K výsledkům mezinárodního šetření PISA se z různých úhlů pohledu vrací text na serveru Demagog.cz a blogy Tomáše Feřteka a Zdeňka Sotoláře. A o testování psal i Tajný učitel. Autorky na serveru Demagog.cz se mimo jiné zamýšlejí nad tím, zda jsou ty výsledky, které pravidelně vzbuzují tolik mediální pozornosti, vůbec relevantní. Tomáš Feřtek vztahuje šetření PISA k situaci na našich školách a k zavedení jednotných přijímaček na střední školy. Zdeněk Sotolář polemizuje s Feřtekem a klade si otázku, nakolik se každé testování může proměnit v „samoúčelný klacek“.
A Tajný učitel ukazuje testování jako průvodní znak "Orwellizace vzdělávání". Přinášíme část článku serveru Demagog.cz.
Druhá a pro relevanci výsledků ještě významnější část kritiky se zabývá metodologií a reprezentativností výsledků. Projekt PISA se stal jedním z hlavních ukazatelů, který má státy vést k úpravě své vzdělávací politiky. Problematické však podle některých kritiků je, že se kvantitativnímu měření přikládá neadekvátní pozornost a nakonec se podle výsledků PISA hodnotí žáci, pedagogové i školy. Testy vůbec nezohledňují kvalitu samotného vyučování nebo přínos naučeného v praxi. Podle amerického pedagoga Yonga Zhoa právě z těchto i dalších důvodů nemohou PISA testy vypovídat o kvalitě vzdělávacího systému. O
zývají se také hlasy kritizující PISA testy za nereprezentativnost proto, že jsou výsledky zkresleny chováním studentů, kteří testy píší. Německý učitel Wuttke analyzoval výsledky testů z jednotlivých států a například zjistil, že zatímco studenti z Nizozemska se snaží zodpovědět každou otázku a ke konci testu pod tlakem času významně hádají, jejich vrstevníci z Německa a Rakouska mají jinou taktiku – nejprve část otázek přeskočí a později se k nim vrátí, tudíž se nedostávají pod takový tlak času a testy obvykle dokončí. Do testů tak vstupuje řada místních, národních vlivů a rozdílů v mentalitě, které ve výsledcích nejde kontrolovat.
(Autorkami textu jsou Lenka Chudomelová, Anna Kloudová, Leona Nevařilová, Kristýna Vojáčková.)
Celý text naleznete zde
.png)
6 komentářů:
Zajímavé. Vůbec jsem netušil, že se někde na testování PISA připravují. Má pak vůbec srovnání s jinými zeměmi smysl?
Mám hypotézu, že i v ČR se vybrané školy na testování PISA nějakým způsobem připravují. Přece jen jde o prestiž školy a pěkný výsledek v PISA se dobře vyjímá na školním webu.
V závěru článku se píše:
PISA však zůstává největším a nejrozšířenějším projektem testujícím schopnosti žáků, a proto nepochybně má cenu brát jeho výsledky jako jeden z indikátorů stavu školství v dané zemi, navíc umožňuje sledovat vývoj výsledků v čase. Už proto je přínosné podrobně se zabývat výsledky.
Autoři asi nevěděli, jak to zakončit, tak sáhli k osvědčeným floskulím. Stálo to hodně peněz a všichni to dělají, tak na tom asi něco bude. Ale pokud je zpochybněná motivace i metodika (Raschův model je fakt dost neadekvátní a pravděpodobně se to letos promítlo do všeobecného poklesu skórů), neříká PISA nic ani o stavu školství v dané zemi, ani o vývoji v čase. Ve výsledcích je možné se rýpat nekonečně dlouho, jak s potěšením dělá pan Münich, otázka je, zda nejde o jakási pseudonáhodná čísla.
Myslím, že by MŠMT mohlo ušetřit, na PISA se vykašlat a peníze poslat do škol. Kávova sedlina je levnější a asi stejně spolehlivé orákulum.
Praha že je lepší než Liberecký kraj? No to tedy musíme na Liberecku přidat!
Chtělo by to, myslím, víc variant individuálně tvořených testů pro všechny předměty ve všech ročnících ZŠ a SŠ. Aby žáci, rodiče, učitelé i třeba inspekce měli skutečnou svobodu při jejich průběžném využívání.
Kromě klasických testů lze využívať i systém pro tzv. počítačové adaptivní testování (computer adaptive testing, CAT), který umí reagovat na to, co žák umí, a přizpůsobuje tomu instrukce a otázky.
Řeší už naše MŠMT logický požadavek pedagogické praxe na zkvalitnění testování?
J.Týř
Estonsko a Polsko jsou na tom při srovnatelných nákladech na žáka lépe než my. Čím to asi tak je?
Západní Evropa a severní Amerika dávají na školství vcelku mnohem víc peněz než my a o mnoho lepší nejsou. Čím to asi tak je?
Čeští politici na žáky a učitele moc peněz nedávají i když se výsledky škol zhoršují. Čím to asi tak je?
Zpětná vazba a tedy i kontrola hodnocení výsledků je samozřejmou součástí KAŽDÉ dobře vykonávané práce. Je tedy samozřejmou součástí práce žáků, učitelů, ředitelů a zřizovatelů škol, MŠMT a ČŠI atd.
Zpětná vazba, kontrola a hodnocení výsledků by se měly ve školách dít CITLIVĚ avšak i účelně a účinně průběžně pokud možno ve VŠECH předmětech v ZŠ, SŠ i VŠ. Pak by samotná kontrola, přijímací zkoušky, diferencovaná maturita atd. nebyly takový problém.
Do citlivé a dobře organizované zpětné vazby, tedy i do účelné a účinné kontroly a hodnocení se očividně MŠMT, ČŠI, Cermatu ani politikům očividně moc nechce. Museli by totiž dát ve školství do pořádku základní věci. Počínaje min. 6 % školským rozpočtem, nastolením elementárního pořádku např. v čerpání EU dotací, nápravou systému RVP/ŠVP, Na učící učitele lépe orientovaný Kariérním řádem atd. A také lepší komunikací s těmi, kterých se školské věci přímo týkají.
Okomentovat