Stanislav Štech se připojuje k polemice se zavádějící interpretaci výsledků TIMSS a PISA

středa 21. prosince 2016 ·

Paní Eva Adamová podle mého soudu velmi správně zareagovala na nekorektní interpretaci trendu ve výsledcích našich žáků v TIMSS a PISA. Dovolím si její upozornění ještě doplnit.

Stanislav Štech (twitter.com)
Především není korektní propojovat výsledky v TIMSS a PISA do tvrzení, že na 1. stupni ZŠ mají naši žáci výsledky nadprůměrné a zlepšují se (TIMSS), zatímco na 2. stupni se stále mírně zhoršují (PISA). Položky TIMSS jsou konstruovány na základě kurikula a měří, zjednodušeně řečeno, to, co se žáci ve škole učili. Zatímco PISA měří dovednost aplikovat je na příkladech z každodenního života (real world problems) – to se v některých zemích přímo vyučuje, v některých méně nebo zcela okrajově. Není přitom doloženo, že zaměření kurikula na praktické životní problémy přináší celkově lepší vzdělávací efekty v dalším životě (viz Learning Mathematics for Life.) Byť se mezitím položky v PISA zkvalitnily i s ohledem na kulturní zvláštnosti jednotlivých zemí, jedno šetření nelze spojovat s druhým.

Druhým problémem „kotvy“, vůči níž srovnáváme výsledky v TIMSS, je nejen skutečnost různě dlouhé povinné docházky kolem roku 1995 a počtu hodin matematiky. Je zde ještě jiný problém: nejen naše zprávy, ale i ty mezinárodní pořád udávají jako výsledek našich čtvrťáků v r. 1995 541 bodů. To je ovšem zprůměrovaný výsledek třetích a čtvrtých ročníků, které se tehdy šetření zúčastnily. Samotní čtvrťáci měli výsledek 567 bodů, takže v posledním šetření jsme dohnali polovinu „reformního propadu“, který dosáhl svého dna v r. 2007. Zlepšení od r. 2007 se sice nedá popřít (to byl průměr ČR 486 bodů, teď je to 528, to je skoro půl směrodatné odchylky), ale do výsledku čtvrťáků v r. 1995 ještě hodně schází. Zcela přijatelnou hypotézou, se kterou bychom měli pracovat, je pak negativní dopad různých reforem (od strukturálních přes kurikulární až po reformy v přípravě učitelů) od 90. let do současnosti na výsledky žáků.

Zmiňované 4N zdůrazňující negativní postoj našich žáků ke škole samozřejmě zachycuje (v nezjištěné míře) i dehonestující řeč o škole různých expertů a médií, jak píše E. Adamová. Děti zkrátka rády opakují, co slyší a čtou. Navíc se ale ukazuje, že deklarování negativního postoje ke škole – jako kulturní „zvyklost“ v naší zemi – nemusí souviset se skutečnou motivací k učení a zejména s jejich výsledky. Země, které vykazují nejpozitivnější deklarované postoje ke škole, nepatří nutně k těm, ve kterých žáci mají nejlepší výsledky. A naopak, země (např. asijské), jejichž žáci mají nejlepší výsledky, mají často neutrální nebo podobně negativní postoje ke škole jako žáci naši. Vztah těchto dvou veličin je nejasný, možná neutrální. Jeho zpřesnění by vyžadovalo následné speciálně na tento vztah zaměřené výzkumy.

5 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 15:01  

Vztah mezi pedagogikou a ideotickým (scottovským:) požadavkem vzdělávacích aktivistů na 4N odůvodňovanou změnu vzdělávacího paradigmatu

Samotní čtvrťáci měli výsledek 567 bodů, takže v posledním šetření jsme dohnali polovinu „reformního propadu“, který dosáhl svého dna v r. 2007. Zlepšení od r. 2007 se sice nedá popřít (to byl průměr ČR 486 bodů, teď je to 528, to je skoro půl směrodatné odchylky), ale do výsledku čtvrťáků v r. 1995 ještě hodně schází. Zcela přijatelnou hypotézou, se kterou bychom měli pracovat, je pak negativní dopad různých reforem (od strukturálních přes kurikulární až po reformy v přípravě učitelů) od 90. let do současnosti na výsledky žáků...

Například zrušení regionálních pedagogických center a zrušení kolegiálně pojaté svépomoci učitelů v metodických kabinetech a direktivně vnucená Konstruktivisticko Kompetenčně pojatá Kurikulární Reforma způsobily během cca tří čtyř let hluboký propad kvality vzdělávání, který se během dalších osmi let podařilo napravít jen z cca 50 %!

SOUHLAS!

deklarování negativního postoje ke škole – jako kulturní „zvyklost“ v naší zemi – nemusí souviset se skutečnou motivací k učení a zejména s jejich výsledky. Země, které vykazují nejpozitivnější deklarované postoje ke škole, nepatří nutně k těm, ve kterých žáci mají nejlepší výsledky. A naopak, země (např. asijské), jejichž žáci mají nejlepší výsledky, mají často neutrální nebo podobně negativní postoje ke škole jako žáci naši. Vztah těchto dvou veličin je nejasný, možná neutrální. Jeho zpřesnění by vyžadovalo následné speciálně na tento vztah zaměřené výzkumy.

Souhlas, pane profesore Štechu.

Možná by se tu ještě patřilo říci něco o vztahu mezi pedagogikou a ideotickým (scottovským:) požadavkem vzdělávacích aktivistů na 4N odůvodňovanou konstruktivistickou změnu vzdělávacího paradigmatu.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
21. prosince 2016 15:13  



Chtějí IDEOTI ochromit národní ekonomiku a demokracii přes úpadek vzdělanosti populace?



tyrjir řekl(a)...
22. prosince 2016 19:33  


Chtějí IDEOTI ochromit národní ekonomiku a demokracii přes úpadek vzdělanosti populace?

Ta dryáčnicky a demagogicky paušalizující ( IDEOTICKÁ :-))) otázka v nadpisu je myslím slabý odvar zastudena proti některým nadpisům, které si dovolují publikovat třeba pánové Kartous, Feřtek, Šteffl atd. Nelze totiž jednoznačně odpovědět, proč se ty nesrovnalosti dějí - zda je to například z důvodu hlouposti, neschopnosti, neochoty, pohodlnosti, zaprodanosti či vydíratelnosti zodpovědných osob, z kombinace těchto důvodů nebo ještě z jiných důvodů. Přesto si myslím, že ty nesrovnalosti i jejich důvody za zamyšlení stojí.

Děkuji panu Štechovi, že se účastní veřejné diskuse v České škole, která k tomu zamyšlení přispívá.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
22. prosince 2016 20:06  

Pane Týři, vypadá to, že Vy už máte napečeno.

tyrjir řekl(a)...
22. prosince 2016 21:34  

Ale kdepak, spíš naopak. Musím se trochu polepšit. Hlavně doma, myslím. :)))



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.