Středoškolský učitel Václav Týml: Mladí lidé jsou dnes hrdější, svobodnější, samostatnější. A méně zvladatelní

Václav Týml učí cizí jazyky na Gymnáziu J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích od roku 1980. Může tak porovnávat přístup studentů po čtyři dekády, vzpomínat na minulý režim i hodnotit současný stav českého školství. Rozhovor s Václavem Týmlem přináší iDNES.cz.


V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Vy umíte jazyků hned několik. Proč se máme učit cizí řeči?

Dnes máme překladače a žáci s nimi pracují, s čímž je těžké bojovat. Máme také elektronické slovníky nebo přístroje, do kterých můžete říct větu česky a ony vám ji přeloží. Já myslím, že s sebou jazyk přináší i nějakou kulturu, tradici a historii. Nejde jen o jednu větu a řazení slov. My Češi jsme součástí evropské civilizace a chceme se dozvědět o dalších národech. Když o nich něco zjistíme, zbavíme se předsudků a rozbouráme pískové hradbičky, které jsme si během totality nadělali.

Vnímají to takhle i studenti, nebo jim jde jen o dobré výsledky?

Učí se proto, aby dali dohromady větu a uspěli. Širší kulturní kontext moc nechápou a nahrává jim určitá přetechnizovanost a digitalizace doby, kdy se komunikační technologie stávají cílem, a ne prostředkem. Nyní u nás – na rozdíl od minulosti – hodně studují chlapci a ti tíhnou k přírodovědným předmětům a technice. Stačí jim angličtina a je pravda, že se s ní všude dorozumí. Jazyky ale tvoří nadstavbu, kterou bychom neměli opomíjet. Cizí jazyky se začal učit i Masaryk. Studoval němčinu, francouzštinu či ruštinu. Šel do světa s těmito znalostmi a svět mu rozuměl.

Učíte už čtyři desetiletí. Jak se za tu dobu změnil přístup žáků?

Kdybych ho měl srovnat s totalitou, tak je určitě nyní lepší. Tehdy byla cítit přetvářka mezi učitelem a žáky. Studenti si něco mysleli, v rodině něco sdíleli, ale když přišli do školy, tak si museli navléct masku. Kolikrát se za slušností a uhlazeností skrývalo úplně jiné jádro. Pro učitele to bylo výhodnější. Všichni stáli v pozoru a plnili pokyny. Vyučovalo se snadněji, žáci byli manipulovatelní, více záleželo na známkách. Po převratu v roce 1989 jsme se k sobě začali chovat jako lidé tak, jak to cítíme. Zmizela přetvářka, což je dobře. Někdy sice zmizela až příliš, protože je pravda, že dnešní žáci jsou často obhroublí, neslušní a nezdvořilí vůči učitelům. Jsou méně zvladatelní, ale jak říkám, určitě bychom se nikdo nechtěl vrátit do minulé doby. Mladí lidé jsou hrdější, svobodnější, samostatnější. Stali jsme se svobodnou společností se všemi klady i zápory.

A co byste popřál českému školství pro letošní rok?

Měli jsme mnoho ministrů, kteří ho chtěli strhnout nějakým směrem. Postavili si pomníček a pak přišel další. České školství by potřebovalo klidný a rozumný vývoj. Dál bych si přál, aby nás byrokracie zasahovala co nejméně. Mladí lidé jsou skvělí a vždy přinesou něco nového. Energii, chuť, nezklamanost. České školství se ubírá správným směrem a měli bychom v tom pokračovat bez výrazných zvratů.

Celý text naleznete zde