Ondřej Šteffl: Vzdělávání 4N - nezájem, nuda, nechuť, neradi chodí do školy

pondělí 19. prosince 2016 ·

4N - nezájem, nuda, nechuť, neradi chodí do školy. Stejně jako v roce 1995 jsme po dvaceti letech podle mezinárodních šetření TIMSS a PISA ve 4N „nejlepší“. Rozdíl je ovšem v tom, že v roce 1995 byli čeští žáci v matematice třetí a v přírodních vědách dokonce první a teď jsme někde kolem průměru. Už tehdy jsem upozorňoval, že je sice pěkné, že jsme první, ale nechuť českých žáků ke škole je problém, který se musí projevit. Nikdo si toho nevšímal a zdá se, že to nikomu z kompetentních nevadí dodnes. Problém 4N nejen že neřešíme, ale mnohými opatřeními ho ještě zhoršujeme.



(V grafech je vždy procento žáků, kteří v doprovodném dotazníku k testům uvedli, že mají zájem nebo velký zájem o danou problematiku (Percentage of students who reported that they are "interested" or "highly interested" in the following topics). Zdroj PISA 2015, data http://statlinks.oecdcode.org/982016061p1g043.xlsx )

Mnozí lidé, úředníci na ministerstvu, poslanci, mnozí učitelé, mnozí rodiče a jistě i mnozí z laskavých čtenářů pořád věří tomu, že příčina je v tom, že stále snižujeme nároky na děti, že jsme systém příliš uvolnili. A tak jsou mnozí přesvědčení, že k dosažení lepších výsledků je nejlepší trochu utáhnout šrouby, správně nastavit laťky, více testovat, trochu děti postrašit třeba povinnou státní maturitou z matematiky či povinnými přijímačkami - a hned budou žáci víc motivovaní, budou víc pracovat, a tedy víc umět. A naše postavení v mezinárodních šetřeních PISA či TIMSS se zlepší. To je ovšem omyl.



Zda děti zajímá to, co se učí, a zda do školy chodí rády a učí se s chutí, to nepokládají za důležité. Tak jsme to přece všichni sami zažili. Tak to ve škole vždycky bylo. Učitel ohlásil písemku a hned se žáci začali učit. Jenže doba se změnila. Jistě si i dnes najdou děti, které se začnou více učit pod hrozbou špatné známky, ale ubývá jich. Zato přibývá dětí, které škola nezajímá a špatných známek se nebojí. A když chtějí něco umět, hledají na webu, ne ve škole. Situaci v diskusi na blogu skvěle vystihl nick MaB: „Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. Je to na nich v hodinách vidět a vnímavý učitel, za kterého se při vší skromností považuju, to musí vnímat.“ . A právě z toho pramenní 4N.

Kde jsou děti, které byly v roce 1995 nejlepší na světě?

Když ale děti nemají zájem něco umět, tak špatné známky ani hrozba přijímaček či státní maturity moc nepomohou. To věděl už Komenský: „Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení.“ Možná se na test, písemku či k maturitě i něco naučí, ale rychle to zapomenou. A výsledek není vlastně žádný. Současné poznatky kognitivních věd to potvrzují zcela nepochybně, bez zájmu a vnitřní motivace není aktivita, bez vlastní aktivity chybí skutečné porozumění a bez porozumění nejsou znalosti trvalé. To lze ostatně ověřit i z posledních výsledků PISA. Takzvaná instrumentální motivace, tedy motivace založená na vnějších faktorech u nás vzrostla, ale výsledky se stejně zhoršují. Vždyť co se stalo s těmi čtvrťáky, kteří byli v roce 1995 nejlepší na světě a v matematice třetí? Dnes je jim už přes 30, jsou na vrcholu sil. Kde jsou? Pozorujete nějakou změnu? Jsme snad v přírodních vědách nejlepší na světě? Ne, jsme stále jen montovnou Evropy a v inovacích zaostáváme. Je to tím, že neumíme matematiku, anebo spíš proto, že nás nebaví se něco nového učit, že jsme se ve škole nenaučili sami aktivně něco vymýšlet?



Samotné výsledky v matematice či v přírodních vědách u čtvrťáků (TIMSS) či u patnáctiletých (PISA) jak vidno, vlastně moc důležité nejsou. Důležitější je postoj k učení sám o sobě – jak jsme na tom ve 4N. Je jasné, že pro dobrý a spokojený budoucí život dnešních dětí není potřeba umět dělit mnohočlen mnohočlenem, aplikovat Ohmův zákon či rozlišovat dva organizmy ve stélce lišejníku. Což by podle platného Rámcového vzdělávacího programu měl každý žák základní školy umět. Mnohem důležitější, ba dokonce zcela rozhodující bude zájem a schopnost se rychle a s chutí naučit to, co bude zrovna třeba. Svět se mění už příliš rychle, jaká budoucnost děti čeká, neumíme ani odhadnout, a tak ani nevíme, co přesně by vlastně měly umět. A proto je tak důležité, aby se uměly učit, měly zkušenost, že učení je radost a učily se s chutí.

Děti jsou od přírody „stroje“ na učení

Cesty, jak zvýšit vnitřní motivaci dětí, jak získat jejich zájem, jsou známé a nejsou nijak složité. Ovšem prosadit je do výuky v tradičních školách složité je. Konzervativní zastánci tradiční školy se jim totiž brání. Často mají dojem, že moderní pedagogika chce z výuky udělat zábavnou estrádu, dětem vše ulehčovat. Mate je termín "škola hrou", který si vykládají tak, že si děti mají jen bezúčelně hrát. To je ale naprosté nepochopení.

Děti jsou od přírody evolucí úžasně vyvinuté „stroje“ na učení. Proto se naučí lézt, chodit, skákat, mluvit, poznat kočku od psa, rozesmát maminku, rozčílit tatínka. Mnohé se sami naučí číst, ovládat mobil, psát složité programy, vařit atd. A když se něco naučí, pochopí, zvládnou, mají radost, tak to příroda zařídila (vyplaví se endomorfiny). A čím větší překážky překonají, čím to je těžší, tím větší radost mají. Jen se to musí naučit samy, být při tom aktivní, samostatné, mít možnost se rozhodovat. Pak i třeba zatnou zuby a překonají spousty překážek.



Studijní autonomie

Klíčová je větší autonomie dětí při učení, více možností se rozhodovat, co, kdy a jak se budu učit, vlastní aktivita dětí, možnost objevovat, spolupráce. Jenže to v běžné tradiční škole vidíte zřídka. Výroční zprávy České školní inspekce opakovaně potvrzují, že přes mírné zlepšování stále převažuje frontální výuka (Mezi sledovanými organizačními formami v základním vzdělávání převažovala frontální výuka, v 33,1 % hodin jako dominantní, v 46 % hodin výrazný výskyt, zato projektové vyučování se výrazněji objevilo v 2,1 % hodin). Učitel stojí před skupinou deseti či třiceti (na počtu vlastně nesejde) stejně starých dětí a rozhoduje v každé chvíli o tom, co se bude dělat, kdy se to bude dělat a jak se to bude dělat. Děti tam sedí a pasivně to přijímají. Z toho dobrý pocit mít nemohou, endomorfiny žádné.

Ze školy si děti mohou odnést, že učení a poznání je dobrodružství a radost, anebo taky že je to utrpení a nuda. Nemálo učitelů usiluje o první variantu, ale předpisy, přeplněné Rámcové vzdělávací programy jim to hodně znesnadňují. Co mohou učitelé dělat, když rodiče chtějí, aby děti připravili na ty přijímačky či maturitu, a učitelé mají dojem, že musí odučit všechno, co je v RVP. I v nespokojenosti učitelů se svým povoláním patříme ke „světové špičce“, jen třetinu českých žáků učí učitelé, kteří jsou se svou prací spokojení.



Systémové řešení v nedohlednu

Aktivní, inovativní, pozitivně naladění a po vzdělání toužící lidé těžko vyrostou z dětí, které do školy rády nechodí, zájem o to, co se ve škole probírá, nemají a školu považují za „zbytečnou a opruzující blbárnu“. Jenže podle výsledků PISA i TIMSS právě v tom, ve 4 N, v zájmu o učení, v postoji ke škole patříme k nejhorším na světě. A to trvale už od roku 1995! A to je pro rodiče, děti i budoucnost naší země mnohem, mnohem závažnější zjištění, než zda jsme se v matematice či přírodních vědách letos posunuli o dvě či deset příček dopředu či dozadu.

Čím dál víc rodičů si to uvědomuje a pro své děti hledá školu, kde vyřešit 4N pokládají za klíčové. Ale nějaké systémové řešení je v nedohlednu. V hlavách většiny politiků, kteří obecně vzdělávání moc nerozumějí, bohužel stále panuje přesvědčení, že zlepšení nejlíp dosáhneme, když toho budeme co nejvíc řídit a kontrolovat z centra. A vlastně jediné co umí, je vydat nějaký zákon, vyhlášku nebo alespoň přidat nějaké povinnosti, výkazy a administrativu. Dělají to už 25 let přesto, že naše zhoršující se výsledku ukazují, že ke zlepšení to nevede. Zato ve 4N jsme pořád "na špici".




Převzato z autorova blogu

50 komentářů:

Q. E. D. řekl(a)...
19. prosince 2016 13:47  

„Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. Je to na nich v hodinách vidět a vnímavý učitel, za kterého se při vší skromností považuju, to musí vnímat.“

Za ZŠ hovořit nemohu, ale na na SŠ vstupuje žák dobrovolně, což stvrzuje i svým podpisem na přihlášce. Střední škola povinná není a nikdo ji absolvovat nemusí. Koneckonců, koho ten „opruz“ v lavicích nebaví, jistě se uživí sám bez jakéhokoliv vzdělání.

Eva Adamová řekl(a)...
19. prosince 2016 13:56  

Chtěla bych poprosit Šteffla, ale i další, jako např. ČŠI, aby do vyjádření k výsledkům testů TIMSS a PISA netahali naše výborné výsledky z roku 1995, aniž by vysvětlili potřebné souvislosti.

V letech před rokem 1995 bylo u nás období desetileté povinné školní docházky s osmiletým pobytem na ZŠ. Osnovy byly oproti dnešním šupnuty o rok níže, takže tehdejší čtvrťáci byli na výstupu rovni dnešním páťákům a obdobně tehdejší osmáci byli na výstupu téměř rovni dnešním deváťákům. Navíc se matematika učila na 2. stupni ve všech ročnících bez diskuzí pět hodin týdně, dnes je to na mnoha školách(a asi bychom se i divili, na jak velkém procentu škol) čtyři hodiny týdně. Podobně jsou osekány i přírodovědné předměty na základkách, které se zaměřují na ledasco od jazyků až po výtvarku. Navíc to byla doba, kdy fyzika dobře navazovala na získaný matematický aparát, dnes není výjimkou, že učitel fyziky učí děti věci, které v matematice ještě nemají probrané. Také to byla doba, kdy ještě byl problém se dostat na maturitní obor, takže deváťáci, či alepoň jejich značná část, celou devítku zařezávali jako šroubci.

Divme se tedy, že jsme od té doby spadli kamsi dolů. Já mám pocit, že vzhledem k okolnostem, je zázrak, že se propad v roce 2012 zastavil.

No a k tomu 4N. Není skutečnost, že naši žáci projevují negativní postoj ke škole, způsobena jejich přílišnou upřímností? A snad i stavem společnosti, ve které se často setkáváme s názory, že vzdělání není důležité a důležitý je jen papír. A třeba k tomu přispívají i názory a Šteffla a jemu podobných, kteří neustále veřejnost utvrzují v tom, že ve škole se učí zbytečnosti a že škola nepřipravuje na budoucí život. Myslím si, že v mnoha státech by nebylo zrovna košer přiznat, že škola není můj šálek kávy - prostě se to tam nenosí. Kdežto u nás se nezájmem o školu a 4N chlubí kdekdo, tak proč by se nepochlubila i ta naše děcka?

Michal Komárek řekl(a)...
19. prosince 2016 14:06  

Paní Adamová, mohu použít jako samostatný text?

Děkuji! Hezký den!i

tyrjir řekl(a)...
19. prosince 2016 14:18  

Je blbej - neumí ani trojčlenku, říkalo se už za císaře pána a platí to dodnes

Trojčlenka byl dříve dost obvyklý prostředek, jak řešit úlohy s přímou a nepřímou úměrností. Dnes tyto úlohy řešíme spíše pomocí jednoduché rovnice, například:

Ohmův zákon je velejednoduché vyjádření vztahu mezi následkem (velikostí elektrického proudu) a příčinami (podmínkami) pro jeho průchod v elektrickém obvodu (el. napětím a el. odporem):

I=U/R

Elektrický proud je přímo úměrný elektrickému napětí zdroje a nepřímo úměrný odporu obvodu.

Znalost přímé a nepřímé úměrnosti a dovednost zacházet s jejím nejjednodušším vyjádřením by měl mít ve své životní výbavě každý alespoň průměrně vzdělaný člověk. Nerozumím asi zcela tomu, proč pan Šteffl tuto elementární věc tak vytrvale zpochybňuje.

Problém není v tom, že přímá a nepřímá úměrnost a Ohmův zákon by byly nedůležité. Problém je v něčem jiném. Například v tom, co píše paní Adamová. Že ano, pane Šteffle?

J.Týř

Eva Adamová řekl(a)...
19. prosince 2016 14:29  

Samozřejmě, pane Komárku.

Michal Komárek řekl(a)...
19. prosince 2016 14:36  

Děkuji, paní Adamová!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. prosince 2016 17:58  

"Svět se mění už příliš rychle, jaká budoucnost děti čeká, neumíme ani odhadnout, a tak ani nevíme, co přesně by vlastně měly umět."

Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá.(použito z diskuse)


To jsou perly a naše vzdělávací (kapitalistická) elita se snaží a snaží. Nakydat nakydat.

Toto si říká odborník? On neví co mají umět? To, že se svět prudce mění, to jsou jenom výmluvy a blbý kydy "odborníků" jako jsou dramaturg a sciokapitalista. Na Facebooku svět stát nebude, na to Ohmově zákonu ale ano a pořád...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. prosince 2016 17:59  

oprava
na Ohmově...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. prosince 2016 20:04  

Zdá se, že finské školství Finové zrovna nežerou.

Vl.Václavík řekl(a)...
19. prosince 2016 20:38  

"To, že se svět prudce mění, to jsou jenom výmluvy a blbý kydy "odborníků"...
Svatá prostoto! Tak on se nám svět nemění. Mládež přichází do školy jakožto hlavního zdroje informaci a oči nespustí z úst vyučujícího, aby ani slůvko ze studnice poznání neuniklo.

Eva Adamová řekl(a)...
19. prosince 2016 21:18  

Nebuďte směšný pane Václavíku.

Mládež má sice k dispozici stále více zdrojů informací, ba dokonce se dá říci, že je informacemi zavalena. Jenže ta kvanta informací se k nim dostávají bez ladu a skladu a děti si s nimi nejsou schopny samy poradit. Škola tak i v neustále měnícím se světě zůstává jediným místem, kde se k nim informace a znalosti dostávají v určitém systému a návaznosti a přizpůsobené jejich věkovým zvláštnostem. Můžete proti tomu bojovat, můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak asi všechno, co proti tomu můžete dělat. No a např. v matematice jim skutečně nezbývá nic jiného než nepouštět oči z úst vyučujícího, protože geniálních žáků, kteří jsou schopni načerpat matematiku jinde než ve škole je opravdu je minimum.

tyrjir řekl(a)...
19. prosince 2016 22:24  

Svět se nemění - hledačů Kamene mudrců a Norimberských trychtýřů totiž neubývá :)))

Elixír mládí-Kdy bude?

Jeronýme Alessandro Scotto, mluv, co je s elixírem mládí? Scotta: Snad géniové zodia káli, snad osmapadesátá vyšší inteligence spikli se proti ubohému starci...

Třeba se v nepřátelském znamení štíra střetl mikrokosmos s makrokosmem. Zkrátka, elixír se ne a nedaří ....


Elixír mládí bude!/

Víte, ono záleží ze které strany se do toho třískne. Ale já na to jednou přijdu!...

Skvrny se zbavíme lehce... A hle, skvrna zmizela ... Cizinec (nám tu černou díru:) promine!

Elixír mládí bude! Právě jsem strouhal mandragoru ...


Nevíte někdo, jestli Císařův pekař nepatří mezi ideově diverzní filmy? :)

Vl.Václavík řekl(a)...
19. prosince 2016 22:26  

Paní Adamová, nebuďte naivní.
Škola v měnícím se světě nemůže zůstat taková, jaká byla kdysi. Máte pravdu, že se spoustou informací si děti nejsou schopné poradit (a nejen děti). A tak by mělo být předávání informací ve škole tradičními metodami (frontální výuka apod.) modifikováno mimo jiné na rozvíjení schopnosti umět se v informacích vyznat. To však vyžaduje nastolit jinou kulturu vyučování a učení, než jaká mnohde panuje (o tom především píše pan Šteffl). Snažit se vyřešit problém "4N", což je úkol hlavně pro učitelky a učitele a vedení školy.

tyrjir řekl(a)...
19. prosince 2016 22:30  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. prosince 2016 23:19  

"Škola v měnícím se světě nemůže zůstat taková, jaká byla kdysi. Máte pravdu, že se spoustou informací si děti nejsou schopné poradit (a nejen děti). A tak by mělo být předávání informací ve škole tradičními metodami (frontální výuka apod.) modifikováno mimo jiné na rozvíjení schopnosti umět se v informacích vyznat. To však vyžaduje nastolit jinou kulturu vyučování a učení, než jaká mnohde panuje (o tom především píše pan Šteffl). Snažit se vyřešit problém "4N", což je úkol hlavně pro učitelky a učitele a vedení školy."

A to je přesně ono. "Všechno je jinak, tak víte co, pojďme se vykašlat na Ohmův zákon".

Pavel Doležel řekl(a)...
20. prosince 2016 0:43  

"Škola v měnícím se světě nemůže zůstat taková, jaká byla kdysi."

Svět se měnil vždy a škola s ním.

"Máte pravdu, že se spoustou informací si děti nejsou schopné poradit (a nejen děti). A tak by mělo být předávání informací ve škole tradičními metodami (frontální výuka apod.) modifikováno mimo jiné na rozvíjení schopnosti umět se v informacích vyznat."

Ano, to je velmi důležité. A také by se mělo předávání informací modifikovat na rozvíjení schopnosti myslet v souvislostech, kriticky a mít kompetence. Za sebe bych ještě nevrhoval, dělat to všechno optimálně.

Inu, zase projev důsledků metodologie humanitních oborů.

"To však vyžaduje nastolit jinou kulturu vyučování a učení, než jaká mnohde panuje (o tom především píše pan Šteffl)."

Ano, přesně. Musíme nastolit kulturu, vydat rezoluci a konsenzuálně dospět ke kariérnímu řádu. A hlavně nesmíme mít komunikační nedostatky a umět to vysvětlit lidem. Ale musíme opatrně, aby nám nezačali moc myslet.

"Snažit se vyřešit problém "4N", což je úkol hlavně pro učitelky a učitele a vedení školy."

Žádný problém 4N neexistuje. To je jen marketingový tah, který zneužívá výstupů vysoce "country specific" dotazníkového šetření. Stejně dopadnete, když se budete ptát dospělých v jednotlivých zemích, jak jsou spokojení a šťastní. Taky bude ČR na chvostu.

Mimochodem už jsem to psal, že na předních příčkách se umístili studenti z Portugalska a Španělska. Zajímalo by mě, jestli jsou tak spokojení i poté, co dokončí VŠ a více než polovina z nich nenajde práci. A jak mohou být spokojení japonští studenti, když se biflují a testují mnohem více, než u nás? Jestli ono to nebude kulturně podmíněné.

Pavel Doležel řekl(a)...
20. prosince 2016 0:44  

"Škola v měnícím se světě nemůže zůstat taková, jaká byla kdysi."

Svět se měnil vždy a škola s ním.

"Máte pravdu, že se spoustou informací si děti nejsou schopné poradit (a nejen děti). A tak by mělo být předávání informací ve škole tradičními metodami (frontální výuka apod.) modifikováno mimo jiné na rozvíjení schopnosti umět se v informacích vyznat."

Ano, to je velmi důležité. A také by se mělo předávání informací modifikovat na rozvíjení schopnosti myslet v souvislostech, kriticky a mít kompetence. Za sebe bych ještě nevrhoval, dělat to všechno optimálně.

Inu, zase projev důsledků metodologie humanitních oborů.

"To však vyžaduje nastolit jinou kulturu vyučování a učení, než jaká mnohde panuje (o tom především píše pan Šteffl)."

Ano, přesně. Musíme nastolit kulturu, vydat rezoluci a konsenzuálně dospět ke kariérnímu řádu. A hlavně nesmíme mít komunikační nedostatky a umět to vysvětlit lidem. Ale musíme opatrně, aby nám nezačali moc myslet.

"Snažit se vyřešit problém "4N", což je úkol hlavně pro učitelky a učitele a vedení školy."

Žádný problém 4N neexistuje. To je jen marketingový tah, který zneužívá výstupů vysoce "country specific" dotazníkového šetření. Stejně dopadnete, když se budete ptát dospělých v jednotlivých zemích, jak jsou spokojení a šťastní. Taky bude ČR na chvostu.

Mimochodem už jsem to psal, že na předních příčkách se umístili studenti z Portugalska a Španělska. Zajímalo by mě, jestli jsou tak spokojení i poté, co dokončí VŠ a více než polovina z nich nenajde práci. A jak mohou být spokojení japonští studenti, když se biflují a testují mnohem více, než u nás? Jestli ono to nebude kulturně podmíněné.

tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 5:06  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 5:39  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 6:00  

Proč nefunguje přehnaný pedagogický konstruktivismus

Učitelé totiž často odvětí, že oni by nějaké změny i rádi zavedli, udělali by výuku poutavější, ale co by jim na to řekli rodiče. Bojí se, aby je proti sobě nepoštvali. Generace rodičů žije v představě, že způsob, jakým byli oni vzděláváni, je nejlepší možný, a hrozně rádi na tu dobu vzpomínají.

Po přečtení této úvahy, kterou jsem v ČŠ někde četl, myslím vyvstává logická otázka:

Nebude to tím, že někteří rodiče mají víc rozumu a zodpovědnosti za své děti, než konstruktivisticky postižení vzdělávací aktivisté?

Myslím, že to tak je. Převaha konstruktivicky pojatého a zábavotvorného podbízení se dětským přáním vede zpravidla k ústupu od efektivního a systematického postupu při výuce. To je z praktických důvodů protivné nejen zodpovědným rodičům, ale dokonce i mnohým žákům, kteří se chtějí doopravdy něco naučit:

Rozumní rodiče a žáci zcela přirozeně chápou, že když chtějí stavět funkční budovu svého vzdělání, nemusejí a ani nemohou sami od základu konstruovat vše, co k té stavbě potřebují. Vědí totiž, že nejsou Robinsony na opuštěném ostrově. Oni jsou architekty i staviteli své budoucí vzdělanosti ve škole, kde nejsou sami. A proto vědí, že tu jde především o budoucí funkční celek, který lze optimálně postavit jen z co nejefektivněji získaných, pochopených a uchopených komponent. Když se před ně postaví někdo, kdo jim řekne, že s nimi bude tu stavbu efektivně stavět z dílů, které si budou všechny sami konstruovat, zcela přirozeně mu nevěří. Nedůvěra a odpor proti přehnanému konstruktivismu jsou tedy u některých rodičů i dětí odborně i prakticky správná věc podobně jako u zodpovědných učitelů.

Tuhle jednoduchou věc někteří konstruktivisticky postižení aktivisté nejsou schopní nebo ochotní pochopit. Včetně některých konstruktivisticky postižených tvůrců dodnes ne zcela funkčního systému RVP/ŠVP.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 6:08  

Rodiče, žáci i učitelé mají právo jak na konstruktivistický postup výuky tak i na srozumitelný systematický výklad pasáží, které je zbytečné znovuobjevovat.

Žáci ve veřejné škole nejsou Robinsony na opuštěném ostrově a rodič ani učitel není jejich Pátek.

tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 6:27  

Podle Boba Kartouse z EDUin jsou proti změnám ve školství sami učitelé a ještě více rodiče. Souhlasil byste s tím výrokem? Chtějí učitelé něco měnit?

Částečně. Řekl bych, že primárně jsou proti rodiče. Učitelé až sekundárně a jen někteří z nich. Učitelé totiž často odvětí, že oni by nějaké změny i rádi zavedli, udělali by výuku poutavější, ale co by jim na to řekli rodiče. Bojí se, aby je proti sobě nepoštvali. Generace rodičů žije v představě, že způsob, jakým byli oni vzděláváni, je nejlepší možný, a hrozně rádi na tu dobu vzpomínají.


http://www.ceskaskola.cz/2016/12/ondrej-kania-ucitele-nemusi-byt-ti.html

Tajný Učitel řekl(a)...
20. prosince 2016 7:47  

4N může být komplexní problém, který je důsledkem:
Internetu a smartphone her
Přepracovaných rodičů, kteří nekontrolují čas strávený online/hrami
Učitelů, kteří nemohou soutěžit s internetem

Řešení nabízí třeba BYOD, což ovšem znamená znásobit čas dětí před obrazovkou
Nebo se učitelé musí stát natolik inspirativní, aby mohli s hrami a soc sítěmi soutěžit

poste.restante řekl(a)...
20. prosince 2016 9:36  

Nebo se učitelé musí stát natolik inspirativní, aby mohli s hrami a soc sítěmi soutěžit

Jako, že učitel s pár ušmudlanými tisícovkami má soupeřit s průmyslem s miliardovými obraty?
A já myslel, že na silvestrovský humor je ještě brzo.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. prosince 2016 9:53  

"Snažit se vyřešit problém "4N", což je úkol hlavně pro učitelky a učitele a vedení školy."

Jenom pro učitele? Trochu zjednodušený pohled, nezdá se vám?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. prosince 2016 12:03  

Malá odbočka. To se mi líbí https://www.novinky.cz/veda-skoly/424190-scio-zverejnilo-zadani-svych-prijimacek-na-vs.html

Ygrain řekl(a)...
20. prosince 2016 15:08  

" A tak by mělo být předávání informací ve škole tradičními metodami (frontální výuka apod.) modifikováno mimo jiné na rozvíjení schopnosti umět se v informacích vyznat."

Aby se člověk mohl v informacích vyznat, musí mít především solidní informační základ.

Frontální výuka dělá přesně to, co má - za krátký časový úsek předá značné množství informací značnému počtu žáků. Rozvíjet, procvičovat a doplňovat se dá různě, ale základní vysvětlení nějakého problému je nezastupitelné. Pokud si někdo myslí, že si žák může úplně všechno objevit sám pro sebe, asi nikdy neviděl jazykově nenadanou třídu snažit se vypitvat z textu gramatické pravidlo - zabijete tím klidně celou hodinu, a správného výsledku, který byste jim frontálně vyložili během tří minut, se stejně nedoberete. Jinými slovy, frontální výuka má při vyučování svou roli, a snažit se ji úplně odbourat je hloupý extremismus.

Vl.Václavík řekl(a)...
20. prosince 2016 21:06  

"Frontální výuka dělá přesně to, co má - za krátký časový úsek předá značné množství informací značnému počtu žáků".
Ve své základní podobě je také pro vyučujícího (který umí udržet kázeň) nejjednodušší. U nás stále převažuje.
Je třeba odlišit frontální uspořádání učebny (ve staré škole byly lavice přišroubované) a frontální postup, který můžeme použít podle pedagogické situace i při jiném uspořádání učebny či jiné organizaci učebního procesu.
Dle mého názoru by klasická frontální výuka, kterou si berou na paškál kritici školní práce, mohla zahrnout 20 - 30% času (nebo i míň?) a převahu by získaly jiné organizační formy a metody. Pak by škola nebyla pro žáky a studenty tak velký "vopruz".

tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 22:02  

Nevíte, pane Václavíku, jestli už i Císařův pekař patří mezi ideově nekorektní či dokonce ideově diverzní filmy?

Souhlasím, abyste nám odpověď na tu otázku (viz výše 19. prosince 2016 22:24) dal veřejně a frontálně.


:)))

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
20. prosince 2016 22:08  

A diváci, posluchači či čtenáři vstávají a se slzami v očích aplaudují mistru Václavíkovi. Kdo jiný, než ten, co neučí a dlouho neučil, by dokázal tak skvěle popsat, jak zapojit nepřišroubované lavice do výuky. Dojetím nevidím ani na klávesnici.

tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 22:16  

Vivat Scotta, vivat! Srazil mikrokosmos s makrokosmem! Ten ale ví, že které strany lze učitele třísknout. Vivat! :)))

tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 22:17  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
20. prosince 2016 22:19  

Ten ale ví, ze které strany lze učitele třísknout. Vivat! :)))

tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 8:02  

Chtějí IDEOTI ochromit národní ekonomiku a demokracii přes úpadek vzdělanosti populace?

Za posledních cca 50 let se staly dvě přelomové věci. Technologická převaha Západu nad zbytkem světa dovedla svět na práh významných změn označovaných jako Průmysl 4.0 a Společnost 4.0. Tento proces je doprovázen neúspěšným pokusem o tzv. Globalizaci vycházejícím z takzvaného Neoliberalismu založeném na tézích tzv. Washingtonského konsensu říkajících, že nadnárodní korporace sjednotí svět, protože jsou moudřejší než národní státy, a že této IDEJI je mimo jiné potřebné podřídit i vzdělávání lidí.

Globalismus selhal a výsledkem je opět multipolární svět, ve kterém už jen jedno procento lidí vlastní dnes už víc než polovinu světového bohatství, přičemž tento trend ožebračující už i tzv. střední třídu (viz např. i platy učitelů) se zrychluje. Děje se to za situace, kdy vzdělávací aktivisté Západu tvrdě požadují IDEOTICKOU tj. ideologicky demagogickou změnu vzdělávacího paradigmatu prosazující ústup od vzdělávací funkce veřejných škol za účelem posilování jejich sociální funkce. Tomuto ve své podstatě pravicovému trendu se bohužel podvolila i oporturistická část levice, která by měla proti zvětšování sociální nerovnosti proti ohlupování lidí tvrdě bojovat.

Součástí toho ideotického (ideově demagogického, nevědeckého a tudíž i odborně vadného) požadavku na změnu vzdělávacího paradigmatu je i přehnaný tlak na uplatňování vzdělávacího konstruktivismu v didaktice školních předmětů odůvodňovaný například tím, že pak prý bude škola děti víc bavit a vzdělávání bude kvalitnější. Ve své praxi jsem se s projevy tohoto nevědeckého pseudopedagogického populismu setkal v argumentaci vzdělávacích aktivistů z nevládních organizací, v základní i střední škole, někdy i v práci MŠMT a jím řízených organizací a bohužel i v projevech některých učitelů pedagogických fakult - zde naposledy u pánů Štěpáníka a Václavíka, jehož požadavek na určení pouhých 20 až 30 % výukové doby pro systematickou práci ve prospěch konstruktivistickych metod považuji za neúnosně velký.

Závěrem chci ještě dodat, že přeceňování konstruktivistické metody může vést (a někdy i skutečně vede) ad absurdum až k tomu, že někteří neschopní nebo pohodlní učitelé začnou před žáky častěji předstupovat bez řádné přípravy na výuku se zdůvodněním, že ta příprava není až tak důležitá, když při výuce jde především o nezávaznou zábavnou operativní interakci se žáky...

J.Týř

Fanda Moudry řekl(a)...
21. prosince 2016 9:27  

Pane Václavíku, velmi rád se podívám na hodinu matematiky (exponenciální, logaritmické rovnice,...), kterou budete metodicky připomínkovat. Jsem zvědavý na to, zda bude stačit oněch 30% frontální výuky. Na gymnáziu si to dokáži ještě představit, ale na jiných typech SŠ ne. Je tedy třeba sejít z výšin VŠ a zaučit si na plný úvazek aspoň jeden rok.

laimes28 řekl(a)...
21. prosince 2016 13:23  

21. stol v eu bude vyžadovat 20% silně vzdělaných tvůrců a 80% nízce
vzdělaného proletariátu .již dnes se vymýšlí a vyvíjí v 5 zemích a většina výroby probíhá v asii,škola bude mít jeden jediný úkol naučit žáka jednu jedinou kompetenci-přežít,pozvolna,nepozorovaně to začíná dnes,volná jsou málo placená místa nevyžadující střední vzdělání : dělník,montážní dělník skladník.....

tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 18:21  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 18:25  

Víte někdo, jestli nám toho Císařova pekaře nadělí alespoň nějaká televize?

:)))

Vl.Václavík řekl(a)...
21. prosince 2016 20:25  

Ad F. M. 9:27
Pokud je někdo přesvědčen, že je to tak nejlepší, může používat frontální výuku ve 100% vyučovací doby.
Je potřeba psát, ke kterému stupni vzdělávání se určitý názor vztahuje?
Ale například otázky konstruktivistického přístupu k vyučování jdou napříč stupni vzdělávání.
Didaktický konsturuktivismus (v protikladu k transmisivní metodě) je ovšem něco jiného, než zde prezentuje pan Týř.

tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 21:38  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 21:40  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 21:41  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 21:44  

Frontální výuka může být konstruktivistická

Pane Václavíku, nepodsouvejte mi, prosím, že jsem dával metodu didaktického konstruktivismu do protikladu s tzv. frontální výukou (frontální formou výuky) a že jsem propagoval tzv. transmisivní metodu.

Psal jsem jen a pouze že přehnaný konstruktivismus v pojetí některých vzdělávacích aktivistů škodí bohužel i tím, že je nejen vámi* dáván do protikladu s frontální výukou, při které učitel pracuje se všemi žáky (viz např. vaše snaha určit v procentech přípustnou dobu frontální výuky).

I tzv. frontální výuka (žáci a učitel jsou k sobě nikoli nutně čelem avšak pracují společně určitou metodou - třeba v lavicích, třeba v kroužku na louce nebo třeba sedíce, visíce nebo houpajíce se v koruně stromu**:) může být výrazně konstruktivistická. Definiční znak frontálního konstruktivismu splňuje například frontální metoda problémového vyučování formou společného rozhovoru učitele a žáků. při kterém učitel motivuje a moderuje tvořivou práci žáků tak, aby společně (samostatně a současně týmově) vyřešili daný problém.

* Viz http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/F/Frontalni_vyuka

Obávám se, že ve vaší dogmatické argumentaci proti frontální výuce máte jakési židlokolečko** navíc, aniž byste v ní postihl podstatu pojmů o kterých píšete.

Možná byste si měl společně s dalšími vzdělávacími aktivisty udělat trochu víc jasno v pojmech metoda a forma výuky.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 21:46  


Pane Václavíku, nevíte jestli nám toho Císařova pekaře nadělí alespoň nějaká televize? :)))

Vl.Václavík řekl(a)...
21. prosince 2016 23:10  

Pane Týři,
didaktický konstruktivismus jste 21.12. v 8:02 charakterizoval jako projev "nevědeckého pseudopedagogického populismu".
Litera scripta manet.
Když mě a další chcete poučovat, v čem bychom si měli udělat "trochu víc jasno" - zameťte si nejprve před svým vlastním prahem.
Howgh.

tyrjir řekl(a)...
22. prosince 2016 0:21  

Pseudo konstruktivismus?

Frontální výuka je FORMA výuky, při které učitel pracuje se všemi žáky jednou metodou avšak v různých situacích různými metodami včetně metod konstruktivistických.

Frontální výuka jako variabilní výuková FORMA není a z její definice ani NEMŮŽE BÝT METODOU. Nelze ji tedy ztotožňovat ani automaticky klást do protikladu k metodě jednosměrného předávání hotových vědomostí (transmisivní metoda).

přeceňování konstruktivistické metody může vést (a někdy i skutečně vede) ad absurdum až k tomu, že někteří neschopní nebo pohodlní učitelé začnou před žáky častěji předstupovat bez řádné přípravy na výuku se zdůvodněním, že ta příprava není až tak důležitá, když při výuce jde především o nezávaznou zábavnou operativní interakci se žáky

TOTO jsem napsal a je to, bohužel, pravda. Takovouto líbivě rozvolněnou výuku bez řádné přípravy a jsem nepoložil do protikladu ani jsem ji neprohlásil za definiční ZNAK konstruktivismu. Označil jsem ji jeden z možných a vyskytujících se nepříznivých DŮSLEDKŮ, který má objektivní PŘÍČINU a mnohdy i objektivní PODMÍNKY v přehnaném tlaku na používání konstruktivistické metody do podfinancovaných škol. Toto líbivé rozvolnění výuky je degradací konstruktivistické METODY na pseudo konstruktivistickou FORMU.

K podobné degradaci konstruktivistické metody mnohdy, bohužel, dochází i při tvorbě užvaněných ŠVP podle užvaněných RVP: Někdo si v Česku z EU dotací FRONTÁLNĚ (pseudo?) konstruktivisticky ZAERVÉPÉČKOVAL a všemožně sužovaným učitelům nezbývá než z donucení užvaněně a administrativně náročně EŠVÉPÉČKOVAT. A jaký je výsledek? DLOUHOTRVAJÍCÍ ÚPADEK KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ V ZŠ a SŠ.


"Bez peněz do hospody nelez!" říká se. Vzdělávací aktivisté a MŠMT si ale asi myslí, že mohou podvyživenou kozu českého školství šlechtit, aby nežrala a ještě u toho (pseudo?) konstruktivisticky tancovala.

Mýlím se?

tyrjir řekl(a)...
22. prosince 2016 2:36  

Podmínky řádného hospodaření MŠMT s lidskými a materiálními prostředky

Globalismus selhal a výsledkem je opět multipolární svět, ve kterém už jen jedno procento lidí vlastní dnes už víc než polovinu světového bohatství, přičemž tento trend ožebračující už i tzv. střední třídu (viz např. i platy učitelů) se zrychluje. Děje se to za situace, kdy vzdělávací aktivisté Západu tvrdě požadují IDEOTICKOU tj. ideologicky demagogickou změnu vzdělávacího paradigmatu prosazující ústup od vzdělávací funkce veřejných škol za účelem posilování jejich sociální funkce. Tomuto ve své podstatě pravicovému trendu se bohužel podvolila i oporturistická část levice, která by měla proti zvětšování sociální nerovnosti proti ohlupování lidí tvrdě bojovat.

Součástí toho ideotického (ideově demagogického, nevědeckého a tudíž i odborně vadného) požadavku na změnu vzdělávacího paradigmatu je i přehnaný tlak na uplatňování vzdělávacího konstruktivismu v didaktice školních předmětů odůvodňovaný například tím, že pak prý bude škola děti víc bavit a vzdělávání bude kvalitnější. Ve své praxi jsem se s projevy tohoto nevědeckého pseudopedagogického populismu setkal v argumentaci vzdělávacích aktivistů z nevládních organizací, v základní i střední škole, někdy i v práci MŠMT a jím řízených organizací a bohužel i v projevech některých učitelů pedagogických fakult - zde naposledy u pánů Štěpáníka a Václavíka, jehož požadavek na určení pouhých 20 až 30 % výukové doby pro systematickou práci ve prospěch konstruktivistických metod považuji za neúnosně velký.


Mýlím se snad?

PODSTATOU, PODMÍNKOU a definičním ZNAKEM účinného vzdělávacího konstruktivismu je správná motivace k DOBROVOLNÉMU heuristickému řešení problémů vlastní silou jednotlivce v odpovídajících FINANČNÍCH, MATERIÁLNÍCH a ORGANIZAČNÍCH podmínkách (podmínky řádného hospodaření s lidskými a materiálními prostředky).

Podívejme se, zda a jak byly výše uvedené podmínky řádného hospodaření u žáků, rodičů, učitelů a zřizovatelů škol ze strany MŠMT splněny:

1) Podmínky MOTIVACE a DOBROVOLNOSTI - Byly z EU dotované RVP učitelům a zřizovatelům škol v České republice dány po řádném ověření jejich účinnosti k DOBROVOLNÉMU a MOTIVOVANÉMU přijetí a byly jimi DOBROVOLNĚ přijaty? NEBYLY. Toto se lze snadno dočíst i projevech vzdělávacích aktivistů, kteří je tvořili a kteří je dodnes stupidně obhajují a útočí na učitele, že je nechtějí nebo spíš nemohou přijmout.

2) Podmínky FINANČNÍ, MATERIÁLNÍ a ORGANIZAČNÍ - Mají žáci, školy, učitelé a zřizovatelé škol tyto podmínky dostačující k tomu, aby mohli vše, co se od nich žádá, plnit tak, jak se to žádá? NEMAJÍ. Mnozí dobří učitelé už kvůli tomu ze škol utekli jinam. Absolventi PedF do škol často ani nenastoupí a když nastoupí, utečou mnozí taky. Ředitelé mají někdy i husí kůži z toho, jestli a jak obsadí místa ve sboru. Došlo k úpadku kvality školního vzdělávání.

Je konstruktivisticky pojatá kurikulární reforma ze strany MŠMT realizována na základě řádného splnění hlavních podmínek pro řádné hospodaření s s lidskými a materiálními prostředky ve školství? NEBYLA a NENÍ. A učitelé i zřizovatelé podfinancovaných škol dál dostávají další pracovní nakládačku od MŠMT ve formě Inkluze, která se očividně stupidně maskuje zatím neuskutečnitelnou IDEOU kvalitního tzv. Společného vzdělávání všech dětí ve veřejných školách. A ty školy jsou dál podfinancované, učitelé z nich utíkají... A noví učitelé se těžko získávají... A motivace a pracovní výsledky demotivovaných žáků i učitelů už mnohdy za mnoho nestojí... A při tom všem učitelé dostávají další neuctivou nakládačku od vzdělávacích aktivistů, že prý neumí a nechtějí udělat "z prdu kuličku"... Ale počet soukromých škol a zisky ziskovek i neziskovek, ty se, "Zaplať rozpočet ČR, dotace EU a rodiče žáků", zvětšují...

tyrjir řekl(a)...
22. prosince 2016 2:56  

Učitel je ten vysokoškolsky vzdělaný odborník, který ve školní praxi tedy ve škole dělá pro žáky v rámci jemu a žákům daných daných podmínek, co může. Poměr "cena/výkon" je u českých učitelů stále ještě jakž takž dobrý. Někdy se mi zdá, že právě tohle některým vzdělávacím aktivistům vadí...

Ptám se na závěr znovu:

Je výše popsaný přístup MŠMT projevem řádného hospodaření s lidskými a materiálními prostředky ve veřejném školství? Anebo tu jde, vzhledem k výše popsaným podmínkám o IDEOTICKÝ (ideově demagogický, nevědecký a tudíž i odborně vadný) pseudopedagogický populismus?

Jsou učitele paušálně dehonestující projevy některých vzdělávacích aktivistů, včetně projevů některých učitelů Pedagogických fakult, vědecky, odborně a eticky správné? Anebo tu jde, vzhledem k výše popsaným podmínkám o IDEOTICKÝ (ideově demagogický, nevědecký a tudíž i odborně vadný) pseudopedagogický populismus?


Mýlím se?

Osobně mám dojem, že jsem se v tom popisu ještě dost mírnil.

Ale vem to nešť. Je přeci před Vánoci.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
22. prosince 2016 14:06  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
22. prosince 2016 14:20  

Chtějí IDEOTI ochromit národní ekonomiku a demokracii přes úpadek vzdělanosti populace?

Ta dryáčnicky a demagogicky paušalizující ( IDEOTICKÁ :-))) otázka v nadpisu je myslím slabý odvar zastudena proti nadpisům, které si dovolují publikovat třeba pánové Kartous, Feřtek, Šteffl atd. Nelze totiž jednoznačně odpovědět, proč se ty nesrovnalosti dějí - zda je to například z důvodu hlouposti, neschopnosti, neochoty, pohodlnosti, zaprodanosti či vydíratelnosti zodpovědných osob, z kombinace těchto důvodů nebo ještě z jiných důvodů. Přesto si myslím, že ty věci i jejich důvody za zamyšlení stojí.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.