skolstvi

"...slibuji, že vyvinu maximum pro to, aby od roku 2020 dosáhli na 130% průměrné mzdy vysokoškoláka,"

„V následujících třech letech budeme prosazovat postupné navýšení platů učitelů až na 130 % průměrné mzdy v ČR."

Nikomu zřejmě nevadí, že tyto dva výroky dělí jediný den.

mirek vaněk řekl(a)...
8. prosince 2016 v 7:37  

Ano. Někdo by měl ve školství udělat pořádek. Bohužel MŠMT a novináři šíří chaos. A pak se není čemu divit, když my, kteří máme s oběma mnoho let zkušeností, nevěříme slovům shora a hned pomýšlíme na nejhorší. Ono za poslední roky shora přišlo většinou to špatné a ještě horší.
Zhoršení žáků je jednoznačné, všichni učitelé to vidí. Neznám učitele, který by tvrdil, že se žáci zlepšují. Částečně je to způsobeno mezigeneračním pnutím, ale pokles kompetencí žáků je prostě vidět a bije do očí. Na to nejsou potřeba mezinárodní šetření a jejich různé interpretace.
Problém je systémový a záplatování děr troskami učitelstva nic neřeší!

Jiri Janecek řekl(a)...
8. prosince 2016 v 10:06  

Nějak tam nevidím odpověď na námitky, že umisťovat lidi za 0.8 průměrného platu dost dobře nejde. Že s plusovými body za dva roky v pohraničí (a hypoteticky tedy nárokem na vyšší tarif) se můžete v systému 5000 zřizovatelů škol jít po návratu do města tak akorát vyfotografovat. Že umisťovat 10 absolventů na dvě uvolněná místa je taky celkem těžké...
Když chcete přestavovat barák, nejdřív je dobré se rozmyslet, jak by měl vypadat, pak ho namalovat a pak rozmyslet v jakém pořadí a jak provádět jednotlivé kroky.
Začínáme malováním stěn a vložkováním komína...
---
K rozdílům mezi kraji - jsou ty výsledky žáků nějak výrazně jiné než třeba vzdělanostní a sociální struktura rodičů?

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. prosince 2016 v 10:42  

Je to stále dokola.
Řeší se většinou sociálně slabí žáci. Co s tím škola mlže dělat? Vždyť to zná každý z nás. Dítě nenosí pomůcky, na školu se nepřipravuje, nemá často ani sešit či učebnici. A nebo do školy chodí velmi sporadicky. Co s tím škola? Jak tohle může ovlivnit? Ano, někdo tu připomene OSPOD. Ti mohou také velmi málo. Ze strany rodiny není vůle a je to začarovaný kruh. Který se řeší tím, že se čím dál více vše přehazuje na školu. Výsledkem je "kulový". Tak se snižuje laťka. Jak daleko to půjde? Chceme, aby školy opouštěly pologramotné děti? Protože to k tomu spěje. Když se budovaly přípravné třídy, byly trnem v oku ombudsmance. Když se nějaká škola snaží dát sociálně slabé do jedné třídy, aby se sjednotil přístup k nim, je to segregace. Víte co, soudruzi nahoře, běžte do někam a udělejte si ty reformy sami. Mě už to přestalo bavit.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
8. prosince 2016 v 10:58  

Mediální zkreslení? Jací jsou novináři, to snad MŠMT ví. Jací jsme diskutující, to pan náměstek ví také. Proč dává šanci jedněm na zkreslení a druhým na přiměřenou reakci? Proč místo tiskové zprávy s odkazem na tiskovou konferenci není na webu MŠMT jasné stanovisko, alespoň takové, jako je toto dovysvětlení? Kdo chce kam... MŠMT má zjevně potíže s komunikací. Ale na tomto prahu si musí zametat samo.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. prosince 2016 v 14:55  

Měří zejména dovednost užívat vědomosti při řešení tzv. problémů každodenního života a k tomu tzv. testovou gramotnost. Výsledky tedy lze jen zčásti přisuzovat kvalitě škol a učitelů. Žáci ze zemí s vysokou testovou kulturou a nácvikem řešení tohoto typu úloh jsou pak v šetření lepší.

Konečně to někdo pojmenoval. Testová gramotnost. Takže umí vyplňovat testy lépe než my, tudíž mají lepší výsledky. Už vidím cermatčíky jak šupajdí na kosočtvercový stůl s pokřikem "Více testů do škol!!! Za pět let budeme v PISA nejlepšíííí".

krtek řekl(a)...
8. prosince 2016 v 16:20  

A zkoušel jste sušené žáby? Viz Pratchett, postava kvestora. Třeba to zabere.

Ygrain řekl(a)...
8. prosince 2016 v 19:32  

Ook.
(to znamená "pilulky ze sušených žab").

tyrjir řekl(a)...
9. prosince 2016 v 19:24  


Dovoluji si čtenářům ČŠ doporučit k přečtení ve článku citovaný materiál o selhání zpackané* kurikulární reformy. J.Týř

*ad zpackaná kurikulární reforma - Stanislav Štech: Když je kurikulární reforma evidence-less, Pedagogická orientace, 2013, roč. 23, č. 5, s. 615–6133
https://journals.muni.cz/pedor/article/viewFile/1107/867


tyrjir řekl(a)...
9. prosince 2016 v 19:37  
Tento komentář byl odstraněn autorem.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.