Jsou výsledky šetření PISA relevantní? A zhoršíme se příště? A jsou testy samoúčelným klackem?

středa 14. prosince 2016 ·

K výsledkům mezinárodního šetření PISA se z různých úhlů pohledu vrací text na serveru Demagog.cz a blogy Tomáše Feřteka a Zdeňka Sotoláře. A o testování psal i Tajný učitel. Autorky na serveru Demagog.cz se mimo jiné zamýšlejí nad tím, zda jsou ty výsledky, které pravidelně vzbuzují tolik mediální pozornosti, vůbec relevantní. Tomáš Feřtek vztahuje šetření PISA k situaci na našich školách a k zavedení jednotných přijímaček na střední školy. Zdeněk Sotolář polemizuje s Feřtekem a klade si otázku, nakolik se každé testování může proměnit v „samoúčelný klacek“. A Tajný učitel ukazuje testování jako průvodní znak "Orwellizace vzdělávání". Přinášíme část článku serveru Demagog.cz.

Výsledky PISA jsou obecně přijímané a politici se na ně rádi odkazují. Nutno však dodat i druhou stranu — tedy to, že čelí kritice zvlášť z některých akademických kruhů. Za prvé je kritizována OECD za řekněme kontroverzní spolupráci se soukromými společnostmi, které organizují přípravné testy pro žáky a výcviky pro učitele – s cílem co nejlepšího umístění v testech PISA a samozřejmě za poplatek. Tuto skutečnost a také mnoho dalšího vytkla řada vysokoškolských pedagogů Andreasi Schleicherovi, duchovnímu otci projektu PISA, v otevřeném dopise zveřejněném v roce 2014.

Druhá a pro relevanci výsledků ještě významnější část kritiky se zabývá metodologií a reprezentativností výsledků. Projekt PISA se stal jedním z hlavních ukazatelů, který má státy vést k úpravě své vzdělávací politiky. Problematické však podle některých kritiků je, že se kvantitativnímu měření přikládá neadekvátní pozornost a nakonec se podle výsledků PISA hodnotí žáci, pedagogové i školy. Testy vůbec nezohledňují kvalitu samotného vyučování nebo přínos naučeného v praxi. Podle amerického pedagoga Yonga Zhoa právě z těchto i dalších důvodů nemohou PISA testy vypovídat o kvalitě vzdělávacího systému. O

zývají se také hlasy kritizující PISA testy za nereprezentativnost proto, že jsou výsledky zkresleny chováním studentů, kteří testy píší. Německý učitel Wuttke analyzoval výsledky testů z jednotlivých států a například zjistil, že zatímco studenti z Nizozemska se snaží zodpovědět každou otázku a ke konci testu pod tlakem času významně hádají, jejich vrstevníci z Německa a Rakouska mají jinou taktiku – nejprve část otázek přeskočí a později se k nim vrátí, tudíž se nedostávají pod takový tlak času a testy obvykle dokončí. Do testů tak vstupuje řada místních, národních vlivů a rozdílů v mentalitě, které ve výsledcích nejde kontrolovat.

(Autorkami textu jsou Lenka Chudomelová, Anna Kloudová, Leona Nevařilová, Kristýna Vojáčková.)


Celý text naleznete zde

6 komentářů:

Jan Hučín řekl(a)...
13. prosince 2016 13:42  

Zajímavé. Vůbec jsem netušil, že se někde na testování PISA připravují. Má pak vůbec srovnání s jinými zeměmi smysl?

Mám hypotézu, že i v ČR se vybrané školy na testování PISA nějakým způsobem připravují. Přece jen jde o prestiž školy a pěkný výsledek v PISA se dobře vyjímá na školním webu.

V závěru článku se píše:

PISA však zůstává největším a nejrozšířenějším projektem testujícím schopnosti žáků, a proto nepochybně má cenu brát jeho výsledky jako jeden z indikátorů stavu školství v dané zemi, navíc umožňuje sledovat vývoj výsledků v čase. Už proto je přínosné podrobně se zabývat výsledky.

Autoři asi nevěděli, jak to zakončit, tak sáhli k osvědčeným floskulím. Stálo to hodně peněz a všichni to dělají, tak na tom asi něco bude. Ale pokud je zpochybněná motivace i metodika (Raschův model je fakt dost neadekvátní a pravděpodobně se to letos promítlo do všeobecného poklesu skórů), neříká PISA nic ani o stavu školství v dané zemi, ani o vývoji v čase. Ve výsledcích je možné se rýpat nekonečně dlouho, jak s potěšením dělá pan Münich, otázka je, zda nejde o jakási pseudonáhodná čísla.

Myslím, že by MŠMT mohlo ušetřit, na PISA se vykašlat a peníze poslat do škol. Kávova sedlina je levnější a asi stejně spolehlivé orákulum.

tyrjir řekl(a)...
13. prosince 2016 23:21  

Praha že je lepší než Liberecký kraj? No to tedy musíme na Liberecku přidat!

tyrjir řekl(a)...
13. prosince 2016 23:46  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
13. prosince 2016 23:53  

Chtělo by to, myslím, víc variant individuálně tvořených testů pro všechny předměty ve všech ročnících ZŠ a SŠ. Aby žáci, rodiče, učitelé i třeba inspekce měli skutečnou svobodu při jejich průběžném využívání.

Kromě klasických testů lze využívať i systém pro tzv. počítačové adaptivní testování (computer adaptive testing, CAT), který umí reagovat na to, co žák umí, a přizpůsobuje tomu instrukce a otázky.

Řeší už naše MŠMT logický požadavek pedagogické praxe na zkvalitnění testování?

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
14. prosince 2016 0:12  

Estonsko a Polsko jsou na tom při srovnatelných nákladech na žáka lépe než my. Čím to asi tak je?

Západní Evropa a severní Amerika dávají na školství vcelku mnohem víc peněz než my a o mnoho lepší nejsou. Čím to asi tak je?

Čeští politici na žáky a učitele moc peněz nedávají i když se výsledky škol zhoršují. Čím to asi tak je?

tyrjir řekl(a)...
14. prosince 2016 6:24  

Zpětná vazba a tedy i kontrola hodnocení výsledků je samozřejmou součástí KAŽDÉ dobře vykonávané práce. Je tedy samozřejmou součástí práce žáků, učitelů, ředitelů a zřizovatelů škol, MŠMT a ČŠI atd.

Zpětná vazba, kontrola a hodnocení výsledků by se měly ve školách dít CITLIVĚ avšak i účelně a účinně průběžně pokud možno ve VŠECH předmětech v ZŠ, SŠ i VŠ. Pak by samotná kontrola, přijímací zkoušky, diferencovaná maturita atd. nebyly takový problém.

Do citlivé a dobře organizované zpětné vazby, tedy i do účelné a účinné kontroly a hodnocení se očividně MŠMT, ČŠI, Cermatu ani politikům očividně moc nechce. Museli by totiž dát ve školství do pořádku základní věci. Počínaje min. 6 % školským rozpočtem, nastolením elementárního pořádku např. v čerpání EU dotací, nápravou systému RVP/ŠVP, Na učící učitele lépe orientovaný Kariérním řádem atd. A také lepší komunikací s těmi, kterých se školské věci přímo týkají.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.