Irena Hošková: Umíme rozpoznat nadání u dětí?

středa 17. ledna 2018 ·

„Když rodiče přivádějí své dítě do školních lavic, přejí si, aby bylo spokojené, zdravé, aby jej škola bavila, rozvinula jeho zájmy a také dobře připravila pro budoucí život. Každé dítě ale potřebuje pro svůj osobní rozvoj trošku něco jiného, jinak nebo jindy. A tady začíná skutečné umění pedagoga - rozpoznat nadání dítěte, rozvíjet ho a všemi silami o něj pečovat, vytvářet podmínky pro jeho růst, měnit informaci ve znalost a znalost ve vědění a dělat to tak, aby dítě neztratilo radost z poznání a udrželo si dlouhodobý zájem, aby nepřišlo o nic ze své dětské tvořivosti a kreativity a aby mělo možnost v praxi uplatnit rozvinutý potenciál,“ píše Irena Hošková v lednovém čísle časopisu Řízení školy.


Irena Hošková (koronabrno.cz)
Hošková pokračuje:

Zdá se, že podpora nadání je přirozenou součástí pedagogické činnosti. Přesto tematická zpráva České školní inspekce Vzdělávání nadaných, talentovaných a mimořádně nadaných dětí a žáků z roku 2016 ve svých závěrech konstatuje: „Jak ukazují zjištění z inspekční činnosti, oblast podpory a vzdělávání nadaných, talentovaných a mimořádně nadaných dětí a žáků je ve školách stále v počátečním stádiu. Ve srovnání se vzděláváním dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je tato oblast v praxi škol méně akcentována a mnohem méně propracována. Toto obecné zjištění se týká různou měrou všech stupňů vzdělávání a všech aspektů vzdělávání nadaných, počínaje pojetím vzdělávání v koncepčních dokumentech škol a identifikací nadání přes organizační stránku (např. ustanovení funkce garanta/koordinátora péče o nadané) až po aplikaci účinné podpory. Zejména s ohledem na zavádění principů společného vzdělávání je proměna přístupu ke vzdělávání talentovaných, nadaných a mimořádně nadaných dětí, žáků a studentů nezbytná.“

Dokážeme nadání u dětí rozpoznat?

Jestli umíme dětský talent rozeznat, je poměrně složitá otázka, která se dotýká jak učitelů, tak rodičů, pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, speciálních pedagogů, trenérů a vedoucích volnočasových aktivit. Zcela zásadní je i šíře nadání - od uměleckého přes sportovní, manuální, kognitivní či sociální - a s ní i rozdílné možnosti identifikace.

U kognitivního nadání se v řadě případů domníváme, že nadání poznáme tak nějak intuitivně. Nezřídka býváme oběťmi mýtů; například zaměňujeme bezproblémového jedničkáře za nadaného (i když jím samozřejmě může být), zatímco nadání nerozpoznáme např. u velmi problémového „trojkaře“, u kterého je následně identifikováno až na základě problémového chování. O úrovni našeho aktuálního potenciálu často rozhoduje také vliv prostředí, rodiny a společnosti.

Měli bychom tedy vědět, co všechno máme sledovat, na co si dávat pozor, jak identifikaci podpořit vhodnými aktivitami, metodami či úlohami, případně kam se obrátit, pokud potřebujeme nadání identifikovat pomocí validních nástrojů či testů, kterými disponují např. pedagogicko-psychologické poradny. Zároveň i v této oblasti dochází s novými vědeckými poznatky ke změně pohledu na výsadní postavení např. IQ testu, jehož výsledky jsou jen jedním z atributů nadání, například vedle tvořivosti.

K rozpoznání nadání i jeho rozvoji tedy potřebujeme mít ucelené vědomosti, jež lze získat jen hlubokým studiem této problematiky. Tady se domnívám, že rezervy máme. Na otázku „Dokážeme už nadání u dětí rozpoznat?“ odpovídám „Ne vždy“, a to i přesto, že časné rozpoznání nadání, jeho rozvoj a podpora jsou z pohledu optimálního rozvoje dítěte zcela zásadní.

Tematická zpráva České školní inspekce Vzdělávání nadaných, talentovaných a mimořádně nadaných dětí a žáků z roku 2016 uvádí, že byl v poradnách diagnostikován jen zlomek, tj. 1 348, mimořádně nadaných žáků základních a středních škol (mateřské školy žádného diagnostikovaného mimořádně nadaného žáka nevykázaly). Ve stejném roce bylo přitom v populaci od 3 do 19 let celkem 1 736 321 osob. Z tohoto čísla jsou v průměru 2 % mimořádně nadaných a 15 % nadaných dětí, žáků. Průměrný stav by tedy odpovídal počtu 34 726 mimořádně nadaných a 260 448 nadaných dětí a žáků. Tento fakt samozřejmě neznamená, že bychom nadané či mimořádně nadané děti ve třídách neměli nebo že by všechny děti musely být diagnostikovány v pedagogickopsychologických poradnách. Zároveň ale musíme vědět, co nebo koho hledáme, abychom věděli, co nebo koho máme, a mohli jsme jeho potenciál cíleně rozvíjet.

Celý text je ke stažení zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.