Vojtěch Berger: Dobrá škola se dá vybudovat za pět let, Česko ale musí konečně začít. Co zachrání naše vzdělávání?

úterý 2. ledna 2018 ·

"Česko má poslední šanci na reformy v oblasti vzdělávání, které mu umožní reagovat na globální výzvy. Posledních 17 let jsme doslova promarnili, upozorňuje studie Aspen Institute. Zvlášť zdůrazňuje, jak málo času se na středních školách věnuje mediální výchově. A že jsou na tom čeští učitelé platově skoro nejhůř ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)," píše Vojtěch Berger pro server HlídacíPes.org.


Migrace, hybridní konflikty i otevřené války, klimatické změny. Stěžejních procesů, které vyvolávají nepředvídatelné události, je ve světě řada. Státy na ně můžou buď pasivně reagovat, bránit se jim, nebo se naučit z nich těžit. Přesně to ale podle studie Česko v tuhle chvíli neumí. Do značné míry za to může zanedbané školství.

Česká republika se momentálně chlubí nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé EU. Jak křehké je to prvenství ale ukazuje následující tabulka (znázorňuje podíl pracovních míst, jejichž existenci může ohrozit pokračující automatizace výroby).



„Zaniklá pracovní místa nejsou nahrazována novými ve smyslu stejné či obdobné práce s drobnou obměnou kvalifikace, nýbrž vzniká práce diametrálně odlišná, co se předpokladů týká. Trend, který technologie zahájily, vyprazdňuje oblast středních kvalifikací, kdežto nově vzniklá pracovní místa vyžadují převážně vyšší kvalifikaci, v menším procentu (v některých odvětvích) také nižší,“ píše s odvoláním na statistiky OECD Aspen.

Právě na produkci středních kvalifikací je ale české školství dlouhodobě založeno, protože je výrazně vychýlené do odborné oblasti na úkor všeobecného vzdělávání, konstatuje Aspen.

„Vzdělávací systém historicky předpokládá, že většina lidí jej opustí po střední škole. Změny v ekonomice a na pracovním trhu ukazují, že bude třeba tuto strukturu výrazně změnit,“ dodává.

Selhání škol bude společnost bolet


To, do jaké školy rodiče děti pošlou, má taky přímý vliv na jejich pozdější chování coby voličů. Aspen argumentuje výsledky Studentských voleb pořádaných pravidelně společností Člověk v tísni. Ukazuje se v nich, že středoškoláci do velké míry volí podle svého socioekonomického statusu.

Zatímco podpora krajně populistického politického projektu SPD Tomia Okamury na gymnáziích byla minimální, na učilištích byla v roce 2017 tato strana druhá nejpreferovanější, a to hned za hnutím ANO Andreje Babiše.

Školy jsou přitom jediným místem, kde „dochází k intenzivní interakci mezi různými sociálními vrstvami, a měly by přirozeně být nositelem sociální koheze a její reprodukce,“ tvrdí studie.

Jinými slovy – už ve školách se určuje, jestli žáci později budou chápat důležitost společenské soudržnosti, a tím i ovládat schopnost definovat, co je pro společnost důležité – zdaleka ne jen ve vzdělávání, ale třeba i v energetice, zdravotnictví, dopravě a taky v demokratickém uspořádání státu.

Zároveň s tím se na středních školách věnuje jen minimální pozornost mediální výchově, v průměru jen čtyři vyučovací hodiny za celé středoškolské studium.

Aspen proto doporučuje zásadně posílit občanské vzdělávání. „Demokracie není samoudržitelná, a pokud převládne „alternativní“ vidění reality nad skutečností, stane se rázem velmi křehkou,“ stojí v dokumentu.



Dvacet let na změnu

Lepší školství, a tím i lepší společnost ale nemůže být zadarmo – týká se to hlavně platů učitelů. „ČR ostudně zanedbává vzdělávací systém, mezi vyspělými zeměmi OECD a EU je společně s Maďarskem a Slovenskem na konci pomyslného žebříčku v tom, kolik procent HDP do vzdělávání vkládá,“ píše Aspen.

Nutná je taky změna struktury vzdělávácího systému – aby lépe reagoval na zmíněnou polarizaci, kdy na jedné straně ekonomika nevyžaduje tolik středně kvalifikovaných, zato mnoho vysoce kvalifikovaných i mnoho nejméně kvalifikovaných pracovníků.

To všechno se neobejde bez odpolitizování ředitelských pozic na školách. Ředitel by měl být hlavně kvalitní pedagogický manažer. A měl by mít vyšší plat než dnes.

Dobrá škola se podle Aspenu pod dobrým ředitelem dá vybudovat za pět let a změny by se v systému pozitivně projevily za 20 let.

Text je výběrem ze studie zpracované pro výroční konferenci Aspen Institute Central Europe, jejíž byl HlídacíPes.org mediálním partnerem.aspennew

Psáno pro HhlídacíPes.org

5 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...
2. ledna 2018 12:53  

"To, do jaké školy rodiče děti pošlou, má taky přímý vliv na jejich pozdější chování coby voličů. Aspen argumentuje výsledky Studentských voleb pořádaných pravidelně společností Člověk v tísni. Ukazuje se v nich, že středoškoláci do velké míry volí podle svého socioekonomického statusu."

Jak se v tajných studentských volbách pozná, jak který student volil? Jak se pozná socioekonomický status? Nevolí - do velké míry - podle socioekonomického statusu i dospěláci?

Mně to celé připadá jako hromada nelogických kravin... Jako by Aspen bylo nové jméno Kartouze...

Hausenblas řekl(a)...
2. ledna 2018 20:54  

O pouhý odstavec dále je k nalezení celkem jasné, když jistě ne stoprocentně jednoznačné vysvětlení:
Zatímco podpora krajně populistického politického projektu SPD Tomia Okamury na gymnáziích byla minimální, na učilištích byla v roce 2017 tato strana druhá nejpreferovanější, a to hned za hnutím ANO Andreje Babiše.

Školy jsou přitom jediným místem, kde „dochází k intenzivní interakci mezi různými sociálními vrstvami, a měly by přirozeně být nositelem sociální koheze a její reprodukce,“ tvrdí studie.

Jinými slovy – už ve školách se určuje, jestli žáci později budou chápat důležitost společenské soudržnosti, a tím i ovládat schopnost definovat, co je pro společnost důležité – zdaleka ne jen ve vzdělávání, ale třeba i v energetice, zdravotnictví, dopravě a taky v demokratickém uspořádání státu.

krtek řekl(a)...
3. ledna 2018 5:29  

Při volební účasti 20 % (a to nadsazuji) je to jistě velmi přesvědčivé hledisko.

mirek vaněk řekl(a)...
3. ledna 2018 7:30  

Socioekonomický status se pozná snadno.
Jinak se staví k růstu HDP a k politickým prohlášením dítě z neúplné rodiny, které vychovává nezaměstnaný rodič žijící ze sociálních dávek na učilišti a jinak dítě dvou vysokoškoláků na gymnáziu či úspěšného podnikatele na soukromé škole.
Na to nejsou potřeba výzkumy.
Občanská výchova ve škole to nezachrání.

mirek vaněk řekl(a)...
3. ledna 2018 7:35  

Dobrá škola se možná dá vybudovat za 5 let, ale zachránit školství trvá dlouho. Když 20 let bylo české školství devastováno úsporami a reformami, tak zachránit je je úkol nesrovnatelně těžší a nákladnější. Postavit budovy, nakoupit pomůcky je snadné, ale sehnat schopné lidi a obnovit ztracenou důvěru bude mnohem těžší.
"Zázračné" reformy tomu nepomůžou.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.