Maturitu složenou v autě soud strážníkovi neuvěřil, podmínka platí

Podmíněný trest, který loni v říjnu uložil teplický okresní soud Liboru Maříkovi z Dubí, platí. Jeho výši potvrdil krajský soud, k němuž se osmačtyřicetiletý muž odvolal. Pořídil si falešné maturitní vysvědčení, aby mohl nadále pracovat jako strážník. „Obhajobě obžalovaného krajský soud nemohl uvěřit,“ prohlásila soudkyně Věra Kloudová. Muž od začátku procesu tvrdí, že maturitu složil v autě před budovou jedné z pražských soukromých středních škol. Informuje iDNES.cz.

Dívky dostávají v průměru lepší známky než chlapci. Znalosti z matematiky mají přitom stejné

 Že je vypovídací hodnota známek omezená, ukázala naposledy studie thing-tanku IDEA při Akademii věd, která porovnává výkony v přijímacích testech se známkami. Dívky, jež šly k přijímačkám v loňském roce, podle ní měly na vysvědčení v průměru o 0,6 stupně lepší známku z matematiky než v testech stejně úspěšní chlapci. Informuje MF DNES.

Audit vzdělávacího systému v ČR 2017: Situace se zhoršuje

Bilance hodnocení českého vzdělávacího systému se nelepší. Jako pozitivum lze vnímat jednoznačnou shodu politických stran na tom, že je potřeba přidat učitelům. V ostatních důležitých událostech a opatřeních převažují spíše negativa, ať už jde o povinné předškolní vzdělávání, způsob zahájení revize rámcových vzdělávacích programů či neschopnost reagovat na požadavky rodičů. Některé dlouhodobě neřešené problémy jsou varovné, jako třeba víceletá gymnázia či prohlubování rozdílů mezi regiony. Vše umocňuje chybějící vize a laxnost v dodržování přijatých strategií. Klíčová témata pro školní rok 2018:

Hana Havlínová: Možnosti hodnocení žáků

V oblasti školního hodnocení dochází působením různých okolností k postupným proměnám, které se projevují odklonem od tradičního hodnocení podle klasifikační stupnice směrem ke komplexnímu hodnocení žáka a s důrazem na proces hodnocení, které provádí nejen učitel, ale i žák nebo vrstevníci navzájem. Pokud se podaří proměnit pohled na hodnocení, budou se časem rodiče dětí ptát: „Co ses dnes ve škole naučil?“ místo tradičního: „Jakou jsi dnes dostal známku?“

Ředitel vybudoval a pohřbívá jedinečnou školu: Jako pedagog je mimořádný, jako manažer selhal

Obec Všeň u Turnova se doposud může chlubit jedinečnou základní a mateřskou školou s perfektními pedagogy. Základka dostála v regionu takového věhlasu, že tam rodiče každodenně svážejí děti z okruhu třiceti kilometrů. Chodívalo do ní 6 dětí, nyní jich je 80. Přesto škole v podobě, kterou jí za zhruba osm let vtiskl čtyřčlenný tým kantorů vedený ředitelem Milanem Fricem, hrozí možná brzký zánik. Důvodem jsou podle předsedkyně školské rady šestisethlavé vsi Mirky Huberové neshody mezi mladým ředitelem Fricem a zřizovatelem venkovské základky obcí Všeň. Informuje deník Právo.

Michal Pěchouček: Univerzity mají rozumět budoucnosti. Největší neštěstí českých vysokých škol je strnulost

„Moji posluchači jsou opravdu chytří. Přednášel jsem třeba na State University of New York a musím říct, že na ČVUT máme i větší borce. Naopak třeba motivace amerických studentů je zase výrazně vyšší. Když tam platí 50 tisíc dolarů za rok, byli by hloupí, aby u toho ještě pracovali jako ti naši. Snaží se z učitele dostat maximum, přesně vědí, co od kantorů chtějí, a tvrdě za tím jdou. U nás jsou studenti stále spíš v pasivní roli, dominantní je tady učitel. Tedy měl by být, mnohdy je vlastně taky netečný,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny profesor ČVUT Michal Pěchouček.

Poslankyně SPD měla pochopení pro výhrůžky prvňákům. Nejde o trestný čin, říká policie

Pedagožka a poslankyně SPD Tereza Hyťhová, která v listopadu loňského roku nechvalně proslula výroky pro server Lidovky.cz souvisejícími s výhrůžkami dětem v první třídě, se podle policie nedopustila trestného činu. Trestní oznámení na ni podal občan, kterému se její slova o tom, že chápe lidi, kteří vyhrožují dětem, hrubě nelíbila. Informují Lidové noviny.

Ministr Robert Plaga žádá na platy pro učitele 40 miliard korun. Chce navýšení na 150% průměrné mzdy

„Chystá se rozpočet pro další rok, a pokud mají růst platy učitelů, je potřebné rozfázování. V rozpočtu na rok 2019 se už musí objevit navýšené prostředky. A to nejen na platy v regionálním školství, vzdělávání probíhá i na vysokých školách,“ říká ministr školství v demisi Robert Plaga v rozhovoru pro MF DNES.

Proč Praha volila jinak? Klíčem je vzdělání a vstřícnost k cizincům

Existují dvě mapy: mapa vítězství prezidentských kandidátů po okresech a mapa okresů, ve kterých žije nejvíc vysokoškoláků. Barvy na nich kontrastují úplně stejně. Nejde jen o Prahu, ale na obou mapách se vymykají „vzdělané“ a „drahošovské“ okresy. Informuje iDNES.cz.

Vedení ústavu pro studium totalit: Politizace dějinám škodí

Nehonit "pachatele" minulého režimu, ale zachovat si kritický odstup a kultivovat diskusi o minulosti, tak vidí hlavní poslání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) jeho současné vedení. Ústav vznikl před deseti lety a zákon mu stanovil dvě oblasti bádání: období nesvobody v letech 1938 až 1945 a totalitní komunistickou moc mezi roky 1948 a 1989. Dnes se výzkumu věnuje v ústavu přes 60 historiků. Kromě bádání se ústav zaměřuje na popularizaci a vzdělávání, za rok jeho semináři prošlo více než 600 učitelů dějepisu. Informuje ČTK.

Diskuse: Informatika, roboti a informatické myšlení ve škole? 8. února 2018

Česká národní koalice pro digitální pracovní místa ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání zve zájemce k diskusi a představení vize nového obsahu výuky informatiky a informatického myšlení od MŠ po SŠ.

Budějovické školy jsou jako pevnosti. Hlídají je vrátní i kamery

Městské základní školy v Českých Budějovicích jsou dnes pro nezvané návštěvníky nedobytnou pevností. MF DNES vyzkoušela zabezpečení všech čtrnácti budov během výuky a zjistila, že je bezchybné. Magistrát dává na platy vrátných dva miliony korun ročně.

Výstavy ke 100. výročí vzniku Československa: Jak vypadaly školy v době první republiky

Od 1. února do 31. prosince 2018 si lze v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského prohlédnout výstavy „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy si připomínají 100. výročí vzniku Československa a jsou přístupné veřejnosti. Představa školy v době první republiky se překrývá se slavnými filmovými komediemi „Škola základ života“ a „Cesta do hlubin študákovy duše“. Výstava „Nová škola v nové republice“ však veřejnosti odhaluje méně známé podrobnosti meziválečného školství.

Romské děti dostaly azyl na Novém Zélandu kvůli výhrůžkám a diskriminaci ve školství

Kvůli výhrůžkám smrtí od neonacistů, kterým údajně čelili ve své vlasti, dostala žena a její tři synové z Česka na Novém Zélandu politický azyl. Informovalo o tom v pondělí Radio NZ. Podle Češky čelily její děti kvůli romskému původu mimo jiné diskriminaci ve školství. Informuje ČTK.

Tajný učitel: Zima přišla, temno může odvrátit škola

Lid promluvil a vítězové slaví mlácením novinářů. Možnost vymanit se konečně z temného dědictví totality a strhnout nálepku východního proto-národa přišla a zas odešla. Zdá se, že záchrana posledních zbytků západního modelu demokracie a vybudování jejích nových základů, bude únavným bolestným během na dlouhou trať. V tomto maratonu může Čechům výrazně pomoci škola.

Anna Lhoťanová: 10 let převrácené třídy ve světě a u nás

Je to již deset let, co dva středoškolští učitelé chemie z Colorada začali realizovat a propagovat zajímavý výukový koncept, který se s nasazením technologií postavili proti tradičnímu modelu – výklad, domácí úkol, kontrola, opakování. Základem pojetí výuky Jona Bergmanna a Aarona Samse byla myšlenka přesunout výklad do videí, která by se studentům poskytovala např. prostřednictvím YouTube (v té době byl zrovna v plenkách) k domácímu samostudiu, a požádat je, aby přišli do hodiny již připraveni řešit konkrétní úlohy a problémy se svými spolužáky. A tak vznikla převrácená třída (v originále flipped classroom).

S mediální výchovou začněte u nejmenších, puberťáci už si radit nenechají, říká odbornice

Média stále více vstupují do našich životů. Výzkumy ukazují, že děti je berou jako přirozenou součást svého života už od předškolního věku. O to důležitější je, aby s nimi uměly pracovat. Velkou část toho mají v rukou rodiče. A čím dřív začnou, tím lépe. „Dospívající už se ovlivnit nenechá, čerpá z toho, co mu rodiče předali v dětství,“ říká odbornice na mediální výchovu Lucie Šťastná v rozhovoru pro server Rodiče vítáni.

Školky mají strach z přílivu batolat. Bude potřeba více učitelek, bojí se

Ministerstvo školství couvá od nařízení, které určuje školkám přijímat od roku 2020 ke vzdělávání i dvouleté děti. Školky se obávají, že pokud se podmínky nezmění, budou potřebovat víc učitelek. Informuje iDNES.cz.

Margit Slimáková: Školní jídelny mohou vařit skvěle

„Stále více rodičů chápe význam zdravé stravy. Učí svoje děti milovat zeleninu s ovocem, jíst bílé jogurty a pít vodu. Takovíto rodiče chtějí, aby i školní jídelny podporovaly jejich správnou výchovu. Zajímají se o školní jídelníček. Kritizují odměňování cukrovím a slazené nápoje, univerzální hnědé omáčky z koncentrátů a saláty s cukrovou zálivkou ve školních jídelnách. Tedy v těch, kde se takovéto děsy ještě pořád podávají. Problém je, že školní jídelny stále musí dodržovat naši předpotopní vyhlášku o spotřebním koši. Tato vyhláška jídelnám nařizuje, kolik cukru, tuku, masa, mléka a dalších surovin mají k obědu použít, ale nezabývá se jejich kvalitou a výslednou podobou pokrmu,“ píše Margit Slimáková na svém blogu.

Děti milují soutěžení. Dělám to tak, aby občas vyhrál každý, říká učitelka 1.stupně

„Nemyslím si, že to je škola, kde by se děti teprve učily soutěžit. Znají to už z rodiny. Vždyť i maminky s dítětem v kočárku už děti navzájem poměřují: kdy to jejich udělalo to a tamto,“ říká Andrea Tláskalová, učitelka 1.stupně základní školy ve Zbirohu. „Takže i my ve třídě soutěžíme. Nejprve ale vždy vytvoříme bezpečné prostředí. Řekneme si s dětmi, že každý někdy vyhrává a někdy prohrává, zkrátka sláva vítězům, čest poraženým.“ Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Téměř milión žáků ZŠ dostane vysvědčení. Část rodičů by jakákoli hodnocení zrušila

Příští týden se bude na základních a středních školách rozdávat pololetní vysvědčení. Konkrétně na ZŠ obdrží klasifikaci dle Českého statistického úřadu více než 900 tisíc žáků. Ne všichni rodiče si však přejí, aby jejich děti byly známkovány či jinak hodnoceny, pokud o to samy neprojeví zájem. „To, co každý člověk k učení potřebuje, je podnětné prostředí, zpětná vazba a zajímaví lidé kolem, což je něco úplně jiného než hodnocení a známky,“ vysvětlila Zdeňka Staňková, členka iniciativy Svoboda učení. Informují Novinky.cz.

Předsedkyně Akademie věd: Tahouni svých oborů musí neustále soutěžit o granty a zabývat se administrativou okolo nich

„Mám radost, že se nám loni na konci jara podařilo podepsat prohlášení o stabilizaci vědy a výzkumu v České republice. To je z našeho pohledu docela důležitý dokument, protože v něm tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministryně školství Kateřina Valachová za vládu prohlásili, že se budou zasazovat o každoroční pětiprocentní zvyšování institucionálních příspěvků, které posílá stát do výzkumných organizací. A to s cílem › navýšit tyto peníze až na hranici 70 procent jejich celkových příjmů, jako je to u špičkových institucí srovnatelných s Akademií věd v Německu nebo v Rakousku,“ říká v rozhovoru pro magazín ego! Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Pavel Rychetský: Chceme-li být společenstvím hrdých lidí, tak se nemůžeme opírat o berličky, jako je národovectví, ale o obecné lidské hodnoty.

„Od té doby (druhé světové války – poznámka redakce) je civilizace bezradná a hledá nějaký nový a více uspokojivý model společného života. Zatím není schopna ho najít, byť lidé evidentně chtějí změnu. A neuvědomují si, že ta bývá často k horšímu. Nemusím být nadšený parlamentním uspořádáním s volnou soutěží politických stran za situace, kdy to jsou hermeticky uzavřené kluby lidí, kteří doslova tyjí ze systému, ale nemohu si myslet, že každá změna bude k lepšímu. Ona totiž může spočívat v tom, že místo úzké věrchušky politické reprezentace přijde jeden autoritativně vládnoucí tyran,“ říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro Deník.cz. V rozhovoru mluví o hodnotách, demokracii, nacionalismu, migraci, selhání EU nebo referendu.

Robert Plaga: Příklady neúspěšné inkluze se dost často týkají dětí s poruchami chování

„Nebudu zastírat, že mandát k zásadním změnám v českém školství teď není. Ovšem řadu věcí musíme řešit i tak. Nejvíc mediálně propíraná je administrativní, věcná a finanční revize inkluze. Bez ohledu na to, kdo je ministrem nebo má důvěru, to čistě technokraticky řešit musím, jelikož prostředky rozpočtově pokryty pro rok 2018 nemáme. Druhou věcí je celospolečenská shoda týkající se navýšení platů pedagogů. To ale znamená i přípravy na další navýšení v rozpočtu pro rok 2019 pro pedagogické i nepedagogické pracovníky, ale nejen v regionálním školství, ale i ve vysokém,“ říká ministr školství v demisi Robert Plaga v rozhovoru pro Právo.

Václav Klaus mladší navrhl zrušení povinné školky. Laciné gesto, zlobí se Valachová

Šéf sněmovního výboru pro školství Václav Klaus mladší předložil poslancům úpravu, podle které by se měla zrušit povinná školka pro pětileté děti a také povinnost přijímat děti mladší tří let. Podle Klause neexistuje pro prodloužení povinné školní docházky žádný rozumný důvod. Zatím není jasné, zda pro návrh získá podporu. Informuje iDNES.cz.

Rektor Bek chce být senátorem

Rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka láká kariéra senátora. Zvažuje, že by do horní komory parlamentu na podzim tohoto roku kandidoval. V současné době proto vyjednává s několika politickými stranami, zda by ho nepodpořily. Bek, profesí muzikolog, patří mezi nejvýraznější tváře akademické obce. Informují Hospodářské noviny.

Publikace Práce v zahraničí, Studium v zahraničí, Dobrovolnictví

Národní centrum Europass vydalo ve spolupráci s Národním informačním centrem pro mládež v lednu 2018 tři aktualizované publikace.  Publikace Studium v zahraničí seznámí čtenáře krok za krokem s tím, jak postupovat při zájmu o studium mimo ČR. Popisuje různé možnosti studia, od možností získání stipendií na vysokých školách přes jazykové kurzy v zahraničí až po letní školy a odborné stáže. Přináší také informace o studiu v Austrálii, Francii, Německu, USA a Velké Británii. Součástí publikace jsou rovněž důležité a zajímavé odkazy, kde hledat další informace

Irena Budínová: Vědí žáci, co je čtverec?

Otázka z názvu se zdá být zcela zbytečná. Jistěže žáci vědí, co to je čtverec! To ví přece každý. Jenže to, že žák pozná na obrázku čtverec, ještě vůbec neznamená, že tento pojem zná. Ten, kdo ví, co to je čtverec, by dokázal někomu jinému, který čtverec ještě nikdy v životě neviděl, slovně popsat tento pojem. A to už tak jednoduché není.

Martin Sokol: Nechci být Komárkův „normální“ učitel

Následující zamyšlení volně navazuje na glosu Zlaty Šťástkové „Dejme učitelům dostatek peněz a pak už jen klid na práci“ a na poněkud zbytečně podrážděnou reakci Michala Komárka „Je učitel omezený zaměstnanec, kterého nezajímá svět mimo jeho školu? Kdo je „normální“ učitel?“.

Jana Nováčková: Pokud škola neudělá něco s obsahem i způsobem výuky, nezbývá jí než používat známky jako mocenský nástroj

Už příští středu si desetitisíce českých školáků odnesou ze školy pololetní vysvědčení. Naprostá většina z nich na něm bude mít jedničky, dvojky... Hodnocení známkami je pořád ještě nejběžnější, ačkoli o tom, jak se dítě vzdělává, neříká vlastně nic. Proč známky stále přežívají? A jak to jde bez nich? Reportáž ze školy, kde se neznámkuje a o motivaci žáků přinášejí Lidové noviny.

Robert Plaga: Společné vzdělávání klade na pedagoga mnohem větší nároky. Učitelé by měli být oceněni v rámci netarifů

„ Z názvu je již patrné, že asistent pedagoga má pedagogovi pomáhat. Nemám pro to zatím tvrdá data, ale ano, z terénu je zřejmé, že je to pomalu spíše „asistent žáka“. Pokud jde tedy někde sdílet, je nesmyslné, aby měl každý žák ze třídy svého asistenta. Je potřeba podívat se vůbec na celou filozofii, na koncepci asistenta,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny ministr školství v demisi Robert Plaga. Tématem rozhovoru je mimo jiné „revize inkluze“.

Co si myslí Jiří Drahoš a Miloš Zeman o strategickém dokumentu Vzdělávání přede-vším

EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. Poté, co byl konzultován s politiky nově zvolených parlamentních stran, jsme o stanovisko požádali i oba kandidáty druhého kola prezidentských voleb. Zveřejňujeme stanovisko Jiřího Drahoše. Miloš Zeman a jeho tým na výzvu nereagovali.

Zdeněk Sotolář: Školská kamenná asociace se přiklání k nadvládě testokracie

CZESHA si dala do programového zaměření prosadit plošné testování na základních školách, které se docela nedávno podařilo odmítnout. Vyhodíte dveřmi, vlezou oknem. Podobně můžeme brzy očekávat návrat odmítnutého kariérníhoo řádu.

Miloš Zeman: Potřebujeme důraz na technické a přírodovědné obory. (Z debaty prezidentských kandidátů na ČT)

V rámci debaty prezidentských kandidátů na České televizi odpovídal Miloš Zeman na otázku Jiřího Dočekala „jaký máte názor na naše školství“. Miloš Zeman řekl:

Zaujmout děti je těžké, učitel musí být hercem. Ale škola přece není divadlo, stěžuje si začínající učitel

Pětadvacetiletý Marek Bürger je pedagogický nováček. Od září učí na základní škole 5. května v Liberci. Prozatím bojuje s tím, jak příliš odborné znalosti, které načerpal na pedagogické fakultě, předat dětem na základní škole. Tím spíš, když to vypadá, že některé starší žáky nic nezajímá. „Dnes, aby učitel zaujal, musí být hercem. Ale škola přece není divadlo,“ povzdychne si. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Global Teacher Prize v ČR: První oficiální ročník české varianty největšího mezinárodního ocenění práce učitelů se rozbíhá

„Kdybych měl parafrázovat jednoho starého filozofa, učitelé jsou lidé, kteří nás učí používat rozum bez jejich vedení,“ říká ve svém krátkém videoposelství na podporu Global Teacher Prize Czech Republic rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Oficiálně první ročník české varianty mezinárodního ocenění reflektující práci dobrých učitelů odstartoval své nominace. Z přihlášených kandidátů vybere odborná porota české učitele, které EDUin doporučí do mezinárodního kola. Celkový vítěz mezinárodního kola bude odměněn částkou jeden milion dolarů.

Martin Malý: Putin zachránil sto nemluvňat z hořícího domu. Šiřte to dál, je potřeba, aby se lidé dozvěděli pravdu

„Samozřejmě jsou stále média, a není jich málo, která ctí základní pravidla žurnalistické práce: ověřovat informace, omluvit se za chybu, opravit se. K tomu, aby bylo omluv co nejméně, mají tato média celou řadu mechanismů, ale i přesto se někdy stane, že něco uletí. Je to mrzuté, ale neznamená to, že to jsou fake news,“ píše Martin Malý v Hospodářských novinách v úvaze o médiích a „fake news“.

Čeští lektoři mohou jazyk učit lépe než rodilí mluvčí. Klienti jazykových škol si to ale nemyslí

Problém je, že Češi často stojí o české lektory méně než o rodilé mluvčí. Mají pocit, že rodilí mluvčí ovládají lépe gramatiku, mají lepší přízvuk, větší slovní zásobu a celkově svému jazyku víc rozumí než lektoři, který se jazyk „jen“ naučili. Přitom je to často naopak. „Potýkáme se s tím, že klienti vyžadují rodilé mluvčí. Mají pocit, že jim na rozdíl od českých lektorů mají co nabídnout, přestože ti čeští za sebou často mají roky zkušeností a studia na pedagogické fakultě. Přitom rodilí mluvčí často nemají s českými lektory srovnatelné pedagogické vzdělání, myslí si, že umět jazyk stačí,“ říká ředitel jazykové školy Channel Crossings Vítězslav Bican. Reportáž přináší iDNES.cz.

E-learningová aktivita: Svědkové bezpráví a nečinnost přihlížejících

Absolvováním e-learningové aktivity IWitness si studenti rozšíří své digitální kompetence, naučí se nové informace a pochopí mechanismus fungování sociálně-psychologického jevu zvaného "apatický svědek" (angl. bystander effect), aby pochopili potřebu aktivní pomoci a překonali pasivitu svědků útlaku či bezpráví.

Vzdělávací akce EduStaňkov: Registrace zahájena

Pořadatelé druhého ročníku vzdělávací akce EduStaňkov spustili registraci. Kapacita workshopů je omezená. Akce se koná 3. března 2018. Pořadatelé nabízejí následující program:

Češi v průzkumu zdravotní gramotnosti propadli

V průzkumu zdravotní gramotnosti, který byl uskutečněn v devíti státech Evropské unie, Češi skončili na předposledním místě. Za nimi už byli pouze Bulhaři. Změnit tuto situaci chce nový plán, který by vychovával populaci k vědomostem a orientaci ve zdravotnických informacích. Informují Novinky.cz.

Lucie Tykalová: Jsem učitelka. Jsem hysterická kráva.

Bezdětná. Zapšklá. Stará panna. Nemá smysl pro humor. Hysterka. Sadistka. Prostě vždycky kráva. To jsou nejčastější odpovědi na otázku: "Jak si představujete typickou učitelku?" v mém soukromém výzkumu.

Michal Komárek: Je učitel omezený zaměstnanec, kterého nezajímá svět mimo jeho školu? Kdo je „normální“ učitel?

Tragický obraz učitele a školství přinesla ve své glose v Týdeníku ŠKOLSTVÍ Zlata Šťástková. Učitele podle ní, podobně jako „běžnou populaci“ nezajímají volby prezidenta, sestavování vlády, obsazení postu ministra… Důležitější je pololetní vysvědčení. Jediné, co učitelé potřebují, je dostatek peněz a klid na práci. Učitel je v tomto pojetí omezený zaměstnanec, který se nechce nechat vyrušovat „vnějším světem“. Co se děje někde tam venku, mimo školu bývá jedině od zlého. Politika. Ministři. Prezidenti. Reformy… Učitelé zřejmě doufají, že ani jejich žáci s tímto světem nebudou mít nic společného…

Obě složky platů ve školství musí růst. Ale v jakém poměru? Učitelé nesouhlasí s růstem nadtarifní složky na úkor tarifu.

Slova ministra školství Roberta Plagy o tom, že mají růst nenárokové složky platů vyvolala ve školních sborovnách velký rozruch. Učitelky i učitelé sice oceňují další příslib ministra školství, že platy učitelů mají do roku 2021 vzrůst na 150 procent průměrné mzdy v České republice, ale s jeho konstatováním navyšovat nadtarifní složky na úkor tarifní nesouhlasí. Text s anketou přináší Týdeník ŠKOLSTVÍ.

Zlata Šťástková: Dejme učitelům dostatek peněz a pak už jen klid na práci. Ministry školství nepotřebují

„Zatímco vrcholí prezidentská kampaň a současně jsme svědky nekonečné telenovely sestavování funkční a pro všechny přijatelné vlády, běžné populaci je naprosto jedno, kdo na který post usedne. Život jde dál, ve školách je v současné době mnohem důležitější nastávající vysvědčení a postupně další události, jak je běžný školní rok přináší. Učitelé a ostatní pracovníci škol nejsou zvědaví, kdo bude jejich ministrem školství a jak dlouho (krátce) na tom místě zůstane. Jeho konání jakkoli v době jeho působení tak zásadně sledované a médii značně nafukované velmi brzy upadne v zapomnění v momentě, kdy se objeví jeho další nástupce,“ píše Zlata Šťástková v Týdeníku ŠKOLSTVÍ.

Posouzení žádosti o zápis školy s online výukou do rejstříku škol. (Paradox: Online výuka může narazit na záměry kraje)

S příchodem moderních technologií nám byly otevřeny možnosti pro online výuku představující pokrokovou a účinnou formu vyučování. S ohledem na to, že tato verze výuky je rychlá, nenáročná po finanční stránce a často také obohacená o zábavné prvky učení, které lépe udržují pozornost studentů, lze předpokládat, že v budoucnu budou stále více poptávány školy nabízející online vzdělávání. Tématu zápisu „online škol“ do rejstříku škol se věnuje server epravo.cz. Upozorňuje i na zajímavý paradox: „Online škola“ umožňuje vzdělávání z jakéhokoli místa v republice, její zápis ale může narazit na údajný nesoulad s dlouhodobým záměrem vzdělávání konkrétního kraje.

Nová kampaň láká ke studiu řemesel i maminky

Učňovské obory v celém Česku skomírají a pravdivé rčení, že řemeslo má zlaté dno, jako by stále k zaplnění školních lavic nestačilo. Moravskoslezský kraj se proto ve své nejnovější a moderně pojaté kampani rozhodl ke studiu řemesel lákat nejen samotné žáky osmých a devátých tříd, ale také jejich rodiče. „Nová propagační akce bude cílená především na maminky žáků, protože víme, že jsou to hlavně ony, kdo o budoucím povolání dítěte rozhoduje,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro školství Stanislav Folwarczny s tím, že motivační kampaň bude nejen billboardová, ale „poběží“ i na sociálních sítích a internetu obecně. Informuje Deník.cz.

Tajný učitel: O delegitimizaci České školy

Má-li učitel nějaký názor, je obvykle pevný. Musí z podstaty věci být, jelikož učitel jej musí být schopen obhájit pod palbou všetečných otázek někdy téměř třicetihlavé třídy. Potíž nastává, je-li člověk-učitel nucen okolnostmi svůj názor hájit způsobem, jenž překračuje rámec obvyklého, více či méně civilizovaného rámce. Například, pokud je názorový oponent zrovna dominantní silou, určující stav věcí pro všechny zúčastněné a pokud tento oponent z titulu svého přesvědčení a z pocitu vyššího oprávnění svých činú, neváhá sáhnout k argumentačním faulům v osobní i profesní rovině.

Na škole vládne strach, potvrdila také inspekce

Klima nedůvěry a strachu. Tak označuje atmosféru na Střední zdravotnické škole v brněnské Jaselské ulici část ze šesti stovek studentů i pedagogů. Podle nich ji už delší dobu vytváří ředitelka Jarmila Kelnarová, která instituci vládne 12 let. Ta však kritiku označuje za výmysl a snahu zhoršit pověst školy. Reportáž přináší MF DNES.

Minecraft i roboti ve výuce. Školy zavádějí nové trendy, ale jde to pomalu

„Digitalizace jako proces sociální transformace společnosti má zásadní dopady i na vzdělávání a týká se nás všech, učitelů zejména. Strategie a koncepce máme, ale musíme je umět naplňovat. Evropské peníze na to nestačí. Mnohé inovace ve vzdělávání existují, ale jen na některých školách nebo jen u některých učitelů. Problém je, že se velmi obtížně šíří dál,“ říká odborník na vzdělávání Ondřej Neumajer, který se zabývá inovacemi a využíváním digitálních technologií ve vzdělávání. Na vzdělávací konferenci DigiMap se odborníci shodli, že výuky na školách je nevyhnutelná. Reportáž přináší iDNES.cz.

Robotizace nažene muže do ženských profesí. Zvýší se platy i prestiž, věří ředitelka Gender Studies

„Je to jeden z možných scénářů. Díky robotizaci ubude i míst v typicky mužských oborech, jako je stavebnictví nebo průmysl, a naopak se zvýší potřeby zdravotnictví a školství. Vstup mužů do tradičních ženských oborů by mohl zvýšit jejich prestiž, a hlavně úroveň odměňování, která je dnes tristní,“ myslí si ředitelka Gender Studies Helena Skálová. Tématem se zabývá ČRo Plus.

Podporu z OP VVV získá 5 koncepčních projektů VOŠ

Ministerstvo školství dokončilo hodnocení žádostí o podporu z výzvy Vyšší odborné školy. Pro 5 projektů, které hodnocení úspěšně absolvovaly, se již připravují rozhodnutí o poskytnutí dotace. Cílem výzvy je podpořit inovace vyššího odborného vzdělávání a přispět tak ke zlepšení kvality a efektivity vzdělávání a odborné přípravy. Důraz se klade zejména na dlouhodobé potřeby absolventů a jejich uplatnitelnost na trhu práce.

On-line seminář 25.1.: Tradiční lidové hudební nástroje ve výuce

Lektor Mgr. Petr Drkula Ph.D. patří mezi osvědčené autory metodických článků s tématem uměleckého vzdělávání. Online setkání má za cíl nastínit možnosti uplatnění lidových hudebních nástrojů ve školní výuce, a to nejen jako prostředek k prohloubení povědomí o tuzemské národní tradici a tvořivosti, ale především i jako prostor pro objevování nových zvukových a hudebně vyjadřovacích možností v rámci školní práce s žáky.

Pražský vzdělávací veletrh nabídne pomaturitní studijní příležitosti

V Praze proběhne od úterý 23. do čtvrtka 25. ledna již 11. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha 2018. Veletrh návštěvníkům nabídne 177 zastoupených univerzit, vysokých škol, fakult a jiných vzdělávacích institucí. Studenti si budou moci vybrat z více než pěti tisíc studijních oborů. Na veletrhu budou mít své stánky také univerzity a vysoké školy z 16 zemí světa, především z Velké Británie, Dánska a Nizozemska. Informuje deník Právo.

Odpovědi prezidentských kandidátů na otázky Učitelské platformy

Učitelská platforma se před druhým kolem volby obrátila na prezidentské kandidáty s následujícími otázkami: 1. Jaké vidíte tři nejpalčivější problémy českého vzdělávání a jakou vidíte možnou nápravu? 2. Jakým způsobem (jakou konkrétní činností či akcí) se v případě zvolení prezidentem o tyto změny zasadíte? Tady jsou odpovědi:

Učitelská platforma: Drahoš se v problémech vzdělávání orientuje, Zeman si vystačí s frázemi

Učitelé z Učitelské platformy se prezidentských kandidátů zeptali, jaké tři největší problémy v oblasti školství vidí a jak by přispěli k nápravě. Tým Miloše Zemana byl ve své odpovědi omezen prezidentovým závazkem nevést kampaň, ale připomněl prezidentovu dlouhodobou podporu učitelů. Tým Jiřího Drahoše byl konkrétnější, vedle nedostatečného financování a nízkých mezd učitelů upozorňuje i na chybějící shodu společnosti, k čemu mají školy vzdělávat. Dále vyzyvatel současného prezidenta považuje za problém ve vzdělávání lajdáckou přípravu školských zákonů a reforem.

Ve škole nikdy neučil, teď bude jednu řídit. „Třeba je to výhoda“

Novým ředitelem jediné základní školy v Jeseníku se od února stane 31letý Dominik Liberda, který v konkurzu porazil i zkušené pedagogy s dlouholetou praxí ve vedení školy. Liberda nikdy ve škole nepracoval ani neučil, on i vedení města v tom však vidí výhodu. Informuje MF DNES.

Lživým informacím může uvěřit každý, když potvrdí naše vnímání světa, říká autor knihy o fake news

„Snažili jsme se tento fenomén uchopit ze všech možných stran. Jednak tam představujeme argumenty, proč fake news vlastně nejsou fenoménem novým, jsou tu již několik staletí, jenom se jim dříve říkalo jinak. Ukazujeme principy, na kterých pracují, a říkáme, proč máme kolikrát tendenci těmto zprávám věřit, byť se jiným můžou zdát na první pohled falešné. To všechno zahrnujeme do kontextu dnešní doby a popisujeme, jak se to projevilo ve fungování internetu a sociálních sítí,“ říká Miloš Gregor, spoluautor knihy o „fake news“ v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Bořivoj Brdička: Vývoj vzdělávacích technologií v roce 2018

Pro nás vzdělávací technology jsou předpovědi budoucnosti povinnou součástí sebevzdělávání. Vývoj technologií je tak rychlý, že to, co dnes je novinkou, může zítra být samozřejmou součástí běžného života mající nezanedbatelný vliv na výuku. Potíž je v tom, že zdaleka ne všechny novinky se ujmou. Jak poznat, které to jsou a zda má smysl se jimi začít zabývat? Nejsme-li sami schopni význam nových technologiemi podporovaných postupů ve vzdělávání rozpoznat, můžeme se obrátit na experty. Jenže, kteří jsou ti nejlepší? Předpovědí je docela dost. Dá se věřit všem?

Hlavní město láká cizince, nárůst je znát už i ve školkách

V metropoli se usazuje čím dál více cizinců. Už to však nejsou ti, kteří žijí sami a vydělané peníze posílají domů, ale zůstávají zde natrvalo i se svými rodinami nebo je zde zakládají. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Navíc se ukazuje, že stále více cizinců chce v metropoli zakotvit. „V jednom z našich výzkumů jsme zjistili, že v Praze nyní ve velké míře přibývá školáků a předškoláků cizinců,“ říká vedoucí oddělení informačních služeb (ČSÚ) pro Prahu Tomáš Mládek. Informuje iDNES.cz.

Doktorandi dostanou přidáno

Doktorští studenti na vysokých školách, kteří často platí za „motory“ místního výzkumu, by si letos mohli polepšit. Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) by jim rád zvýšil stipendia. Stát dnes posílá školám 7,5 tisíce korun měsíčně na doktoranda, nově by mohla částka vzrůst minimálně na 10,5 tisíce, řekl Plaga v rozhovoru pro HN.

Ministr Plaga předá jmenovací dekrety 52 novým profesorům

Ministr školství Robert Plaga (ANO) dnes v Karolinu předá jmenovací dekrety 52 novým profesorům. Mezi jmenovanými je sedm profesorek včetně režisérky Heleny Třeštíkové. Na návrh vědeckých a uměleckých rad univerzit jmenování prezidentovi na konci listopadu doporučila vláda. Prezident Miloš Zeman dekrety podepsal v polovině prosince, oproti některým případům v minulosti Zeman žádného z kandidátů ze jmenování nevyškrtl. Informuje ČTK.

Předseda ČRDM Aleš Sedláček: Láme se chléb, nenechme se rozdrobit (K útokům na neziskovky a volbě prezidenta)

Láme se chléb, prezidentské volby, kombinované s hledáním důvěry pro vládu, jsou hlavním mediálním tématem. Je potřeba identifikovat problémy a objevovat světlo na konci tunelu. Důchody se zvyšují, resp. se slibuje, že se budou radikálně zvyšovat v budoucnu, stejně jako již vícekrát „odzkoušené“ jízdné zdarma. Po „neziskovkách-pijavicích“ přišel v prezidentské řeči ve sněmovně opět apel k sebe-financování neziskových organizací – nebo alespoň k větší míře spolufinancování. Celých 17 miliard, to jsou přeci velké peníze!

MŠMT letos podpoří mládežnické organizace více než 180 miliony

Volnočasové aktivity dětí a mládeže podporuje MŠMT třemi neinvestičními programy, jen mládežnické organizace by měly obdržet podporu přes 180 milionů korun. Dalších téměř 7 milionů na podporu mládeže obdrží kraje a přes 5 milionů půjde na informační centra pro děti a mládež.

Petr Nedoma: Cokoli, co se od české kultury odlišuje, vnímají Češi jako ohrožení

„Otázka menšin nám připadá aktuální. Cokoli, co se od české kultury odlišuje, vnímají Češi jako ohrožení. Nedovedou se vyrovnat s tím, že někdo hranice jejich skupiny překračuje,“ říká kurátor výstavy a ředitel galerie Rudolfinum Petr Nedoma k nové výstavě. Informuje Aktuálně.cz.

Uzávěrka přihlášek do soutěže DOMINO do 31. ledna

Blíží se konečný termín, kdy je možné přihlásit svůj příspěvek do celostátní soutěže DOMINO. Do tohoto již VII. ročníku se může přihlásit kdokoliv z pedagogů, který používá digitální výukový materiál ve vzdělávacím procesu a měl by chuť jej představit pedagogické veřejnosti. Může tak učinit ještě do konce měsíce ledna 2018. Na rozdíl od podobných soutěží, kde se hodnotí dle určitých kritérií vlastní výukový objekt (DUM), se v případě soutěže DOMINO jedná o představení celé výukové aktivity s využitím vhodného didaktického digitálního materiálu.

Tomáš Feřtek: Děti (norského) státu a úskalí multikulturní společnosti

Víte o tom, že paní Michaláková, hlavní aktérka kauzy dvou dětí odebraných rodičům norským státem, nastupuje na stáž do Barnevernetu, organizace, která jí děti odebrala? A víte, že ve svém občanském povolání pracuje ve školce? Není to zvláštní, pokud ji norský stát vyhodnotil jako někoho, kdo je ve vztahu k dětem rizikovou osobou? To není jediný paradox, na nějž upozorňuje film z dokumentárního cyklu Český žurnál (ČT). Natočila ho režisérka Ivana Pauerová Miloševičová a pečlivě v něm skládá velmi protikladné argumenty k tomu, jak Norsko zachází s dětmi a jejich rodiči.

Markéta Mátlová: Milan Hejný jako lídr změny. (Jaké vlastnosti a zkušenosti má mít inovátor ve vzdělávání?)

Osobnost, která aspiruje na postavení "hybatele změny" ve vzdělávání by měla mít zkušenosti s výukou na základní nebo střední škole, měla by myslet na svoje žáky a jejich budoucnost, nikoli na potřeby společnosti a měl by to být člověk mravný a vzdělaný. Příkladem takové osobnosti je podle ní Milan Hejný. Takové jsou mimo jiné závěry výzkumu Markéty Mátlové, který představuje v lednovém čísle časopisu Řízení školy. Svoji práci rozebere i v dalším textu.

Facebook, Twitter a YouTube odstraňují 70 procent nahlášených projevů nenávisti

Velké internetové firmy jako Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných projevů. Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. Novinářům to řekla evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová na základě třetího hodnocení způsobu, jak firmy uplatňují kodex chování v této oblasti domluvený v roce 2016. Informuje ČTK.

Novým předsedou pražské ČSSD se stal bývalý náměstek ministra školství Petr Pavlík

Novým předsedou pražské ČSSD se stal Petr Pavlík. Na pátečním jednání o tom rozhodli delegáti krajské konference strany. Pavlík byl v tajné volbě jediným kandidátem a hlasovalo pro něj 127 delegátů. Před volbou bylo vydáno 166 volebních lístků. Ve funkci nahradil ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, který dnes rezignoval. Delegáti rovněž zvolili místopředsedy pražské ČSSD a nominovali na předsedu celorepublikové ČSSD poslance Jana Hamáčka a podpořili kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše. Informuje ČTK.

Radek Sárközi: Žádám šéfredaktorku časopisu Řízení školy, aby přestala šířit neověřená tvrzení na adresu spolku Pedagogická komora

„Rád bych reagoval na text zveřejněný na webu Česká škola Vyjádření Naděždy Eretové… a prosím o zveřejnění této reakce na webu Česká škola: Žádám šéfredaktorku časopisu Řízení školy, aby přestala veřejně šířit neověřená tvrzení na adresu spolku Pedagogická komora, z.s., a veřejně se omluvila,“ píše redakci prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi a pokračuje:

Vyjádření Naděždy Eretové z časopisu Řízení školy k diskusi o spolku Pedagogická komora na České Škole

Požádali jsme Naděždu Eretovou z časopisu Řízení školy, aby se vyjádřila ke kritice, která zazněla v diskusi na České škole. Týkala se především tvrzení z článku v Řízení školy, že spolek Pedagogická komora „vyloučil část členské základny“. Představitelé spolku to odmítají. Naděžda Eretová odpovídá:

Někteří učitelé mají pocit, že k vytvoření Montessori třídy stačí odstranit katedru, zrušit známky… Podstatná je ale změna myšlení

Montessori pedagogika je založena na tom, že žáci sami se chtějí učit novým věcem, a je třeba je podpořit v tom, aby se jim chtělo přemýšlet a aby se naučili kriticky uvažovat. Aby se nebiflovali z knížek celé odstavce, ale uměli vyhledávat informace a dokázali je použít. Ke každému jedinci se v takové škole přistupuje individuálně a učitelé vedou své svěřence k zodpovědnosti. Právě proto je Montessori celosvětově nejrozšířenější vzdělávací systém, který funguje v desítkách zemí po celém světě, jen v Česku je stále upozaděný, což má několik důvodů. Reportáž přináší magazín Rodina Dnes.

Učitelka měla hlídat druháky při plaveckém výcviku, místo toho popíjela

Když se loni v prosinci děti ze základní školy v Kosmonosech na Mladoboleslavsku učily v bazénu plavat, jejich třídní místo dozoru zamířila do restaurace, kde popíjela víno. Dostala za to výpověď a rezignoval i ředitel školy. Město teď hledá jeho nástupce, rodiče však chtějí, aby ve škole zůstal. Informuje iDNES.cz.

Kapacita učilišť zůstala opět nenaplněná. Na slévače se nepřihlásil nikdo, pokrývač je jediný

Navzdory opatřením na podporu odborného vzdělávání mají žáci o některé učební obory stále jen mizivý zájem. Roste sice počet zájemců v části technických oborů, jiné se však kvůli nedostatku přihlášených opakovaně neotevřely. Jen velmi málo dětí v září nastoupilo na obor sklenář, kamnář či kovář. Nejvíce se jich hlásilo do oborů kuchař-číšník, kadeřník a cukrář. Firmy si přitom stěžují zejména na nedostatek kvalitních řemeslníků. Informace ČTK poskytl analytik Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) Jiří Vojtěch.

Zlatý oříšek dostaly letos mimo jiné dvě handicapované děti

Čtyři dívky, stejný počet chlapců, jedna školní třída a chlapecká taneční skupina získaly cenu Zlatý oříšek za rok 2017. Vítěze 19. ročníku soutěže pro talentované děti od šesti do 14 let včera novinářům představili pořadatelé. Mezi oceněnými je například zrakově postižená dívka, která vyniká v kreslení, nebo chlapec s protézou na noze, který se věnuje několika sportům. Informuje ČTK.

Pedagogická komora pohledem „kamenných“ asociací

„Spolek Pedagogická komora vešel ve známost především tím, že se výrazným způsobem zasadil o „pohřbení“ kariérního řádu, a tím i novely zákona o pedagogických pracovnících. Zda to nebylo vítězství Pyrrhovo, ukáže čas. Sama sebe představuje Pedagogická komora jako nejpočetnější školský spolek. Rozpaky však budí způsob komunikace a argumentace členů a také vyloučení části členské základny. To byla báze, na které vznikla Učitelská platforma. Dvě nová uskupení, dvě iniciativy, které si kladou za cíl hájit zájmy pedagogů. Jak se v současné situaci zorientovat?,“ ptá se redakce časopisu Řízení školy, která oslovila některé asociace pedagogů a odbory s otázkami, zda spolupracují anebo mají v plánu spolupracovat s Pedagogickou komorou a jaký je dle jejich názoru přínos tohoto spolku pro pedagogy.

Radek Sárközi: Vadí nám, že mediální prostor obsadili „experti“, kteří neznají situaci a neptají se pedagogů na jejich názory

„Za pět let by už měla být Pedagogická komora profesní komorou ze zákona. Učitelé, ředitelé škol a další pedagogičtí pracovníci si zaslouží mít svou silnou a všemi respektovanou stavovskou organizaci, jako ji mají například lékaři, advokáti nebo architekti,“ říká prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi v rozhovoru pro lednové číslo časopisu Řízení školy.

České školství je nemocné, inkluze a kariérní řád dopadly tak, jak dopadnout musely, říká Tomáš Trnka

Ministři se nevěnovali školství tak, jak by měli, bez koncepce jsou frustrovaní rodiče, žáci i učitelé, tvrdí v rozhovoru pro DVTV zakladatel sítě soukromých škol Tomáš Trnka. Tuzemské školství podle něj vypadá jako za Marie Terezie a vůbec nereflektuje změny ve společnosti. V rámcovém vzdělávacím programu si musíte najít prostor pro to, abyste mohl vyučovat tak, jak si to žádá rok 2018, říká.

Průzkum: Přibylo dětí, které baví čtení knih

V posledních pěti letech vzrostl počet dětí, které čtou rády knihy. Volný čas tráví četbou zhruba dvě třetiny mladších školních dětí a polovina těch starších. Zhruba čtvrtina starších dětí není podle průzkumu spokojena se seznamem "povinné četby", většina by si knihy vybírala raději sama. Polovina dětí se domnívá, že většina spolužáků ve třídě tuto literaturu nečte a čtenářské deníky a referáty připravuje pomocí internetu. Ukázal to průzkum Národní knihovny ČR a agentury Nielsen Admosphere, který včera jeho autoři představili novinářům. Informuje ČTK.

Žáci základních škol mohou získat zkušenosti k sociálnímu podnikání

„Systémovému budování kompetencí k podnikání se základní školy věnují jen velmi okrajově, přitom jde o velmi důležitou oblast, která úzce souvisí jak s budoucím uplatněním žáků, tak s národním hospodářstvím. Projekt přinese příležitost nejen pilotně zapojit pět škol do mezinárodního projektu, ale zároveň vytvořit příklad dobré praxe i pro pozdější zapojení ostatních našich škol,“ říká k novému libereckému projektu náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.

U studentů vyhrál přesvědčivě 2. kolo prezidentských voleb Drahoš

U studentů zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Získal 75,86 procenta hlasů a vyhrál ve všech krajích. Pro současného prezidenta Miloše Zemana hlasovalo 24,14 procenta voličů z řad studentů. Podle pořadatelů studentských voleb ze společnosti Člověk v tísni výsledky v řádném termínu odeslalo 298 škol a platný hlas odevzdalo 38.557 studentů. Informuje ČTK.

Ústavní soud se zastal dívky, jejíž rodiče se nedokázali dohodnout, kam nastoupí do první třídy

Konflikt rodičů nemůže být důvodem k dodatečnému odkladu povinné školní docházky, rozhodl Ústavní soud. Zastal se tak dívky, která po rozchodu rodičů nastoupila do dvou základních škol ve dvou městech. Poté se však na návrh matky musela dokonce vrátit do mateřské školy. Informuje ČT.

Irena Hošková: Umíme rozpoznat nadání u dětí?

„Když rodiče přivádějí své dítě do školních lavic, přejí si, aby bylo spokojené, zdravé, aby jej škola bavila, rozvinula jeho zájmy a také dobře připravila pro budoucí život. Každé dítě ale potřebuje pro svůj osobní rozvoj trošku něco jiného, jinak nebo jindy. A tady začíná skutečné umění pedagoga - rozpoznat nadání dítěte, rozvíjet ho a všemi silami o něj pečovat, vytvářet podmínky pro jeho růst, měnit informaci ve znalost a znalost ve vědění a dělat to tak, aby dítě neztratilo radost z poznání a udrželo si dlouhodobý zájem, aby nepřišlo o nic ze své dětské tvořivosti a kreativity a aby mělo možnost v praxi uplatnit rozvinutý potenciál,“ píše Irena Hošková v lednovém čísle časopisu Řízení školy.

Markéta Krčmářová: Ohlašovat nebo neohlašovat písemné práce?

Ráda bych se vyjádřila k diskusi, zda písemné práce, testy a ostatní nástroje používané k hodnocení žáků mají být oznámeny předem či je učitel může užívat nahodile. Učiteli je prostřednictvím RVP, potažmo ŠVP konkrétní školy, umožněna široká škála metod výuky a způsobů hodnocení. Ale přece jenom platí nějaké zákonitosti. Každý kantor prošel psychologickým vzděláváním a Maslowova pyramida potřeb staví nad fyziologické potřeby potřebu jistoty a bezpečí. Co brání učiteli, aby žákovi jistotu poskytl?

Analýza: Dopad umístění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu

Cílem studie bylo analyzovat dříve realizované studie zaměřené na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných třídách základních škol na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. Analyzovány byly empirické studie zaměřené na hodnocení dopadů inkluzivního vzdělávání (např. longitudinální studie hodnotící vývoj konkrétních škol, které začaly systematicky rozvíjet inkluzivní vzdělávání nebo studie porovnávající proinkluzivní školy se školami, které tuto praxi nepodporovaly). Všechny hodnocené studie byly zaměřeny na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí 5 až 16 let. Metaanalýzu University of Manchester připomíná ČOSIV.

Jaroslav Pinkas: Vzpomínková výročí a výuka dějepisu

Jedním z podstatných cílů vzdělávání je výchova k hodnotám. Zmiňuje ji školský zákon i rámcové vzdělávací programy. V naplňování těchto cílů hraje důležitou roli historické vzdělávání, které se může odehrávat v řadě předmětů, ale primárně v dějepise. Příležitostí k reflexi hodnot představují především významná výročí. Rok 2018 bude v tomto ohledu obzvláště bohatý. Tento text analyzuje funkci vzpomínkových výročí ve výuce dějepisu a nabízí několik možnosti, jak vykročit z pasti politických schematizací, nebo pouhého mechanického přehledu státních svátků, které významná výročí zpravidla doprovází.

Otevíráme jubilejní pátý ročník ocenění Eduína za inovace ve vzdělávání

Za uplynulé čtyři ročníky se povedlo díky ceně informovat o takřka 300 projektech inovujících české vzdělávání. V jubilejním ročníku chceme oblast podpory významně navýšit. Díky propojení know-how naší ceny a programu slovenské nadace Pontis nazvaného Generácia 3.0 se budeme snažit:

Přírodovědný INSPIROMAT 2018

Tato tradiční akce je určena pro učitele přírodopisu (biologie), chemie, fyziky a dalších přírodovědných oborů, bude trvat necelé 2 hodiny a je zdarma. Organizují ji pracovníci Katedry didaktiky fyziky MFF UK v Praze a společnosti Edufor.

Petr Honzejk: Prezidentské volby jako zpráva o stavu společnosti

„Zemana volilo v prvním kole skoro dva miliony lidí, což znamená, že nejméně tolik je Čechů, kterým se hrubě nelíbí směr, jímž naše země od roku 1989 jde… Když se podíváte na mapu volebních výsledků, je zřejmé, že nejsilnější je Zeman v pohraničí − na Ústecku a v Moravskoslezském kraji. Bývalé Sudety jsou stále regionem chudoby. Celá země má vůči pohraničí obrovský dluh. Ekologický, sociální, vzdělanostní, kulturní. Všechny programy podpory, které se s velkou pompou vyhlašovaly, se ukázaly jako nedostatečné. Pohraničí je stále, nadneseně řečeno, jednou velkou vyloučenou lokalitou, samo si nepomůže. A proto hledá alespoň symbolické zastání.,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Tajný učitel: Pod lampou je největší tma

„Během mého několikaletého působení v českém školství jsem postupně a nevyhnutelně, z diskuzí na učitelských webech a různých školeních pro učitele, došel k znepokojivému závěru, že mnoho českých učitelů skrývá pod tenkou slupkou masky svého povolání překvapivě nekultivované buranství. Po velmi krátkém úvodu se neváhají někteří čeští učitelé vyjadřovat velmi vulgárně na adresu ředitelů, žáků a jejich rodičů, Romů, uprchlíků, neziskových organizací. evropské unie, alternativních či soukromých škol a vlastně kohokoliv, kdo je zrovna na ráně,“ píše Tajný učitel ve svém dva roky starém textu. Připomíná ho odkazem v diskusi k textu o novém poradci premiéra pro školství. Jde o diskusi důležitou, proto publikujeme celý text Tajného učitele.

Zájem rodičů o volbu dobré školy během pár let prudce stoupl. Chtějí pro děti hlavně pohodu a vlídnost

Zatímco v roce 2009 vybíralo základní školu pro své dítě 33 procent všech rodičů, v roce 2014 už to bylo 63 procent. Rodičů, kterým není jedno, do jaké školy jejich dítě nastoupí, je drtivá většina. Vyplývá to ze studie Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Informují Lidové noviny.

Lidé si dnes připomenou hrdinný čin Jana Palacha

Češi si dnes připomenou oběť Jana Palacha z roku 1969. Student pražské filozofické fakulty se před 49 lety upálil na protest proti vývoji v Československu po okupaci v roce 1968. Řadu vzpomínkových akcí dnes plánují studenti, přidají se také někteří politici a lidé z husitské církve, k níž patřil Palachův pokračovatel Jan Zajíc. Připomíná ČTK.

Za masakrem žáků v ruské škole stojí šikana, žáci byli terčem posměchu na sociálních sítích

Brutální školní šikana je podle agentury Interfax hlavní vyšetřovací verzí incidentu, který v pondělí otřásl ruským městem Perm. V místní základní škole dva starší žáci vtrhli do třídy, kde probíhala výuka nižšího ročníku. Nožem pobodali dvanáct dětí, učitelka, která se snažila žáky bránit, je v kritickém stavu. Tři děti jsou v péči psychiatrů. Informuje ČTK.

On-line seminář 17.1.: Geometrie trochu jinak

Lektor Mgr. Jan Horák účastníky semináře seznámí s praktickými nápady při výuce geometrie, která bývá pro začínající i zkušené učitele 1. stupně ZŠ prubířským kamenem výuky. Webinář si klade za cíl inspirovat učitele, aby tuto součást hodin matematiky dokázali žákům zatraktivnit.

Středoškoláci budou dnes a zítra volit prezidenta

Studenti 337 středních škol v Česku si dnes a ve středu vyzkouší druhé kolo volby prezidenta. Na výběr budou mít jako ve skutečných volbách dva kandidáty, a to současného prezidenta Miloše Zemana a bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. Výsledky Studentských voleb, které od roku 2010 pořádá společnost Člověk v tísni, budou známy ve středu odpoledne. Studenti nanečisto volili i v prvním kole volby, ve kterém u nich zvítězil Drahoš. Informuje ČTK.

Se školstvím má Babišovi radit tvůrce Okamurova programu, který bojuje proti multikulturní výchově

Jedním z poradců premiéra Andreje Babiše se má stát Michal Šmucr, ředitel prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera, člen SPD a jeden z hlavních autorů volebního programu okamurovců. Potvrdila to vládní mluvčí Barbora Peterová. Michal Šmucr se v minulosti vyslovil proti inkluzi a také třeba proti "obrovské inflaci maturit a akademických titulů". Netají se také svým odmítavým postojem k prosazování multikulturní výchovy v českém školství. Informuje Aktuálně.cz.

Děti se učí navzájem a já se díky tomu často nudím, říká učitelka z věkově smíšené třídy

V mateřských školách jsou věkově smíšené třídy čím dál častější, pro základní školy to zatím neplatí. Přitom tam, kde jsou spolu v jedné třídě žáci různého věku, si to jednoznačně pochvalují. „Nemusíme řešit, že slabší děti něco nestíhají a nadané nemusí na nikoho čekat. Zkrátka jen spolupracují se staršími nebo mladšími, kteří se zrovna učí totéž,“ popisuje Jana Hrázská z chrudimské ZŠ Na rovině.

Rektor Masarykovy univerzity: Spor mezi humanitním a technickým vzděláním považuji do značné míry za nesmyslný

„Spor mezi humanitním a technickým vzděláním považuji do značné míry za nesmyslný. Potřebujeme obojí, v rozumných proporcích a především v dobré kvalitě. Nekvalitní vzdělání je nanic, ať už je humanitní, nebo technické. Nyní vnímám velkou poptávku po informaticích nebo některých dalších technicích. Domnívám se, že této poptávce je třeba vyjít vstříc zejména na bakalářské úrovni, která bude postupně nahrazovat tradiční odborné středoškolské kvalifikace. Na středních školách by studenti měli být vzděláváni více všeobecně, do větší hloubky a odbornosti by pak zamířili například v rámci již zmiňovaného čtyřletého bakaláře,“ říká rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek v rozhovoru pro časopis Týden.

Ředitelka liberecké poradny: „Agresivity je mezi dětmi stále víc“

Problémy s chováním, agresí nebo s učením, špatné známky anebo často jen přemrštěné nároky rodičů. Různé důvody přivedou ročně do Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci tisíce dětí. Poradna jim v krajském městě pomáhá už padesát let. Posledních šest ji vede Jana Hlavová. Podle ní někdy stačí klientům i jejich rodičům dodat sebevědomí, upravit denní režim nebo je podpořit ve výchově. „Jakmile rodiče přijmou své dítě takové, jaké je, pak má rodina většinou vyhráno,“ říká. Rozhovor přináší MF DNES.

Bořivoj Brdička: Škola bohužel až příliš často vztahuje vše k průměru.

Stop průměrnosti (v originále The End of Average) je kniha profesora Harvardu Todda Rose, která nedávno vyšla česky v nakladatelství Omega. Řekl bych, že obsahuje natolik podnětné poznatky kognitivní vědy, že stojí za to se s nimi seznámit. Hlavním sdělením Todda Rose je to, že „průměrný člověk neexistuje“. Škola však bohužel až příliš často vztahuje vše k průměru. Důsledkem je neschopnost podchytit ty žáky, kteří z průměru vybočují.

MŠMT zvýšilo podporu talentovaných žáků na sportovních gymnáziích

Přes 93 milionů korun poskytne MŠMT v tomto roce na podporu přípravy talentovaných žáků na gymnáziích se sportovní přípravou. Je to o více než 10 milionů korun více než v roce předchozím. Finanční prostředky jsou určeny převážně na růst mezd trenérů – pedagogů. Doplňující částí je pak podpora tréninkového procesu, tedy vybavení, pronájmů apod. sportovně talentovaných žáků, včetně zabezpečení ve vybraných, zejména olympijských sportech.

Ředitel střední školy: Naše školství obecně neposkytuje dívkám tolik příležitostí k vyučení

Středních škol řemesel a služeb je v Česku hodně, ale ta v Černé za Bory na okraji Pardubic jako jediná nabízí obor manipulant poštovního provozu a přepravy. Ten byl otevřen poprvé před třemi lety. Zájem byl zpočátku spíš opatrný a rozpačitý, ale v současnosti se ukazuje, že obor má perspektivu. Česká pošta se rozhodně v současnosti nemůže chlubit plným stavem zaměstnanců. „Vycházeli jsme z toho, že naše školství obecně neposkytuje dívkám tolik příležitostí k vyučení. Obor zaměřený na poštovnictví tak studují převážně dívky,“ řekl Právu ředitel Střední školy řemesel Milan Randák.

Inkluzi školám zprotivilo papírování. Stát by měl školám víc věřit, říká Jana Churáčková, ředitelka pražské základky

„Stát by měl školám víc věřit a systém finančního vykazování by měl být jednodušší. Někdy je to až úsměvné, když si s kolegy řediteli navzájem ukazujeme tabulky, které si vytváříme, abychom se v tom vůbec vyznali. No a pokud by moje přání mít vše jednodušší bylo příliš velké, tak ať se to proboha aspoň už nezhoršuje, ať už administrativy nepřibývá.,“ říká Jana Churáčková ze Základní školy Eden v Praze Vršovicích. V rozhovoru pro server Rodiče vítáni mluví o přebujelé administrativě spojené s finanční podporu žáků se speciálními potřebami, kterou od září 2016 školám garantuje stát.

Michal Pěchouček: Reforma musí státu vzít jeho dominantní roli ve vzdělávání

„Před deseti lety by možná ještě pomohlo nalít čtyři miliardy do středních škol, ale to už jsme propásli. Dnes pomůže jen sofistikovaná reforma a její součástí podle mne musí být, že vezmeme státu jeho dominantní úlohu ve vzdělávání. Měly by se zapojit nevládní organizace, dobrovolnictví, průmysl, rodina. Děti by měly být vychovávány tak, aby měly prostor pro individuální vzdělávací aktivitu. Musí se změnit obsah výuky, aby připravoval děti na skutečný život, na budoucnost,“ říká v rozhovoru pro časopis Vesmír Michal Pěchouček, který vede katedru počítačů na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Štěpán Kment: Programy bezplatných obědů jsou roztříštěné, přicházíme o důležitá data o sociálně znevýhodněných žácích

„Iniciativy poskytující stravu zdarma vede dobrý úmysl, ale realizace byla urychlená a nekoncepční. Znemožnila tak vznik důležitého indikátoru socioekonomického znevýhodnění ve vzdělávání, který je běžný v zahraničí,“ píše Štěpán Kment v časopise Perpetuum.

Budou brát učitelé 46 tisíc? Diskuse poslanců Václava Klause mladšího a Karla Raise

„Tak když se podíváme na výdaje do školství, ty rostou poměrně raketově a počet žáků klesá, čili tady se spíš musíme bavit o tom, že ten systém se musí zracionalizovat a vymýtit z toho, když to řeknu lidově, takový ten bordel a nesmysly, protože ta situace je, že sice vláda něco odhlasuje, poslanci v rozpočtu přidají, ale ve finále ty učitelé to nedostanou do těch peněženek, protože pan ředitel musí teda navýšit ty tarify, sebere učitelům osobní hodnocení a ten nárůst není slibovaných 10 % nebo 15 %, ale je to třeba 6 %. Takže tady si často hrajeme s takovými čísly, které politici vykřikují do televize, ale ten systém už se chová vlastní cestou a ty peníze neskončí v peněženkách učitelů,“ říká předseda školského výboru sněmovny Václav Klaus mladší v diskusi v pořadu ČT Události komentáře. Tématem bylo slíbené zvyšování platů učitelů.

Hlavní město si nechalo analyzovat klima na školách: Studenti i učitelé vnímají klima „spíše pozitivně“

Praha si v rámci veřejné zakázky nechala společností SC&C změřit klima na školách a ve školských zařízeních, které zřizuje. Kompletní výsledky město zveřejní na konci ledna poté, co se s nimi seznámí ředitelé zúčastněných škol. Už nyní je ale podle radní pro školství Ireny Ropkové na místě zveřejnit některé souhrnné závěry. „Je zapotřebí říct, že studenti v Praze vnímají klima škol spíše pozitivně, učitelé ještě o něco lépe. Na běžných školách žáci nejlépe hodnotí učitelský sbor na VOŠ a SUŠ Václava Hollara v Praze 3, na Masarykově střední škole chemické v Praze 2, na Gymnáziu Jana Keplera v Praze 6, na Středisku praktického vyučování v Praze 5 a na Waldorfském lyceu v Praze 4. Negativní faktory, které pro nás představují výstražné světlo, se vyskytují na nízké úrovni. I tak se jim ale samozřejmě budeme věnovat,“ řekla na tiskové konferenci radní Ropková.

Ředitel továrny v Kvasinách: Potřebujeme, aby školství dohnalo rozdíl

Zdánlivě nejjednodušší je si budoucí zaměstnance vychovat. Škoda sice v Kvasinách neprovozuje vlastní učiliště jako v Mladé Boleslavi, navázala však spolupráci s tuctem středních škol a učilišť v okolí. Loni například pomohla vyjednat s úřady rozsáhlou investici do rekonstrukce a vybavení Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy v Rychnově nad Kněžnou. „Studenti k nám chodí na praxi, aby poznali, co znamená automobilový průmysl v roce 2017. Někdy je docela velká díra mezi tím, na co se ve škole připravují, a skutečností. My bychom potřebovali, aby školství rozdíl dohnalo,“ říká vedoucí výroby kvasinské továrny Jiří Černý. Reportáž přináší Magazín Práva.

MeToo v Číně: končí profesor prestižní školy

Prestižní pekingská univerzita Pej-chang propustila profesora Čchen Siao-wua, jehož šest žen nařklo ze sexuálního obtěžování. Iniciátorka obvinění označuje kampaň proti akademikovi za počátek hnutí MeToo v Číně, informuje ČTK. Luo Si-si, která nyní působí vUSA, obvinila profesora v blogovém příspěvku zveřejněném 1. ledna. Tomu se okamžitě dostalo v Číně obrovské pozornosti a následovala obvinění od dalších nejméně pěti žen.

Ministr Plaga: Rozpočet školství se musí navýšit o 50 miliard Kč

Rozpočet školství se v příštích čtyřech letech musí postupně navýšit o zhruba 50 miliard korun. Ministr školství Robert Plaga (ANO) to dnes řekl novinářům po setkání se školskými odbory a premiérem Andrejem Babišem (ANO) na úřadu vlády. Podle Plagy by jen na platy učitelů v příštím roce mělo jít deset až 12 miliard korun navíc. Informuje ČTK.

Ivan Pilný se na ministerstvu školství stará o digitální agendu

Bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) se stal na ministerstvu školství zmocněncem pro oblast digitálního vzdělávání. S odvoláním na mluvčí ministerstva školství Jarmilu Balážovou o tom dnes informoval server E15.cz.

Pavel Kraemer: Pokud škola dodává jen znalosti, na úspěšný život to v dnešní době nestačí

„Inovativní pedagogika nepovažuje za primární úkol školy vpravit do dětí znalosti. Důležitější je rozvinout u dětí radost z učení, umění komunikovat a spolupracovat s ostatními. A tyhle cíle dobré alternativní školy plní,“ říká Pavel Kraemer v rozhovoru pro server Rodiče vítáni.

Inkluze v Praze. „Speciální školy je třeba zachovat“

V hlavním městě je 13 562 dětí a žáků se zdravotním znevýhodněním. Z nich se 8206 učí v běžných třídách s ostatními dětmi. Ostatní navštěvují speciální třídy. V mateřských, základních a středních školách je dohromady 690 autistů, 1263 dětí s poruchami řeči, 1327 dětí s mentálním postižením a 7774 dětí a žáků se závažnou vývojovou poruchou. Vyplývá to z materiálu, kterým se včera zabýval školský výbor pražského zastupitelstva. Informuje Echo24.cz.

Pamlskovou vyhlášku bych zrušila. Pomůže jen osvěta v rodině, říká ředitelka školy

„Školy se v poslední době stávají v rukou politiků institucemi, které mají napravovat vše, co je ve společnosti špatně. Zapomněli jsme, že velký vliv na stravování dětí mají rodiče,” říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Hana Stýblová, prezidentka rady Asociace ředitelů základních škol. Tématem rozhovoru je „pamlsková vzhláška“

Novela, která podle nového zákona upravuje financování škol, je v připomínkovém řízení

Ministerstvo školství předložilo k mezirezortnímu připomínkovému řízení Návrh novely vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů. Důvod předložení: „Přijetím zákona č. 101/2017 Sb. kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolní, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, dochází od roku 2019 k podstatným změnám v normativním financování škol a školských zýařízení zřizovaných krajem, obcí, nebo svazkem obcí. Cílem předkládané novely je uvedení vyhlášky do souladu s platným zněním zákona.“

Jak by měli být učitelé zapojeni do formulování vzdělávací politiky?

Na Kulatém stole SKAV a EDUin se bude diskutovat o tom, jaké zapojení učitelů do formulování vzdělávací politiky dnes systém umožňuje? Jak by to mělo ideálně vypadat? Jakou formou má probíhat odborná diskuze mezi učiteli? Co přináší do vzdělávací politiky a jaká jsou případná související rizika? Jakou vizi rozvoje vzdělávání prosazují existující organizace zastupující pedagogy? A jak to souvisí se vzdělávacími potřebami dětí a mladých lidí? Jak je plánují do budoucna hájit? A koho považují učitelé za experty a partnery ve vzdělávání?

Růžena Blažková: Ach, ta matematika 2 – jsem dyskalkulik?

Postoje veřejnosti k problematice specifických poruch učení jsou nejrůznější. Někdo tuto problematiku neuznává a bagatelizuje, na druhé straně někdo vyžaduje přehnanou pozornost a péči. Avšak jestliže se učitel setká s konkrétním žákem, u kterého jsou přes veškerou jeho snahu a úsilí neustálé problémy v matematice, nebo rodiče mají takové dítě, začnou se zpravidla o problematiku zajímat hlouběji s tím, aby žáku nějak pomohli. V tomto příspěvku se zaměřím na jednu ze specifických poruchu učení – dyskalkulii.

Miroslav Hřebecký: Na víceletý gympl se dnes dostane kdekdo, když má tu správnou rodinu

Přijímačky se blíží, v médiích se objevují seznamy škol, o které bude boj. Pokud se ale vaše dítě na vysněný gympl nedostane, nezoufejte. Podle letošního šetření České školní inspekce celá třetina studentů víceletých gymnázií dosahuje horších výsledků než třetina nejlepších děti ze základních škol (kterých je ale mnohem, mnohem více). Řekněme si to upřímně. Excelentnost žáků u nás do velké míry závisí na rodinném zázemí.

Jednotlivci i celé třídy základních škol se do konce ledna mohou zapojit do soutěže o nejlepšího vypravěče.

Soutěž Vypravuj! aneb Klání vypravěčů je zaměřena na knižní kulturu a kulturu mluveného slova, školáci základních škol se do ní mohou zapojit ve třech kategoriích: žáci 1. stupně základních škol (jednotlivci); žáci 2. stupně základních škol (jednotlivci) a skupinové vyprávění (třídy nebo jiné kolektivy žáků ze základních škol). Každý účastník či kolektiv má v soutěži za úkol během 3 - 5 minut odvyprávět na kameru děj jakékoli knihy, kterou přečetl.

Kontroverzní obor genderová studia v Brně skončí, je o něj malý zájem

Masarykova univerzita v Brně oznámila, že zruší bakalářský obor gender vyučovaný na fakultě sociálních studií. Rozhodnutí vyvolalo řadu rozporuplných reakcí. Přichází v době, kdy mezi lidmi stále rezonuje kampaň MeToo, která vyvolala celospolečenskou debatu o sexuálním obtěžování a zneužívání. Informuje iDNES.cz.

Kojenecké ústavy vláda nezruší, chce z nich udělat další klokánky

Nová ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) má v plánu postupně transformovat kojenecké ústavy například v zařízení typu klokánků. Nechce je rychle rušit, jak už léta žádá Evropská unie a některé neziskové organizace. Informuje deník Právo.

Tomáš Grim: Na našich školách vyhrála kvantita nad kvalitou. Výsledkem je titulovaná blbost

„Můj odchod odráží obecné problémy českého školství, které upřednostňováním kvantity a formalismu dává vzniknout společnosti, kterou bych označil za „pavzdělanou“ – za předponou „pa“ je skryta nenaplněná ambice, jako ve slovech „pakůň“ a „pablb“. Strategie „víc absolventů = vzdělanější společnost“ si zaslouží Darwinovu cenu,“ vysvětluje ornitolog a dlouholetý vysokoškolský pedagog Tomáš Grim, proč odchází ze školství. Rozhovor pro časopis Vesmír je tvrdou „obžalobou“ českého (nejen) vysokého školství.

Rušit inkluzi je lichá představa, říká nový ministr školství Plaga

„Ministerstvo školství má obrovskou setrvačnost. Vždy jsem vnímal negativně, když zde docházelo k překotným změnám v krátkém čase, bez toho, aby byly věci prodiskutovány. Jestli se něčeho chci vyvarovat, jsou to tato rychlá rozhodnutí. To se nebavíme jen o době, kdy tady působím, ale o práci pana ministra Dobeše nebo Chládka. Byly to z mého pohledu odstrašující příklady řízení resortu,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Arnošt Veselý: Tři způsoby řízení školství: inženýrství, podnikání, nebo zahradnictví?

„Myslím, že najdeme v zásadě tři možné způsoby, jak přistoupit k řízení školství. První je tradiční a spočívá ve využití „klasických“ nástrojů, které mají vlády k dispozici, zejména pak financování a regulace. Tento přístup se zakládá na řízení „shora dolů“ a metaforicky jej označuji jako přístup inženýrský. Druhý způsob je naopak založen na řízení „zdola nahoru“ a stojí na představě, že nejlepší je nechat věci plynout s tím, že dobré věci se prosadí samy, pokud jim nikdo nebude bránit. Metaforicky tento přístup označuji jako podnikatelský. Konečně třetí přístup, který metaforicky označuji jako zahradnický, je založen na představě, že dobré věci se musejí prosadit samy odspodu, ale že k tomu, aby se prosadily, potřebují pomoc a podporu „shora“,“ píše Arnošt Veselý v lednovém čísle časopisu Řízení školy.

Zmírním pamlskovou vyhlášku. Je to extrém, represe ničemu nepomůže, říká nový ministr

Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) by chtěl se začátkem příštího školního roku zmírnit takzvanou pamlskovou vyhlášku, která už rok zakazuje na základních školách a prvních stupních víceletých gymnázií nabízet v bufetech a automatech nezdravé potraviny. Ministr školství Robert Plaga (ANO) si myslí, že je vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách, příliš přísná, a chce ji změnit. Řekl to v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zabíjí rychlá doba češtinu? Z jazyka mizí přesné popisy přírody i lidské povahy

„Dnešní doba je tak rychlá, že přestáváme rozlišovat jemné významy slov,“ domnívá se lingvista Michal Křen. Mnoho výrazů z jazyka nakonec úplně zmizí. Jde to s češtinou z kopce, když už nepoužíváme pět výrazů pro mlhu, nebo je to přirozený vývoj? A jaká slova jsou aktuálně na seznamu ohrožených druhů? Rozhovor přináší Radio Wave.

On-line seminář 11.1.: Slovní zásoba v angličtině. Jak na ni

Mgr. Sylvie Doláková už v předchozích setkáních ukázala, jak snadno lze pracovat s výukou angličtiny prostřednictvím pohádek a hravých aktivit. Setkání s tématem rozvoje slovní zásoby bude jedním ze tří, které lektorka pro tento rok připravila.

S novým školním rokem zanikne na středních školách a učilištích Královéhradeckého kraje celkem 1 500 míst

Kraj pokračuje v započatém slučování škol. V prosinci zastupitelé po bouřlivé debatě schválili spojení dosavadních 21 škol do 10 subjektů, teď rozhodnou, co a kde se bude na spojených školách učit. Redukce oborů se projeví od příštího školního roku. Informuje MF DNES.

Workshop: Migrace a doba postpravdivá

Projekt Encyklopedie migrace pod záštitou Univerzity Karlovy připravila v rámci výuky občanské výchovy pro 8. a 9. ročník bezplatný workshop MIGRACE A DOBA POSTPRAVDIVÁ, jehož cílem je kritický a otevřený pohled na aktuální společenskou problematiku migrace a mediální prezentace tohoto jevu.

Radka Kvačková: Jsou soukromé školy zbytečné? Vzpomeňme na České dráhy

„Pokud se ale někdo domnívá, že je privátní iniciativa za situace, kdy máme dost míst ve veřejných školách, zbytečná, měl by si vzpomenout na České dráhy. Ty taky vždycky tak nějak přepravily každého, kdo potřeboval cestovat po kolejích, ale teprve se vstupem soukromých přepravců se začaly opravdu zajímat o to, co lidi chtějí,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Bufetů a automatů v základních školách ubylo. Školy stále čekají na zmírnění přísné vyhlášky.

Příliš přísná a zbytečná, tak po roce hodnotí většina oslovených ředitelů základních škol takzvanou pamlskovou vyhlášku, kterou musí dodržovat od začátku minulého roku. Dodnes jsou k ní stejně kritičtí. V souvislosti s vyhláškou se před rokem hovořilo o konci kiosků a bufetů v základních školách. Jejich regály začaly zet prázdnotou, protože drtivá většina sortimentu přes přísnou reguli neprošla. Na černou listinu se dostaly i takové výrobky jako obyčejné obložené housky se šunkou a sýrem. Vesměs proto, že obsahují příliš soli. Bufety, které vyhlášku přežily, dodnes živoří. Reportáž přináší MF DNES.

Člověk v tísni a Agentura pro sociální začleňování: Zavádění povinné předškolní docházky by si zasloužilo více podpory Ministerstva školství

Od září 2017 platí pro rodiče nově povinnost přihlásit své dítě do posledního ročníku předškolní přípravy. Člověk v tísni, o.p.s. ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády a dalšími partnery zjišťovaly, co tato změna přinesla v prvních měsících platnosti ve vztahu k dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Řešte dětskou závislost na iPhonech, žádají Apple jeho velcí akcionáři

Dva velcí akcionáři společnosti Apple se snaží přesvědčit technologického giganta, aby zakročil proti nežádoucímu vlivu, který má nadměrné používání chytrých telefonů na duševní zdraví dětí. V otevřeném dopise investoři poukazují na mnohé studie, které prokázaly negativní důsledky dětské závislosti na chytrých zařízeních. Přemíra času stráveného denně „na telefonu“ zvyšuje u mladých lidí riziko depresí a sebevražd, snižuje jejich studijní schopnosti a vede ke spánkové deprivaci. Informuje iDNES.cz.

První projekty implementující krajské akční plány prošly úspěšně hodnocením

V průběžné výzvě s názvem Implementace krajských akčních plánů I probíhá hodnocení dosud předložených žádostí o podporu z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. První projekty již hodnocení úspěšně absolvovaly a připravují se pro ně rozhodnutí o poskytnutí dotace. Kraje mohou žádosti o podporu do této výzvy podávat až do 28. února 2018.

České školství očima kandidátů na prezidenta ČR: Dnes stejné jako za dob Marie Terezie a nesmyslné memorování

Co si myslí o modernizaci školství, inkluzi, prestiži českých učitelů a potřebách českých škol prezidentští kandidáti? V unikátní anketě na téma školství, kterou udělala základní škola Square a školky Bambíno, zaznívala od prezidentských kandidátů kritická slova. Například Michal Horáček vidí výukové metody zastaralé jako za dob Marie Terezie. Jiří Drahoš konkretizoval, že zásadní problém je v zastaralé praxi memorování a absence výuky do hloubky a v souvislostech.

Naboso i v klobouku. Na pražském gymnáziu se děti učí alternativně

Na pražském gymnáziu Na Zatlance byla loni v září jako vůbec na prvním veřejném gymnáziu otevřena alternativní třída. Nyní má za sebou téměř půl roku fungování a učitelé již plánují, že otevřou další ročník. Žáci jsou tu rovnocenní učitelům, sami si určují, kdy budou mít přestávku a větší volnost mají také v hodinách. Reportáž přináší IDNES.cz.

Středoškolský učitel Václav Týml: Mladí lidé jsou dnes hrdější, svobodnější, samostatnější. A méně zvladatelní

Václav Týml učí cizí jazyky na Gymnáziu J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích od roku 1980. Může tak porovnávat přístup studentů po čtyři dekády, vzpomínat na minulý režim i hodnotit současný stav českého školství. Rozhovor s Václavem Týmlem přináší iDNES.cz.

Sociálním sítím v Německu hrozí nově pokuty za nenávistné komentáře

Velkým sociálním sítím v Německu hrozí od začátku roku pokuta až 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun), pokud bezodkladně po upozornění nesmažou nenávistné komentáře či pomluvy. Příslušný zákon, který má mimo jiné zabránit podněcování k nenávisti na sociálních sítích, schválil německý parlament loni v létě. Informuje ČTK.

Projekt Lípy republiky k oslavám 100. výročí vzniku Československa

„V rámci celonárodních oslav 100. výročí vzniku republiky jsme se pustili do mapování jubilejních stromů, které připomínají důležité momenty naší historie. Jde o lípy republiky, které byly vysazeny na počest výročí vzniku Československé, ale i České republiky či dřeviny, které připomínají naši národní svobodu a demokracii,“ píšou autoři projektu Lípy republiky.

Ondřej Šteffl: Učitelům je třeba přidat! Ale jak? (Varovným příkladem i inspirací je inkluze)

„Vláda slibuje přidat učitelům. Desítky miliard! To je hodně peněz a je to jistě správné. Je ale omyl se domnívat, že zvýšení platů, jakkoliv vysoké, samo o sobě pozvedne kvalitu vzdělávání našich dětí. A když se přidávání udělá bez rozmyslu, tak dokonce není ani jisté, že zlepší postavení učitelů. Může ho i zhoršit. Inkluze je varovným příkladem i inspirací,“ píše Ondřej Šteffl na svém profilu na Facebooku.

Po každém dokončeném stupni vzdělání by člověk měl cestovat. Zjistí, zda to, co mu někdo říkal, platí i ve střetu s jinou kulturou

Antonín Kolář sedmnáct let učil na Masarykově gymnáziu v Plzni český jazyk a dějepis. Kromě samotného vzdělávání ve škole se snažil své studenty motivovat i k různým mimoškolním aktivitám, zapojoval je do rozličných dobročinných činností a rád s nimi podnikal výlety a expedice. Vloni vstoupil do povědomí nejen plzeňské veřejnosti díky svému přivítání prváků, kdy si na sebe oblékl muslimský oděv. Po rozporech s vedením školy nakonec odešel a nyní učí na soukromém gymnáziu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří nejen o této zkušenosti, ale také o svých cestovatelských začátcích.

Martin Paur: Zásady pohybové gramotnosti na příkladu kolektivního sportu kin-ballu (Příklad inkluzivního sportu)

Margaret Whitehead ve své knize „Physical Literacy Throughout the lifecourse“ píše: „Školní tělesná výchova se v mnoha rozvinutých zemích, včetně Spojeného království, vydává směrem k vysokým výkonům a elitářství. Jedním důsledkem je sklon zanedbávat žáky, kteří nemají vynikající schopnosti. Představa, že samotná účast v aktivitě je hodnotou sama o sobě, přestala být patrná v mnoha školních úkolech, s následkem, že méně talentovaní žáci byli demotivováni, zklamáni takovým předmětem a často hledali možnosti, jak se mu vyhnout.“

Řecko zakázalo školní výlety do ciziny, aby to nebylo líto chudým

Řecké ministerstvo školství zakázalo třídní výlety žáků středních škol do zahraničí. Zdůvodnilo to snahou, aby nebyli "traumatizováni" spolužáci, kteří by si to nemohli finančně dovolit a museli by zůstat doma. Informuje ČTK.

Asi 13 % Romů se učí podle osnov pro lehce mentálně postižené

Téměř každé osmé romské dítě se v základní škole učí podle osnov pro školáky s lehkým mentálním postižením. Týká se to zhruba 12,7 procenta romských školáků. Podíl se za poslední rok nezměnil. Vyplývá to ze zprávy o plnění plánu opatření, která mají přispět k začlenění romských dětí do běžných škol. Podle kvalifikovaných odhadů chodí v tomto školním roce do základních škol v Česku 33.704 Romů a Romek. Informuje ČTK.

Bohumil Kartous: Ministr školství a příští sklizně

„A tak máme na ministerstvu školství Roberta Plagu. Co z toho vyplývá pro blízkou budoucnost veřejného vzdělávání u nás? Prozatím nic konkrétního, ačkoliv už máme nejen ministra, ale i návrh vládního prohlášení. První pokus sestavit vládu s podporou je velmi nejistý a při dalším vyjednávání může být právě ministerstvo školství obětováno dohodě s případným koaličním partnerem. Ale dejme tomu, že zůstane Plaga ministrem a zůstane jím dlouho,“ píše Bohumil Kartous v MF DNES.

Chodit, nebo nechodit na přednášky? V Německu se do diskuse vložil soud

Loni na podzim zažaloval student politologie na Univerzitě v Mannheimu svou alma mater, protože ho nutila povinně chodit na přednášky. Rozhodnutí německého soudu opět oživilo debatu o studentských povinnostech. Informuje Radio Wave.

Zbývá necelý týden k vyjádření, jak učitelé budou využívat internet

Pokud chce učitel v hodině využít ve výuce vhodné obrázky, bude si muset vystačit převážně jen s obrázky z učebnic, neboť ty na internetu mohou být zatíženy autorskými právy a nebude je moci pro vzdělávací účely použít. Takové důsledky může přinést navrhovaná směrnice k autorskému právu na jednotném digitálním trhu, kterou nyní Evropská komise projednává. Aby nová legislativa odpovídala využívání internetu ve vzdělávání pro 21. století, je možné oslovit evropské poslance prostřednictvím otevřeného dopisu. Ten je možné podepsat do 11. ledna.

Inspirace pro zkvalitňování výuky přírodovědných předmětů a matematiky – vzdělávání pedagogů

Česká školní inspekce připravila pro učitele základních a středních škol specifický vzdělávací program zaměřený na využití didaktického potenciálu uvolněných úloh z mezinárodního šetření PISA. Cílem vzdělávacího programu není rozebírat metodologické či teoretické aspekty mezinárodního šetření PISA, ale nabídnout pedagogům možnost hlouběji porozumět záměrům a konstrukci používaných testových úloh, a poskytnout jim tak určitý metodický návod, konkrétní tematické příklady a inspiraci pro práci s úlohami přímo ve výuce.

Učitelé protestují proti novému řediteli, čtvrtina z nich podala výpověď

Když předchozí ředitel rožnovské Střední školy zemědělské a přírodovědné odcházel do důchodu, vzešel z učitelského sboru návrh na jeho nástupce. Jenomže konkurz, který vyhlásil zřizovatel školy, tedy Zlínský kraj, vyhrál někdo jiný. Za jediné pololetí pak škola dospěla do kalamitního stavu, právě nyní, uprostřed školního roku, z ní odchází šest z celkem třiadvaceti učitelů. Reportáž přináší MF DNES.

Rodiče v Českých Budějovicích chtějí u škol více míst pro auta

Podle průzkumu českobudějovického magistrátu neustále roste množství dětí, které do školy vozí rodiče autem. Pro školy se tak stávají velkým problémem parkovací místa. Současná kapacita nestačí. „Před deseti lety volaly školy po dostupných zastávkách MHD, dnes zase po parkovištích,“ komentuje situaci pro iDNES.cz vedoucí odboru dopravy Jaroslav Mráz.

Svou kvalifikaci v zaměstnání využívá 63 % lidí

Získanou kvalifikaci ve svém zaměstnání plně využívá 43 % vyučených a maturantů. Dalších 20 % pracuje alespoň v částečné či dílčí shodě s oborem, který absolvovali. Zhruba 37 % ekonomicky aktivních obyvatel se středním vzděláním pracuje mimo svou původní kvalifikaci. Analýzu shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání zpracoval Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Stanislav Štech reaguje na obvinění Radka Sárköziho

„Matoucí je též označení „Pedagogická komora“. Je to, jako by si někdo dal ke svému jménu svévolně označení „mistr světa“. Tím se jím také nestane. Jde o občanské sdružení či spolek učitelů (kterých je a možná ještě bude hodně), byť registrovaný. „Komora“ má jinačí parametry,“ píše mimo jiné bývalý ministr školství Stanislav Štech v reakci na slova Radka Sárköziho v prosincovém vydání časopisu Rodina a škola.

Anketa: Máte ve třídě problém s cizinci?

V českých školách se objevuje mezi žáky stále více cizinců. Cítíte se dostatečně připraveni na jejich vzdělávání? Jaké s nimi máte zkušenosti? Jsou některé národnosti podle vás více adaptabilní na náš školský systém a jiné méně? Anketu přináší nové číslo časopisu Rodina a škola.

Na osobnosti učitele záleží

„V posledních letech se stále častěji hovoří o kompetencích učitele, vytvářejí se složité kompetenční modely a vrství se požadavky na to, co vše má ve své práci zvládat. Nakonec se ale ukazuje, že učitelova profesionalita se láme na tom, zda má či nemá určité osobnostní kompetence, které dodávají jeho práci lidský rozměr. Proto je pro nás stále důležitější zamýšlení nad tím, co vše znamená učitelova osobnost pro vztah k práci, k dětem, k jejich rodičům, ke kolektivu v mateřské škole,“ uvádí Miluše Vítečková v novém vydání časopisu Informatorium. Spolu s Evou Svobodovou editovaly knihu Osobnost předškolního pedagoga.

Konec pekařů v Česku? Na učňáky chce jen necelá pětina deváťáků

Pouze osmnáct procent žáků devátých tříd má zájem pokračovat ve studii na učilišti. Ukázal to průzkum společnosti Než zazvoní. Firmy se přitom dlouhodobě potýkají s nedostatkem řemeslníků. Deváťáci si mohou podat přihlášku na střední školu do 1. března. Tři čtvrtiny z nich už ví, kam se budou hlásit. Informuje iDNES.cz.

MŠMT plánuje vyhlášení výzev pro strukturálně postižené regiony

Ministerstvo školství plánuje v únoru 2018 vyhlášení dvou výzev z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, které budou určeny pro vysoké školy ve strukturálně postižených regionech. Jejich plánovaná alokace činí dohromady více než 2 miliardy korun.

Růžena Blažková: Ach, ta matematika 1

Mnoho VIP osob se ve sdělovacích prostředcích chlubí tím, že na matematiku „nebyli“ a že vyhledávali školy, kde bylo co nejméně matematiky, pokud možno, matematika vůbec nebyla. Už se nechlubí tím, že mají nedostatky také v mateřském jazyce, že nemají základní přehled např. o historii, geografii, biologii, hudbě či výtvarném umění. Co může způsobovat tento stav? Je jisté, že vyučovací předmět, který vyžaduje myšlení, je náročný a pro žáky těžký. Avšak každý člověk potřebuje matematiku na určité úrovni, ať v občanském životě, tak ve své profesi. Kdy nastává tzv. „zlom“ v úspěšnosti žáků v matematice a ke změně zájmu o matematiku?

Způsobuje časté testování snížení výkonu žáků a zhoršení jejich dobrého pocitu?

Vysoká frekvence testování může vytvářet nežádoucí tlak na žáky i učitele, často vede aktéry testování spíše ke zvládání techniky, jak testy efektivně zvládnout, což má leckdy za důsledek snížení radosti a dobrého pocitu z procesu učení. Mnoho rodičů a pedagogů se už k této otázce vyslovilo. Zpravidla uznávají roli a potřebnost kvalitního měření, kritizují však míru a zejména frekvenci testování, která vnáší rušivé momenty a zbytečnou nervozitu, která naopak kvalitu vzdělávání snižuje, někdy vedou i ke snížení zájmu žáků, dokonce k záškoláctví. Tématem se zabývá studie Pisa in Focus, na níž upozorňuje prosincový Přehled informací ze zahraničí ČŠI.

Rovný přístup dívek a chlapců ke vzdělání je v Česku pouze formální, uvádí dokument schválený vládou

Ve vědě a výzkumu by měli být rovnoměrněji zastoupeni muži a ženy. Vyplývá to z akčního plánu, který schválila vláda. V plánu určeném pro roky 2018 až 2020 ministerstvo školství vymezuje několik oblastí, na kterých je třeba zapracovat. Nevyrovnaný poměr žen a mužů ve vědě začíná už v dětství při volbě budoucí kariéry a pokračuje platovou nerovností mezi muži a ženami s vysokoškolským vzděláním. Informuje ČTK.

Ministr školství: Je potřeba provést revizi, nikoliv zrušení společného vzdělávání

Ministr školství Robert Plaga se sešel s eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věrou Jourovou. Jednal s ní o chystaných krocích v oblasti inkluze a seznámil ji s aktuálními statistikami.

Tomáš Bouda: Zamyšlení nad novými spolky Pedagogickou komorou a Učitelskou platformou

„Neuvažuji o vstupu do ani jedné z nich (Pedagogické komory, Učitelské platformy – poznámka redakce) ale kdybych uvažoval, hledal bych ve stanovách teze směřující k relevanci vzdělávací nabídky, tzn. jak se bude školství vyrovnávat se společenskou objednávkou. Pravda, ta je různorodá, také protikladná, takže bych preferoval objednávku těch, kteří vycházejí z vizí, plánování (včetně monitorování a evaluace), zkoumání, kteří cítí odpovědnost vzdělavatelů za směřování společnosti… Hledal bych tedy vývoj, proměnu tradiční školy, zdůrazňování kvalitní edukace, hlubokou kulturní změnu ve školách,“ píše Tomáš Bouda v novém čísle časopisu Řízení školy.

O titul Zlatý Ámos se letos uchází 66 učitelů a učitelek

Do ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos letos žáci a studenti přihlásili 66 pedagogů. Nejvíce přihlášek přišlo z Prahy a ze Středočeského kraje, kde nominaci dostalo po deseti lidech. V únoru začnou regionální kola ankety, na která v březnu naváže celostátní semifinále a finále. Oznámili to organizátoři v tiskové zprávě. Informuje ČTK.

Kauza hidžábu ve škole míří k Nejvyššímu soudu, cizinka podala dovolání

Ačkoli žalobu somálské dívky na Střední zdravotnickou školu v Praze 10 kvůli údajnému zákazu nosit při výuce muslimský šátek odmítl prvostupňový i odvolací soud, případem se ještě bude zabývat Nejvyšší soud. Advokátka cizinky totiž podala dovolání, v němž napadá argumentaci pražského městského soudu. Informuje iDNES.cz.

František Dobšík: Zrušit inkluzi podle mého názoru nelze

„Zrušit podle mého názoru společné vzdělávání nelze. Budeme ale podporovat revizi inkluze, o které hovoří nový ministr školství Robert Plaga. Určitě by se mělo uvažovat o snížení počtu žáků ve třídách, o rozvolnění pravidel pro prostupnost přechodu žáků do speciálních škol, o snížení neskutečné administrativy, kterou podpůrná opatření provází,“ říká předseda školských odborů František Dobšík v rozhovoru pro Týdeník ŠKOLSTVÍ.

Neohlášené písemky školákům ubližují. Mají zjistit, zda se děti učí, výsledkem však bývá jen stres

V poslední době se proti neohlášeným písemkám ohrazují nejen žáci a studenti, ale také řada odborníků. Z dotazování Lidových novin vyplynulo, že děti tyto testy zbytečně stresují. Podle psychologů navíc školáci nemají kapacitu, aby se připravovali každý den na každý vyučovací předmět. „Přepadávací testy jsou pro učitele nástroj vnější motivace, kterým docela spolehlivě vzbudí u svých žáků strach. Pokud jde učiteli o to, motivovat děti k učení strachem, je to jeho rozhodnutí,“ konstatuje Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Ministr Plaga jednal s odbory o zvyšování platů. Chce zvyšovat nenárokové složky platů

Po loňském navýšení tarifních platů by se průměrný plat pedagoga měl pohybovat kolem 30.750 korun. Cílem je, aby postupným navyšováním vzrostly v roce 2020 platy učitelů na 130 % průměrné mzdy, tedy cca 44.850 Kč. Podle ministra Roberta Plagy by se ale nyní mělo přidávat také v nenárokových složkách platu, aby ředitelé mohli ocenit kvalitní pedagogy.

„Dejme těm dětem šanci. V praxi vidím jen pozitiva“, říká ředitelka školky, která už dvacet let propaguje "inkluzi"

„Máme tu děti s problémy po předčasném narození, děti s ADHD, epilepsií, logopedickými problémy, autistu i dítě s mentálním, tělesným a zrakovým postižením. V současnosti musí školky vzít dítě, které patří do jejich spádové oblasti, byť je nějak handicapované. Ale pamatuji časy, kdy k nám děti vozily i maminky z Bohumína nebo Orlové, protože před novou vyhláškou jednoduše nenašly bližší místo, kde by jim ratolest vzali,“ říká dlouholetá ředitelka školky v Karviné Anna Štěpánová v rozhovoru o MF DNES.

On-line seminář 3.1.: Slovní zásoba a jazykový cit

Mgr. Petra Pšeničková bude prvním novoročním hostem pravidelných webinářů. Základní téma: „Mají vaši předškoláci a školáci problémy s obsahem vyjádření, slovní zásobou a stylistikou slovního projevu?“

MŠMT vydalo nová doporučení, jak řešit vandalismus, kyberšikanu a záškoláctví

„V oblasti záškoláctví a vandalismu jsme po konzultaci s odborníky doplnili například formy prevence, ochranné a rizikové faktory a doporučené odkazy. Oblast kyberšikany jsme kromě toho doplnili ještě o síť spolupráce a možnosti pedagoga v rámci řešení tohoto značně rizikového chování,“ uvedl náměstek pro řízení sekce vzdělávání Václav Pícl k vydání nových doporučení k řešení vandalismu, záškoláctví a kyberšikany.

Karel Lippmann: Čeština mezi dvěma světy (K současnému modelu vzdělávání, který už dlouho přežívat nedokáže)

O důležitosti češtiny jako vyučovacího předmětu na základních a středních školách zatím nikdo nepochybuje. Žáci jsou dokonce povinni složit z ní jak přijímací zkoušky na SŠ, tak závěrečnou zkoušku – maturitu. Jenže je jako důležitá vnímána s takovou samozřejmostí, že se už na důvod její důležitosti nikdo ani neptá. Vystačíme si s tvrzením, že tento předmět, stejně jako řada dalších, patří ke všeobecnému vzdělání. Tento „argument“ však evidentně nestačí a žáci se podle toho chovají.

Vojtěch Berger: Dobrá škola se dá vybudovat za pět let, Česko ale musí konečně začít. Co zachrání naše vzdělávání?

"Česko má poslední šanci na reformy v oblasti vzdělávání, které mu umožní reagovat na globální výzvy. Posledních 17 let jsme doslova promarnili, upozorňuje studie Aspen Institute. Zvlášť zdůrazňuje, jak málo času se na středních školách věnuje mediální výchově. A že jsou na tom čeští učitelé platově skoro nejhůř ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)," píše Vojtěch Berger pro server HlídacíPes.org.

Školství letos čekají další změny. Ministr Plaga chce prověřit přínos inkluze a dál zvyšovat platy učitelů

Přestože by se mohlo zdát, že k více změnám, než které se ve školství odehrály loni, už dojít nemůže, rok 2018 může mít podobnou dynamiku. Změny nastanou zřejmě hned zkraje roku ve společném vzdělávání − inkluzi. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Radka Kvačková: Ten říká to a ten zas tohle (Jak velké jsou vlastně výdaje na školství?)

„Do redakční pošty přišly jeden prosincový den dvě zprávy. Jedna z Pedagogické komory od Radka Sárköziho, druhá z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. První tvrdí, že zatímco v roce 2016 činily výdaje na školství 14,2 procenta všech výdajů státního rozpočtu, na rok 2018 se plánuje jen 12,9 procenta. Druhá (ministerská) konstatuje, že resort bude mít v příštím roce svůj historicky nejvyšší rozpočet v objemu téměř 169 miliard korun, což je o 21 miliard více, než byl rozpočet pro loňský rok. Z toho člověk nemůže být moudrý,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Školy v letošním roce čeká drahé GDPR i přípravy na nový rozpočet

Zatímco rok 2017 přinesl povinnou školku pro pětileté děti, boj o kariérní řád nebo demisi ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD), příští rok se nejspíš žádná bouře konat nebude. Přesto školství čeká několik změn. Redakce iDNES.cz se podívala na ty nejzásadnější z nich.

Petr Honzejk: Rok 2017, krok do předpokoje revoluce

„Každým rokem se v politice a společnosti objeví řada jevů vůbec poprvé. Mohou to být náhodné úlety, které postupně zapadnou. Když je ale oněch "poprvé" moc, stávají se z nich znaky změny. Návěští nové reality. V české politice a společnosti bylo těch poprvé letos opravdu hodně. Tolik, že nás opravňují k domněnce, že se schyluje k zásadní proměně Česka,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

15 tisíc vědců varuje před zničením Země

„Lidé jsou čím dál víc odtržení nejen od přírody, ale i od reality – žijí ve svých virtuálních bublinách a přestávají vnímat, že jsou součástí společenských i přírodních procesů. Rostoucí zátěži čelí nejen přírodní ekosystémy, ale i lidský organismus – a obojí v mnoha ohledech selhává,“ řekla Lidovým novinám Jana Klánová, ředitelka brněnského Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. A dodala: „Stejně jako autoři článku věřím, že cesta ke změně vede jedině přes vzdělávání na všech stupních.“ Klánová se vyjadřovala k článku Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva, který je koncipován jako odborná petice, k níž se připojilo přes 15 000 vědců.