Laďka Ortová polemizuje s Danielem Hůle: Kdo protestuje proti domácím úkolům?

středa 28. prosince 2016 ·

Reaguji na článek Daniela Hůle s názvem Domácí úkoly přicházejí draho. Rozvíjí v něm tezi, v které „domácí úkoly běžné rodiny okrádají o čas, rodiny sociálně znevýhodněné je často nezvládají vůbec“. Případné oponenty briskně ocejchoval jako osoby trpící „mazáckým syndromem“ – většina dnešních rodičů totiž v dětství běžně psala prudivé domácí úkoly a dodnes na to nelibě vzpomíná, stejný diskomfort nyní dopřává i vlastním dětem.


Laďka Ortová (archiv autorky)
Jsem matka 4 dětí – předškoláka a tří školáků navštěvujících běžnou devítiletku na malém městě. Domácí úkoly jsou pro nás rodiče zprávou ze školy, cože se to děti učí a na jaké úrovni. V rámci odlehčování aktovek naše děti bohužel nenosí domů učebnice ani sešity, všechno zůstává ve škole, což považujeme za velký problém. Víme totiž jen z vyprávění dětí, co se právě v kterém předmětu probírá, ale netušíme rozsah ani obsah konkrétního tématu. A to je veliká škoda – jsme ochotni a schopni opakovat s dětmi učivo, případně ho rozšiřovat a prohlubovat.

Mladší děti samozřejmě slyší a zažívají opakování učiva se staršími sourozenci, takže se učí mimoděk a o víkendu nebo ve volném čase můžeme pracovat s dalšími informačními zdroji – půjčujeme si knihy v knihovně, jezdíme na výlety, hledáme na internetu, mapách, encyklopediích. Ano, tohle všechno posouvá děti dál.

Zvýhodňuje je to oproti vrstevníkům, kteří tyto možnosti nemají – ale proč by nemělo? Jen proto, že někteří rodiče nejsou schopní anebo ochotní dělat totéž, naše děti se nebudou rozvíjet na svoje maximum? Budeme je uměle udržovat na průměrné úrovni, aby se nezvětšovaly rozdíly mezi jednotlivými dětmi a někdo si nepřišel znevýhodněný? To je velmi nebezpečná iluze.

Nikdy nebudou mít všechny děti stejnou startovní čáru – každý máme již na prahu života úplně jinou pozici. Jsme různě obdařeni zdravím a vitalitou, rozumovou a emoční inteligencí, citovým, intelektovým a materiálním zázemím, sociálními vazbami, schopností řešit problémy, vytknout si cíl a jít za ním atp. Dary osudu. Plus vklad, který děti dostávají každý den ze svého prostředí a který nikdy nemůže být vyrovnán péčí jakéhokoliv státního orgánu. Tím, že např. zrušíme domácí úkoly a uděláme další kroky ke srovnání možností všech dětí, aby se nezvětšovaly rozdíly mezi nimi, nepomůžeme nakonec vůbec nikomu. Společnost však přijde o jednice, kteří ji potáhnou dál a výš.

Za úvahu stojí i další tvrzení Daniela Hůle:

„Tuzemští rodiče namísto revolty proti absurdnímu systému (domácích úkolů – pozn. LO) automaticky pociťují odpovědnost za výsledek.“ Samozřejmě, že zcela jednoznačně a automaticky pociťuji odpovědnost za výsledky našich dětí, ba i za výsledek domácího úkolu: pokud děti něčemu novému můžu naučit, udělám to ráda. Nevím, kdo jiný by to měl dělat, kdo jiný se bude radovat z každého pokroku, z každého nového písmenka, které se dítě naučí, z každého objevu, které učiní. Kdo jiný má dítě povzbuzovat, motivovat, stanovovat hranice, oceňovat – tohle všechno má dělat výhradně škola? Pro koho to bude dobré?

Ve druhé třídě se už několik hodin probírají měsíce v roce, což jsme zjistili včera, když dcera přinesla dvojku z opakovacího testu. Nerozdělila správně měsíce na jarní, letní, podzimní a zimní. Neměli jsme totiž učebnici ani sešit, abychom zjistili, že to má umět. Možná by stačilo, kdyby dostala domácí úkol, při kterém by si to zopakovala a my bychom dostali zprávu, co všechno se o měsících učili. Argument o tom, že někteří rodiče na úkoly nestačí, není v tuto chvíli validní: dítě se musí pokusit domácí úkol vypracovat nějak a podle výsledku učitel vidí, kdo učivo zvládl (ať už výhradně ve škole, anebo s dopomocí doma) a kdo v něm má ještě mezery a potřebuje víc opakování. Není nezbytně nutné, aby rodiče s úkolem pomáhali a úkol byl za každou cenu bezchybný. Ruku na srdce – valná většina rodičů stejně přestane zvládat pomáhat svému studentovi v průběhu jeho školní cesty s domácí přípravou, na základní škole jde spíš o vytvoření návyku na samostatnou práci, zodpovědnost a soustavnost. A podporu těchto kompetencí může zvládnout každý, kdo se k tomu odhodlá.

Dalším argumentem pana Hůle bylo tvrzení: „Rodinný život všedního dne se často redukuje na souboj dětí s rodiči po škole a po práci nad úkoly, díky čemuž se škola zbavuje části zodpovědnosti za svou vzdělávací roli.“ V tom si udělejme jasno: škola se nezbavuje části zodpovědnosti za svou vzdělávací roli, protože tak rozsáhlou zodpovědnost nikdy neměla. Škola zcela oprávněně předpokládá participaci rodičů na celkovém prospívání svého potomka. A soudní rodiče nikdy nepřenechají celou zodpovědnost za vzdělávání svého dítěte pouze na škole. Tohle je vytváření a posilování nebezpečného precedentu, že za mé dítě je zodpovědný vždycky někdo jiný – porodník, obvodní lékař, učitelky ve školce, pak učitelé a vychovatelé v družině ad. Pakliže pan Hůle hovoří za své sociálně znevýhodněné klienty, prokazuje jim i celé společnosti medvědí službu. Utvrzuje je v nešťastném a neperspektivním postavení „my nic, to oni“, které pak některé zoufalce přivádí třeba až do Štrasburku ke zcela absurdnímu soudnímu sporu D.H. a spol.

A propos: Nevidím jediný důvod, proč by měli rodiče s potomky bojovat nad úkoly – to s těmi dětmi vycházejí s odpuštěním tak pitomě, že se „jejich rodinný život všedního dne redukuje na souboj“? Bojují s nimi i nad jídlem, hygienou, pomocí v domácnosti, ukládáním k spánku? V tom případě z tohoto stavu nelze vinit školu. I když, v představách některých rodičů možná může škola úplně za všechno, protože nenaučila všechny děti správně si čistit zuby, jíst či vynášet koš. Jak prosté, aneb já nic, já muzikant.

V závěru svého článku Daniel Hůle píše: „Pokud nezměníme základní školu z instituce s vysokými nároky na žáky i rodiče již v první třídě, na instituci, která dokáže otevřít šanci ke vzdělávání všem, doplatíme na to brzy všichni. Jedním z klíčů jsou přitom právě výše zmíněné domácí úkoly.“

Byla bych bývala ráda, kdyby Daniel Hůle svou hrozbu „doplatíme na to brzy všichni“ více konkretizoval. Začala jsem chodit do školy v sedmdesátých letech, úkoly byly, zvláštní školy fungovaly, o projektovém vyučování a inkluzi v tu dobu snad neslyšeli ještě ani Finové...a přece společnost dodnes prosperuje, většina lidí v ní obstojí. Připouštím, že se mohu mýlit, ale připadá mi, že právě ta většina, která rozumí své roli v životě, která zná své možnosti a buď je přijme a zařídí se podle nich, nebo se s nimi čestně popasuje – zkusí své možnosti rozšířit ku svému prospěchu. Popuzuje mne představa, že rodiny, které delegují veškerou zodpovědnost za své děti na školu či jiné instituce, utvrzují vzdělaní kultivovaní lidé v tom, že jejich postoj je v pořádku. Nevedou tyto rodiny k překonávání sebe, nehledají s nimi cesty, jak v systému obstát – naopak nutí systém, aby se jim přizpůsobil. Neformulují pozitivní cíl pro nás pro všechny, leč vyhrožují silnými a nejasnými formulacemi typu „doplatíme na to brzy všichni“. To je cesta do pekel rozdělené společnosti a Daniel Hůle na sebe ochotně bere roli kočího.

64 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
28. prosince 2016 23:09  

Škola je škola a doma je doma. Pokud škole nestačí ty desetitisíce hodin k naučení v hodinách, přenáší svoji vzdělávací roli na rodinu. Nesmí se ale pak divit, když pak rodina přenáší část své výchovné odpovědnosti na školu, když kvůli samým úkolům nemá čas vychovávat. Nikdo, krom workaholiků, si nenosí práci rád domů. Nenamítám nic proti rychlému příkladu z matematiky na doma. Ideální by bylo, kdyby žáci domácí úkoly sami vyžadovali, protože by byli motivováni ke snaze zlepšit se.

Eva Adamová řekl(a)...
28. prosince 2016 23:52  

"...když kvůli samým úkolům nemá čas vychovávat"

A není to spíš tak, že škola kvůli některým nevychovaným dětem má problém plnit svou vzdělávací roli? Možná, že kdyby tyto děti byly vychovanější a kdyby učitelé zejména na základkách nemuseli třetinu vyučovací doby trávit umravňováním některých jedinců, nemusely by děti mít tolik domácích úkolů, protože by se ve škole stihlo víc práce? V téměř každé třídě najdete dítě, které do šesti či častěji do sedmi let rostlo jako dříví v lese. Do školy nastoupilo bez základních návyků a schopnosti se čemukoliv přizpůsobit a cokoliv respektovat. V sedmi letech se tyto návyky utváří už jen velmi těžce, každý psycholog vám řekne, že se většina z nich tvoří do tří let věku. Když se takovýchto dětí nahromadí ve třídě víc, jsou chudáci nejen učitelé, ale především jejich spolužáci.

poste.restante řekl(a)...
29. prosince 2016 0:53  

Až mi nějaký "odborník" typu pana Hůle, nebo našeho Tajného vysvětlí, jak se dá naučit cizí jazyk za 4 x 45 minut týdně ve skupině o patnácti žácích (půlená třída), pak začnu uvažovat o tom, že domácí úkoly jsou nesmysl.
Do té doby si dovolím považovat všechny podobné úvahy za zbytečné bláboly.

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2016 2:48  

Učitel, který neumí žáky motivovat k tomu, aby většinově přijali domácí úkoly jako samozřejmou součást domácí přípravy na výuku, se snadno chytá té hlouposti, že domácí úkoly nemají smysl. Zastírat to populistickými žvásty je dost trapná věc.

Na kloudnou výuku se musí/měl by připravovat učitel i žák , aby skutečně k něčemu byla. Stejně jako na zodpovědně vykonávané zaměstnání a ostatní nerutinní činnosti.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2016 3:05  

Na kloudnou výuku se musí (měl by se) dobře připravovat učitel i žák , aby skutečně k něčemu byla. Stejně jako na zodpovědně vykonávané zaměstnání a ostatní nerutinní činnosti. Někteří populističní pseudo konstruktivističní IDEOTI tuto jednu ze základních věcí neuznávají. A podle toho to v zákonem definovaných VZDĚLÁVACÍCH zařízeních, ŠKOLÁCH, někdy a někde vypadá.

Být inspektorem, kontroloval bych i to, ZDA a JAK se v dané škole dávají nebo nedávají domácí úkoly. To, že se to zřejmě neděje, je, myslím, jedním z projevů nepříliš dobrého stavu českého školství.

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. prosince 2016 8:07  

Paní Ortová má samozřejmě pravdu úplně ve všem a je zbytečné cokoli dodávat. Tajný jako obvykle musí být v opozici. Přitom waldorfské školy participují na spolupráci s rodiči ze všech škol nejvíce, že Tajnej.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. prosince 2016 10:09  

poste.restante,
Jsou úkoly a úkoly. Podívat se na film v původním znění s anglickými titulky, nebo číst zajímavou knihu v angličtině, pro ty, kteří už beztak netráví noci u online her, je taky úkol, nebo trochu úkol.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. prosince 2016 10:21  

Paní Karvaiová,
nevím, co dělají všechny waldorfské školy. Vím, že waldorfské a všechny alternativní i nealternativní školy jsou jen tak dobré, jak dobré mají učitele. Jak to už bývá, někteří to s rodiči umí a někteří ne. Někteří úkoly dávají čtyři krát týdně, někteří ne. Slyšel sem o situaci, kdy suplující učitel matematiky pohrozil výtečníkům počítáním příkladů poškole a přihlásila se celá třída, že chtějí také. Matematika je evidentně bavila.

Ygrain řekl(a)...
29. prosince 2016 12:03  

" jak se dá naučit cizí jazyk za 4 x 45 minut týdně ve skupině o patnácti žácích"
To je ještě optimistický stav, 3x týdně a 16-18 žáků není výjimkou (spojení dvou tříd a rozdělení na třetiny)

"Jsou úkoly a úkoly. Podívat se na film v původním znění s anglickými titulky, nebo číst zajímavou knihu v angličtině, pro ty, kteří už beztak netráví noci u online her, je taky úkol, nebo trochu úkol."
A aby toho byl žák schopen, musel absolvovat hodiny a hodiny soustavné přípravy nad základní gramatikou a slovní zásobou.

poste.restante řekl(a)...
29. prosince 2016 14:00  

Podívat se na film v původním znění s anglickými titulky ...

F**k? Holy s**t! You are f***ing me, f***er. =
Really? Unbelievable! You are kidding me, guy.

Abyste se pak nedivil, Tajný učiteli, slovníku svých žáků. :-)
Ono dost záleží, na jaký film se dítka budou dívat. Předpokládejme, že Občan Kane to nejspíš nebude.

Každopádně jste ale sám doložil, že domácí úkoly jsou vhodné a tedy potřebné.


Teď podrobněji, k Vašim tezím:

Škola je škola a doma je doma.
"Vzdělávání je kontinuální proces". :-)
Nebo snad ne?

Pokud škole nestačí ty desetitisíce hodin k naučení v hodinách, přenáší svoji vzdělávací roli na rodinu.
Ehm. Škola není autoservis.
Vzdělává se žák. Pokud mu "desetitisíce hodin" ve škole nestačí k naučení, je jen na něm, pokud se spokojí se svou neznalostí, anebo vyvine příslušné úsilí ve svém volném čase.

Domácí úkol slouží k zopakování a upevnění učiva, probraného ve škole.
O křivce zapomínání už jste někdy slyšel?

Na rodinu nikdo nic nepřenáší. Úkolem rodiče je maximálně tak zkontrolovat, že žák úkol vykonal. Nikdo nechce po rodičích se základním vzděláním, aby doma učili děti organickou chemii.

Nesmí se ale pak divit, když pak rodina přenáší část své výchovné odpovědnosti na školu, když kvůli samým úkolům nemá čas vychovávat.
Rodiče nemají čas vychovávat děti, protože jsou zahlceni množstvím úkolů, které na ně škola přenáší? - Vy už trénujete vtipy na silvestrovské vystoupení?

Zas dokola: Příčina? - Následek? Udělejte si v tom už konečně pořádek.
Schválně, která situace nastává častěji?
1. Kvůli nevychovanosti některých žáků, narušujících průběh výuky, je potřeba zadávat domácí úkol, který se nestihnul v hodině.
2. Kvůli nadměrnému množství domácích úkolů nemají rodiče dost času na výchovu dětí.

Mimochodem, vychovávat PŘI vypracovávání úkolů by nešlo? Tak nějak SOUČASNĚ? :-)
Já třeba nechávám své dítě narychlo "naškrábaný" úkol přepsat. Až do debaty s Vámi jsem si myslel, že jej tím vychovávám k pečlivosti a zodpovědnosti.

Jen pro úplnost a připomenutí:
Domácí úkoly jsou pro žáky, nikoliv pro rodiče.
Žák se učí pro sebe a ne pro školu.
A vychovávají rodiče své děti nikoliv kvůli škole, ale kvůli nim samotným, tedy kvůli dětem i kvůli rodičům.
Plácat něco o přehazování zodpovědnosti je tudíž naprosto nesmyslné a bezpředmětné.


Nikdo, krom workaholiků, si nenosí práci rád domů.
Učitelé si práci domů nosí běžně. Nevím, kolik z nich jsou workoholici, ani jak moc velké procento z nich to dělá rádo.
Já třeba dělám práci, která mne (zatím) baví. Takže mne až tak moc nezajímá, jestli si přípravu na hodinu, či novou prezentaci dělám na pracovišti, nebo doma.
Když prolézám internet, abych našel zajímavý zdroj informací, nebo třeba video, které pak použiju při výuce, je to práce, nebo zábava?
Já to nerozlišuji a proto jsem většinu času "v pohodě".
Baví mě učit se a to, co se naučím, pak učit jiné.


(To, co mne nebaví, je dvouhodinové sepisování nějakého pitomého papíru, který si nějaký pitomec vymyslel a který mně, žákovi, ani nikomu jinému v ničem nepomůže.)

I jako žák jsem to takhle chápal. Bavilo mne, učit se, dozvídat se nové věci. Nebudu tvrdit, že vždy a všechno, ale obecně šlo o naprosto převažující stav.
Domácí úkoly jsem chápal jako potřebnou součást toho, abych se věci naučil.
Jasně. Pointa spočívá v tom, že jsem v tom "učení se" byl dobrej a proto mne to bavilo.
Ale průšvih současnosti spočívá v tom, že o domácích úkolech se planě a zbytečně diskutuje. I moji ne tak "nerdovští" spolužáci chápali, že doma se musí připravovat do školy. Že je to potřeba a že když se to odflákne, tak to nebudou umět.
Dnes pořád někdo vymýšlí nějaké zázračné nové "metody", místo abychom dokázali naplno říci:

Dokud není žák dospělý, rozhodují za něj rodiče.
A ti by v první řadě měli sami vědět a také, až k tomu žák dozraje, měli by mu říci.
Učíš se pro sebe!
Je jedno, kde. Jestli ve škole, doma, na internetu, nebo v skautském kroužku.
Když to dělat nebudeš, budeš blbej.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. prosince 2016 15:04  

Re filmy. Proč myslíte, že jsou skandinávci nebo Nizozemci velmi dobří v angličtině? Mají tamní učitelé zázračné metody?

Re. Kontinuální vzdělávání. Vzdělávání doma je (většinou) jiného charakteru, než vzdělávání ve škole. Samozřejmě má-li děcko tátu nadšeného biologa a v první třídě vám žáček vysekne ostnokožce, pak je to jiné kafe. I zde lze polemizovat, zda nadšený rodič edukátor bere v potaz kognitivní schopnosti přiměřeně věku svého dítěte atd. Jinak se vzdělávání doma pohybuje spíše v rámci, táto, proč je obloha modrá, co znamená 521Kj na kečupu, pomoz s nádobím, nařežeme dříví, ne, Šemík a Pegas se neznali, ukliď si pokoj, zahrajem si šachy a nebij sestru po hlavě tou kytarou. No a pak pomoc s úkoly.

"Učíš se pro sebe" Toto už někde psal pan Doležel. Tato "poučka" je pro dítě něco tak abstraktního, že nerozumím, jak to můžete vůbec brát vážně. Dítě není malý dospělý. Myslíte, že dítě jde ráno do školy opakujíc mantru učíš se pro sebe, učíš se pro sebe...jo už to chápu! Ta věta vlastně znamená, jednou až budeš dospělý se ti to, co se dnes naučíš, bude hodit, začne to všechno dávat smysl, budeš mít možnost sehnat dobrou práci a neskončíš jako strejda Karel na pracáku. Tak a teď se vrátíme k té nejvyšší hoře Mongolska.

Chceme po děcku, aby pochopilo, že dnešní výuka je součástí celoživotního naplňování rance vědomostí, který se jednou bude hodit. Ne dnes, ne zítra, ale možná za deset let. V tomto pojetí odpovědnosti dítěte za své studijní úspěchy-neúspěchy se skrývá celá řada konfliktů, nepochopení a tragických omylů dnešní školy. Děcko žije v přítomném okamžiku, na výuku reaguje podle toho zda je zajímavá, či nikoli. Ne podle toho, zda se mu to jednou, za deset let bude hodit.

"Domácí úkoly jsou pro žáky, ne pro rodiče" vyzkouším. Až příjde fňukající mrňous s úkolem a táto pomoz mi, nerozumím tomu, nasadím přísný výraz a pravím, domácí úkoly jsou pro žáky a učíš se pro sebe. Když to dělat nebudeš, budeš blbej!

práce domů=nepřímá ped. činnost?

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. prosince 2016 17:15  

Pro děti je mnoho věcí abstraktních. To ještě neznamená, že jim je nebudeme sdělovat. Včetně toho, učíš se pro sebe. Protože se učí pro sebe.To, že to ještě nechápou nezakládá potřebu jim to nesdělovat.Tak se jim to "vyvoslí" jinými slovy, nic víc.
Učení se je celoživotní proces. Který nebudou všichni provádět pouze ve škole. Budou ho provádět i doma. K tomu jsou domácí úkoly jak dělané. Dítě pochopí, že i doma se je možné učit. Jak formou úkolů, tak formou čtení encyklopedií, sledováním dokumentárních filmů apod. To, že jim úkol někdo zadal nesmí vést k odporu. I nám nadřízení zadávají úkoly a my si je plníme. Často i doma (nebudu se s kolegyněmi rvát o ten jeden počítač na 5 lidí, když si vše můžu udělat v teple domova s kafem po ruce. Mám to nastavené jako poste. restante). Jestliže děti tohle nepochopí, ženou se do pekla. Kdo asi přikazuje ženám žehlit, prát, vařit a dělat další domácí práce? Nikdo, protože si osvojily to, že z "nucených" prací přikázaných matkou v dětství, se stane něco, co dělám, protože chápu potřebu to udělat. Ano, některé mají odpor i k tomuto. Většinou ovšem mají odpor k práci jako takové.
Nevymaňujme děti z povinností. Jsou potřebné. A úkoly k tomu patří.

poste.restante řekl(a)...
29. prosince 2016 17:47  

Proč myslíte, že jsou skandinávci nebo Nizozemci velmi dobří v angličtině?
Nemám důvod být ve sporu.
Ale debata přece byla o domácích úkolech a nikoliv o sledování nedabovaných filmů.

Re. Kontinuální vzdělávání.
Ještě bych tam přidal, jak si ukrojit chleba bez kráječe, zašít díru v kalhotách, vytáhnout třísku z prstu a ošetřit ránu a časem jak uvařit polévku a usmažit řízky.
A můžeme se shodnout.

"Učíš se pro sebe" ... Tato "poučka" je pro dítě něco tak abstraktního, že nerozumím, jak to můžete vůbec brát vážně. ...
A Vy jste se měl, když ne pro sebe, tak alespoň kvůli nám, diskutujícím, naučit nevytrhávat z kontextu a číst celé odstavce.
Napsal jsem totiž:
Dokud není žák dospělý, rozhodují za něj RODIČE.
A ti BY v první řadě MĚLI SAMI VĚDĚT a také, AŽ K TOMU ŽÁK DOZRAJE, měli by mu říci. ...


Chceme po děcku, aby pochopilo, ...
Vůbec ne.
To jen "experti na školství" nás pořád krmí bláboly, že výuka je pro žáka zajímavá, když chápe její účel. Že žák musí znát odpověď na otázku: "Na co mi to je (bude)?
Těší mne, že jste to právě Vy, kdo velice přesně popsal, v čem se pánové Feřtek a Kartous tak zásadně mýlí.

Nám, zastaralým a nemoderním praktikům stačí, když to pochopí jeho rodiče. A když dohlédnou na to, aby si dítě vypracovalo domácí úkoly. :-)


práce domů=nepřímá ped. činnost?
Možná tak v průměru dvě hodiny denně.
Myslíte, že učitel, který na sobě pracuje, tráví prací doma jen tak málo času?

Pavel Doležel řekl(a)...
29. prosince 2016 18:19  

"Děcko žije v přítomném okamžiku, na výuku reaguje podle toho zda je zajímavá, či nikoli. Ne podle toho, zda se mu to jednou, za deset let bude hodit."

A co má být? Odpověď TU a našich odborných konzultantů: "Budeme učit jen to, co je pro děti teď zajímavé. Ostatní nemá smysl."

Ivana řekl(a)...
29. prosince 2016 18:33  

Nejsem teď schopná říct kde, ale opakovaně jsem se z různých zdrojů dozvěděla, že čeští žáci tráví ve škole / základní stupeň/ ve srovnání s ostatními zeměmi podobné či vyšší úrovně velmi málo hodin. Nejsem moc zdatná v argumentaci, ale to snad může být jeden z důvodů. proč naši žáci nezvládají osvojit si to, co by měli, jen v době školní výuky. RVP ZV přineslo spoustu nových povinnných témat a potažmo předmětů, ale hodiny navíc pro ně nejsou. V roce 2013 to byla celá řada povinně zaintegrovaných témat, prý už se chystají další. Na cizí jazyk proto máme u nás jen 3 minimální hodiny, počet dětí většinou ke 24, což je horní limit.
Určitě by se našly informace o tom, jak mají v zahraničí odpolední povinné hodiny ve studovnách, kde si učivo opakují a zpracovávají referáy apod. Tuším, že je to Británie. Snad že by i Britové měli problém s dobrou motivací? Je to skvělá myšlenka, toto odpolední studium. U nás můžou žáci chodit na tzv. doučování, pak různé reedukace atd.. To by se vlastně asi také mělo podle některých zrušit.....

Ivana řekl(a)...
29. prosince 2016 18:37  

Nejsem teď schopná říct kde, ale opakovaně jsem se z různých zdrojů dozvěděla, že čeští žáci tráví ve škole / základní stupeň/ ve srovnání s ostatními zeměmi podobné či vyšší úrovně velmi málo hodin. Nejsem moc zdatná v argumentaci, ale to snad může být jeden z důvodů. proč naši žáci nezvládají osvojit si to, co by měli, jen v době školní výuky. RVP ZV přineslo spoustu nových povinnných témat a potažmo předmětů, ale hodiny navíc pro ně nejsou. V roce 2013 to byla celá řada povinně zaintegrovaných témat, prý už se chystají další. Na cizí jazyk proto máme u nás jen 3 minimální hodiny, počet dětí většinou ke 24, což je horní limit.
Určitě by se našly informace o tom, jak mají v zahraničí odpolední povinné hodiny ve studovnách, kde si učivo opakují a zpracovávají referáy apod. Tuším, že je to Británie. Snad že by i Britové měli problém s dobrou motivací? Je to skvělá myšlenka, toto odpolední studium. U nás můžou žáci chodit na tzv. doučování, pak různé reedukace atd.. To by se vlastně asi také mělo podle některých zrušit.....

Tajný Učitel řekl(a)...
29. prosince 2016 19:45  

"Děcko žije v přítomném okamžiku, na výuku reaguje podle toho zda je zajímavá, či nikoli. Ne podle toho, zda se mu to jednou, za deset let bude hodit."

A co má být? Odpověď TU a našich odborných konzultantů: "Budeme učit jen to, co je pro děti teď zajímavé. Ostatní nemá smysl."


Nikoliv. Budeme učit tak, aby to děti zajímalo.

poste.restante řekl(a)...
29. prosince 2016 20:22  

Budeme učit tak, aby to děti zajímalo.
Ge-ni-ál-ní.
Otevřel jste mi oči. Až doposud bylo mým cílem, aby na mých hodinách byla nuda a převládal nezájem všech a o všechno.
Proč jen jsem tak skvělou myšlenku nepotkal někdy dřív?
:-(

Renata Kalabisová řekl(a)...
29. prosince 2016 20:55  

u nás na ZŠ učíme cizí jazyk vždy v celých třídách (jen výjimečně máme třídy po více než 24 žácích), takže je to dost nepříjemný a neefektivní způsob výuky - mrhání penězi

jenže to nejhorší je to, že neumíme dětem dopřát svobodu, aby je učení mohlo bavit - a to neznamená, že učitel má být zábavný či nejzábavnější na celém světě, to znamená pouze jedno prosté opatření - větší míru autonomie pro žáky i učitele, neučit ve třídách podle věku, nevnucovat pravidla a tresty vnucená dospělými. Ve svobodných školách se žáci učí mnohem efektivněji, protože si pravidla a jejich dodržování hlídají sami žáci, protože se mohou rozhodnout, co a jak se budou učit. Z této důvěry jim vyjádřené vyrůstá jejich pocit zodpovědnosti, který jim zůstane už jako návyk po celý život.....

Jirka řekl(a)...
29. prosince 2016 20:56  

Proč myslíte, že jsou skandinávci nebo Nizozemci velmi dobří v angličtině?

Pane Tajný, což se takhle malinko zanořit do komentovaného problému. Mohu s vámi souhlasit v tom, že naše generace vládne slovenčinou a dívat se na jejich televizi je mnohdy velkým potěšením. Jen mi poraďte, jak donutit manželku, aby porodila germána, který bude vyrůstat v germánském prostředí. Myslím, že jen ta televize stačit nebude. Když se koukám na maďarské programy, brzy mne to přestává BAVIT, protože nerozumím ani ň a obrázky mi nestačí. Koukat se na nedabované filmy i televizy dnes není technický problém, ale mnozí už vám v diskuzi vysvětlili, co musí předcházet. Holanďan, Dán, Nor i se Švédem už mají část práce za sebou. Zkrátka se dobře narodili. Já bych ale kvůli tomu neměnil. Tak mne dál zásobujte svými jednoduchými řešeními. Ale ať mne to baví!

Renata Kalabisová řekl(a)...
29. prosince 2016 21:10  

ad Jirka: domnívám se, že kdybyste se díval od narození, na pořady velmi nenáročné, navíc podpořené obrázky (komiksy), kde je minimum mluveného, tak byste pochopil, jak je tato metoda učení se sledováním nedabovaných pořadů efektivní. V Tunisku mi vyprávěli mí arabští známí, jak se takto naučili z televizních pořadů (přes satelit), naučili italsky, zdokonalili francouzštinu a také se seznámili s verzemi arabštiny okolních zemí (odlišnými od tuniské hovorové arabštiny).

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2016 21:42  

A co takhle třeba komiksové zákony, učebnice matematiky apod.? Nešlo by to taky paní Kalabisová? Ať zhynou didaktické zásady přiměřené náročnosti a ať žije a vzkvétá novodobý ORBIS PICTUS! :)))

Renata Kalabisová řekl(a)...
29. prosince 2016 21:46  

ad pan Týř: velmi vtipné :))) to víte, komiksy pro malé děti naprosto porušují zásady přiměřené náročnosti, proto se na to děti tak nerady dívají. Jedině možné správné zásady přirozeného učení lze totiž najít jedině a pouze ve ŠKOLE! AŤ ŽIJE VŮDCE A STRANA :)

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2016 22:18  

Paní Kalabisová, nepřeháníte to trochu?

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2016 22:25  

Nedabované filmy s titulky považuji za dobrou a užitečnou pomůcku pro učení se jazykům. Vadila mi ta komiksová domněnka paní Kalabisové - k pochopení obsahu předchozí věty nejsou ty komiksy nutné.

J.Týř

poste.restante řekl(a)...
29. prosince 2016 22:36  

Tak komiksy bych jako nástroj vzdělávání úplně nezatracoval.
Pokud vím, používají se ve světě k tomuto účelu vcelku běžně.
Pro některé jedince navíc představují jejich intelektuální maximum, tak proč tuto cestu předávání informací nevyužít.
Koneckonců i já vyrostl na komiksech z ABC, Sedmičky, Ohníčku a starých, dochovaných příbězích Rychlých šípů.
Pravda, pro dnešní mládež jsou poněkud statické a většinou málo akční, ale metody vzdělávání mají být využívány s ohledem na žáka.

Pokud se svobody učení a autonomie žáků týče, nemá cenu ztrácet čas oponováním a vysvětlováním. Vše podstatné už zde i jinde bylo řečeno mnohokrát.
Prostě pořád nemohu pochopit, proč všechny ty moderní a progresivní země a společnosti, které jsou ve vzdělávání tak daleko před námi už dávno klasickou školu nezrušily a nepřešly na ten jasný, známý, vyzkoušený a tak skvěle fungující svobodný model.
Navrhuji madam Kalabisové, ať přestane řešit své frustrace ze vzdělávacího systému v ČR a založí nějakou svobodnou školu třeba v Chánově, nebo brněnském Bronxu.
ČvT nebo OSF to dozajista zafinancuje a EDUIN zpropaguje.

Do té doby bych se raději vrátil k tématu článku a tím byla "škodlivost" domácích úkolů.

Eva Adamová řekl(a)...
29. prosince 2016 22:57  

Á paní Kalabisová a její princip svobodných škol je opět na scéně.

Zapomínáte paní Kalabisová, že do oněch svobodných škol chodí vychovaní žáci se slušným IQ, děti rodičů, kterým na vzdělání jejich dětí záleží. U těch se opravdu dá předpokládat, že u nich důvěra podpoří pocit zodpovědnosti. Do běžných škol bohužel dochází dost vysoké procento nevychovaných žáků a žáků s nízkým IQ, u nichž se to předpokládat nedá a zřejmě by jejich vzdělávání přerostlo v naprostou anarchii. Koneckonců, co Vám brání si principy svobodné školy vyzkoušet v praxi s těmi 24 žáky, kteří zabírají celou šíři vychovanosti či nevychovanosti a celou šíři IQ? Dopřejte dětem, které učíte, autonomii, nevnucujte jim pravidla, nechte je zvolit si, co se budou učit, a za rok nám můžete sdělit, jak experiment dopadl.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. prosince 2016 23:50  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2016 23:52  

ad paní Kalabisová: domnívám se, že kdybyste se dívala od narození, na pořady velmi nenáročné, navíc podpořené obrázky (komiksy), kde je minimum mluveného, tak byste pochopila, jak jsou domácí úkoly pro žáka i rodiče důležité.

Souhlasím, že i komiksy mohou mít pozitivní vliv na vzdělávání.

Doufám, že se paní Kalabisové výše kurzívou napsaná analogie jejího výroku líbí. :)))

Tajný Učitel řekl(a)...
30. prosince 2016 0:06  

irko, Jen mi poraďte, jak donutit manželku, aby porodila germána, který bude vyrůstat v germánském prostředí. Tomu nerozumím.

Myslím, že jen ta televize stačit nebude. Když se koukám na maďarské programy, brzy mne to přestává BAVIT, protože nerozumím ani ň a obrázky mi nestačí.

Ugrofinština je notoricky těžká k zvládnutí, jelikož má k slovanským jazykům velmi daleko. Zkuste polštinu.

Koukat se na nedabované filmy i televizy dnes není technický problém, ale mnozí už vám v diskuzi vysvětlili, co musí předcházet. Holanďan, Dán, Nor i se Švédem už mají část práce za sebou. Zkrátka se dobře narodili. Já bych ale kvůli tomu neměnil.

Inu, neměňte. Vysvětlete "dobře se narodili" ve vztahu k osvojení cizího jazyka. Stačí aby byly pořady odvysílány v původním znění s titulky. Nebo aby žák film, nebo jeho knižní předlohu už znal v mateřském jazyce.

Popřípadě se ještě malinko více zanořte do komentovaného problému.

Renata Kalabisová řekl(a)...
30. prosince 2016 0:07  

Paní Adamová, kdybyste se podívala alespoň na film Summerhill, pak byste mohla dávat doporučení, co mám dělat. Právě že do těch svobodných škol chodí děti s velkými problémy s učením, s kázní. U nás i ZŠ Dr.Jana Malíka v Chrudimi (ač jen mírně alternativní) má výuku nastavenou tak, že dokáže velkou část problémů žáků zmírnit. Z toho vyplývá, že sám jeden učitel v celém spletitém systému školy nemůže příliš zásadní obrat ve smysluplnosti výuky jako celku způsobit.

Co mi brání? V Čechách svobodné školy nejsou povolené, není to legislativně možné! Jedinou možností je jaksi pokoutně formou domácího komunitního vzdělávání poskytovat svobodu. Ale chápu tu, prostě přežitek naší minulosti brání většině lidí pochopit, že svobodu, kterou jsme tolik proklamativně vítali, prostě zatím nechápeme (myslím národ jako celek), pleteme si ji s anarchií a snažíme se ji všemožně potlačovat, plácajíce se v ramena, jací že jsme to pašáci, že zaváděním kontrol a omezení vlastně podporujeme výchovu k demokracii, která skrze výkonnou moc státu vede k zajištění vyšší vzdělanosti. Ach jo, nějaké zamotané anti-utopie máte, drazí. Ale ty vaše jsou jistě lepší. Proč? Protože to tak bylo vždycky, tedy co naše paměť sahá.

To, že ani v Západní Evropě zatím svobodné školy nejsou většinové, neprokazuje nemožnost toho, že by se rozšířily podstatně mohutněji. I teď jich je tam rozhodně více než u nás a stále přibývají. (V Rusku ji v podstatě zkoušel v Jasné Poljaně Tolstoj.) Ale to není o vyspělých a nevyspělých státech, nýbrž o rozdílu mezi východním a západním myšlením (viz C.G.Jung a jiní). Západní křesťanské myšlení je prostě příliš sešněrované dost velkou řádkou nesmyslů, které vymýtily možnost prožitku, svobody, smysluplnosti. Ale to je silná káva pro čistě racionální typy.

A místo komiksů jsem měla spíš napsat animované seriály.....tam se mluví, komiksy se čtou.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. prosince 2016 0:08  

poste.restante,
reagoval jsem na příspěvek pana Doležela, ve kterém píše:

"A co má být? Odpověď TU a našich odborných konzultantů: "Budeme učit jen to, co je pro děti teď zajímavé. Ostatní nemá smysl."

Což je evidentní nesmysl, který pramení z páně Doležalovy neznalosti prostředí a problematiky o které se snaží z nějakého důvodu tak úporně psát.

Nicméně, jsem rád, že jste se v tom našel. Jste osvícený učitel.

Renata Kalabisová řekl(a)...
30. prosince 2016 0:22  

A domácí úkoly? Pokud nedává smysl škola, nedávají smysl ani domácí úkoly. Takže je to individuální a takové by mělo být i vzdělávání.

Na dotaz paní Ortové, zda-li by zrušením domácích úkolů společnost přišla o jedince, kteří ji potáhnou výš a dál, s já kladu otázku, proč by se společnost spíš nechtěla snažit o to, aby škola motivovala děti ke spontánnímu vyhledávání, bádání, učení tím, že by děti tak nadchla, že by ani nešlo se i doma nepřipravovat. Není výhodnější představit si, kam by se společnost sama "vytáhla", kdyby nezanechávala tolik dětí v péči rodičů, škol, které je zanedbávají a tím mrhají jejich potenciálem? To mi připadá humánnější než běh těch nej, kteří údajně společnost někam táhnou. Jestli ne zase do pekel, například environmentální katastrofy kvůli víře v neustálý růst a spěch a závod o moc a hmotné statky.

tyrjir řekl(a)...
30. prosince 2016 0:23  

Paní Kalabisová, domnívám se, že kvalita vašeho logického myšlení je někdy přímo omračující:

Paní Adamová, kdybyste se podívala alespoň na film Summerhill, pak byste mohla dávat doporučení, co mám dělat.

Jak víte, že paní Adamová neshlédla film Summerhill? Jste si vůbec, paní Kalabisová vědoma toho, co tu bez ladu a skladu plácáte?

tyrjir řekl(a)...
30. prosince 2016 0:25  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Renata Kalabisová řekl(a)...
30. prosince 2016 0:34  

Pane Týři, jsem tolerantní člověk, a tak dokáži pochopit, že ten, kdo něco nechápe, má tendenci nazývati toto plácáním. Já vás také ne vždy chápu, přesto si raději své soudy nechám pro sebe, mohu se mýlit, mám schopnost sebereflexe.

S úctou,

Romana Howe

poste.restante řekl(a)...
30. prosince 2016 0:47  

Tajný učitel
reagoval jsem na příspěvek pana Doležela, ve kterém píše:

"A co má být? Odpověď TU a našich odborných konzultantů: "Budeme učit jen to, co je pro děti teď zajímavé. Ostatní nemá smysl."

Což je evidentní nesmysl, který pramení z páně Doležalovy neznalosti prostředí a problematiky o které se snaží z nějakého důvodu tak úporně psát.


Ale já jsem Vás pochopil.
A také myslím, že pan Doležel vcelku přesně popsal omílanou mantru našich "odborníků na vzdělávání" a propagátorů svobodného vzdělávání.

A že "učit jen to, co je pro děti zajímavé", je evidentní nesmysl? No, je fajn, že se k tomuto názoru také hlásíte. Nebo jsem Vás tentokrát špatně pochopil?

Jana Karvaiová řekl(a)...
30. prosince 2016 7:40  

Add.p. Kalabisová................Není výhodnější představit si, kam by se společnost sama "vytáhla", kdyby nezanechávala tolik dětí v péči rodičů, škol, které je zanedbávají a tím mrhají jejich potenciálem? ...........

Tak to bych chtěla opravdu slyšet vaši verzi toho, jak byste to řešila. Nějaké převýchovny ála Summerhill? Makarenko s revolverem v ruce?
Já ten film viděla. Taky jsem viděla spoustu jiných filmů. Na plátně je vše krásné, jednoduché. Nejdřívě zápletka, potom řešení. Nakonec se všichni objímají. Život je většinou o té opravdové pravdě, která by na plátně vypadala tak, že po shlédnutí filmu by se polovina diváků šla ožrat ,pár by jich spolykalo prášky a zbytek by tu frustraci ze sebe dostal lepším způsobem. Vám zase doporučuji přečíst si něco od paní Boučkové. Člověka, který se snažil dát domov odloženým dětem a přes všechnu snahu se to nepovedlo.To se raději nefilmuje.
Vaše posedlost svobodou je obdivuhodná. já se osobně např. považuji za velice svobodomyslného člověka, který nechce být svazová ani společností ani nikým dalším. jenže nějak na tom světě žít musím. Proto jsem vždy musela dělat kompromisy, chca nechca. Svoboda odsuď pocuď - řekla by moje babička.
V tom příspěvku šlo o domácí úkoly. O jejich údajnou škodlivost. Zatím nikdo z vás, kdo přizvukujete Hůlemu jste nedonesli důkaz, čím že konkrétně mají ty úkoly škodit.Původní Hůleho článek jasně hovoří o rodinách sociálně slabých. Opět chceme, aby se těmto lidem pouze ustupovalo a nechceme po nich, aby konečně převzali odpovědnost za svůj život. Někde výše je uveden odkaz na článek z Neviditelného psa o černošském americkém obyvatelstvu. když si za černocha dosadíte v tom článku Roma nebo naše i bílé sociálně slabé, je to přesné. Od kolébky hýčkaní státními příspěvky, ústupky, krmením, oblékáním, lístky na jídlo ....ztratili schopnost se o sebe postarat. Vadí jim jakákoli povinnost. Tudíž i výchova dětí a s ním spojené domácí úkoly. Co jim bude vadit dalšího? Že vůbec musí děti do školy? Že by jako svobodně nechodily? A já jsem klidně pro. Ať chodí do školy jen ten, kdo chce. Ale ať si potom každý nese svůj úděl sám. A neřve pořád do médií, jak se moc chtějí učit a zatím jejich děti mají stovky neomluvených hodin. Neučil ses? Nechtěl jsi chodit ani na učňák? Nevadí. Krumpáč lopata, montovna, minimální mzda, minimální životní dávky. Kdyby se tu hovořilo o Africe, kde je příležitost nevelká nebo o nějaké džungli... Ale naše republika proboha nikomu nebrání ve vzdělání a já to tu vykřičím ještě třeba tisíckrát. Ten kdo tvrdí opak by měl být odsouzen na pomluvu a vlastizradu. Vydávat lenost někoho za jeho nemohoucnost ? Trapné a ponižující právě pro tu skupinu obyvatel. Jak napsal jeden romský aktivista a nezávisle i černošské hnutí v USA ( asi se neznají, že?) - proboha už nám nepomáhejte!!!

Vladimír Stanzel řekl(a)...
30. prosince 2016 8:45  

TU: On se vám Jirka zřejmě snažil naznačit, že pokud ovládáte některý germánský jazyk, lehčeji se naučíte jiný jazyk téže větve (tak jako my, Češi, třeba slovenštinu či polštinu). Vámi uvádění Skandinávci a Nizozemci jsou takto zvýhodnění vzhledem k angličtině. V Čechách toto zvýhodnění pochopitelně nemáme - odtud ona zmínka o manželce atd. A mimochodem - ugrofinština neexistuje.

Paní Howe-Kalabisová, napsala jste: Paní Adamová, kdybyste se podívala alespoň na film Summerhill, pak byste mohla dávat doporučení, co mám dělat. Právě že do těch svobodných škol chodí děti s velkými problémy s učením, s kázní. U nás i ZŠ Dr.Jana Malíka v Chrudimi (ač jen mírně alternativní) má výuku nastavenou tak, že dokáže velkou část problémů žáků zmírnit. Z toho vyplývá, že sám jeden učitel v celém spletitém systému školy nemůže příliš zásadní obrat ve smysluplnosti výuky jako celku způsobit. Můžete mi (a zřejmě i panu Týřovi) prosím vysvětlit, proč z toho, že do svobodných škol chodí děti s problémy v učení a kázni a že na ZŠ Dr. Jana Malíka v Chrudimi dokáží velkou část problémů žáků zmírnit, vyplývá, že sám jeden učitel stran smysluplnosti výuky nic nezmůže? Ať se snažím sebevíc, žádnou kauzalitu tady nevidím...

Renata Kalabisová řekl(a)...
30. prosince 2016 9:09  

Pane Stanzele, pokud něco víte o fungování školy, musí vám být jasné, že školu a také postoj žáků k ní vytváří celý soubor opatření: organizace výuky, předmětů, složení tříd, systém hodnocení, školní řád se svými právy a povinnostmi (a sankcemi), školní parlament, školní kulturu. Působení jednoho učitele (na 2.stupni) vůči celému výše popsanému systému nemůže tento celek efektivně dlouhodobě ovlivňovat. Proto by bylo dobré, abyste si prostudovali Summerhill (film, kniha), další svobodné školy, např. Sudbury Valley, Montessori, Waldorf, Dalton, také paní psycholožku Nováčkovou, případně stránky svobodaučení.cz.

K těm nedabovaným filmům - uváděla jsem i příklad arabsky mluvících uživatelů o schopnosti naučit se italsky, francouzsky pomocí sledováním nedabovaných pořadů v cílovém jazyce.

Často se uvádějí výmluvy, zástupné fangličky, aby se zakryla podstata problému a znemožnilo najít jeho řešení....

Jana Karvaiová řekl(a)...
30. prosince 2016 9:47  

Paní Kalabisová,
Celý život učím v malotřídce. Tedy v systému, který vy propagujete – v jedné třídě různě staré děti.Určité malé výhody to možná má, ale nepřeceňovala bych je. Podstatou je spíš malý kolektiv. Budu vám odporovat v tom, že jeden učitel nezmůže... Pokud učíte na prvním stupni, jste s dětmi denně několik hodina jako učitelka v kontaktu. Ty děti dost poznáte do hloubky. Máte šanci tam nějak tvarovat kolektiv, pracovat se třídou jako celkem. Na druhém stupni se vše zbourá právě tím, že každý jeden učitel je ve třídě pouze pár hodin týdně, třídní často třeba jen 2 hodiny a ty musí věnovat svému předmětu především. Na práci se třídou nezbývá čas. Tzv. tmelící pobyty jsou sice možná prima (neučí se), ale to je málo. Prostě není prostor. Třídnické hodiny mimo rozvrh jsou vlastně nepovinné a většinou nejhorší čímani se jich neúčastní. Kdysi jsem byla na školení paní Nováčkové a ta nám tenkrát naivně tvrdila, že po zavedení RVP bude více času na výchovu. Není! Protože nikdo dopředu s učiteli nepracoval a nikdo neřekl, že je možné např. hodinu týdně věnovat výchovnému předmětu. Základní škola není Summerhill. Ten byl vytvořen jako jakási elitní polepšovna. Tak si zkuste něco přečíst z etopedie o snahách mnoha zemí „vyrobit“ zázračný, univerzální systém pro výchovu a vzdělání problémových dětí. Co třeba Polsko a jeho systém výchovy mladých narkomanů pomocí budování vlastních bytů nebo i domů? Taky dobrý nápad. Nic není univerzální, kromě základních fyzikálních a matematických zákonů. A i ty jsou m(některé) překonané . A my se stále snažíme, jak blbci, vyrobit univerzální vzdělávací systém pro všechny – svobodná škola. Já četla i jejich stránky. Nejvíc mě zaujal jakýsi obrázek s dětmi (ála Another brick in the wall) a jakési desatero. Dost mně to natahovala žaludek na zvracení. Větší demagogii jsem nečetla.
Největší vliv na výchovu má prostě rodina a to jí neodpářete. A samozřejmě i dědičnost. Školy jako Summerhill mohou na chvíli převzít roli, pokud je rodina v úzkých a neví si rady a dobrovolně tam dítě dá a zaplatí. I v Česku máme obdobná zařízení, u nás se myslím jmenuje Návrat. A jak říkáte, „svobodné školy“ u nás nejsou povoleny. Proč asi, že? Vždyť jsou povoleny církevní, různé alternativní, domácí vzdělávání či rodičovské školy. Nad tím se zamyslete. A navíc, základní školství by ze zákona mělo být veškeré zadarmo, nebo´t se jedná o povinnou školní docházku.
Lidé si odedávna tvořili pohádky, náboženství. Mají společnou víru v dobro, víru v lásku, svobodu. Proč se to tisíce let nedaří? A najednou se zadařit má? Proč právě teď, když naši předkové ničeho takového nedosáhli? Protože ideál je zhola nemožný. Je možné k němu lehce směřovat. To je vše. Zkuste si promluvit s nějakým duchovním. I ti připouštějí, že na zemi k žádnému ideálu nikdy nedojde. Proto si vymysleli to nebe a život věčný.

Eva Adamová řekl(a)...
30. prosince 2016 9:55  

Paní Kalabisová, nehovořila jsem o svobodné škole jako takové, ale o PRINCIPECH svobodné školy, jak jste je popsala Vy. Znovu Vás vyzývám: "Dopřejte dětem, které učíte, v rámci svého předmětu autonomii, nevnucujte jim pravidla, nechte je zvolit si, co se budou učit, a za rok nám můžete sdělit, jak experiment dopadl, jak se Vám podařilo zmírnit problémy některých žáků." Nevymlouvejte se, protože ve výše uvedeném Vám žádná naše legislativa nemůže zabránit, a nemohou Vám v tom zabránit ani kolegové ve škole. Buďte tím příslovečným Janem Husem, někdo začít musí!

Tajný Učitel řekl(a)...
30. prosince 2016 10:58  

p.Stanzele, děkuji za vysvětlení. Snad se shodneme alespoň na tom, že pořady zhlédnuté v původním znění s titulky napomáhají osvojení cizího jazyka, ať už se tak děje v germánském Finsku:) nebo v Czechii. Ano, ugrofinština jako jeden jazyk neexistuje, stejně jako neexistuje stát Ugrofinsko. Omlouvám se za redukci. Několikrát jsem byl na hospitacích výuky Aj v Německu, němečtí žáci mi připadali stejní jako ti čeští. Někteří výborní, někteří ne. Varování! Tuto zkušenost nelze zobecňovat.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. prosince 2016 11:09  

poste.restante,
Jsem rád, že jsme se pochopili. Já věděl, že nejste ten učitel, který vejde to třídy a zavelí, strana 18, cvičení 4,5,6 a sedm a ticho bude. Já věděl že učíte zajímavě, inspirativně a že, kdyby vaši žáci chtěli, obstáli by u státní maturity, které vy byste se nebál. Já to vždy tak nějak vnitřně tušil.

Rozdíl mezi "učit jen to, co je pro děti zajímavé a učit zajímavě to, co je potřeba" je snadno uchopitelný, ovšem definice toho, co je a co není potřeba učit je velmi diskuze-hodná.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
30. prosince 2016 11:30  

Paní Howe-Kalabisová, máte pravdu v tom, že existuje nějaký systém a jeden člověk v něm mnoho neovlivní - to z něj ovšem nesnímá odpovědnost alespoň se o změnu pokusit. Nicméně můj dotaz jste zatím nezodpověděla.

TU: O blahodárnosti sledování filmů v původním znění s titulky není pochyb. Třeba to jednou pochopí i v ČT a kromě dabované verze nabídnou i tuto možnost - v době digitálních technologií to nemůže být tak velký problém.

poste.restante řekl(a)...
30. prosince 2016 12:58  

Rozdíl mezi "učit jen to, co je pro děti zajímavé a učit zajímavě to, co je potřeba" je snadno uchopitelný,
Tím si právě nejsem zcela jist.
Když totiž budete číst příspěvky madam Howe, nebo EDUINovců, nemyslím, že umí tento rozdíl uchopit.

Podle mne přece v tom, jak učit zajímavě, spočívá podstata učitelské profese.
Je mým úkolem, prací učitele, hledat a nacházet takové metody a způsoby výuky, aby žáci učivo pochopili, přijali. Samozřejmě a pochopitelně se to mnohem lépe a efektivněji provádí, pokud se podaří v žácích vzbudit zájem.
Ale nesmí se zapomínat na to, že úkolem učitele je žáky učit a pokusit se naučit i tehdy, pokud je učivo vůbec, ani trochu nezaujme. A že i k tomu musí mít nástroje, prostředky.
A je setsakra jisté, že téměř nikdy se nepodaří získat zájem všech a o všechno


ovšem definice toho, co je a co není potřeba učit je velmi diskuze-hodná.
Souhlasím.
Ovšem to se bavíme o revizi RVP a všech jeho pozdějších "revolučních doplňků".
Být to na mně, tak obnovím programy Obecná a Základní škola a z RVP udělám jen alternativu pro ty, kdo chtějí alternativy zkoušet. Ale i bez takové zásadní změny je podle mne nutné RVP základního vzdělávání pořádně "opravit".
O návratu přílohy pro LMP ani nemluvě.
I RVP středoškolského vzdělávání jsou zralé na předělávku.
Někdy si při čtení RVP kladu otázku, jestli ten, kdo je tvořil byl vůbec při smyslech.

poste.restante řekl(a)...
30. prosince 2016 13:26  

Ještě k těm filmům.
ČT je televizí veřejné služby. Trvám na tom, aby zahraniční pořady byly na hlavním kanálu dabovány.
Ale nemám nic proti tomu, když na jiném kanále, kterých je dost a dost, budou filmy vysílány s dvojí jazykovou verzí.
V době digitálního vysílání to není technologický problém.
U komerčních televizí je to věc jejich byznysu.

Byl bych trochu opatrný s ukládáním domácího sledování filmů.
"Povinná literatura" budiž odstrašujícím příkladem, jak se dá i skvělá kniha žactvu znechutit, když se z ní stane "povinnost".
Nemluvě o tom, že dítka už teď prosedí před obrazovkou nezdravě velké množství času.
Také bychom mohli narazit na militantní zastánce zdravého životního stylu. Mnozí doma nemají ani televizi.
Pokud domácí úkol není pro všechny, plní svou roli jen částečně.
Ale v obecném smyslu, proč bychom nemohli filmy, televizi, komiksy, nebo třeba oblíbené písničky využít pro výukové účely?

Pavel Doležel řekl(a)...
30. prosince 2016 14:07  

"Nikoliv. Budeme učit tak, aby to děti zajímalo."

Super. Pokud budou umět to, co podle RVP mají, tak budete mít můj respekt. Ovšem dle vašeho šaškování nad státní maturitní zkouškou, která jednoduchými otázkami ověřuje, zda si žák skutečně osvojil to, co měl, soudím, že ve vašem případě "učit tak, aby to děti zajímalo" neobsahuje "naučit děti to, co mají umět". Pochopitelně, diskuse nad tím, co mají umět je možná, ovšem nikoliv jako záminka k rozmělnění toho, na čem už se společnost historicky shodla.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. prosince 2016 14:10  

"To mi připadá humánnější než běh těch nej, kteří údajně společnost někam táhnou. Jestli ne zase do pekel, například environmentální katastrofy kvůli víře v neustálý růst a spěch a závod o moc a hmotné statky."

Zkuste antidepresiva, nebo anxiolytika.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. prosince 2016 14:15  

"Několikrát jsem byl na hospitacích výuky Aj v Německu, němečtí žáci mi připadali stejní jako ti čeští. Někteří výborní, někteří ne. Varování! Tuto zkušenost nelze zobecňovat."

No, já jsem zase byl dvakrát ve Vídni, z toho jednou na Vánočním trhu a jednou v centrále jedné bankovní skupiny. A jednou pršelo a jednou sněžilo.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. prosince 2016 14:24  

"A je setsakra jisté, že téměř nikdy se nepodaří získat zájem všech a o všechno."

Toto tesat do kamene a do hlav Štefflů, Botlíků, Kartousů a Feřteků. Já doučoval matematiku taková individua, že tam ani nemělo smysl hovořit o zájmu o něco, protože ona ani netušila, o co by měla jako mít zájem a co to vlastně je. Chci vidět, jak tajnej učí zajímavě neurčitý Newtonův integrál na SOU, kde má 99% třídy problém pochopit lineární funkci. A pokud tajnej tvrdí, že učit na SOU neurčitý Newtonův integrál, je nesmysl, pak jsme tam, co jsme byli a ne že ne - učíme jen to, co žáky zaujme.

Jirka řekl(a)...
30. prosince 2016 14:54  

ad Kalabisová: Románské jazyky se v mluvené podobě učí opravdu velmi rychle a snadno. Měl jsem na VŠ kamaráda, který díky kontaktům v Německu vládl výborně mluvenou němčinou. Do továrny nebo restaurace by to bohatě stačilo. Pak vyvstal kardinální problém. Pokud chtěl naplnit podmínky vzdělání v oboru, musel zvládnout i formu psanou a spoustu jiného. Pokud budete argumentovat nesmyslností našeho systému, pak mluvím i o zkouškách mezinárodních či národních v jiných zemích.
ad Tajný: Myslel jsem, že příměr se slovenčinou a námi bude stačit. Nezpochybňuji vhodnost sledování filmů i televize v originálním znění, ale rodilý Germán má ke germánskému jazyku jistě blíže. Viz slovní zásoba a problémy českých dětí, které učíme bez ohledu na nadání dva germánské jazyky najednou (angličtina a němčina).
Polštinu mám moc rád, ale zkoušel jsem ukázat problémy vámi doporučované metody pro nás Slovany. Pro paní Kalabisovou jsem výše uvedl, že metoda podporuje jen dvě z dovedností nutných pro zvládnutí jazyka a ještě velmi závisí na jednotlivci a jeho nadání.
Děkuji, že jste mi otevřel oči. Vzhledem, k předchozí diskuzi a argumentům jsem se domníval, že nemusím vysvětlovat polopaticky. Příbuzné jazyky se učí snáze vzhledem k jejich příbuznosti bez ohledu na metodu.

Lucie Marková řekl(a)...
30. prosince 2016 15:18  

Vrátím se k článku: domácí úkoly či domácí příprava je nutná, a to od nácviku čtení, psaní, přes násobilku ..po cokoliv - např. čte-li dítě i doma, pravidelně a systematicky jsou jeho pokroky rapidní, co je na tom proboha nepochopitelné.
A to platí i o všem ostatním. Souhlasím, že DÚ je vlastně zpráva rodiči (tedy tomu zodpovědnému), co se právě ve škole děje. Nevím, jak se vám radostně svěřovali potomci, ale nejčastější odpovědí mé dcery na otázku, tak co ve škole? bylo: Dobrý, později přitvrdila: Tabule, lavice, co chceš vědět? Znalosti jsme z ní lámal podloudně a je mi jasné, že na každý rodič na to má trpělivost, takže domácím úkolem mu vlastně podáváme pomocnou ruku.
Samozřejmě není úkol jako úkol - letos jsem pobavila i rodiče, když děti musely zjišťovat názor rodičů na zadaný text, který jim nahlas (jako úkol) přečetly.

Jiri Janecek řekl(a)...
30. prosince 2016 15:45  

Je zajímavé, jak se pod celkem věcnou polemikou s jednou politickou agitkou rozvinula celkem dlouhá diskuze mimo...
---
Hoďte kdyžtak někdo do placu pět šest filmů v němčině třeba pro páťáky... Nejsem jazykář, neučím, nemám přehled o učebnicích..., ale tak nějak očekávám zásobu do 500 slov, přítomný čas, jeden minulý, souřadná souvětí.
Na co se dívat, aby to bylo efektivnější využití času než třeba opsání úvodního textu k lekci?
Jakožto "expert přes logopedii" (do 23 jsem neuměl správně vyslovovat Ř) se navíc obávám, že ani chyby ve výslovnosti nejde vždy napravit poslechem správné výslovnosti.
Taky by mohl někdo vysvětlit, jak domácí úkol "Podívejte se na Rubleva v původním znění s ruskými titulky" nezatíží sociálně slabé žáky a jak nebude krást ten čas rodinám, které ho chtějí trávit spolu. A jak moc je to bude bavit.
---

Ygrain řekl(a)...
30. prosince 2016 16:51  

"Ale v obecném smyslu, proč bychom nemohli filmy, televizi, komiksy, nebo třeba oblíbené písničky využít pro výukové účely?"
Písničky a trailery jsou úžasné poslechové materiály :-)

"Hoďte kdyžtak někdo do placu pět šest filmů v němčině třeba pro páťáky... Nejsem jazykář, neučím, nemám přehled o učebnicích..., ale tak nějak očekávám zásobu do 500 slov, přítomný čas, jeden minulý, souřadná souvětí."
Záleží, co s tím filmem chcete dělat - na trénování poslechu se dá použít ledasco, s přiměřeně jednoduchým úkolem to klidně může být i složitější, ale aby se na to jen koukali a rozuměli, na téhle úrovni asi nepůjde. - Tedy aspoň v angličtině, ale předpokládám, že výuka němčiny není až tak odlišná.

"Na co se dívat, aby to bylo efektivnější využití času než třeba opsání úvodního textu k lekci?"
Pokud to postavíte takhle, tak na cokoli :-) S úvodním textem se ovšem dá pracovat i jinak.

"Jakožto "expert přes logopedii" (do 23 jsem neuměl správně vyslovovat Ř) se navíc obávám, že ani chyby ve výslovnosti nejde vždy napravit poslechem správné výslovnosti."
To máte naprostou pravdu. Spousta lidí má "tvrdé" ucho, oni ty rozdíly neslyší, a když je konečně slyšet začnou, neumějí sami nastavit mluvidla tak, aby ty zvuky správně produkovali. Vím, o čem mluvím, sama jsem tím prošla, a správný anglický přízvuk mi nevybudovaly komunikativní metody na seminářích anglické fonetiky, ale brutální a deprimující dril na fonetice ruské, kde jsem si vycvičila ucho i jazyk.

tyrjir řekl(a)...
30. prosince 2016 17:33  


Pro mě je dobrou učebnicí nedabovaný a českými titulky opatřený záznam přednášky z roku 2009

Andreas Clauss: Peníze a právo - Geld und Recht, Švýcarsko, Bern 2009:

https://www.youtube.com/watch?v=w9vbGfVrUoY
http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/andreas-clauss-penize-a-pravo-geld-und-recht
https://www.youtube.com/watch?v=OA9y1cRKeSM

Andreas Clauss zde argumentuje a vyzývá nádhernou, čistou a srozumitelnou nėmčinou, vtipným a srozumitelným způsobem, aby tzv. Kasínový kapilalismus byl nahražen tzv. Fyzickou ekonominkou, kde by se peníze opět staly ekvivalentem lidské práce a ne spekulativním mocenským nástrojem. Zajímavý obsah, skvělá němčina, skvělý a poutavý řečnický výkon. Pro páťáky to asi není, ale od sedmé osmé třídy by to, myslím, mohlo některé hloubavé hlavičky zaujmout.

J.Týř

Viz i
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/stanislav-stech-inkluze-zadny-blaznivy.html?m=1


Jiri Janecek řekl(a)...
30. prosince 2016 17:56  

"Záleží, co s tím filmem chcete dělat..."
No, s ohledem na ten původní text (a některé rané příspěvky) asi "dávat za domácí úkol" nebo "učit pomocí nich cizí jazyk".
Chápu, že film či písně je možné od určité úrovně při učení jazyka nějak využít... Jen prostě pro ten základkový základ velmi omezeně (vedle složitosti taky pro užívání hovorového jazyka ve filmech a básnického v písních). To asi většina jazykářů taky chápe... Přesto dvakrát do roka vyskočí nějaký čertík z krabičky, že problém cizích jazyků u nás je v tom, že se dabují filmy.
---
Jinak netvrdím, že opsání úvodního textu je nejsmyslnějším možným domácím úkolem, ale moje zkušenost je taková, že třikrát napsané slovo je skoro zapamatované.
(přirozeně že při opisování si text překládám, starší slovíčka, která mi vypadla, vyhledám, a neustále zdůvodňuji, proč je to které slovo v takovém tvaru a v takovém pořadí; nevím proč, ale při opisování to u mne funguje lépe než při čtení).

poste.restante řekl(a)...
30. prosince 2016 18:50  

Kolega Janeček naznačil to nejpodstatnější.
(Já se v tom původně nechtěl vrtat, proto jsem napsal: "V obecné rovině ... ")
Problém není v tom, zda např. filmy pro výukové účely používat, nebo ne. - Je jasné, že ano.
Problém je najít ty VHODNÉ filmy.

Každý máme různé způsoby, jak si zapamatovat slovíčka cizího jazyka.
Mně třeba pomáhají písničky, básničky, názvy filmů, ...
Dcerka si ráda četla knihy v originále.
Někomu zase pomůže slovo desetkrát opsat...

Když je řeč o domácích úkolech, pak je třeba dvojnásob se zamyslet nad tím, která forma je pro tento účel vhodná. Nemyslím, že stačí říct: "Pusťte si doma nějaký film v původním znění."

Spousta lidí má "tvrdé" ucho, oni ty rozdíly neslyší,
Důležitá poznámka. Vzpomínám si na jeden pořad o vývoji dětí, kde zaznělo, že když dítě v určitém raném věku slyší čínštinu, pak je později schopno rozlišit dvě čínské hlásky. Ale bez této "přípravy" v dospělosti rozdíl mezi nimi prostě neslyší.
Kdybych to býval věděl dřív, byl bych svým dětem pouštěl čínské ukolébavky. Jen tak, pro každý případ.

Ygrain řekl(a)...
30. prosince 2016 19:21  

"Jinak netvrdím, že opsání úvodního textu je nejsmyslnějším možným domácím úkolem, ale moje zkušenost je taková, že třikrát napsané slovo je skoro zapamatované.(přirozeně že při opisování si text překládám, starší slovíčka, která mi vypadla, vyhledám, a neustále zdůvodňuji, proč je to které slovo v takovém tvaru a v takovém pořadí; nevím proč, ale při opisování to u mne funguje lépe než při čtení).
S tím zapamatováním máte samozřejmě pravdu - při psaní zapojíte nejen vizuální, ale i motorickou paměť, a vynakládáte větší pozornost. Také jsem si slovíčka vždycky psala, i opakovaně. Lepší než opisovat text je ale vytvářet vlastní věty, třeba i podle "mustru", protože při opisování snadno sklouznete k mechanickému přepisování. - Tedy, vy osobně s vaším analytickým přístupem asi ne, ale spousta lidí se uvažováním o gramatice zatěžovat nebude.¨

"Důležitá poznámka. Vzpomínám si na jeden pořad o vývoji dětí, kde zaznělo, že když dítě v určitém raném věku slyší čínštinu, pak je později schopno rozlišit dvě čínské hlásky. Ale bez této "přípravy" v dospělosti rozdíl mezi nimi prostě neslyší."
Ano, takhle to opravdu funguje. Dá se to vycvičit i v dospělosti, ale je to jako s hudbou: ne každý má na to sluch. Zajímavé je, že někdo cizí přízvuk chytá přirozeně, kdežto jiný ho musí vydřít, ale přitom to nesouvisí se schopností zvládnout gramatiku cizího jazyka. Mám studenty se širokou slovní zásobou a téměř bezchybnou gramatikou, ale výslovností, která tahá za uši, a takové, kteří stěží vyprodukují srozumitelnou větu, ale přízvuk mají pěkný.

Josef Soukal řekl(a)...
30. prosince 2016 20:31  

Podle mých zkušeností si dnes už poměrně dost gymnazistů raději najde originální verzi "svého" seriálu nebo knihy, byť jsou k dispozici v překladu.

Ygrain řekl(a)...
30. prosince 2016 21:05  

Obávám se, že na průmyslovkách je ten počet výrazně nižší, u knih téměř blížící se nule. Vybavuju si tak tři.

Tajný Učitel řekl(a)...
31. prosince 2016 0:56  

Španělští rodiče protestují proti domácím úkolům. Je zajímavé, že ve srovnání s jinými zeměmi to estudiantes mají poměrně snadné. V roce 2014 OECD změřila průměrný týdenní čas ztrávený domácími úkoly patnáctiletých žáků v různých zemích a ukazuje se, že španělští žáci nevědí jaké mají štěstí s pouhými 6.5 hodinami. Finští žáci jsou pod radarem s ubohými 2.8 hodinami. (podobně jako ČR, pozn. překl.) Shanghai svým žákům naděluje 13.8 hodin. Británie rozdá rozumných 4.9 hodin. Finsko a Shanghai jsou v šetření PISA na špičce žebříčku, tudíž se nezdá, že existuje jasné pojítko mezi domácími úkoly a plošnými studijními výsledky.

Původní kompletní článek zde: https://www.theguardian.com/commentisfree/2016/nov/03/parent-homework-children-family-time

Výzkum OECD zde: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/education/does-homework-perpetuate-inequities-in-education_5jxrhqhtx2xt-en#page2

Jana Karvaiová řekl(a)...
31. prosince 2016 7:49  

Když už se tu objevila debata o úkolech.
Jak asi budou některé vrstvy obyvatelstva reagovat na vlastně povinné doučování? Tedy hodiny ve škole strávené nad rámec rozvrhu.Jmenuje se to pedagogická intervence. Nově vyšetřené děti už to některé mají napsané v papírech.Jsou na to dány tzv. NFN prostředky škole. Bude vymahatelné od žáků a studentů tyto hodiny navštěvovat? Je to dané vyhláškou! A kdo takové hodiny dostane v nějvětší míře? No určitě sociálně slabí. I když s tím termínem mám pořád problém ,především - kdo má určit sociální slabost. Poradna? A podle čeho?

Fanda Moudry řekl(a)...
31. prosince 2016 11:34  

31. prosince 2016 7:49
Již jsem se s tímto také setkal. Otázkou je, zda to rodiče budou akceptovat. Další nadílka je z oblasti operačních programů. Jde o výzvu 02_16_022 - tzv. "inkluzivní šablony". Docela přemýšlím nad doučováním 3 žáků ze sociálně vyloučeného prostředí + speciálními vzdělávacími potřebami nebo jen těch, kteří se s IQ pohybují okolo 70. Budou rodiče tuto "službu" zadarmo akceptovat. Nedají náhodou přednost "svobodnému" pohybu svých ratolestí po zákoutích gheta?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.