Analýza: Dopad umístění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu

středa 17. ledna 2018 ·

Cílem studie bylo analyzovat dříve realizované studie zaměřené na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných třídách základních škol na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. Analyzovány byly empirické studie zaměřené na hodnocení dopadů inkluzivního vzdělávání (např. longitudinální studie hodnotící vývoj konkrétních škol, které začaly systematicky rozvíjet inkluzivní vzdělávání nebo studie porovnávající proinkluzivní školy se školami, které tuto praxi nepodporovaly). Všechny hodnocené studie byly zaměřeny na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí 5 až 16 let. Metaanalýzu University of Manchester připomíná ČOSIV.


Výsledky prezentuje metaanalýza podle jednotlivých druhů SVP.

1. Obtíže v poznávání a učení (mentální postižení)

Téměř všechny hodnocené studie zahrnují vzorek žáků, jejichž primárním postižením bylo postižení mentální. Z analýzy výsledků hodnocených studií vyplynulo, že vzdělávání žáků s mentálním postižením v běžné třídě má neutrální dopad na výstupy jejich spolužáků bez SVP. V případě prvního stupně ZŠ prokázalo 12 studií neutrální dopad integrace žáků s mentálním postižením na školní úspěšnost žáků bez SVP, čtyři studie prokázaly pozitivní dopad začlenění žáků s MP na osobnostně-sociální dovednosti ostatních žáků ve třídě. Žádná z hodnocených studií nezaznamenala negativní dopad na akademické výsledky žáků bez SVP, 4 studie naopak prokázaly pozitivní dopad na dosažené výsledky spolužáků v přírodovědné, matematické nebo čtenářské gramotnosti.

V oblasti hodnocení dopadů společného vzdělávání žáků s mentálním postižením na druhém stupni ZŠ měli autoři k dispozici výrazně méně studií, které bylo možné do meta-analýzy zahrnout. Jednalo se celkem o 5 studií, které se primárně zaměřovaly na dopady integrace žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením a těžkým kombinovaným postižením. 2 studie vyhodnotily neutrální dopad na akademické výsledky spolužáků, jedna studie týkající se integrace žáků s těžkým mentálním a kombinovaným postižením hodnotila dopad integrace těchto žáků jako negativní. V případě osobnostně sociálních dovedností prokázaly tři studie neutrální dopad, jedna hodnotila dopad jako negativní.

2. Problémy v chování, emocionalitě a v sociální oblasti (poruchy chování, autismus, psychická onemocnění)

Zjištění studií, které se věnovaly dopadu integrace žáků s problémy v chování na školní úspěšnost a osobnostně-sociální dovednosti žáků bez SVP na prvním stupni ZŠ, byly převážně neutrální nebo pozitivní (6 neutrálních a 2 pozitivní). Na rozdíl od mentálního postižení se však převažující většina studií zaměřovala na žáky se SVP v širším spektru obtíží, kdy problémy v chování byly jednou z dílčích kategorií SVP sledovaných žáků. Pouze dvě studie se ve výzkumu věnovaly přímo integraci žáků s poruchami chování a psychickým onemocněním. Podle studie z roku 1998 měla integrace prvostupňových žáků s poruchami chování, autismem nebo psychickým onemocněním pozitivní vliv na jejich spolužáky v oblasti osobnostně sociální. Druhá hodnocená studie z roku 1982 poukazovala naopak na negativní dopady na žáky bez SVP jak v akademických výstupech, tak v osobnostně-sociálních dovednostech žáků bez SVP.

3. Smyslové a/nebo tělesné postižení, obtíže v komunikaci a interakci

Také v případě dětí se smyslovým postižením, tělesným postižením a narušenou komunikační schopností nebyl k dispozici rozsáhlejší vzorek výzkumných studií zaměřených výhradně na tyto SVP. Žáci prvního stupně ZŠ s uvedenými handicapy byli nicméně součástí výzkumných vzorků 11 studií, z nichž 7 prokázalo neutrální dopad jejich přítomnosti na vzdělávací výsledky spolužáků bez SVP, v případě 4 studií byl zaznamenán pozitivní dopad na školní úspěšnost žáků bez SVP.

Celý text naleznete zde

4 komentářů:

krtek řekl(a)...
17. ledna 2018 9:35  

Doporučuji dvě věci - 1) analýza se týká Velké Británie, resp. Manchesteru, 2) analýza se netýká poruch chování. Tudíž závěr: "dopady jsou víceméně neutrální" je potřeba brát na vědomí v tomto kontextu. Přidaná hodnota žádná.

MP řekl(a)...
17. ledna 2018 10:46  

Účelové, neobjektivní, vytržené z kontextu. Možná jsem to přehlédl, ale nikde se neobjevuje údaj kdy a kde přesně tato analýza proběhla (rovněž já usuzuji, že jde o jakási data z GB, nikoliv z ČR). Nějak si ČOSIV svoji pochybnou existenci a strkání čumáku do systému školství obhajovat musí ....

Jiri Janecek řekl(a)...
17. ledna 2018 10:57  

Je to metaanalýza... Z roku 2007...

---

"Bližší analýze bylo podrobeno 119 studií, ze kterých bylo pro výzkumný vzorek následně vybráno 26 studií."

To asi mluví za vše...

Eny Gma řekl(a)...
17. ledna 2018 11:11  

Článek je vydán ČOSIV - českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání . Ale já znám více kolegů - z české odborné společnosti proti inkluzivnímu vzdělávání.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.