Hejného přístup k výuce matematiky vládne každým školním rokem většímu počtu tříd. Před dvěma lety nabízelo výuku matematiky Hejného metodou podle údajů České školní inspekce pětina základních škol. „Nyní se odhaduje, že to bude více než třetina,“ uvedl Jan Šedo ze společnosti H-mat, která metodu ve školství šíří. „Naše společnost proškolila deset tisíc lidí,“ dodává pro server E15.cz.
 |
| Milan Hejný (h-mat.cz) |
Ministerstvo školství výslovně neudává, jakým postupem mají školy učit, vyslovuje ale Hejného metodě podporu a „považuje ji za přínosnou“.
Podle expertky na školství Jany Strakové je živelný způsob, jakým se výuka matematiky na základních školách mění, v pořádku. „Není dobré nutit učitele násilně do něčeho, v čem se někteří z nich necítí pohodlně,“ myslí si Straková.
Celý text naleznete zde
(Poznámka redakce: Společnost H-mat na svých stránkách uvádí, že Hejného metodou“učí již přes 750 z 4 100 základních škol v ČR“.)
10 komentářů:
No, dceru s Hejným matematika rozhodně víc nebaví, je to stále matematika. Horší je, že s těmi šipkami si nevím rady...a tak jí moc nepomůžu. Neexistuje kouzelná metoda učení.
To je právě problém. Máme např. 4 základní metody výuky čtení. A nejhorší přístup je, že se vezme jedna metoda a začne se s ní učit celá třída. Přitom kdejaký učitel, který má za sebou výuku v první třídě by potvrdil. že ne na každého funguje každá metoda. Proto by bylo nejlepší začít klasickou metodou a teprve ve chvíli, kdy se začne jevit nějaký problém se " nasadí" metoda, která by dítěti vyhovovala lépe. Já učím ve třídě s hajného metodou. Dá se říci, že tak 1/3 dětí to nechápe. naštěstí učíme tandemově a tak poletuji jak motýl po třídě a snažím se té třetině to vysvětlovat po svém selském rozumu.
Jak píše Peganka, neexistuje kouzelná metoda učení. Pro některé dítě je "Hejného metoda" vhodná, pro jiné přístup "tady jsou vzorce a procvičuj". Názornost je dobrá, vhodná, objevování skvělé, ale univerzálně neplatí vůbec nic. Snad kromě nutnosti procvičování - bez procvičování se žádný vnitřní model neudrží.
Článek je v podstatě jen PR H-mat, ale protože je postaven na zprávě od autorky, je to jen další doklad povrchnosti českého novinaření. Bohužel zasvěceně o školství nepíše skoro nikdo, kromě týdeníku Učitelské noviny.
"nefunkční dril"
Je nějaká česká zkratka pro ROFLMAO? Hrozně ráda bych viděla metodu, která nacvičí základní početní úkony bez procvičování.
Přijde mi to jako zářijové články o burčáku. Je to aspoň pokaždé v jiných novinách?
Commenia script už je passé? Nebo už nepotřebuje každoroční PR jak je lepší než tradiční "krasopis"?
---
Jinak by mne teda zajímalo, jestli třeba MŠMT nebo ČŠI nemá přesná data o tom, jaký typ učebnic používá která škola? Nebylo by to dobré mít? V tom kvantu papírů by to tak moc navíc nebylo.
---
"Metoda profesora Milana Hejného staví do popředí objevování a budování přirozených matematických schémat. Místo nefunkčního drilu klade důraz na skutečné porozumění."
No, moc si nedovedu představit, co jsou to ta přirozená matematická schémata...
K té druhé větě - opakem nefunkčního drillu je funkční dril, opakem skutečného porozumění je neporozumění. Drill a porozumění nejsou kategorie ani opačné, ani kolmé ani mimoběžné. Trochu neskromně si dovolím tvrdit, že v rámci naší vesnice patřím do top 5 v té matematické gramotnosti a do určité úrovně jí skutečně rozumím. Dobře si však pomatuju, že stavu funkčního porozumění předcházela kvanta funkčního drillu.
Pokud mne někdy kroky zavedou k hrobu Františka Bělouna či Karla Rektoryse, zapálím z vděčnosti svíčku.
Univerzální metoda neexistuje. Každý věk a každé dítě si žádá něco jiného. Ale jsou metody, které fungují na větší množství dětí a ty je třeba využívat bez ohledu na to, jak jsou staré. Bohužel, dnes je v tisku plno odborníků, kteří křičí po opravdu nových metodách, které ve skutečnosti neexistují a dětem spíš ubližují. A pokud metoda funguje, využívá dávno objevené postupy. Jediné co je opravdu nové, jsou počítače, snazší přístup k informacím a dynamická grafika. Tomu ale povrchní pseudoexperti nerozumí. Pár odborníků v ČR je, ale ti hledají způsoby využití a nemají potřebu vyřvávat v tisku.
Hejného metoda není samospasitelná. Samoobjevování poznatků rozvíjí přemýšlení dětí a u intelientních dětí asi vyhovuje. Děti, které nejsou přirozeně inteligentní, může rozvíjet(k tomu je třeba provést seriózní výzkum), ale rozhodně funguje procvičování a učení se algoritmů. Neboť nepoužívaný mozek zakrňuje!
Bohužel tahle pseudoškolská propaganda blbne lidem hlavy. Nevím co je cílem snah médií a politiků přesvědčovat lidi, že nemusí nic dělat, že je to někdo přes jejich odpor naučí a že se o ně někdo postará. Protože to pravda není a nebude. Neschopný a závistivý občan v sociálních problémech snáz podlehne extrémistickým náladám a podpoří každého, kdo mu slíbí profit. Rostoucí množství nespokojených lemplů povede k občanským bouřím, pogromům a revolucím.
„Není dobré nutit učitele násilně do něčeho, v čem se někteří z nich necítí pohodlně,“ myslí si Straková.
Zajímalo by mne, zda paní Straková někdy vůbec učila matematiku, nebo jestli je jaksi expertkou na školství obecně. Ono přece vůbec nejde o to, zda se v něčem cítí pohodlně učitel. Učitel je na place od toho, aby poznal v čem se cítí pohodlně žák, tedy jinak řečeno, která metoda žákovi v daný okamžik vyhovuje. Záměrně píši v daný okamžik, protože se určitě nedá říct, že by i byť u jednoho žáka nějaká metoda fungovala univerzálně, natožpak, aby fungovala univerzálně u celé třídy.
A dále by mne zajímalo, zda novináři vůbec kdy viděli nějakou učebnici matematiky. Cožpak v klasických učebnicích se nevyvozuje? Samozřejmě, že ano a představte si, že sčítání zlomků se v nich vyvozuje úplně stejně na dělení čokolád jako v učebnici Hejného a že je jen a jen na učiteli, zda ono vyvozování aplikuje frontálně nebo zda si vyvozuje každý žák individuálně. Ale nechť mi nikdo netvrdí, že to všichni žáci individuálně sami zvládnou. U dobré jedné třetiny žáků na 1. stupni, jak správně uvádí paní Karvaiová, a u dobré poloviny žáků na 2. stupni musí učitel poletovat jako včelička, aby se vůbec k něčemu dopracovali. No a pak se musí procvičovat a procvičovat, což ovšem v Hejného učebnicích chybí. Ale zase nelze tvrdit, že učitelé, kteří tuto učebnici využívají, s žáky dané učivo neprocvičují. Myslím si, že si jsou velmi dobře vědomi toho, co kdysi říkal můj kolega: "Má-li se mozek člověka zabývat něčím na vyšší úrovni, musí mít nižší úroveň zvládnutou tak, aby nad ní v podstatě nemusel přemýšlet, protože jinak v mozku na vyšší úroveň nebude mít kapacitu."
Paní Adamová, mohu opět použít jako text? Děkuji! Hezký den!
Ano, použijte.
Děkuji, paní Adamová!
Okomentovat