Uvádí se, že třetina studentů pedagogických fakult vůbec nechce v budoucnu učit. Tuto díru na trhu by mohli zaplnit ti, kteří studují jiné obory, řekly si Jana Fryzelková a Sandra Feyglová a založily projekt s názvem Výluka. Jedna ze zakladatelek Výluky studuje molekulární biologii, druhá knihovnictví. A obě by učitelství bavilo. „Pověst pedagogických fakult mě od toho ale odrazovala. Řekla jsem si, že vystuduju něco odbornějšího, a pak si případně dodělám pedagogické minimum,“ řekla Sandra Feyglová.
 |
| Jana Fryzelková (nelen.cz) |
Nápad, aby se zájemci o roli učitele postavili na týden před třídu, přišel před dvěma lety v Londýně. „Tam nám jedna paní řekla, že se její dcera účastní projektu TeachFirst, během kterého absolventi vysokých škol, kteří vůbec nemusejí být z pedagogických fakult, jsou na rok vysláni do školy v sociálně vyloučené lokalitě, kde zkouší učit,“ popsala Fryzelková.
První zkušenost s učením žáků získaly spolu s dalšími dvěma účastníky Výluky v inkluzivní škole ze sociálně vyloučené lokality v Poběžovicích u Domažlic. Teď už chystají dvě zimní Výluky. Přihlásilo se 25 lidí.
„Z většiny jsou to vysokoškolští studenti nebo čerství absolventi jiných než pedagogických fakult,“ popisuje Fryzelková. Koordinátorkám se začíná ozývat čím dál více základních škol s tím, že mají o „výlukáře zájem“.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
.png)
5 komentářů:
Pověst pedagogických fakult mě od toho ale odrazovala. Řekla jsem si, že vystuduju něco odbornějšího, a pak si případně dodělám pedagogické minimum.
To je celkem legitimní postoj k úrovni pedagogických fakult.
"Uvádí se, že třetina studentů pedagogických fakult vůbec nechce v budoucnu učit."
Zjišťuje se, že až třetina absolventů špičkových přírodovědných oborů jako je moolekulární biologie nebo teoretická fyzika pracuje po absolvování VŠ ve zcela jiné oblasti. To představuje mimořádný problém, kterým by měla společnost vážně a urychleně zabývat Na dalším rozvoji výzkumu v moderních špičkových přírodovědných oborech závisí naše konkurenceschopnost a ztrátu vyškolených mladých odborníků si nemůžeme dovolit.Vyškolení takových odborníků, jejich studium na VŠ, je několikrát dražší než studium humanitních nebo učitelských oborů a je i dražší než studium běžných techniků pro průmysl. Jejich kvalifikace je přechodem do jiného oboru zcela ztracena, i když i když jsou tito lidé schopní se zaškolit prakticky na cokoliv.
Všimli jste si? Prý v "inkluzívní" škole. To se budou rozdávat samolepky? A kdo bude určovat, která je která?
Stále se tu, myslím, naskýtá otázka, zda odborně vadná inkluze hloupě aplikovaná na české hrubě podfinancované, feminizované a podivně organizované a řízené školství, nemající mnoho společného s kvalitním tzv. společným vzděláváním pro všechny děti, není ve svém důsledku, nebo dokonce i v příčinách, atak na kvalitu Ústavou ČR zaručeného bezplatného vzdělávání, nahrávkou lobbystickým či dokonce klientelistickým fondočerpačským a podnikatelským skupinám, neziskovkám a soukromým školám.
Docela by mě zajímalo, zda ti, kdo jdou studovat náročný obor s tím, že si pak dodělají pedagogické minimum, profesně směřují do veřejných škol.
Odpovědi na výše uvedené otázky by za řádného stavu věcí mělo dávat samo od sebe MŠMT a NÚV a také pedagogické fakulty. Mrzí mne, že tu odpověď MŠMT ani NÚV ani na přímé výzvy nedávají. Mrzí mne, že ji nedávají ani pedagogické fakulty, přestože teoreticky mají volnost k vědecké práci i řádné výuce pedagogických disciplín. Zdá se mi, že i u mizerně placelých VŠ učitelů hrají někdy docela neblahou roli např. I dotace, bez nichž by mnozí těžko přežívali.
Jsem názoru, že odpovědi na výše uvedené otázky by dalo řádné (vy)šetření výše uvedených nesrovnalostí v resortu MŠMT. Obávám se, že se k tomu "příliš neschyluje". Na hrubé rozpočtové podfinancovanosti, podivné koncepci i organizaci školství a v podivném tzv. čerpání vzdělávacích EU dotací mají totiž (mnohdy) svůj podíl i ti, kteří mají v těch věcech zákonodárnou a výkonnou moc.
Nevím, jestli jsem anebo nejsem tzv. "stará škatulka" v pojetí vzdělávacích aktivistů. A je mi to celkem jedno.
Vím, že jsem občan České republiky, který má zákoný nárok na věcnou odpověď na písemné podání. V posledních třech čtyřech letech jsem podobné otázky dával MŠMT i doporučenými dopisy. Řádnou odpověď jsem zatím nedostal.
"Nezbývá než znovu naslinit inkoustovku" říkala moje babička.
J.Týř
PS:
Jestliže je v základních školách nedostatek zájemců o učitelství z pedagogických fakult, je to především závažný problém a otázka pro pedagogické fakulty i pro MŠMT. V takovém případě je na místě umožnit kvalitním zájemcům odjinud doplnit si pedagogické minimum, aby mohli kvalitně učit za stejných podmínek, jako kdyby měli pedagogickou fakultu.
Okomentovat