„Až budou na podzim roku 2019 zveřejněny další výsledky mezinárodního šetření gramotnosti patnáctiletých, jež je známé pod zkratkou PISA, je pravděpodobné, že výsledky České republiky se zase o něco zhorší. Důvodem bude zavedení jednotných přijímaček na střední školy. Připadá vám to tvrzení za vlasy přitažené? Argumentace je docela jednoduchá,“ píše Tomáš Feřtek na serveru Respekt.cz.
Feřtek v textu mimo jiné píše:
 |
| Tomáš Feřtek (eduin.cz) |
A právě to je důvod jejich postupného zlepšování; u nás přibývá skupinek kdesi vzadu, které už to přestalo bavit, protože vítězové dávno zmizeli za obzorem.
A co se stane, když v téhle situaci zavedeme dva povinné přijímací testy z češtiny a matematiky? Školy se v osmé a deváté třídě soustředí na přípravu skupinky, o níž vědí, že půjde do spurtu, tedy k přijímačkám. Protože to cítí jako povinnost, protože podle výsledků těchto žáků je budou hodnotit rodiče a možná i politici. O odpadlíky z pelotonu bude ještě menší zájem a jejich kondice bude na konci ještě nižší. Je to zhruba třetina populačního ročníku.
Druhým problémem je, že testy přijímaček, které připravuje Cermat (vzor k nahlédnutí ZDE), jsou orientovány velmi výrazně na zapamatovatelné informace a znalosti. To logicky povede školy k orientaci na tyto dva předměty a to, co testy požadují. Tady je například test z češtiny. Je to opravdu tísnivé čtení, když víte, že testy PISA se stále více zaměřují na praktickou aplikaci, vědecké myšlení a využití znalostí a tuto tendenci chtějí do budoucna posilovat. Tedy že je zajímá něco zcela jiného, než co se ve většině otázek českého testu ověřuje.
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
"Školy se v osmé a deváté třídě soustředí na přípravu skupinky, o níž vědí, že půjde do spurtu, tedy k přijímačkám. O odpadlíky z pelotonu bude ještě menší zájem a jejich kondice bude na konci ještě nižší. Je to zhruba třetina populačního ročníku."
Pan Feřtek je opět naprosto mimo mísu, a to ve dvou úvahách.
1. Do spurtu nejdou dvě třetiny populačního ročníku, ale podstatně větší část, odhaduji tak čtyři pětiny. Jedna pětina populačního ročníku je už tou dobou na osmiletém gymnáziu. Ze zbývajících čtyř pětin tři čtvrtiny míří na maturitní obory. Zbývá nám tedy pouhopouhá jedna pětina žáků, která se ocitá kdesi za pelotonem. A přiznejme si, že značná část z nich byla kdesi za pelotonem, i kdybychom se jí věnovali sebevíc.
2. Pokud se učitel matematiky v 9. ročníku rozhodne část hodin věnovat přípravám na přijímačky, znamená to především opakování učiva z nižších ročníků, kterého se účastní i slabí žáci (nebo snad hrozí, že by je posílal na chodbu?). A těm je toto opakování stejně ku prospěchu jako žákům výborným. Rozhodně víc, než lomené výrazy, soustavy rovnic, funkce atd., které tvoří základ učiva 9. ročníku.
třeba změnit systém,zjednodušit,zš. odlet-bez výjimek-0 ročnék povinná školka a ročníky 1 až 5. na konci závěrečná zkouška.......sš 6 let s možností přestupů a výstupů po dvou letech,střední škola se ukončuje závěrečnbou zkouškou (maturity zrušit)
zš pouze státní,sš a vš státní i soukromé,u státních opět směrná čísla když vím, že mi chybí ročně 100 učitelů ,netřeba jich produkovat 600,kdo bude chtít být zaměstnán u státem musí míz závěrečnou zkoušku také na státní škole
tak vážení a je vymalováno
Paní Adamová, je to sice trochu mimo téma článku, ale musím na Vás reagovat.
Na víceletých gymnáziích není pětina žáků, ale pouze cca desetina.
Desetina ovšem nerovnoměrně rozložená. V Praze a v Brně jde až o 30 a 20 %.
Ano, o to menší procento žáků odchází na víceletá gymnázia v ostatních regionech.
Okomentovat