Dívky dostávají v průměru lepší známky než chlapci. Znalosti z matematiky mají přitom stejné

středa 31. ledna 2018 ·

 Že je vypovídací hodnota známek omezená, ukázala naposledy studie thing-tanku IDEA při Akademii věd, která porovnává výkony v přijímacích testech se známkami. Dívky, jež šly k přijímačkám v loňském roce, podle ní měly na vysvědčení v průměru o 0,6 stupně lepší známku z matematiky než v testech stejně úspěšní chlapci. Informuje MF DNES.


V praxi to znamená, že když se má učitel rozhodnout, jestli se na vysvědčení přikloní spíše ke dvojce, nebo ke trojce, je tu velká pravděpodobnost, že dívce spíše uleví, zatímco na chlapce bude přísný. Přitom chlapci mají tento předmět více v oblibě. „Na přísnější známkování chlapců to ale vliv nemá,“ říká spoluautor studie Daniel Münich.

Na co studie neodpovídá, je otázka, zda jsou učitelé na chlapce přísnější i tam, kde se rozhodují mezi čtyřkou a pětkou, tedy mezi tím, zda žák postoupí do další třídy, nebo propadne. Statistiky ministerstva školství ale říkají, že mezi propadlíky na 2. stupni základní školy tvoří většinu právě chlapci.

Část potíží s odlišným hodnocením chlapců a dívek by mohlo odstranit slovní hodnocení, které by umožnilo lépe než jednou číslicí vysvětlit učitelův pohled na výkon dítěte. Jenže pro většinu škol je známka pořád jediným způsobem, jak rodiče systematicky o prospěchu dítěte informují. Přestože školský zákon vedle klasického známkování umožňuje hodnotit žáky také slovně nebo kombinací slovního hodnocení a známek.

„Tradice známkování je stále dominantní, i když hodnocení známkou má svá omezení. Je otázka, jakou vypovídací hodnotu má například dvojka,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Právě vysvědčení je podle něj pro slovní hodnocení ideální příležitostí. „Souhrnné slovní hodnocení za delší časový úsek dokáže mnohem lépe než známka popsat, jak na tom žák je, a co by měl udělat, aby se zlepšil, nebo si dobré výsledky udržel,“ dodává Andrys.

Celý text naleznete v dnešní MF DNES

14 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...
31. ledna 2018 10:01  

"V praxi to znamená, že když se má učitel rozhodnout, jestli se na vysvědčení přikloní spíše ke dvojce, nebo ke trojce, je tu velká pravděpodobnost, že dívce spíše uleví, zatímco na chlapce bude přísný."

A nehrají roli třeba biologicky a sociálně podmíněné genderové odlišnosti mezi chlapci a dívkami? Třeba že děvčata jsou i v tom věku (a v této době) stále ještě nějak pečlivější a svědomitější? Že se třeba lépe připraví na pololetní písemku v sedmé třídě, ale po dvou letech v nich zůstane totéž, co v chlapcích?

Mimochodem, ten posun 0.6 klasifikačního stupně je stejný pro celé výsledkové spektrum? Nebo jen výzkum srovnal agregované výsledky chlapců a dívek s jejich známkami? Pak radši ani nebudu psát, co si o takovém výzkumu myslím, protože smazaný bude asi můj následující komentář...

PS: Bylo by fajn, kdyby si novináři přestali brát do huby pravděpodobnost... Třeba pak bude i obsah novin méně pravdě-podobný a více pravdivý.

Jiri Janecek řekl(a)...
31. ledna 2018 10:03  

"Souhrnné slovní hodnocení za delší časový úsek dokáže mnohem lépe než známka popsat, jak na tom žák je, a co by měl udělat, aby se zlepšil, nebo si dobré výsledky udržel."

Kolik toho Andrys slovně ohodnotil, než se přes partajní knížku vyhoupnul do křesla náměstka?

A jak by to pak Munich a spol. evaluovali?

Michal Komárek řekl(a)...
31. ledna 2018 10:14  

A jak Vy hodnotíte svůj výpad, pane Janečku? Jako argument proti "souhrnnému slovnímu hodnocení"? Hezký den!

tyrjir řekl(a)...
31. ledna 2018 14:49  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
31. ledna 2018 14:51  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Michal Komárek řekl(a)...
31. ledna 2018 15:03  

Pane Týři, tenhle žoviální humor na úrovni ZŠ vážně nemá diskuse na ČŠ zapotřebí... Hezký den!

Jiri Janecek řekl(a)...
31. ledna 2018 17:46  

Ne, je to výpad (pokud už teda máte potřebu označovat jiný názor hned takto negativně) proti (i) studii, která opomíjí základní příčinu těch pozorovaných jevů a (ii) výpad proti způsobu obsazení vedení ČŠI v roce 2012...

Argumentem proti souhrnému slovnímu hodnocení může být mimoděk třeba to, že vy - vysokoškolsky vzdělaný člověk - jste mé slovní hodnocení asi nepochopil. Co si teprv počne Tonda Hruška, nedoučený instalatér z naší vesnice, který si už teď může tak desetkrát do roka přečíst v ŽK zprávu, že jeho syn kouří po vyučování před školou, a přitom to nemá žádný efekt?

Michal Komárek řekl(a)...
31. ledna 2018 17:52  

Ne, pane Janečku, to argumentem není opravdu ani mimoděk. Podobně je hodně velká nadsázka označovat Váš předchozí příspěvek za "názor". Hezký večer!

Datel řekl(a)...
31. ledna 2018 18:15  

Komárku, Komárku na co si to tady hrajete? Zkuste nemazat, ale odpovědět. Děkuji

Radek Sárközi řekl(a)...
31. ledna 2018 20:07  

Slovní hodnocení může být napsáno dobře i špatně - dobré slovní hodnocení pomůže více než klasifikace, ale špatné naopak mnohem více uškodí...

tyrjir řekl(a)...
31. ledna 2018 20:49  

Myslíte, pane Komárku, že humor nékterých médií ve věcech školství mají učitelé a veřejnost zapotřebí a že ho nelze strany oplácet? V kontextu s obsahem nadepsaného článku a komentářů k němu i já pomalu začínám některých novinářských Pepíčků litovat. Problém, kterého se článek dotýká není dokladem systémové nevhodnosti známkování. Nikomu totiž není bráněno známky doprovázet slovním hodnocením, což i většina učitelů ve větší či menší míře dělá. Ten problém je jinde. Především v ostudně slabém rozpočtovém financování školství, které vede ke znechucení učitelů, k feminizaci školství atd. Jestli si někdo myslí, že hladovou kozu českého škoství donutí ještě víc administrativně tancovat po dvoře, je na omylu. Doplatí na to jen kvalita vlastního vzdělávání.
J.Týř

tyrjir řekl(a)...
31. ledna 2018 20:52  

Pane Komárku, to je hezké, že tu zveřejňujete humorné články z iDnes. Nezapomínejte ale, prosím na slovutné Hospodářské noviny. Tamní školský humor má taky šťávu.

Petr Pelikán řekl(a)...
31. ledna 2018 21:17  

Ony ty holky jsou mnohem poctivější na zápis, úpravu, tím dochází k méně omylům na úrovni řešení, dokáží i mnohem slušněji komunikovat a diskutovat. Neplatí to samozřejmě absolutně, ale významný vliv to má.
Je to velice přirozené a až budete mít chvilku, navrhuji napsat studii o účinnosti mříží. Prý jsou ve věznicích výhradně proto, aby vězni neutíkali.
Ale nevím. Školy mám, ale nevím...

m vanek řekl(a)...
2. února 2018 17:17  

Pokud prováděli výzkum na druhém stupni, tak tam je i jiný nástup puberty a hormonálních bouří. Těch vlivů je tolik, že takový výzkum sice něco naměřil, ale o příčinách nemůže tímto způsobem ani seriozně spekulovat.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.