Petr Honzejk: Prezidentské volby jako zpráva o stavu společnosti

„Zemana volilo v prvním kole skoro dva miliony lidí, což znamená, že nejméně tolik je Čechů, kterým se hrubě nelíbí směr, jímž naše země od roku 1989 jde… Když se podíváte na mapu volebních výsledků, je zřejmé, že nejsilnější je Zeman v pohraničí − na Ústecku a v Moravskoslezském kraji. Bývalé Sudety jsou stále regionem chudoby. Celá země má vůči pohraničí obrovský dluh. Ekologický, sociální, vzdělanostní, kulturní. Všechny programy podpory, které se s velkou pompou vyhlašovaly, se ukázaly jako nedostatečné. Pohraničí je stále, nadneseně řečeno, jednou velkou vyloučenou lokalitou, samo si nepomůže. A proto hledá alespoň symbolické zastání.,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Petr Honzejk (twitter.com)

Honzejk mimo jiné píše:

Zemana podle sociologických průzkumů volí převážně méně vzdělaní, méně vydělávající a starší lidé. Lidé, kterým se tolik nedaří a mají často pocit, že k nim byl vývoj po roce 1989 nespravedlivý. Zbytek společnosti je − v jejich vnímání − odstrčil na okraj a oni mohou úspěch Česka sledovat jen zpovzdálí. Takže když je příležitost, mají plné právo se hlasitě ozvat a také to dělají. Řekněme, že tenhle pocit marginalizace není jen problém těch, kteří ho zakoušejí, jak si občas namlouvají skalní liberálové. Pokud je nespokojených tolik, kolik jich je, jde o problém celé společnosti, která zjevně udělala něco špatně…

Lze zformulovat tezi, že volba Miloše Zemana je ze všeho nejvíc sociální protest. Je to samozřejmě paradoxní, protože Zeman je od roku 1989 součástí právě tohoto systému, proti kterému se nespokojení lidé vymezují. A reálně pro lidi v problémech nedělá takřka nic. Proti extenzivním exekucím například nic zásadního neřekl. Jenže důležitější je symbolika − Zeman dokáže artikulovat obavy lidí, kteří se cítí být na okraji, a nabízí jim náhradní terče pro vybití frustrací.

Michel Houellebecq v románu "Podvolení" píše, že existuje velká skupina lidí, kteří mají pocit, že jim současný systém nic nepřináší, a tak by jim nevadilo, kdyby přestal existovat a byl nahrazen něčím jiným.

V našem případě by to mohlo znamenat, že přestaneme patřit na Západ, že zmizí systém liberální demokracie zakládající si na právech menšin a tak dále. Pokud nechceme, aby se to stalo, je nutno přemýšlet o podstatě problému, ve kterém se nachází česká společnost.

Primární příčinou trablů opravdu není Zeman. Ten je, při vší úctě, jen jejich symptomem a zároveň mocenským beneficientem. Příčina je spíše v tom, že naše společnost nebyla dostatečně fér ke všem svým členům. Měli bychom pracovat na tom, aby se to změnilo. A to skutečně − nejen v hezky vypadajících, ale vágních heslech, která bývají rychle opouštěna. Proč? Protože tam, kde existuje férovost, má destruktivní populismus a rozeštvávání lidí obecně menší šanci na úspěch.

Celý text naleznete zde