Podle Štecha není reálné zastavit podporu soukromých škol a víceletých gymnázií. Řešení selektivnosti vidí v podpoře učitelů

středa 7. prosince 2016 ·

Na výraznou selektivnost tuzemského školství poukazují nepřehlédnutelné rozdíly mezi výsledky, kterých dosahují žáci jednotlivých škol. „Rozdíly nejsou jen mezi základními školami a víceletými gymnázii, ale i mezi jednotlivými základními školami,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v článku MF DNES, který se vrací k výsledkům mezinárodního šetření PISA. Pokud se porovnávají země s podobným kulturním zázemím, jako má Česká republika, jsou na tom lépe ty školské systémy, které děti v tomto věku nerozdělují.

Tomáš Zatloukal (msmt.cz)
Jsou pro ně typické velké rozdíly v bodových ziscích mezi žáky jedné školy či třídy, mezi školami ale výrazné rozdíly nejsou. Právě tyto země dýchají na záda školním systémům východoasijských zemí, které jsou pověstné drilem a jež se pravidelně umisťují na špici žebříčků.

„Patří mezi ně severské země, jako je Finsko, Norsko nebo Dánsko. Ale také Polsko nebo Estonsko,“ vypočítává Zatloukal. Výkon patnáctiletých Estonců v aktuálním šetření PISA je opravdu výrazný, v absolutní špičce se umístili ve všech třech oblastech.

Změna přístupu českého školství k dětem nicméně není příliš reálná. „Problém selektivnosti má dvě roviny a jedna z nich je politická. Vyžadovala by velký konsenzus, který by umožnil oslabit vícekolejnost na úrovni základního školství. To znamená nepodporovat další soukromé a komunitní školy nebo víceletá gymnázia,“ říká náměstek ministryně školství Stanislav Štech.

Chce se proto raději zaměřit na další aspekty, které jsou typické pro úspěšné země. „Za klíčový považujeme zejména důraz na výdaje do vzdělávání, na platy učitelů, kde máme velký dluh. Velmi důležité je také vzdělávání učitelů a důraz na rozvoj didaktik nebo osvojení nových metod výuky,“


Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES

Na dezinterpretace svých výroků v médiích a diskusi na České škole reaguje Stanislav Štech zde

14 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
7. prosince 2016 9:50  

Ústy náměstka Štecha ministerstvo oficiálně vyhlašuje politiku segreagce ve školství. V kombinaci s inkluzí, která zasáhne především ty, na jejichž hlas se zřejmě můžeme vykašlat, mimořádná prasárna.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
7. prosince 2016 9:50  

Přeloženo: Jedná se o politickou zbabělost.

Eva Adamová řekl(a)...
7. prosince 2016 10:12  

"U nás jsou rozdíly mezi jednotlivými základními školami,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Lépe prý jsou na tom školské systémy, které děti v tomto věku nerozdělují. Jsou pro ně prý typické velké rozdíly v bodových ziscích mezi žáky jedné školy či třídy, mezi školami ale výrazné rozdíly nejsou."

Mohl by mi T.Z. vysvětlit v čem jsou ty nerozdělující školské systémy vlastně lepší? Velmi slabé žáky najdeme u nich i u nás. U nich jim zcela zjevně účast ve škole s lepšími žáky nijak zázračně nepomáhá, ba naopak někteří z nich musí docela slušně psychicky trpět.
Navíc je zcela zjevné, že školy s velmi špatnými výsledky máme v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji, kde jsou soustředěny velké komunity Romů.

Jana Karvaiová řekl(a)...
7. prosince 2016 12:09  

Pan Štech měl asi vysokou teplotu, když ta slova řekl. Nebo mu nesvědčí pobyt na ministerstvu a již se z toho nervově zhroutil.

Čeho docílíme neselekcí? V testech budou blbí na všech školách. Jaký je rozdíl mezi počtem 10 tisíc dětí sse špatnými výsledky rozptýlených na 1OO školách a 10 tisíci stejných žáků rozptýlených pouze na 40 školách? Kdo na tenhle rébus přijde, má u mě frťana.

mirek vaněk řekl(a)...
7. prosince 2016 12:33  

Přestaňte už konečně podporovat flákající se žáky a začněte reálně podporovat dobré učitele a školství.
Podpora lemplů vedla jen k tomu co je dnes!

tyrjir řekl(a)...
7. prosince 2016 13:06  

Zbabělé školy, zbabělé odbory, zbabělé MŠMT, zbabělí politici?

Učitelů mužů už ve školách, zejména v základních, moc není. Předchozí ministr školství byl z pozice jednoho z nejoblíbenějších politiků předsedou vlády "vypoklonkován" pod genderovou záminkou. Máme teď paní ministryni, která se svou suitou řádně neodpovídá na písemné podněty odborníků a všelijak omlouvá očividně dost neúčelné a neefektivní čerpání EU dotací a dosud nepřekonanou velkou rozpočtovou podfinancovanost a neefektivní řízení školství. Přehlíží přitom myslím i zhoršující se výsledky českého školství využitelné jako důležitý argument pro zvýšení školského rozpočtu. Hlavního poradce jí dělá nad byrokraticky konstruovaným Kariérním řádem bdící či spící genderový specialista, který na tom s kvalitou odpovědí odborníkům není o mnoho lépe - viz např. obě konference Budoucnost pro školu. Takovéto MŠMT teď mizerně placeným učitelům zatím pouze slibuje jen mizerných 130 % průměrného platu VŠ kvalifikovaných zaměstnanců v ČR, když VŠ kvalifikovaní zaměstanci mají v ČR průměrný plat ve výši cca 200 % celostátního průměru... Atd. atd.

Na tohle vše nejsou učitelky a učitelé schopni nebo ochotni účinně reagovat? Například tím, že si založí nezávislé odbory jako slovenští učitelé, kteří už jsou na tom lépe než čeští učitelé?

"Když se chováte jako ovce, nezasloužíte si než stříhat" řekl jsem kdysi před více než dvaceti léty, když si učitelky a učitelé sami odhlasovali zrušení odborové organizace v naší škole s odůvodněním, že "Když už máme svobodu, odbory už přece nepotřebujeme". Když kolegyně, kterým tajemně udělované odměny třeba za narychlo spíchnutou nástěnku byly zřejmě dražší než ostatní věci, odcházely po té ukončující schůze ze sborovny, některé z nich bekavě švitořily "Bééé, bééé, my jsme ovcééé...".

Proč stále klesá úroveň českého hrubě podfinancovaného školství? Proč MŠMT dlouhodobě neplní řádně svou roli? Kolik je dnes škol, ve kterých vůbec nejsou odbory? Ví to někdo? Neměli bychom se na tyhle věci odborářů, MŠMT a politiků ptát mnohem důrazněji než dosud?

Pan Štech má v mnohém pravdu. Platí totiž, že svoboda a uspokojování veřejného zájmu nejsou dary shůry. Jsou to VÝDOBYTKY vydobyté na ziskuchtivcích, které je nutno na všech úrovních každý den tvrdě a demokraticky chránit a bojovat za ně. Kdo to neví nebo nechce vědět, kdo nebojuje podle svých sil proti nespravedlnostem a kdo jen planě kritizuje druhé, ten prohrává. A má sám část viny za zlo z nespravedlností vzcházející.

J.Týř

Jan Hučín řekl(a)...
7. prosince 2016 14:04  

Dřív bychom se jistě zajeli zeptat do Finska, jak to udělat. Ovšem...

Finsko se propadlo v přírodovědné gramotnosti oproti roku 2012 o 14 bodů (545->531) a v matematické o 8 bodů (519->511), ve čtenářské se zlepšilo jen zanedbatelně o 2 body (524->526). A oproti roku 2009 jsou propady skutečně mocné, v přírodovědě o 23 bodů (554->531), v matematice o 30 bodů (541->511) a ve čtenářské o 10 bodů (536->526).

Průměry se snížily i celkově, OECD jako celek spadlo v jednotlivých oblastech o 3-8 bodů, dokonce i vítězný Singapur oproti roku 2012 víc ztrácel, než získával.

Nabízí se tedy otázka: dá se výsledkům vůbec věřit, když se pohnou o takový kus?

A podotázka směrem k obdivovatelům Finska: kde udělali soudruzi chybu a jaké chyby jsme si do našeho vzdělávacího systému od nich přenesli my?

Tajný Učitel řekl(a)...
8. prosince 2016 15:11  

...mohl by někdo vysvětlit...

Je rozdíl mezi třídou slabých žáků (protože ti evidentně schopní jsou odfiltrováni gymnázii)
a třídou ve které jsou schopní i slabí. V probrané třídě chybí tahouni. Je tam více prostoru pro nestudijní atmosféru, opozici vůči škole/učitelům, šikaně, asociálnímu chování, děti mají pocit selhání hodně brzy.

Slabí žáci mohou být slabí kvůli intelektovým dispozicím, ale také kvůli rodinnému hodnotovému zázemí. Odfiltrujeme-li studijně nadané děti v pátých třídách a pak u přijímaček jedním testem a vysvědčením, přicházíme o děti, které jsou intelektově vybavené, ale nemotivované. Resp. přicházíme o možnost je motivovat. Konsekvencí je promrhaný potenciál a celkový průměrný propad ve studijních výsledcích.

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. prosince 2016 16:24  

Co máte pořád s těmi tahouny. Nevšimla jsem si, že by tahouni nějak ovlivňovali ty slabé. Spíš jsou nervozní z toho, že se musí na ty slabé čekat. Jen málo dětí umí např. sednout ke slabšímu a něco mu vysvětlovat. Chtějte to taky po dětech, že? A ty slabé často spíš demotivuje, když se ti tahouni hlásí o stošest a oni vůbec netuší, která bije.

tyrjir řekl(a)...
8. prosince 2016 20:16  

Pan Štech není politik ale fundovaný odborník, který je v zaměstnaneckém poměru v MŠMT. Je tedy do určité míry vázán závazkem loajality vůči svému politicky řízenému zaměstnavateli. Je tedy myslím dost možné, že některá jeho vyjádření jsou méně důrazná. než by jinak odpovídalo jeho odbornému a lidskému naturelu. I tak si myslím, že jeho vyjádření jsou dost fundovaná, otevřená a odborně i lidsky poctivá. To se myslím o paní ministryni ve všech případech říci nedá. Ztřeštenosti, kterých se někdy paní ministryně dopouští, mají myslím kořeny například z okruhu jejích poradců. Přesto i paní ministryně má nesporné kladné stránky. Kdo by s tím nesouhlail, nechť prosím řekne, koho by za současné politické situace viděl v čele MŠMT radši.:))) J.Týř

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
8. prosince 2016 20:54  

Pan Štech přijal post náměstka ministra a tím vstoupil do politiky. To si musí sám lidsky poctivě přiznat.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
8. prosince 2016 20:56  

Kdo by s tím nesouhlail, nechť prosím řekne, koho by za současné politické situace viděl v čele MŠMT radši.:)))

Kdo s tím nesouhlasí, nic takového samozřejmě říkat nemusí. Nenechme si nic takového nabulíkovat.

tyrjir řekl(a)...
9. prosince 2016 12:36  

Kdo s tím nesouhlasí, nic takového samozřejmě říkat nemusí. Ale alespoň zamyslet se nad tím může.

tyrjir řekl(a)...
9. prosince 2016 12:44  

Ženská superpřesilovka v MŠMT:

To, že se školství popisuje spíše jako ženské a učitelů je nedostatek, svým způsobem dokazuje i situace na příslušném ministerstvu. Pracuje tam 609 zástupkyň něžného pohlaví a 267 mužů.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.