Asistenti pedagoga handicapovaným žákům zůstanou. Ministerstvo ze škrtů vycouvalo

Až 20 tisícům dětí hrozilo, že přijdou o asistenty, kteří jim ve školách pomáhají s učením. Ministerstvo školství v září připravilo novelu, která je odebírala dětem s tělesným postižením, závažnými vadami řeči a specifickými poruchami učení. Po velké vlně kritiky ale svůj názor změnilo a zatím se rozhodlo je dětem ponechat. Upravenou vyhlášku schválenou vedením ministerstva školství mají Hospodářské noviny k dispozici. 

Učitelka Žaneta Odložilíková: Když se doslechnu, co o nás říkají někteří rodiče, je mi smutno

„ Neříkám, že je to lehké zaměstnání, ale je maximálně naplňující. Do školství člověk nepřichází ani zbohatnout, ani budovat velkou kariéru, ale může tvořit a rozvíjet sebe i své žáky, což mi dává ohromný smysl. Když se občas někde dočtu, jaké je o nás mínění ve společnosti, nebo se doslechnu, co o nás říkají někteří rodiče, je mi z toho smutno,“ říká češtinářka a dějepisářka z černošické základní školy Žaneta Odložilíková. Rozhovor je součástí seriálu MF DNES o učitelích pražských základních a středních škol.

Ředitelka liberecké poradny: „Agresivity je mezi dětmi stále víc“

Problémy s chováním, agresí nebo s učením, špatné známky anebo často jen přemrštěné nároky rodičů. Různé důvody přivedou ročně do Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci tisíce dětí. Poradna jim v krajském městě pomáhá už padesát let. Posledních šest ji vede Jana Hlavová. Podle ní někdy stačí klientům i jejich rodičům dodat sebevědomí, upravit denní režim nebo je podpořit ve výchově. „Jakmile rodiče přijmou své dítě takové, jaké je, pak má rodina většinou vyhráno,“ říká. Rozhovor přináší MF DNES.

Růžena Blažková: Ach, ta matematika 1

Mnoho VIP osob se ve sdělovacích prostředcích chlubí tím, že na matematiku „nebyli“ a že vyhledávali školy, kde bylo co nejméně matematiky, pokud možno, matematika vůbec nebyla. Už se nechlubí tím, že mají nedostatky také v mateřském jazyce, že nemají základní přehled např. o historii, geografii, biologii, hudbě či výtvarném umění. Co může způsobovat tento stav? Je jisté, že vyučovací předmět, který vyžaduje myšlení, je náročný a pro žáky těžký. Avšak každý člověk potřebuje matematiku na určité úrovni, ať v občanském životě, tak ve své profesi. Kdy nastává tzv. „zlom“ v úspěšnosti žáků v matematice a ke změně zájmu o matematiku?

Pražská radní pro školství: Házet všechno na inkluzi je argumentační faul, který zabraňuje řešení skutečných problémů

„Princip inkluze je správný. Tam, kde není nutné dítě umisťovat do speciální školy, by měla společnost – a teď hovořím i o škole, učitelích nebo spolužácích – učinit vše, aby byla dítěti dána možnost vzdělávat se, poměřovat a vyrůstat s vrstevníky. Obrovské množství dětí by bez začlenění za těch dvanáct let, po které inkluze běží, nikdy nenalezlo zaměstnání, nikdy by se nezačlenily do společnosti. To úsilí by místo učitelů nesli sociální pracovníci a peníze by se vydaly na sociální dávky. Inkluze má své komplikace, ale s těmi je zapotřebí bojovat jinak než plošným odmítnutím,“ říká v rozhovoru pro MF DNES radní pro školství Irena Ropková (ČSSD). Reaguje tak na novou vlnu kritiky inkluze na pražských školách, kterou považuje za „argumentační faul“.

Stanislav Štech: Nechali jsme kázat bludy proti inkluzi

„V roce 2013 bylo jasně pro inkluzi 65 procent lidí, proti bylo jen zhruba 20 procent, v roce 2016 bylo naopak proti inkluzi 60 procent lidí. Nálada se totálně převrátila. Jde o to vyhodnotit, co se stalo, do jaké míry je to dané tím, že jsme udělali chyby, či jakou roli v tom hrála masivní dezinformační kampaň,“ říká končící ministr školství Stanislav Štech v rozhovoru pro Respekt.cz.

Jana Karvaiová: Chceme nebo nechceme opravdovou inkluzi?

Poslední týden jsme si mohli přečíst v médiích i na stránkách MŠMT analýzu prvního roku implementace inkluzivního vzdělání i vyjádření k údajné analýze od pana ministra. To, co jsem si přečetla na stránkách ministerstva určitě analýza nebyla. Nebo možná že byla, ale já bych to nazvala analýzou statisticky vykázaných dat ve výkazech. Rozhodně bych to nenazvala analýzou prvního roku implementace. Z prostého důvodu. Statistická data nám neříkají skoro nic. Jsou to čísla, kolik žáků či studentů se kde vzdělávalo. Nic to ovšem neříká o kvalitě takového vzdělávání. O příčinách, proč kteří žáci jsou nebo nejsou v běžných školách. A to považuji za důležitější informaci, než záplavu čísel.

Učitel musí umět rozlišit nevychovanost od problému typu ADHD

„Co se ADHD týče, podle mých zkušeností je absolutní většina dětí v běžných základních školách - a je to tak dobře. Viděl jsem nemálo dětí, které se na konci povinné školní docházky výrazně zlepšily, co se symptomů nepozornosti a hyperaktivity týče, a byla za tím skvělá práce jejich učitelů, rodičů i jich samých. Zvládnout to určitě jde, prvním předpokladem je chtít, druhým pak, aby rodiče a škola spolupracovali,“ říká v rozhovoru pro Respekt.cz dětský psycholog Martin Hofman. Rozhovor se vrací k tématu, které otevřel článek „Jak zkrotit zlobivé děti“ v aktuálním vydání týdeníku Respekt.

Český rozhlas: Děti s volnou výchovou zažívají dva nejhorší lidské pocity. Nejistotu a bezmoc

Žádné dítě se nenarodí jako nevychovaný člověk, říká pelhřimovský etoped, přední český odborník na poruchy chování Zdeněk Martínek. „Hlavní úlohou výchovy je to, aby z dítěte vyrostl normálně fungující jedinec. Pokud má nějakou specifickou poruchu, což je například ADHD, vyskytuje se u pěti procent dětí, za to rodiče opravdu nemohou. Větší procento je těch nespecifických poruch. Opoziční vzdor, krádeže, záškoláctví, každá závislost. Tyto poruchy vznikají z 99 % nesprávnou výchovou rodičů,“ upozornil v Dobrém dopolední Tamary Peckové Zdeněk Martínek.

Přečtěte si: Poruchy učení chtějí odborníci odhalovat už v mateřských školách

Dyslexie, dysgrafie nebo dyskalkulie. To jsou specifické poruchy učení, které se objevují u dětí stále častěji. Podle některých odhadů potřebuje alespoň částečnou pomoc až pětina školáků. Skupina odborníků teď navrhuje, aby se poruchy učení odhalovaly už v mateřských školkách.