„V téhle škole nezvoní, místo toho učitel fouká na bezovou píšťalu. A vlastně to není ani učitel, ale „průvodce“. Školu Devětsil v Kamenici u Prahy založila před dvěma lety skupina rodičů, kteří na vlastní školní léta nevzpomínali nejlépe a svým dětem chtěli dát vzdělání trochu jinak. Roční školné za jedno dítě činí 60 tisíc korun,“ píše Zdeňka Trachtová v reportáži MF DNES.
 |
| Zdeňka Trachtová (twitter.com) |
„Sledovali jsme, jak děti v přírodě prospívají, a přišlo nám, že by stálo za to zvážit, jak moc by šlo koncept lesní školky přenést do dalšího stupně vzdělávání,“ říká Zimmel, původním vzděláním psycholog.
Škola funguje jako malotřídka. Rodiče si stanovili, že počet žáků ve třídě nesmí o mnoho přesáhnout pět, aby vyučující mohli ke každému dítěti přistupovat individuálně.
„Dáváme přednost partnerskému vztahu s dětmi. Hodně to povzbuzuje jejich vnitřní motivaci k učení. Nejsme vnější autorita, která by je nutila, aby se něco naučily. Dáváme jim pouze podněty a ony se učí samy,“ říká "průvodkyně" Zuzana Jasanová. Připouští, že takový přístup je možný jen v malém kolektivu. V třicetihlavé třídě si jej představit nedokáže.
Škola pracuje s různými alternativními metodami, nemají žádné domácí úkoly ani testy a v průběhu roku dostávají slovní hodnocení. Děti však do ní budou moci chodit jen do pátého ročníku. Nabízí se proto otázka, jak zvládnou přechod na běžnou školu.
Zimmel ani matka dvou žáků školky Veronika Nováčková se toho nebojí. „Snažíme se děti připravovat i na kritické situace, které mohou přijít, aby si uměly se stresem poradit,“ říká Nováčková. „Samozřejmě ale budeme za dva roky opět vybírat školu, která nám bude vyhovovat,“ dodává.
Celý text naleznete zde
.png)
6 komentářů:
Lézt na stromy je lepší průprava než úkoly
Je obrovská škoda, že autoři podobných výroků museli být vzděláni v klasické škole.
Kdyby byli bývali místo učení se ve škole a vypracovávání úkolů raději lozili po stromech, nám všem dnes mohlo být mnohem líp.
NO, kdyby ten stresík při přechodu na jinou školu děti přece jenom nezvládaly, můžou přece utéct na strom.
Rodiče si stanovili, že počet žáků ve třídě nesmí o mnoho přesáhnout pět, aby vyučující mohli ke každému dítěti přistupovat individuálně.
A na to přispívá stát?
Zpět do košaté náruče všemocné matky přírody. Kruh se uzavírá, evidentně :-)
Jenom, abysme jednou lelezli na stromy vsichni. Kvůli těm, co tam lezou nebo posílají děti už teď.
My jsme jako děti na to lezení žádnou školku nepotřebovali.
Nad tím by se měl někdo setsakra zamyslet.
Okomentovat