Alena Brabencová o studiu v Anglii: Známky tady nemají význam.

středa 28. prosince 2016 ·

„Známky tady vlastně nemají vůbec žádný význam. Slouží pouze jako reflexe pro žáka i pro učitele, kde se může zlepšit a učitel mu poskytne rady a doporučení, jak se vylepšit. Mnohem větší důraz je kladen na učitelský komentář o žákovi a o tom, jak prospívá a jak se chová ve třídě,“ popisuje sedmnáctiletá studentka Alena Brabencová rozdíly mezi českým a anglickým školstvím. Brabencová získala milionové stipendium ke studiu v zahraničí a tak gymnázium v Mimoni vyměnila za prestižní internátní školu Reddam House Berkshire v jižní Anglii. Už čtvrt roku zde studuje literaturu, historii a byznys, v budoucnu by chtěla absolvovat Oxford. Rozhovor s ní přináší MF DNES.

V rozhovotu zazní i tato otázka a odpověď:

Alena Brabencová (facebook.com)
V čem se nejvíc liší anglické a české školství?

Úplně ve všem! Angličané začínají studovat o rok dříve a v 11. ročníku (třídě) dělají závěrečné zkoušky ze všech předmětů a na poslední dva ročníky školy mají šanci se specifikovat na předměty, které je opravdu zajímají a chtěli by se jim věnovat v budoucnosti - počet se pohybuje mezi 3 - 4 předměty, které pak poslední dva ročníky školy studují. Střední školu zakončí A-levels, což je ekvivalent české maturity. Nemám stálou třídu, ale mám na každý předmět úplně jiné spolužáky, a třídy jsou mnohem menší, aby se zachoval určitý osobnostní přístup a byl i prostor k diskuzi - na každém předmětu není více jak deset lidí. Hodiny tu jsou velmi interaktivní, zábavné a uvolněné, učí se tu hrou a zábavou, ale zároveň mají učitelé velmi velká očekávání na domácí přípravu a samostudium. V České republice je vyžadováno, obzvlášť na gymnáziích, pohlcení a zapamatování si obrovského množství informací z mnoha oblastí, ale realita je taková, že to je pro studenta, který jen sedí ve třídě a poslouchá, nepředstavitelné. To je asi největší rozdíl - zde se prostředí naprosto liší, lidé se tu chtějí vzdělávat a mají potřebu zjišťovat informace, plní všechny dlouhé úkoly a opravdu se o předmět zajímají.


Celý text naleznete zde

11 komentářů:

Radomír Palát řekl(a)...
28. prosince 2016 13:20  

"...lidé se tu chtějí vzdělávat a mají potřebu zjišťovat informace, plní všechny dlouhé úkoly a opravdu se o předmět zajímají." - asi nejen můj učitelský sen....

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. prosince 2016 14:25  

"Známky tady vlastně nemají vůbec žádný význam. (...) Záleží však na známkách ze závěrečných zkoušek A-levels, jelikož na základě toho se odvíjí úspěšnost přihlášky na britské univerzity."

Tak záleží, nebo nezáleží? To je, oč tu běží.

Jana Karvaiová řekl(a)...
28. prosince 2016 14:42  

A nejen na univerzity, ale jsou nutne i pro prechod na jakoukoli prestiznejsi zakldni skolu

Pavel Doležel řekl(a)...
28. prosince 2016 14:51  

Ta slečna si poněkud odporuje. Z toho co vím od kolegů, kteří vystudovali v Anglii, na známkách sakra záleží. High-stakes testování je naprosto běžné (A-levels) a dokonce nezáleží jen na informaci prospěl vs. neprospěl, ale na dosaženém percentilu a čím vyšší, tím prestižnější školu může dotyčný studovat. A z toho, co vím o studiu, studenti mají mnohem více domácí přípravy a musejí skutečně studovat a číst nejen ve třídě. Takže jsou opravdu mnohem dále, než my, ale úplně v opačném významu, než tady zvěstuje Kartous s Feřtekem spolu s podobnými věrozvěsty víry svaté jediné. Držím jim palce.

Ygrain řekl(a)...
28. prosince 2016 15:58  

"Známky tady vlastně nemají vůbec žádný význam. Slouží pouze jako reflexe pro žáka i pro učitele, kde se může zlepšit a učitel mu poskytne rady a doporučení, jak se vylepšit. "

A ony snad české známky mají nějaký jiný význam? Český učitel snad neposkytuje zpětnou vazbu, kde a jak se zlepšit?

A ještě jedna drobnost: prestižní. člověk nestačí zírat, jak se poměry v elitním zařízení pohotově využijí k navážená do českého školství jako celku. Prostě jako obvykle - kdo chce psa bít...

Fanda Moudry řekl(a)...
28. prosince 2016 16:32  

Kartous a Feřtek už to s inkluzivním vzděláváním přehání. Prostě si někdy vymýšlejí, podobně jako v tomto článku.

tyrjir řekl(a)...
28. prosince 2016 17:56  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
28. prosince 2016 18:10  

Absolvent Harvardu a absolvent Oxfordu se po návštěvě pánských toalet dali do řeči. "Poslyšte, nás na Harvardu učili mýt si po návštěvě toalet velmi důkladně ruce. Vy jste to možná trochu odbyl." řekl po chvíli ten první."Hm, a nás a na Oxfordu zase učili dodržovat tělesnou i duševní hygienu velmi důsledně a úplně od základu. Například i od toho, abychom si nepočůrali ruce hloupými výroky." odvětil zdvořile ten druhý.

I v Anglii platí, že je nutné rozlišovat mezi obecným a zvláštním a nepočůrat si ruce hloupými výroky. Pánové Kartous a Feřtek by si je myslím měli velmi důkladně umýt a dát aspoň trochu na ten oxfordský přístup. :)))

tyrjir řekl(a)...
28. prosince 2016 18:18  

Ona ta, myslím docela milá, krajanka míří jen na Oxford? Doufám, že si pak střihne ještě třeba Cambridge, Lomonosovovu nebo Varšavskou univerzitu. Zahraniční zkušenosti Česko opravdu potřebuje.

Osm nejprestižnějších univerzit světa
České univerzity hodnoceny jako jedny z nejlepších ve střední a východní Evropě

J.Týř

Marek Adler řekl(a)...
28. prosince 2016 18:49  

"Známky tady vlastně nemají vůbec žádný význam. Slouží pouze jako reflexe pro žáka i pro učitele, kde se žák může zlepšit a učitel mu poskytne rady a doporučení, jak se vylepšit. Známky dostáváme z pravidelných testů, které píšeme každý týden, a také z větších úkolů. Průměrná známka pak tvoří naši známku na konci roku na vysvědčení. Jedná se ale jen o papír pro rodiče a mnohem větší důraz je kladen na učitelský komentář o žákovi a o tom, jak prospívá a jak se chová ve třídě. Záleží však na známkách ze závěrečných zkoušek A-levels, jelikož na základě toho se odvíjí úspěšnost přihlášky na britské univerzity."

Vždyť takhle to je i v českém školství (nebo minimálně v jeho části). Nebo snad ne?

tyrjir řekl(a)...
28. prosince 2016 19:37  

Známky dostáváme z pravidelných testů, které píšeme každý týden, a také z větších úkolů. Průměrná známka pak tvoří naši známku na konci roku na vysvědčení.

Pane Šteffle, Kartousi, Feřtku, Václavíku, Botlíku, paní Kalabisová atd., co tomu říkáte? Vadí nebo nevadí, že učení je ZODPOVĚDNÁ PRÁCE, při níž je každý žák i učitel PRAVIDELNĚ a SYSTEMATICKY individuálně prověřován i pomocí TESTŮ ve VŠECH předmětech a také třeba ZNÁMKAMI z DOMÁCÍCH ÚKOLŮ, přičemž žáci i učitelé uznávají, že ty testy i domácí úkoly jsou jen jednou, i když významnou a nezbytnou, součástí významného a nezbytného individuálního přístupu k žákům i učitelům? Dávají naše MŠMT a tzv. vzdělávací aktivisté žákům a učitelům ve všech předmětech takové možnosti k takovéto TVOŘIVÉ SYSTEMATICKÉ PRÁCI?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.