Matematika děsí děti i rodiče. A cílem učitelů se stane proniknout do myslí zadavatelů testů z Cermatu

„Představme si takovou slovní úlohu: U podzimních státních maturit propadlo šedesát procent maturantů, kteří si matematiku vybrali jako volitelný předmět. Kolik procent maturantů propadne za čtyři roky, až bude maturita z matematiky povinná?,“ uvádí Barbora Cihelková v Lidových novinách reportáž o problémech výuky matematiky na našich školách.

Kvůli hlasům rozeslali agitační maily bývalým studentům. Ve volbách pohořeli, teď jim hrozí pokuta

Jedním z fenoménů letošních voleb bylo kroužkování, řada kandidátů se proto snažila přesvědčit voliče, aby jim dali preferenční hlas a oni se díky nim dostali do sněmovny i ze zadních míst. O tuto strategii se pokusil i lidovecký náměstek ministra školství Jaroslav Fidrmuc, který se jako trojka kandidátky KDU-ČSL na Olomoucku pokusil přeskočit tamní jedničku - ministra zemědělství Mariana Jurečku. Jako bývalý ředitel Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově stovkám bývalých absolventů poslal osobní dopis, aby jej volili. Nyní mu hrozí nemalá pokuta od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten už dostal podnět, ať jeho přešlap řeší. "Případ v tuto chvíli zkoumají naši odborníci," potvrdil mluvčí úřadu Vojtěch Marcín. Informuje Aktuálně.cz.

Ministerstvo školství učí zaměstnance o genderech, projekt stojí miliony

Děti si volí povolání pod vlivem genderových stereotypů. Stydí se přiznat, co by je bavilo, shodují se odborníci na problematiku genderu. I na to se bude soustředit nový projekt ministerstva školství, jehož cílem je ukotvit téma rovnosti pohlaví ve strukturách resortu. Projekt vyjde na sedm milionů korun. Informuje iDNES.cz.

Miliony Američanů neumějí číst a psát. Negramotnost ničí celé generace

Šestnáct milionů dospělých Američanů neumí číst ani psát. Negramotných je tak přes osm procent americké populace, což je víc než v kterékoliv jiné rozvinuté zemi na světě. Podle dalších zdrojů může být mezi americkými občany dokonce až 32 milionů analfabetů. Reportáž na základě zahraničních zdrojů přináší iDNES.cz.

„Příští stanice Bergen-Belsen“: V Německu se přou kvůli pojmenování vlaku po Anně Frankové

Vlna kritiky se snesla na německého železničního dopravce Deutsche Bahn (DB) kvůli úmyslu pojmenovat jeden ze svých vlaků po židovské dívce Anně Frankové. Za nevkusný úmysl považují hlavně proto, že právě ve vlacích deportovali nacisté na smrt miliony Židů včetně samotné Frankové. Rezervovaný postoj k nápadu zaujala i nadace, která spravuje odkaz Anny Frankové, asi nejznámější oběti masového vraždění Židů během druhé světové války. Informuje ČTK.

On-line seminář 2. listopadu: Badatelsky orientovaná výuka

Lektor Ing. Martin Kříž téměř před dvěma lety předložil svou představu vzdělávání v zahradě napříč předměty. Jaká bude jeho koncepce badatelsky orientované výuky? Badatelsky orientované učení je metoda, která jde napříč předměty a pokud je správně vedená, posiluje kompetence k učení. V otevřeném bádání se učitel stává průvodcem a žák badatelem, stanovuje otázku, řeší hypotézu, zkoumá, pracuje v týmu, své výsledky prezentuje a obhajuje. Jak bádat otevřeně a venku v zahradě, v lese, na louce, to účastníkům přiblíží následující webinář.

Babišova „hrozba Klausem“: Hledám experta na školství. Značka: Rychle

„Potřebujeme zrychlit, potřebujeme rychle vládu. Měli bychom zkusit postavit vládu do Vánoc. Potřebujeme, aby lidé viděli, že skončily volby, že se nebudeme hádat a že budeme spolupracovat. Proto říkám, že přijdu s návrhem menšinové vlády. Hledám experta na průmysl a obchod, školství a obranu,“ píše Andrej Babiš na svém profilu na Facebooku.

Petr Honzejk: Zemanův ceremoniální kameňák

„Třeba „novinář a pedagog“ Petr Žantovský vede v Parlamentních listech soukromý džihád proti České televizi, historik Vlastimil Vondruška věští ve svých textech blížící se zánik Západu prostřednictvím muslimských hord… no a Jaromír Nohavica, jistě skvělý písničkář, doplňuje Zemanovu skvadru především coby fanoušek islamobijce Tomia Okamury,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách v komentáři k včerejšímu udělování státních vyznamenání.

Karel Lippmann: Žárlivá ostraha Robbe-Grilletovy žaluzie (O „roztříštěné skutečnosti“ a těch, kteří ji střeží jako „obsah výuky“)

„Takto roztříštěná skutečnost nedovolí cokoli prožívat, dokonce ani tak silnou emoci, jakou je žárlivost. Tohle je důsledkem moderně se tvářícího lidského poznání, které se všechno přírodní i lidské snaží uchopit pomocí jediné, jistou pravdu a duševní klid údajně poskytující metody… Zajímá nás ještě vůbec, jaké to může mít důsledky?,“ píše Karel Lippmann v úvaze o "roztříštění světa", experimentálním románu a neschopnosti prožívat.

Děkan pedagogické fakulty: Student má u státnic předvést, že umí učit. Ne jen odpovídat na otázky

„Víme moc dobře, že nestačí obor znát, ale také je potřeba ho umět učit a to jsou dvě rozdílné věci. Zjišťujeme, že univerzitní základ, který tady máme, strukturou a tématy odpovídá 90. letům. Tenkrát to byl velice dobrý záměr, že budoucí učitel se má vzdělat ve všech oblastech společenských věd, jako jsou třeba základy filozofie, ale čas pokročil. Situace ve školách je jiná, učitel se potřebuje daleko více věnovat problémům, které souvisejí s výukou,“ říká děkan Pedagogické fakulty UK Michal Nedělka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zažít gympl jinak. Reportáž o alternativní třídě na gymnáziu Na Zatlance

Cílem projektu je nabídnout alternativní gymnázium dětem, které jsou chytré a chtějí se toho hodně dozvědět, ale prioritou pro ně není získat maximum encyklopedických znalostí, nýbrž naučit se diskutovat, kriticky myslet, spoustu věcí si reálně vyzkoušet a dostat prostor rozvíjet se v tom, v čem jsou dobré. Alt je svým způsobem experiment. Jistě, v Česku existují soukromé střední školy, kde se učí jinak, než bývá zvykem. Obvykle se tam ale platí vysoké školné. Ještě nikdy se podobná třída neotevřela na běžné veřejné střední škole, zdarma, navíc vedle tříd, kde standardně zvoní a studenti se připravují na jednotlivé předměty. Reportáž o alternativní třídě na pražském gymnáziu Na Zatlance přinášejí Hospodářské noviny.

Na jednu učitelku mateřinky by mělo být pět až sedm dětí, míní pedagog

Málokterý vysokoškolský pedagog má tak blízko k učitelkám mateřských škol jako Marek Herman z Univerzity Palackého v Olomouci. Každý týden je potkává na svých seminářích. I proto je z 11 tisíc podpisů pod jeho peticí proti novele školského zákona, která ukládá mateřským školám povinnost přijímat od roku 2020 děti už od dvou let, trochu rozpačitý. „Když to srovnám s jinými peticemi, měl bych se radovat. Ale učitelek v mateřských školách je zhruba 30 tisíc. Potkávám se s nimi pravidelně a jejich hlas se mi zdál strašně silný a jednotný. Proto mě trochu zklamalo, že se to neodrazilo ve vyšším počtu podpisů,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Slovo „učňák“ je skoro hanlivé. Když se nezmění názor rodičů a žáků, řemeslníci nebudou

Čas nejistoty, boje o každého žáka, celkového podfinancování. Tak hovoří o současném českém učňovském školství Jiří Doležal, zástupce ředitele pro praktické vyučování na středním odborném učilišti Dačicích. Rozhovor přináší Český rozhlas.

Méně pravěku, více normalizace. Půlrok na moderní dějiny ve škole nestačí

V osnovách dějepisu na základních školách i na gymnáziích je vše. Od mamutů po první desetiletí dvacátého prvního století. O rozdělení Československa, válce ve Vietnamu nebo reformách v Sovětském svazu se ale někteří žáci nemusejí dozvědět. Zpravidla se učí chronologicky od pravěku k novověku a na moderní dějiny zbývá, pokud vůbec, půlrok. „Přestože hlavní cíl dějepisu je zaměřit se na dějiny dvacátého a dvacátého prvního století, prostor pro ně v hodinách není dostatečný,“ uvedla pro Echo24 učitelka druhého stupně základní školy Václava Korcová.

Chybí školní inspektoři. Jako ředitelé škol si vydělají i o 15 tisíc víc

Nejen učitelé se špatně shánějí, aktuálně chybí přes dvě desítky inspektorů. Důvodem je i to, že ředitelé škol, z jejichž řad se inspektoři obvykle rekrutují, berou o 10 až 15 tisíc korun víc. „Úkoly plníme, ale mnohdy narážíme na limity,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Jedna EU, jedny mzdy. Pokuta za porušení pravidla hrozí i učitelům na výletě

České firmy i státní instituce, které posílají zaměstnance pracovně do zahraničí, se mohou dostat do problémů s tamějšími zákony. Hrozí jim až likvidační pokuty. A to v případě, že nesplní podmínky dané země. Tou je i dodržení minimální mzdy. Bohaté země si chrání trh přísnými zákony na jejichž neznalost mohou tvrdě doplatit podnikatelé i učitelky doprovázející žáky. Informuje iDNES.cz.

Ministr Štech k analýze společného vzdělávání: První rok společného vzdělávání v řeči faktů, aneb skutečnost a mýty

Novela školského zákona dala od 1. 9. 2016 možnost vzdělávat v běžných školách ve větší míře než dříve společně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáky bez znevýhodnění. Tento další krok[1] k inkluzivnímu vzdělávání ministerstvo v první etapě vyhodnotilo na základě dat, které mělo k dispozici k 31. 3. 2017, s výjimkou finanční náročnosti, kde byla použita data za měsíc září a říjen 2017[2]. Po řadě alarmistických otevřených dopisů a stanovisek Asociace speciálních pedagogů o „likvidaci speciálního školství, zejména pak bývalých ZŠ praktických“, nepravdivých výkřiků politiků o „povinné, plošné a škodlivé inkluzi“ je dobré se podívat na fakta. Jaká jsou první nejzajímavější fakta z Analýzy společného vzdělávání?

Vsetínská škola Integra slaví 25 let. Dokazuje, že inkluze může fungovat

„Argumenty odpůrců povinné inkluze jsou vesměs oprávněné a logické. Je totiž otázka, jak to ve školách organizovat. Není možné spojit v jedné třídě celou škálu poruch a diagnóz. Kolektiv žáků i učitelé mají své limity a z toho se musí vycházet,“ říká Libor Podešva, ředitel Základní školy Integra ve Vsetíně v reportáži iDNES.cz. „Nicméně pro osobnostní rozvoj dětí je to správný směr, což by mělo být hlavní,“ dodává.

Tomáš Čížik: Neučíme naši mladou generaci, jak lehké je zmanipulovat informace

Vypadalo to jako další důkaz rostoucího vlivu jednoho z nejprominentnějších ultrapravicových politiků na Slovensku, když vyšly nedávno výsledky průzkumu veřejného mínění, podle něhož tento politik zvítězí začátkem příštího měsíce v komunálních volbách, píše na serveru Coda Story Michael Colborne. Průzkum provedla firma jménem VISIT BB a široce ho sdíleli stoupenci Mariána Kotleby a jeho Ľudovej strany Naše Slovensko poté, co ho jako první zveřejnil populární konzervativní server Hlavné správy. Avšak Hlavné správy to nejdůležitější vynechaly. Ani firma VISIT BB, ani její průzkum veřejného mínění neexistují. Informují Britské listy.

Jana Zapletalová reaguje na otevřený dopis: Nevtahujme, prosím politikaření do péče o děti

Vážená paní náměstkyně, protože dopis o společném vzdělávání mi nebyl doručen, ale objevil se na sociálních sítích, reaguji obdobně. Důvodem mé reakce je sdělení, které ve svém dopisu uvádíte na moji adresu. Dovolím si tedy odpovědět. (O reakci požádala Janu Zapletalovou Česká škola)

Otevřený dopis náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje ministrovi školství k financování společného vzdělávání

„Skutečně situace, kdy MŠMT prosadilo společné vzdělávání za každou cenu a nedokázalo spočítat reálné náklady, povede k tomu, že na to opět doplatí ti nejpotřebnější? Je opravdu možné, aby v právním státě ústřední orgán, v tomto případě MŠMT porušoval zákon, který si sám vytvořil a současně k tomu nutil i krajské úřady, potažmo ředitele škol a školská poradenská zařízení? Bude MŠMT nastalou situaci samo vysvětlovat rodičům postižených žáků anebo tuto zodpovědnost opět přenese na někoho jiného?,“ můžeme číst v otevřeném dopise náměstkyně hejtmana a vedoucí odboru školství. Autorky také přímo obviňují Janu Zapletalovou z NÚV: „Vedoucí školských poradenských zařízení jsou ze strany NÚV, konkrétně PhDr. Zapletalové varováni, a to velmi důrazně, aby nedoporučovali podpůrná opatření žákům, kteří se vzdělávají ve školách a třídách zřízených dle § 16, odst. 9. Opravdu mají postupovat protizákonně?“ Přinášíme celý text dopisu a následně také reakci Jany Zapletalové.

Stanislav Štech: Kolik bude stát inkluze příští rok, si zatím netroufám odhadnout

Kolik bude stát inkluze příští rok „si zatím netroufám odhadnout. Mimo jiné kvůli speciálním školám, které čerpají na podpůrná opatření takový objem prostředků, se kterým nikdo nepočítal,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ministr školství Stanislav Štech.

Na inkluzi šly v minulém roce dvě miliardy, ukazuje analýza ministerstva

Dvě miliardy korun na podporu inkludovaných dětí dostaly školy v minulém roce. Nejvíce zaplatily za platy pedagogických asistentů nebo učitelů, kteří doučovali slabé žáky, na nákup pomůcek utratily školy čtyři procenta z celkové částky. Uvádí to analýza prvního roku inkluze, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Informuje MF DNES.

Průzkum: Většina lidí je pro povinný rok školky a proti inkluzi

Nová opatření týkající se předškolní výchovy mají podporu veřejnosti, téměř 70 procent dotázaných je pro povinný poslední rok mateřské školy. Spíše nesouhlas naopak budí maturita z matematiky a inkluze dětí se speciálními potřebami do běžných ZŠ. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který zjišťoval zejména postoje obyvatel k novele školského zákona. Informují Novinky.cz.

Ministr Štech: Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců mohou řešit umístěnky a firemní smlouvy

„Neplatí to, co se obecně tvrdí, totiž že máme příliš mnoho absolventů společenskovědních oborů. Ti naopak nacházejí uplatnění velmi snadno, míra nezaměstnanosti je u nich překvapivě nejnižší. Otázka ale zní, zda má stát nějak reagovat na výkyvy poptávky, neboť se ukazuje, že trh nevyřeší všechno. Podle mě plánovat nemůže, ale predikovat musí. Například už dnes víme, že v letech 2020 až 2024 nebudeme mít 100 ani 80 tisíc maturantů, ale sotva šedesát. S tím musíme pracovat,“ říká ministr školství Stanislav Štech v rozhovoru pro Deník.cz. Rozhovor navazuje na konferenci o budoucnosti technického vzdělávání, kde opět silně zněly hlasy, že zaměstnavatelé jsou nespokojeni s tím, v jakém množství a kvalitě střední a vysoké školy vychovávají své žáky. Notoricky chybějícími profesemi jsou strojaři, IT specialisté, učitelé matematiky, fyziky a chemie.

Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová: Snažíme se přehradit příkop mezi ministerstvem a učiteli

„Náš záměr již od začátku byl jednoduchý a možná i trochu naivní. Chtěli bychom založit otevřený informační kanál mezi ministerstvem a učiteli, který by fungoval bez ohledu na to, kdo je ministrem nebo jaké je volební období. Dle slov pana ministra by to bylo možné, kdyby se tento dialog stal agendou některého z odborů, nevím ale, jestli k něčemu takovému opravdu dojde. Myslím, že pan ministr Štech by byl pro, nejsem si ale jistá, jestli a jak se to podaří ustanovit i pro nastupující ministry nebo ministryně školství. Budeme o to ale případně usilovat i s novým ministrem školství,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová v rozhovoru pro časopis Perpetuum.

Ministr ocenil studenty ČVUT za vynález glukometru

Ministr školství Stanislav Štech včera přijal studenta ČVUT Marka Nováka, který spolu se svými spolužáky Barborou Suchanovou a Tomášem Pikousem vynalezl glukometr velikosti kreditní karty, který měří hladinu cukru v krvi. Se svým přístrojem X.GLU určeným k léčbě dětské cukrovky studenti uspěli ve Spojených státech v prestižní soutěži Imagine Cup.

Napsal, že vystřílí celou školu. Od soudu student odešel s podmínkou

Student ostravské střední školy na sociální síti vyhrožoval, že celou školu vystřílí. Připojil také video, jak manipuluje s pistolí. V úterý dostal u Okresního soudu v Ostravě za vyhrožování roční vězení podmíněně odložené na dvě léta. Informuje iDNES.cz.

Rozhovor se Stanislavem Štechem: Speciální školství žije, inkluze ho nezlikvidovala

„Roční zkušenosti říkají, že je tomu skoro naopak. Speciální školství nebylo postiženo žádnými masovými odchody. Výkyvy nevylučuji, ale k těm by došlo tak jako tak, neboť někteří rodiče chtějí za každou cenu, aby se jejich děti zařadily do hlavního vzdělávacího proudu. Jinak ale nemůžeme ani zdaleka mluvit o nějakém odumírání dřívějších škol praktických, kde se vzdělávají děti s lehkým mentálním postižením, a už vůbec ne škol, jež navštěvují děti se zbytky zraku či sluchu,“ říká o zkušenost s inkluzí ministr školství Stanislav Štech v rozhovoru pro Deník.cz.

Eva Opravilová: Za nebezpečné považuji, jak na děti dnes pořád tlačíme. Chceme po nich výkon, výsledek

„Každý chce dát svému dítěti to nejlepší, ale ta představa se týká spíše vzdělání, úspěchu, společenské prestiže, a ne že necháme dítě dělat to, co ho činí skutečně šťastným a co mu přináší skutečné hodnoty. K tomu mu nedopřáváme dost prostoru. I kroužky jsou volbou rodiče. Když se pro něco rozhodne dítě, bývá to proto, že tam chodí kamarád, ne že by dítě nutně cítilo potřebu někam chodit. Dětem bychom měli spíše dopřát více příležitostí k tomu, aby přirozeně a samostatně jednaly. Ne aby pořád plnily naše představy, ušlechtilé úmysly a sny, které jsou mnohdy nereálné a působí spíš opačně,“ říká předsedkyně Asociace předškolního vzdělávání Eva Opravilová v rozhovoru pro časopis Vlasta.

Až třetina gymnázií se podle vedení Jihomoravského kraje zapojí do projektu alternativního vzdělávání.

Místo pouhého biflování z knížek vyhledávání informací na internetu v souvislostech. Konec opisování z tabule do sešitu, ale častější studium v terénu a práce v týmu na konkrétním projektu, jejž pak studenti odprezentují ostatním. Více vlastních zkušeností, které je přimějí poznávat učební látku díky zážitkům s ní spojeným. Nejen tyto alternativní způsoby výuky chce hejtmanství dostat do svých středních škol. Jižní Morava se tak stane prvním krajem, který tyto inovativní způsoby výuky zavede systémově. Informuje MF DNES.

Učitelce dala facku, teď hrozí peticí

Jihlavská základní škola Jungmannova nezažívá momentálně nejklidnější období. Vzdělávací zařízení, které se specializuje na práci s dětmi ze sociálně slabších rodin, řeší zářijový incident, při němž matka jednoho z žáků dala na chodbě facku učitelce. O případu počátkem tohoto týdne informovala policie, která ho prošetřuje. Maminka, jež měla učitelku napadnout, se redakci MF DNES sama přihlásila. „Škola i policie mě očerňují. Všechno bylo jinak,“ vykládala do telefonu.

Začíná projekt modernizace odborného vzdělávání, dotkne se 42% žáků ve středním odborném vzdělávání

Vybraných 77 škol inovuje své školní vzdělávací programy. Připraví také vzorové vzdělávací moduly z celkem 37 oborů vzdělání, které budou moci využívat i ostatní školy. Inovace mají za cíl zvýšit kvalitu odborného vzdělávání a zlepšit uplatnění absolventů na trhu práce.

Jana Straková: Dějepis je možno učit i jinak (K diskusi o výuce dějepisu na České škole na téma „Je dějepis všude stejný?“)

„Výuce dějepisu na našich školách je často vytýkána přemíra dat a osobností, které musí žáci obsáhnout mnohdy bez hlubšího porozumění historickým zákonitostem. Na příkladu anglického Národního kurikula, které je obdobou našeho Rámcového vzdělávacího programu, se můžeme přesvědčit, že k výuce dějepisu je možno přistupovat i jinak. Zamyslete se s námi nad přednostmi a nedostatky anglického přístupu. Jak by se Vám líbila jeho aplikace na našich školách?,“ psala Jana Straková v časopise Moderní vyučování v roce 2002. Její text je aktuální nejenom vzhledem k připravované revizi RVP, ale především také k pokračující diskusi o tom, jak dějepis učit. Se souhlasem autorky přinášíme celý text.

O školní obědy se hlásí další děti z rodin, které mají nouzi

Desítky dalších dětí se v karlovarském regionu zapojily do ministerského programu Obědy do škol. Ten už několik let pomáhá českým žákům, jejichž rodiče nemají na obědy ve školních jídelnách peníze. V Karlovarském kraji je letos spuštěný vůbec poprvé a původní zájem jeho vedení zklamal. Teď už je ale o něco spokojenější. Informuje MF DNES.

Dánsko vyhlásilo boj proti tahákům na laptopech. Bude je kontrolovat jako američtí imigrační úředníci

Dánské ministerstvo školství připravuje novou legislativu, která by umožnila školám podobnou hloubkovou kontrolu, jakou má k dispozici třeba americký imigrační úředník. Student, který by chtěl u zkoušek použít laptop, bude muset počítat s tím, že do něj může škola nahlédnout. A to opravdu důkladně: tedy na jeho webovou historii, na sociální sítě a samozřejmě na obsah samotného disku. Informuje server zive.cz.

On-line seminář: Genderová rovnost – tipy pro obsah a metody výuky na ZŠ

Webinář je zaměřen na rovnost žen a mužů jako jeden ze základních principů školní výuky. České základní i střední školy jsou koedukované, a proto by v nich měly být zohledněny zkušenosti dívek a chlapců. Hned v úvodu kladou lektoři otázku: Jak s genderovými stereotypy pracovat v hodinách výchovy k občanství?

Soutěžní a vzdělávací projekt pro středoškoláky: Municipalita

„Soutěžní projekt Municipalita je prvním dílčím projektem Akademie Mladých občanů (AMOB), který se zaměřuje na komunální politiku a dění ve městech. Letošní ročník pořádáme ve spolupráci s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně a také letos pro účastníky připravujeme diskuse s odborníky, tématické workshopy, návštěvy zajímavých míst a institucí a na závěr simulaci městského zastupitelstva,“ uvádějí organizátoři projektu.

Průzkum: Češi jsou k úrovni vzdělávání stále kritičtější

Názor veřejnosti na úroveň tuzemského vzdělávání byl v uplynulém roce opět kritičtější. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejhůře dopadla učiliště, u nichž hodnotí vzdělávání jako dobré méně než polovina Čechů. Nejlépe jsou i navzdory poklesu hodnocení vnímána gymnázia. Informuje ČTK.

Volby a školství: Vondrák ministerstvo školství nechce, Okamura by ho bral. Zůstane Klaus mladší v opozici?

Už před volbami se jako o možném kandidátovi na post ministra školství mluvilo o hejtmanovi a bývalém rektorovi Vysoké školy báňské Ivu Vondrákovi (ANO). V rozhovoru pro MF DNES Vondrák tuto možnost nevylučuje, ale opakuje, že přednost by dal setrvání na pozici hejtmana. A že ministerstvo školství by spíše mohl dostat budoucí koaliční partner vítězného hnutí ANO. O resort by pro svoje hnutí měl zájem Tomio Okamura. Kandidát na ministra školství za ODS Václav Klaus mladší zdůrazňuje, že ODS do vlády s ANO nepůjde. Názory uvnitř ODS nicméně nejsou jednotné.

Karel Oliva: Některé strany na plochosti obsahu založily nejen volební kampaň, ale i celou svou existenci

„Snaží se samozřejmě o to, aby tomu, co říkají, rozumělo co nejvíce lidí. Bohužel se přitom občas stane, že snaha o jednoduchost vede k obsahové prázdnotě,“ říká k volebním heslům kandidátů do sněmovny jazykovědec Karel Oliva v rozhovoru pro Lidové noviny.

Školství jako silné volební téma: Hlasy ODS posílají do Sněmovny děkanku a kantora gymnázia

Voliči v plzeňském kraji poslali do Sněmovny dvě osobnosti spojené dlouhodobě se školstvím. Zvítězil u nich Martin Baxa, dlouholetý profesor zeměpisu a dějepisu na plzeňském Gymnáziu na Mikulášském náměstí (a zároveň plzeňský a krajský radní). Druhý mandát získala lídryně kandidátky Ilona Mauritzová, děkanka Fakulty zdravotnických studií a bývalá rektorka Západočeské univerzity. Informuje MF DNES.

Do sněmovny se dostali Kateřina Valachová i Václav Klaus mladší

Novými poslanci se stali i dva výrazní aktéři diskusí o českém školství – bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a její tvrdý kritik Václav Klaus mladší (ODS). Valachová dostala od voličů 3 848 preferenčních hlasů, Klaus získal 22 635 preferenčních hlasů. Do sněmovny bylo zvoleno 18 poslankyň a poslanců, kteří na kandidátních listinách uváděli, že jsou učitelé, nebo pedagogové.

Michal Komárek: Komora nebo Platforma? Důležitou roli hrají i vztahy mezi „tradicionalisty“ a „inovátory“. Řešením je orientace na kvalitu veřejných škol.

Diskuse na téma, zda je pro učitele lepší Pedagogická komora nebo Učitelská platforma jsou často především smutné. Vznikají dvě ambiciózní učitelské skupiny, které chtějí, aby učitele bylo více slyšet, aby byli silnější při jednání s politiky a úřady, aby se počítalo s jejich hlasem a zkušeností při plánování změn, reforem a koncepcí… Jenže alespoň někteří členové těch skupin na sebe vzájemně docela tvrdě útočí. A alespoň na první pohled se zdá, že tu zuří spíše nelítostný konkurenční boj, než snaha o sjednocení, dialog, hledání programu, koncepce… Nabízím dílčí pohled na to, co může být příčinou toho neutěšeného stavu: Střet „tradicionalistů“ a „inovátorů“.

Analýza: Obědy zdarma v předškolním a základním vzdělávání. Současný stav, bariéry, postoje veřejnosti

„Názory na to, jaké děti by měly mít nárok na obědy zdarma, se liší. Přibližně čtvrtina (26 %) si myslí, že by obědy zdarma měly dostávat všechny děti, bez dalších podmínek. Přibližně stejně velká skupina lidí (27 %) by dávala obědy zdarma dětem z rodin, jež mají podprůměrný příjem a třetina respondentů (33 %) by obědy zdarma poskytla dětem z nejchudších rodin (podmínka hmotné nouze). Přibližně 7 % lidí si myslí, že by obědy zdarma neměly dostávat žádné děti, dalších 7 % neví,“ uvádí studie Obědy zdarma v předškolním a základním vzdělávání. Analýza současného stavu, bariér využívání programu, postojů veřejnosti a zúčastněných aktérů.

Oxford a Cambridge čelí nařčení z rasismu

Britské univerzity v Oxfordu a Cambridgi čelí obviněním ze segregace. Labouristický poslanec David Lammy dokonce elitní univerzity obvinil z rasismu. Zjistil totiž, že třináct z kolejí neboli fakult Oxfordské univerzity za posledních šest let nenabídlo studium ani jednomu černošskému žadateli, který skládal příslušnou přijímací zkoušku. Údaje z Cambridgeské univerzity ukazují, že ve sledovaném období každoročně nepřijala žádného černošského studenta zhruba čtvrtina fakult. Informuje ČTK.

Ministerstvo likviduje přípravu speciálních pedagogů, tvrdí vysoké školy

Osm vysokoškolských pracovišť vyzvalo ministra školství, aby změnil novou metodiku speciální pedagogiky. Ministerstvo podle nich snižuje kvalitu přípravy speciálních pedagogů. Kritizují prodloužení studia pro získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga i zrušení specializací v bakalářském studiu. K protestu se připojila Asociace děkanů pedagogických fakult. Informuje ČTK.

Rektor Tomáš Zima povede Univerzitu Karlovu další čtyři roky

Akademický senát Univerzity Karlovy v Praze (UK) dnes zvolil staronovým rektorem školy Tomáše Zimu. Získal 51 hlasů z 68 platných, pro své zvolení potřeboval 36 hlasů. Jeho protikandidáta z přírodovědecké fakulty Jana Černého podpořilo 17 senátorů. Další funkční období by Zimovi mělo začít v únoru 2018, ve funkci ho ještě bude muset potvrdit prezident. Školu povede do roku 2022. Informuje ČTK.

Jan Koupil: Co je vlastně smyslem školy?

„Jaký je účel, smysl školy, na tom se neshodne vůbec nikdo. Rodiče to vidí jinak než děti, radnice, zaměstnavatelé a ministerští úředníci. Problém je, že pokud nevíme, k čemu to je, nemůžeme ani říct, kdo je dobrý učitel, a tedy, která škola je dobrá,“ píše středoškolský učitel Jan Koupil na Respekt.cz.

Rozhovor: Jak může pedagogicko-psychologická poradna poradit s výběrem střední školy

Přílohu Střední škola přináší dnešní MF DNES. Mimo jiné je v ní i rozhovor s Markétou Frýdvalskou z Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 3 a Prahu 9. „Můžeme posoudit, pro jaký typ středoškolského studia má dítě největší předpoklady či jestli pro něj zvolený typ školy nebude moc náročný,“ říká v rozhovoru Frývaldská

Setkání k mimořádnému nadání na MŠMT: Systematicky a kontinuálně podporuje nadané děti jen hrstka škol

Podle zakladatelky a předsedkyně správní rady nadačního fondu Qiido Miriam Janyškové naráží školy v praxi na nedostatek lidských zdrojů i financí a chybí jim know-how, jak s nadanými dětmi pracovat, a to přesto, že je podpora mimořádně nadaných dětí legislativně zakotvena. „Spousta škol se snaží nadaným žákům nějakým způsobem věnovat, ale systematicky a kontinuálně to dělá jen hrstka z nich," řekla Janyšková na včerejším setkání na půdě ministerstva školství.

Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že některé politické strany využívají smyšlených zpráv ve svůj prospěch. Do projektu se zapojily přední digitální společnosti včetně Facebooku. Informuje iDNES.cz.

Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

„Sebevětší blábol začne být nebezpečný ve chvíli, kdy mu uvěří dostatečný počet lidí. Pokud bude veřejný prostor dlouho zaplavován nesmysly, stane se realitou,“ říká odborník na dezinformace Petr Nutil. Sám je zakladatelem webu manipulatori.cz, který falešné zprávy vyvrací. Reportáž z konference (Ne)bezpečí na síti přináší iDNES.cz.

První rok inkluze: Více papírování, zbytečné pomůcky. Přibylo asistentů a přístup k dětem se zlepšil

Česká školní inspekce potvrdila největší bolest, kterou školy v souvislosti s novými pravidly pro začleňování handicapovaných žáků popisovaly – neúměrně přibylo papírování. S komplikovanými pravidly souvisí také chyby, které školy podle zprávy dělaly. Novou tematickou zprávu ČŠI rozebírají i Hospodářské noviny.

Změny v inkluzi dětem pomohly, školám vadí byrokracie a informační šumy

Lepší přístup učitelů k dětem se speciálními potřebami, ale také zmatky způsobené nedostatkem informací a spousta papírování navíc. Česká školní inspekce zhodnotila, jak se školy v minulém školním roce vyrovnávaly s takzvanou inkluzivní novelou. Informuje MF DNES.

Tematická zpráva ČŠI - Společné vzdělávání ve školním roce 2016/2017

"Česká školní inspekce od počátku školního roku 2016/2017 monitoruje proces zavádění společného vzdělávání v kontextu legislativních změn, zjišťuje a analyzuje potřeby škol všech stupňů i oblast zájmového vzdělávání a sleduje, jak se daří parametry společného vzdělávání naplňovat v praxi. Tuto první etapu společného vzdělávání se podařilo i přes řadu systémových nedostatků zahájit zejména díky vysokému nasazení a odpovědnosti jednotlivých škol. Současná data navíc ukazují na to, že Česká republika by se mohla zanedlouho zařadit do skupiny zemí s nižším počtem žáků (2 až 4 %) vzdělávaných ve speciálních třídách nebo školách (Finsko, Nizozemsko apod.)," uvádí Česká školní inspekce ve své Tematické zprávě. Přinášíme shrnutí zprávy.

Ministerstvo pořádá kulatý stůl na téma genderové rovnosti ve vzdělávání

MŠMT ve spolupráci s neziskovou organizací Nesehnutí pořádá 23. 10. 2017 kulatý stůl a diskuzi na téma s názvem Genderově senzitivní vzdělávání: jeho význam a možná podpora na úrovni státní správy a neziskových organizací. Cílem je otevřít diskuzi a upozornit na význam genderové rovnosti ve vzdělávání. Jedná se o odbornou mezinárodní akci, která se koná v rámci projektu Genderová rovnost na MŠMT, a zúčastní se jí také kolegyně z Rakouska a Švédska.

Tvůrci Angry Birds chtějí změnit vzdělávání: Místo učebnic dejte dětem mobilní hru učí děti o veselých částicích

Když Peter Vesterbacka před rokem a půl opouštěl společnost Rovio Entertainment, která stojí za slavnou mobilní hrou Angry Birds, každý se ho ptal, v čem chce dál podnikat. Bývalý marketingový ředitel finského vývojářského studia měl o svých budoucích plánech jasno. Společně s dalšími kolegy z Rovia chce změnit vzdělávání dětí na celém světě pomocí hry pro chytré telefony. Jejich záměr lze shrnout do stručného hesla „místo učebnic dejte dětem mobilní hru“. O úspěchu Vesterbacka nepochybuje. „S Angry Birds jsme oslovili miliardy lidí na světě, proč by se nám nemohlo podařit zaujmout stovky milionů dětí vzdělávací hrou,“ řekl Hospodářským novinám.

Gymnázium, kam studenti nechtějí. Má jen devět prváků

Gymnázia platí prakticky v celé zemi za nejžádanější střední školy a nemívají problém sehnat dostatek studentů. To mikulovské je ale výjimkou. Do prvního ročníku čtyřletého studia se tam letos zapsalo pouhých devět studentů. Ožily tak obavy některých rodičů z nejisté budoucnosti školy, které se přitom daří vychovávat úspěšné studenty. Reportáž přináší MF DNES.

Přijdou mladí k volbám? Politika je nezajímá, o některých stranách ale mohou jejich hlasy rozhodnout

Pokud by se tvořil žebříček témat, o které se mladí Češi příliš nezajímají, na čelných pozicích by stála politika. Podle nedávného průzkumu OECD se o správu věcí veřejných vůbec nezajímá 57 procent lidí ve věku od 15 do 29 let, což Česko řadí na předposlední místo mezi 35 velmi rozvinutými demokratickými zeměmi. I přesto se očekává, že letos přijde k volebním urnám více mladých lidí než před čtyřmi lety. Informuje server Aktuálně.cz.

Ministr podepsal smlouvu o spolupráci s 18 neziskovými organizacemi

Ministr školství Stanislav Štech včera podepsal smlouvy o dlouhodobé spolupráci s 18 vybranými strategickými partnery z řad nestátních neziskových organizací. Uzavřením těchto smluv o dlouhodobé spolupráci dojde ke zvýšení stability těch NNO, které dlouhodobě a kvalitně pracují s dětmi a mládeží a významným způsobem přispívají k naplňování Koncepce podpory mládeže na období 2014 až 2020.

Ivana Málková: Komunikaci ve skupině Pedagogická komora od začátku vnímám jako útočnou a nepřátelsky reagující na každého, kdo vyjádří jiný názor než měl správce nebo moderátor

Ivana Málková se vrací k tématu ankety České školy „Komora nebo Platforma“? Vznikají dvě ambiciózní učitelské iniciativy: Pedagogická komora a Učitelská platforma. Oběma jde o posílení hlasu učitelů, o jejich větší jednotu, o vytvoření reprezentativní skupiny pro vyjednávání s politiky i kontakt s veřejností a médii. Jsou ale dvě… Budou si konkurovat nebo budou spolupracovat? Vedou učitele k jednotě nebo k dalšímu názorovému štěpení?

Ondřej Šteffl: Škola je tu pro děti, ne pro potřeby průmyslu

„Vzdělávání a školství se před letošními volbami stalo významnějším tématem než kdykoliv předtím. Všeobecná shoda je ovšem pouze v tom, že je třeba přidat učitelům. Jinak panuje „jetřebismus“ a „mělobysmus“, např.: „je třeba zkvalitnit vzdělávání“ nebo „chceme lépe vedené školy v lépe fungujícím systému…“ Inu, na tom se shodneme, stejně jako na tom, že je lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný. Ale co se kvalitním vzděláváním myslí či jak bude vypadat lépe fungující systém, to se nedozvídáme. Vedle toho programy obsahují mnoho různých nápadů a námětů mnohdy zcela protisměrných. A to někdy i v rámci programu jedné strany,“ píše Ondřej Šteffl v Hospodářských novinách.

Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní styl. Potřeba je začít u rodičů, jejichž stravovací návyky děti kopírují, shodují se odborníci. Reportáž přináší iDNES.cz.

On-line výstava „Prostorem a časem 1. světové války“

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského se připojily k celonárodnímu projektu připomínání 1. světové války on-line výstavou „Prostorem a časem 1. světové války“.

Začínající učitel má o tisíce víc než kolegyně. V řídících funkcích je rozdíl ještě větší

Rozdíl ve výplatních páskách mladých vyučujících činí až dva tisíce korun měsíčně. Mužů obecně je ve školství málo, v celém učitelském sboru tvořili loni 18,5 procenta z celkového počtu 149 288 v mateřských, základních a středních školách. Podle statistik ministerstva školství mají ale vyšší platy. Ze dvou třetin činí mzdy pedagogických pracovníků tarifní plat, který je pevný. Rozdíl je tedy dán odměňováním, u něhož mají ředitelé volnější ruce. Reportáž přináší deník Právo.

Francouzské školství: Žáci nedokážou provádět elementární myšlenkové úkony, vyvozovat závěry a odvodit prostý důkaz.

Diskutující „Otan Larsen“ připomenul text, který ukazuje jiný obraz francouzského školství, než rozhovor s učitelem Benoit Meunieur: „Francouzské školství patřilo ještě před čtvrt stoletím k nejlepším na světě. Dle průzkumu v letech 1981 až 1982 mezi sto tisíci třináctiletými žáky ve 20 zemích světa výkon francouzských školáků značně převyšoval mezinárodní průměr. V geometrii, aritmetice a gramatice dosahovali o 25 procent lepších výsledků. Reforma uskutečněná v osmdesátých letech se soustředila na „kompetence“. Cílem výuky již nebylo předávat znalosti, učit matematické, gramatické (logické) struktury, tříbit a rozvíjet myšlení, nýbrž vštěpovat praktická pravidla. Žáci už nemuseli přemýšlet, nýbrž „dávat správné odpovědi“. A výsledek reformy? Žáci nedokážou provádět elementární myšlenkové úkony, vyvozovat závěry a odvodit prostý důkaz.“

Benoît Meunier: Společensky je francouzský systém prozíravější, oddělovat dobré děti od méně dobrých se české společnosti nevyplácí

„Program výuky je všude stejný, centralizovaný, stejně jako příprava učitelů. Cílem je, aby byly všechny školy stejné a aby všechny děti měly přístup ke stejnému vzdělání po celou dobu školní docházky,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Francouz žijící v Čechách, Benoît Meunier. Může srovnávat i s naším školstvím – vyučuje totiž na pražském gymnáziu. Zároveň je jedním z nejznámějších překladatelů české beletrie do francouzštiny.

Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, nároky zákona nejsou reálné

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek? Téměř polovina školních jídelen v testu propadla, připravují totiž obědy s nedostatečným množstvím živin. Podle autorů studie je ale problém spíš v legislativě. Informuje iDNES.cz.

Radka Kvačková: Život ukáže sám, co je nejvíc potřeba

„Kdo dá víc na školství? Tak by se mohla jmenovat soutěž politických stran v předvolebním čase. Některé se soustřeďují na otázku, jaká část národního bohatství by měla být napříště věnována na vzdělávání, další operují rovnou s platy učitelů,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Tomáš Feřtek: Kdo by mohl být dobrým ministrem školství

„Pokud patříte mezi ty, kteří se u voleb rozhodují kromě jiného podle toho, jak se která strana staví ke vzdělávání a jakého by byla schopná postavit ministra do čela tohoto resortu, nebudete to mít letos jednoduché. Jediným jasným pozitivem je, že prakticky všechny relevantní strany se shodují v nutnosti zásadně zvýšit investice do vzdělávání. Z toho by konečně něco mohlo být. To ostatní je problematičtější,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Julie Hrstková: Pozor, mladí začali chodit k volbám

„Vliv rostoucí účasti mladých voličů (do 24 let) je patrný po celé Evropě. Voliči této věkové kategorie daleko častěji než ostatní dávají přednost jednoduchým, radikálním řešením. Ukázalo se to nejen v Rakousku, ale také v prezidentských volbách ve Francii či červnových parlamentních volbách v Británii. Ostatně i volební průzkumy v Česku ve skupině voličů 18−24 let fandí pirátům či Okamurově straně výrazně více než zbytek populace,“ píše Lucie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.

Karel Lippmann: Žijeme v osvícené době? (K digitálnímu vzdělávání, digitální demenci i poručnictví Cermatu...)

"Žijeme v osvícené době?" Takto se tázal Immanuel Kant v eseji „Odpověď na otázku: Co je to osvícenství?“ Napsal ji již dávno, v roce 1784. Jeho odpověď na otázku v titulku zněla: „Ne, ale snad v době osvícenství. Jak bychom dnes odpověděli my? Kant charakterizuje osvícenství takto: „Osvícenství je, když člověk opustí svou nesvéprávnost, kterou si způsobil vlastní vinou. Nesvéprávnost je neschopnost používat vlastního rozumu bez vedení jiných.“ A po několika řádkách dodává: „Sapere aude! (Měj odvahu používat vlastní rozum!) je proto mottem osvícenství.“

Bob Kartous: Ukazuje se, že politické strany produkují místo politiky jen politický marketing. Neumějí vytvářet skutečnou vzdělávací politiku, spíše ji předstírají.

EDUin představil sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Všechny politické strany se ve svých programech k nadcházejícím volbám shodují na jednom: je třeba přidat učitelům. V tom, kolik přidat, se ale strany významně liší. Stejně tak, v souladu se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším, lze vystopovat potřebu posílit roli ředitelů škol. V programech převládá útržkovitost navrhovaných kroků, jen některé programy (Zelení, STAN) ukazují určitou míru koncepce. Některé klíčové otázky, například potřeba zvýšit míru tzv. evidence-based vzdělávací politiky, potřeba inspirovat se v rozvinutějších systémech nebo revize dosavadních a chystaných změn v systému zůstávají na okraji zájmu.

Bořivoj Brdička: Ambasadoři komerčních projektů ve školství

Značný rozruch nejen na americkém kontinentě udělal nedávný článek v New York Times o technicky vyspělé a oceňované učitelce 1. stupně z Mapletonu v Severní Dakotě Kayle Delzer. Kayla je prototypem moderního digitálního občana, který se snaží maximálně ovlivnit své virtuální okolí (osobní vzdělávací prostředí) a v duchu jedné ze základních kompetencí (smysl pro iniciativu a podnikavost) se snaží uplatnit nejen jako vynikající učitelka, ale též jako konzultantka, autorka, lektorka nebo jako přednášející, zvaná na významné konference či do televize. Dělá dojem schopné manažerky, která pro podporu své činnosti dokáže zajistit dostatečné finanční zdroje. Na to, jak je mladá, jsou její výsledky skutečně pozoruhodné. Problém, který otevírají New York Times, souvisí s tím, že se z Kayly pozvolna stává možná až příliš velká obchodnice.

Čtyři dny do voleb. O čem Češi budou rozhodovat? Zvednou se platy učitelů?

Už v pátek 20. října začnou volby do Poslanecké sněmovny, jejichž výsledky mohou výrazně změnit Českou republiku. Kromě základních politických otázek, jako je budoucnost demokracie, zachování občanských svobod, nárůst vlivu populistických a extremistických stran či vztah k Evropské unii, půjde v letošních volbách o řadu důležitých témat týkajících se prosperity, životní úrovně nebo vzdělanosti. HN vybraly pět z nich, která mohou nejvíc ovlivnit budoucnost země.

Pedagogové ze základních škol v Praze mají nižší plat, než je průměr. Magistrát chce rozdíl snížit

Sedět za katedrou v hlavním městě se vzdělaným lidem příliš nevyplatí. Praha je jediným krajem v tuzemsku, kde pedagogové na základní škole berou méně, než je průměrný plat v daném regionu. Do průměru jim chybí zhruba čtyři tisíce korun, jak nedávno vypočítala MF DNES.

Jak rozhýbat líné děti

Dnešním dětem to běhá mnohem hůře než jejich rodičům. A nejen to. Školáci se prostě nehýbají a tloustnou. Vědci si lámou hlavu nad tím, jak přimět české žactvo k aktivitě. Uspořilo by to spoustu peněz za léčbu civilizačních nemocí. Reportáž přináší časopis Týden.

Škole snů hrozí zákaz výuky

Studuj nové bakalářské obory pod křídly uznávaných odborníků, láká Newton College, soukromá vysoká škola v Brně. Reklama musela být nákladná: venkovní propagaci doplnila velkolepá kampaň na sociálních sítích i webových portálech. To vše za účelem získání studentů, kteří za výuku musejí zaplatit až 85 tisíc korun ročně. Škola si ale včas nezažádala o potřebné akreditace, tedy státní souhlas s vyučovanými programy. Budoucnost posluchačů, kteří je navštěvují, je proto nejistá. Pravděpodobně sem dorazí kontrola, která může výuku v krajním případě zcela zastavit. Informuje časopis Týden.

Bubnování pro Bubny bude bojovat proti lhostejnosti

Na pražském nádraží Bubny začne dnes v 17:00 další ročník akce nazvané Bubnování pro Bubny. Happening se koná potřetí a připomíná den, kdy začaly organizované transporty židovského obyvatelstva, jejichž nástupní stanicí bylo právě nádraží Bubny. V místě se připravuje památník, který by měl nedávnou historii připomínat. Chce být také varováním před šířením idejí a postojů lidí, které k holokaustu vedly. Informuje ČTK.

Džamila Stehlíková: Dětská agresivita a lhostejná společnost. Útok školáka v Lounech je jen špičkou ledovce. Netolerujme násilí

„Na sociální síti Facebook se objevila nahrávka, která zachycuje brutální útok nezletilého mladíka na dva školáky v Holárkových sadech v Lounech. Sotva patnáctiletý hoch si domluvil s dalšími školáky schůzku kvůli sporu o jeho dívku. Uplatnil zákony džungle - šlo o domluvenou bitku. Svého soka a dalšího chlapce na místě brutálně napadl. Motivem byla zřejmě kromě žárlivosti snaha upoutat pozornost dívky, vykonat „něco velkého“, získat obdiv. Nezletilý násilník nám předvedl, jak si představuje mužnost – jako surové násilí, útok, schopnost ovládat ty druhé. Mohlo to skončit tragédií,“ píše Džamila Stehlíková ve svém blogu.

Děti se v knihovně učily ovládat roboty. Neměly by na tabletech jen hrát, ale i něco tvořit, říká organizátorka

V Městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze se děti ze ZŠ Malostranská zúčastnili celosvětové akce Codeweek, která se snaží přitáhnout děti k technologiím a zlepšit jejich digitální gramotnost. Podobné workshopy, kde se děti naučí rozpohybovat robota z lega, robotickou kočku nebo ozobota, mohou školy ale i děti s rodiči navštívit ještě o víkendu a příští týden. V Česku se do Codeweeku zapojilo asi 50 institucí. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Průzkum: Většina mladých nevěří politikům a podporuje demokracii

Zhruba tři čtvrtiny mladých Čechů nevěří politikům a mají pocit, že pro ně politici nic nedělají. Přibližně 80 procent mladých lidí se ale v Česku o politiku zajímá a podporují demokracii. Ukázal to průzkum mládežnických organizací v zemích visegrádské čtyřky, sdělila ČTK mluvčí České rady dětí a mládeže (ČRDM) Soňa Polak. Vyplynulo z něj také, že téměř polovina Čechů mezi 15 a 24 lety by se do tří roků chtěla odstěhovat do zahraničí. Informuje ČTK.

Tajný učitel: Digitální Demence s Velkým Bratrem, sňatek bez lásky

Z dokumentu na webu MŠMT, z 22 srpna, 2017 MŠMT OTEVÍRÁ ON-LINE KONZULTACI KE STRATEGII DIG. VZDĚLÁVÁNÍ: "Základní uživatelské dovednosti a použití různých programů by se podle stávajícího návrhu mělo přesunout do oborů, kam měly logicky vždycky patřit. Například strukturace textu a základy typografie do českého jazyka, elektronické zpracování tabulek, diagramů a grafů do matematiky, práce s digitální mapou a GPS do zeměpisu, práce se sociálními sítěmi do výchovy k občanství. Uvolněná vzdělávací oblast ICT by se přejmenovala na Informatika a ICT (stejně jako to dnes již funguje na gymnáziích) a její obsah by se kromě nezbytných základů práce s počítačem zaměřoval na základy algoritmizace a programování, informační systémy, data, informace a modelování." Podívejme se blíže na výše uvedený text v souvislosti s chystanou změnou RVP, která se bude týkat všech škol, státních i soukromých.

Hradecký kraj chce opět redukovat střední školy, z poloviny jsou prázdné

„Ředitelé škol se mezi sebou přetahují o děti,“ konstatovala náměstkyně hejtmana Martina Berdychová, která má na starost krajské školství. Podle ní jsou v kraji dvě skupiny ředitelů: ti, kteří za zachování své školy v současném rozsahu budou bojovat do posledního dechu například rozšiřováním portfolia oborů, a ti, kteří pochopili, že se něco musí stát. „Máme i takové, kteří nám sami posílají náměty, protože je jejich škola prázdná a oni vědí, že se s tím něco musí udělat,“ podotkla náměstkyně. Reportáž přináší MF DNES.

Školní personál se učí zvládat krizové situace

Učitele a zaměstnance všech plzeňských základních škol čeká během příštích dvou let speciální školení: dozvědí se, jak prakticky zvládat mimořádné a krizové případy na školách. Město tím reaguje na složitou mezinárodní situaci. Učitelé by měli být po školení připraveni na nenadálé události, například na hromadný úraz nebo napadení útočníkem. Informuje MF DNES.

Martin Malý: Nesmysl nebude realitou, ani když ho nazvete „Alternativní pravda“

"Čemu máme tedy věřit, když může napsat kdo chce co chce?" je logická otázka. Odpověď je bohužel jednoduchá na poslech, ale složitá na uchopení: Musíte se naučit vyhodnocovat zprávy, pracovat s informacemi, vyhýbat se konfirmačnímu zkreslení… Což je náročné, nemluvě o tom, že ve škole se o tom moc nedozvěděli. Ze školy vědí, kdy upálili Husa, ale nevědí, jak poznat falešnou zprávu nebo fámu. Píše Martin Malý v Hospodářských novinách.

Asociace náhradních rodin kritizuje systém pěstounské péče v ČR

Asociace náhradních rodin (ANR) kritizuje současný složitý systém pěstounské péče v Česku, který znamená rozdílné podmínky pro příbuzenské a nepříbuzenské pěstounství. Asociace tak reaguje na nyní vyšetřovaný případ z Rokycanska, kde policie viní z týrání dvouletého dítěte pětadvacetiletou pěstounku. Děvčátko minulý týden odvezli zdravotníci ve vážném stavu do nemocnice, kde v pondělí zemřelo. Se svým půlročním sourozencem bylo v příbuzenské pěstounské péči. Pěstounku policie obvinila a je ve vazbě. Informuje ČTK.

Alice Kourkzi: Narozen v Praze, přesto OMJ

V českých školách přibývá dětí, které se narodily v zahraničí, a čeština není jejich rodným jazykem. S nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka se mohou paradoxně potýkat i děti narozené v České republice a s českým státním občanstvím. Jedná se často o děti cizinců, kteří s rodiči komunikují jiným jazykem, a jejich kontakt s češtinou se omezuje pouze na školu.

Na učitelské konferenci vystoupí i děti, které naučí kantory používat moderní technologie

Používání Wikipedie, využití 3D tisku ve výuce, výuka programování na prvním stupni. To jsou témata konference Učitel In, kterou tuto sobotu pořádá Západočeská univerzita ve spolupráci s plzeňským magistrátem. Celodenní konference je zdarma a lektory pracovních seminářů i řečníky budou zkušení učitelé.

Asistenti ve výuce anglického jazyka pro střední školy

Fulbrightova komise v Praze vybere 30 středních škol ze všech regionů České republiky, na kterých bude v příštím roce pomáhat s výukou angličtiny 30 mladých Američanů, absolventů prestižních amerických univerzit. Asistenti jsou po dobu celého školního roku finančně zajištěni Fulbrightovým stipendiem, a škole tak nevznikají žádné finanční náklady navíc.

Soutěž v psaní na klávesnici pro zrakově postižené

Gymnázium pro zrakově postižené a střední odborná škola pro zrakově postižené (Praha 5, Radlická 115) v letošním roce pořádá ve spolupráci se Státním těsnopisným ústavem 11. ročník soutěže v psaní na klávesnici pro zrakově postižené žáky základních a středních škol. Soutěž se uskuteční tradičně ve čtvrtek 2. listopadu 2017 v prostorách školy.

Konference: (Ne)bezpečí na síti

„Sociální sítě jsou každodenní součástí života Vašich žáků. Kromě mnoha příležitostí, přináší i rizika, která si studenti často neuvědomují. Chtěli byste jim s nimi umět poradit? Rádi byste se dozvěděli více o problematice kyberšikany, dezinformací nebo závislosti na sociálních sítích? Přijďte na mediálně-vzdělávací konferenci (Ne)bezpečí na síti, kde se budou k těmto tématům vyjadřovat odborníci v panelové debatě i tematických workshopech,“ charakterizují akci její pořadatelé.

Revize RVP – vyhodnocení ankety

Národní ústav pro vzdělávání zveřejnil výsledky ankety k revizi rámcových vzdělávacích programů. Cílem bylo získat zpětnou vazbu od pedagogických pracovníků napříč jednotlivými stupni vzdělání. Sběr dat probíhal mezi 14.7. a 20.9. 2017. Odpovědělo 932 respondentů, z toho 772 pedagogů. Za potřebnou považuje revizi RVP 61% respondentů, (36% "rozhodně", 25% "spíše")

Mladí učitelé mizí: za 10 let víc než polovina

Mladí kantoři odcházejí a čerství absolventi berou lukrativnější práci. Za pár let nebude mít děti kdo učit, nebo je bude učit kdokoli. Školní sborovny stárnou. Ještě před deseti lety byla mezi učiteli na základních školách téměř 4 procenta mladých lidí do 25 let. V současnosti podíl učitelů, kteří mají hned po škole, klesl na 1,7 procenta. Výrazně ubylo i učitelů ve věku do 35 let. Zato podíl zkušených pedagogů v předdůchodovém věku se od roku 2006 téměř zdvojnásobil. Ukazují to statistiky ministerstva školství. Informuje MF DNES.

Sázka na přípravu učňů ve firmách není všelékem

Kdo chce jít na řemeslo nebo do fabriky, měl by praktickou výuku absolvovat hlavně v terénu - „duální vzdělávání“ se stalo hitem školských kapitol volebních programů. Jednostranná praxe ale není řešení, varuje odborník. Reportáž přináší Deník.cz.

Roboti místo lidí? Je to nebezpečný vývoj, míní šéf Světové banky

Civilizace se řítí do vážných problémů, protože budoucnost nenaplní naděje lidí, kterým automatizace vezme pracovní místa. Řekl to prezident Světové banky (SB) Jim Yong Kim. Jako řešení doporučil investovat do vzdělanosti a zdraví občanů. Informuje ČTK.

Zkratka EQF nově na vysvědčeních a výučních listech

Od 1. října 2017 budou mít absolventi všech základních, středních i vyšších odborných škol a konzervatoří na svých vysvědčeních, výučních listech a diplomech uvedenou úroveň Evropského rámce kvalifikací (EQF). Změna vychází z vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech ve vzdělávání, součástí níž jsou i nové formuláře vysvědčení. Zkratka EQF s uvedením příslušné úrovně 1-8 poukazuje na úroveň vzdělání absolventa. Informuje Národní ústav pro vzdělávání.

Nabídka kurzů: Šikana a její řešení

I v prvním pololetí školního roku 2017/2018 nabízí Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) jednodenní, dvoudenní i čtyřdenní kurzy věnované vzdělávání pedagogů v oblasti šikany, kyberšikany a jejího řešení.

MŠMT vyhlašuje další výzvu na rozšíření kapacit MŠ a ZŠ

MŠMT vyhlašuje již pátou výzvu v rámci programu pro rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol pro roky 2018 a 2019. Cílem výzvy je podpořit rozvoj kapacit základních škol s 1. stupněm a také školy, které jsou umístěny v jedné budově s mateřskou školou. Současně je cílem podpořit kapacity MŠ a ZŠ zřízené dobrovolnými svazky obcí. Výzva se nevztahuje na projekty hlavního města Prahy ani městských částí hlavního města Prahy.

Jedna dětská nevěsta každých 7 vteřin. Místo chození do školy se musí miliony dívek starat o domov

Ještě jim není 18 let, ale už jsou z nich provdané ženy. Mnohé mají navíc i dítě. Mladičkým dívkám z rozvojových zemí domlouvají jejich rodiny sňatky ještě před dosažením plnoletosti. Dívky pak žijí v rodinách svých manželů, kde se starají o domácnost. Většina z nich přestane ihned po svatbě chodit do školy. Na světě žije přes 700 milionů žen s takovým osudem. Na 11. října připadá Mezinárodní den dívek. OSN jím chce upozornit na příkoří, kterým dívky na světě čelí. Rozsáhlý text Aktuálně.cz vychází ze série reportáží Spiegel Online.

Redaktorka Hospodářských novin Markéta Hronová reaguje na diskusi k titulku „Školy zaspaly s digitálním vzděláváním...“

Koukám, že se mi podařilo rozzuřit učitelskou veřejnost, to jsem nechtěla a omlouvám se. Titulek se s editorem měnil třikrát a přiznám se, že mě nenapadlo, že si tuto verzi učitelé vezmou tak osobně. Ale samozřejmě chápu, že nás to neomlouvá.

Markéta Krčmářová: Improvizace versus byrokracie. (Prosím, nechci být úředník, chci učit kreativně!)

Vyplnit třídní knihu, napsat plán garanta, vyplnit statistiku, doplnit hodnocení IVP apod., papírově – elektronické činnosti zná každý učitel jakéhokoli stupně škol. Tyto činnosti zabírají zhruba 25 % pracovního času kantora. Ztrácíme tím svou energii, elán a nápaditost, nezbývá nám času na práci s dětmi.

Odboráři: Tyto učitele nechceme

Dvacet kantorů si podalo přihlášku do základní organizace odborového svazu na přibyslavské základní škole. Přijat nebyl ani jeden. Reportáž přináší MF DNES.

EDUin: Hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentu

Takřka všechny strany chtějí před letošními sněmovními volbami přidávat učitelům. Hnutí ANO v tomto ohledu zašlo úplně nejdál. Slib, že učitelé budou mít po čtyřech letech průměrný plat ve výši 150 % současného stavu, znamená navýšení o cca 15 tisíc korun (průměrný plat učitelů se pohybuje okolo 30 tisíc). Je to zároveň jediná zmínka o vzdělávání, která se vešla do úvodního slova Andreje Babiše, v němž seřadil politické priority hlavního favorita voleb. EDUin přináší hodnocení politických programů pro letošní parlamentní volby.

Jak zlepšit školy

Týdeník Ekonom zmapoval návrhy českých politických stran ohledně školství. Právě školství se stalo jedním z hlavních témat podzimních voleb do sněmovny. Zatímco v předchozích hlasováních se v horké fázi kampaně řešily především důchody či platby ve zdravotnictví, letos se strany předhánějí ve slibech, kolik peněz pošlou do školství. A to především na platy učitelů. ČSSD a lidovci by během příštích čtyř let rádi zvedli průměrný plat na více než 35 tisíc a v předvolební nabídce se najdou ještě odvážnější návrhy.

Živá knihovna aneb Vzdělávání příběhem

Vzdělávací instituce ARPOK vydává nový metodický materiál Živá knihovna aneb Vzdělávání příběhem. Živá knihovna umožňuje seznámit se s příběhy „živých knih“, tj. lidí, kteří jsou v něčem odlišní. Pomáhá tak díky mezilidským setkáním a sdílení příběhů odbourávat strach z neznámého, podporuje sebepoznání i poznávání druhých a umožňuje kriticky přemýšlet o tom, jak vidíme svět kolem nás.

On-line seminář 11.10.: MOOC – a další možnosti pro profesní rozvoj učitelů

V rámci webináře lektorky představí různé možnosti pro profesní rozvoj učitelů a vedoucích pracovníků škol, které nabízí Dům zahraniční spolupráce – vzdělávání z domova (on-line), v České republice nebo v zahraničí. Zaměří se především na European Schoolnet Academy (bezplatné masivní otevřené on-line kurzy pro učitele a další zájemce o začleňování digitálních technologií do výuky a inovativní výukové metody), aktivitu eTwinning (největší online komunita škol v Evropě umožňující realizovat mezinárodní projekty s podporou digitálních technologií a vzdělávat se v této oblasti) a program Erasmus+ (v něm mohou školy např. získat grant na další vzdělávání pedagogů formou účasti na mezinárodních seminářích nebo návštěvy výuky na partnerské škole v zahraničí).

Zvednou se počty středoškoláků. Ministerstvo chystá plán na posílení řemesel

V následujících letech se ze základních škol na ty střední přelije populační vlna a během sedmi let na nich přibude v porovnání se současným stavem necelých 40 % žáků. Ministerstvo proto se zaměstnavateli začíná přemýšlet, jak zlepšit kariérní systém tak, aby bylo dost maturantů i učňů. Reportáž přinesla Česká televize.

Ve třídách se špatně dýchá. Mohou za to i rekonstrukce školních budov s výměnami oken za plastová

Děti dýchají ve školách čím dál horší vzduch. Zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého hlásí na základě posledních měření všechny krajské hygienické stanice. V posledních letech totiž prošla řada školních budov rekonstrukcí, obvykle včetně zateplení a výměny původních dřevěných oken za plastová. Hlavním účelem bývá úspora energií. Málokdo si však uvědomuje, že taková rekonstrukce vede ke znehodnocení vnitřního prostředí. Přirozené větrání vezme za své a přívod čistého a čerstvého vzduchu je třeba řešit jinou cestou. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Maturita za pět? Raději mistrovská zkouška

Na opravný nebo náhradní maturitní termín dorazilo 14 528 studentů a neuspěl zhruba každý druhý. Největší potíže studentům dělala právě matematika. Propadly u ní dvě třetiny maturantů. Didaktický test a sloh z češtiny nezvládla zhruba třetina. „Z hlediska úspěšnosti žáků se podzimní zkušební období nijak výsledkově nevymyká předcházejícím ročníkům,“ napsal Lidovým novinám Jan Pohanka, mluvčí společnosti Cermat, která maturity organizuje.

Delší trest je pro studium výhodou, říká první vězeň, který za mřížemi získal bakalářský titul

Ruzyňská věznice spustila před několika lety program, který umožňuje vězňům vystudovat vysokou školu, konkrétně Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Prvnímu absolventovi se nyní povedlo složit státnice a obhájit bakalářskou práci. Stal se tak prvním vězněm u nás, kterému se v rámci tohoto programu podařilo získat bakalářský titul ve výkonu trestu. Nyní složil přijímací zkoušky a začíná studovat navazující magisterský obor. Rozhovor s ním přináší Aktuálně.cz.

Konference Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování

Konference je zaměřena na otázky vzdělávání učitelů praktického vyučování, a to zejména z pohledu pojetí jejich vysokoškolské přípravy včetně profilu absolventa a vzdělávacích potřeb učitelů praktického vyučování - požadavky na výkon profese učitele praktického vyučování - vykonávané činnosti, kompetence atd.

Ondřej Šteffl k revizi RVP (2. část)

„Škola má povinnost zajistit, aby žáci ovládali povinné výstupy (PV) stanovené v jádru. Patrně nikdy nelze dosáhnout toho, aby každoročních sto tisíc dětí po skončení základní školy ovládalo všechny PV. Uplatněme tedy Paretův princip a pokládejme za povinnost školy zajistit, aby minimálně 80 % absolventů školy ovládalo 80 % PV, a to ještě minimálně rok po skončení školy. Je to mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Jádro musí být nutně velmi malé,“ píše Ondřej Šteffl v aktuálním čísle časopisu Řízení školy. (1. díl textu naleznete zde)

Julie Hrstková: Ema má mísu, Péťa má Excel

„Počítače ve školách jsou dobré leda do šrotu, způsob výuky informatiky je k ničemu. Závěry České školní inspekce nepřekvapí. Školy jsou podfinancované. Jestli u obrazu za 25 tisíc čekáme, že nás bude těšit navěky a naše vnoučata jej se ziskem prodají, u počítače za stejnou sumu víme přesně, že jde o krám, který nás za dva roky začne rozčilovat, protože nebude schopen toho či onoho. Vědí to i školy, ale kde vzít peníze? A taky, kde vzít učitele? Sedmdesát procent jich nemělo před čtyřmi let aprobaci na výuku informatiky, teď chybí kvalifikovaný učitel už "jen" polovině základních škol,“ píše Julie Hrstková v komentáři v Hospodářských novinách.

Bořivoj Brdička: Personalizované nebo personální vzdělávání

Individualizace – personalizace – inkluze, to jsou pojmy, s nimiž se v posledních letech setkáváme tak často, že se jejich význam poněkud vytrácí. Wikipedie o personalizovaném vzdělávání říká toto: „spojení pedagogiky, kurikula a vzdělávacího prostředí s cílem naplnit rozdílné potřeby a zájmy učících se jedinců“. Když toto přijmeme za definici, otevírá se hned několik otázek.

Irena Borkovcová: Několik poznámek k přechodům dětí z mateřské školy do základní školy

„Mezinárodní studie Starting strong V: Transition from early childhood to primary education1 poukazuje na nutnost spolupráce mezi institucemi, které předškolní a základní vzdělávání zabezpečují, ale také na nutnost úzké spolupráce pedagogů. Ukázalo se, že efektivní a přínosná spolupráce mateřských a základních škol během školního roku nebyla samozřejmostí a často byla pouze formální... Chyběla cílená spolupráce pedagogů mateřských a základních škol, vzájemná znalost rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé stupně vzdělávání, což se dále promítlo do neznalosti cílů vzdělávání včetně metod a forem práce. Tato skutečnost se odrážela v chybějící návaznosti mezi mateřskou školou a základní školou. Jen ojediněle byl zjištěn zájem učitelů základních škol o seznámení se se způsobem pedagogického přístupu a výsledky práce v mateřské škole,“ píše ředitelka jihomoravského inspektorátu ČŠI Irena Borkovcová v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Školy zaspaly s digitálním vzděláváním, chybí moderní počítače, kvalifikovaní učitelé i správci sítí

Pouze polovina základních škol má kvalifikovaného učitele informatiky, zjistila Česká školní inspekce. Řada škol ještě bere informatiku jako doplňkový předmět, kde se žáci učí pouze s Wordem či Excelem. To ale v dnešní digitalizované době nestačí. Nová inspekční zpráva upozorňuje, že na tom školy s digitálními technologiemi nejsou vůbec dobře. „Zvyšuje se podíl škol, kterým technika zastarává. Počítačů není dost na to, aby se mohly využívat napříč všemi předměty,“ píše se ve zprávě. O digitální technologie se navíc často nemá kdo starat. Připomínají Hospodářské noviny.

Dívka z Ostravy nechodila do školy, její matce hrozí pět let vězení

Ženě z Ostravy hrozí až pět let vězení kvůli nedohlížení na pravidelnou docházku její nezletilé dcery do školy. Dítě nechodilo řádně do školy od loňského září do letošního června. Přes upozornění s tím žena nic neučinila. Podobné obvinění si tento týden vyslechli i rodiče školačky z Písku. Informuje MF DNES.

Konference Psychologická diagnostika Brno 2017

Konference se zaměří na aktuální praktické otázky psychodiagnostiky a psychologického testování v české (a slovenské) psychologii. Vystoupí celá řada zajímavých řečníků: o diagnostice specifických poruch učení bude hovořit Dr. Dawn Flanagan (USA), Dr. Heidi Keller (Německo) promluví o validitě západních diagnostických metod u dětí z jiných kultur, Dr. Helen Bakker (Nizozemí) vystoupí v příspěvku věnovaném inteligentnímu testování inteligence, na validitu dynamického testování se zaměří Dr. David Tzuriel (Izrael).

Simona Hoskovcová: Dvouleté dítě do školky - ano, či ne?

„Otázka bývá kladena nesprávně. Z pohledu výzkumu bychom se měli spíše ptát, na jak dlouho do školky půjde, jaká bude kvalita péče v zařízení a z jaké rodiny dítě je. Jedním z hlavních ukazatelů kvality péče je počet dětí na jednoho pedagogického pracovníka - učitelku. Máme možnost čerpat odpovědi z řady důkladných a dlouhodobých studií, které se zabývají dopadem nerodinné péče na děti. Na tomto místě si představíme hlavní výzkumy, které poskytují argumenty pro stávající diskusi,“ píše Simona Hoskovcová v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Přeplněné školky se bojí přílivu batolat. Musí řešit pleny i rekonstrukce

Školky mají obavy, jak zvládnou provoz od roku 2020, odkdy budou muset přijímat i všechny dvouleté děti, jejichž rodiče o to požádají. Upozorňují, že kvůli tak malým dětem musí dovybavit koupelnu či starat se o plenky. Spousta mateřských škol se přitom už nyní potýká s nedostatkem míst. Ministerstvo školství uvádí, že některým školkám pomůže. Reportáž přináší iDNES.cz.

Dana Cejpková: Jak komunikovat s různými typy rodičů aneb Jste dostatečně kompetentní vzdělávat moji ratolest?

„Daleko problematičtější bude rodič, který již na první schůzce bude rozebírat pravidla docházky nebo vzdělávání dítěte do samotných základů. Je někdy až neskutečné, co vše dokáže rodič vymyslet, že by šlo dělat jinak a bylo by to přeci pro všechny lepší. Připravte se na to, že rodič „upravovač pravidel“ může napadnout i vás, pedagoga, že nejste dostatečně kompetentní vzdělávat jeho dítě, protože jste příliš mladí, protože jste příliš staří, protože nepocházíte z daného města apod. Zkuste si každý sám říci, co je pro vás nejslabší místo, kterého by se mohl rodič veřejně dotknout, a na to si v duchu připravte odpověď, protože kdo je připraven, není překvapen“ píše Dana Cejpková v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Vyhlášení rozvojového programu Podpora vzdělávání cizinců ve školách v roce 2018

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje na rok 2018 rozvojový program Podpora vzdělávání cizinců ve školách, který je určen na podporu dětí a žáků - cizinců uvedených v § 20 školského zákona v povinném posledním ročníku předškolního vzdělávání a v základním vzdělávání.

Ekonomická olympiáda 2017/2018

Také v letošním roce pořádá Institut ekonomického vzdělávání Ekonomickou olympiádu, celorepublikovou soutěž ve znalostech z ekonomie a financí, která je určena studentům středních škol. Loňského prvního ročníku této soutěže se zúčastnilo přes 4 000 studentů z více než 100 škol.

Podzimní škola: Obraz a odraz sociální reality v médiích. (Zaostřeno na "Gender, třídu a etnicitu")

„Zaostříme na prezentaci "genderu" v médiích a obecněji na očekávání a předsudky spojované například v automatizovaných představách: žena - matka - rodina a muži - kariéra - politika. Růžovo-modrý svět "natřeme" do širší škály barev rolí, identit i životních etap, zároveň se však zamyslíme nad tím, co pomáhá udržovat nebo naopak narušuje představy o správném, normálním genderu (a co to je?). S oporou v sociologických výzkumech a textech z českých reálií prodebatujeme témata socializace, genderu, sociálních institucí (rodina, trh práce, vzdělávání, média) a oblastí života (zdraví, péče, vzdělávání apod.) nebo téma symbolického řádu,“ anoncují pořadatelé přednášku Ivy Šmídové.

Škola v DOXu / DOX ve škole 2017 - Pedagogický workshop

V rámci projektu Škola v DOXu/ DOX ve škole nabízí Centrum současného umění DOX školám a pedagogům metodiku využití galerijních animačních programů ve výuce – umíme bezpečně otevírat nebezpečná témata jako diskriminace, kreativita, svoboda, média, demokracie, občanství, lidská práva, chudoba ad. Projekt obsahuje 2 workshopy, které jsou spojeny vždy s konkrétní výstavou a vedeny zkušenými lektory. Poskytne inspiraci, podněty a materiály k následné práci ve výuce, katalog k vybrané výstavě a vzdělávací program zdarma.

Město zvýší platy učitelům ve vyloučených lokalitách

Kantoři, kteří učí ve vyloučených lokalitách Ústí nad Labem dostanou přidáno. Od města. To se rozhodlo, že tak víc podpoří učitele na základních školách v Mojžíři a v Předlicích. Vyjde tak vstříc žádosti ředitelů těchto škol o pomoc. Kvalifikovaní pedagogové jim totiž chybí. Učitelé dostanou navíc 3000 korun měsíčně. Uvedl to včera pořad ČT Události v regionech.

Ondřej Šteffl: Proč si „ve školství“ nerozumíme

„Debaty o školství jsou zakleté mimo jiné proto, že každý vycházíme z dlouholeté a často hluboce prožité vlastní zkušenosti. Jenže každý jsme jiný psychologický typ. Chci zde vysvětlit, jak se rozmanitost lidí – zejména učitelů, ale i dětí – projevuje ve vzdělávání a školství. Hlavně chci ukázat, k jakým neblahým důsledkům vede to, když tuhle rozmanitost ignorujeme. A že právě to je příčina nejen řady systémových problémů ve školství, ale také každodenních problémů dětí i učitelů a nakonec i rodičů,“ píše Ondřej Šteffl v Lidových novinách.

Ředitel školy Petr Došek: Tak máme rok společného vzdělávání za sebou. Co přinesl českému školství?

„Realita poukazuje především na to, že ideál - jeden proud vzdělávání pro všechny děti - je nutné poopravit na „maximální možné (a vhodné) společné vzdělávání všech dětí“. Uplynulý školní rok doložil, že žádná ze zainteresovaných stran nepovažuje změny za „kosmetické úpravy vzdělávacího systému“, ale za revoluční předěl. Dává za pravdu těm hlasům, které vytýkaly nepřipravenost pedagogické veřejnosti na tuto změnu i nesystematičnost jednotlivých kroků. První rok tzv. „přechodového“ období ale zároveň naznačil, že odpovědní pracovníci vznikající problémy vnímají, dokážou je popsat a mají vůli je řešit a napravovat,“ píše ředitel základní školy Velvary Petr Došek v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Lucie Zormanová: Profese učitelky z historického pohledu

V porovnání s jinými profesemi založenými na duševní práci se profese učitelky jako práce pro ženy prosazovala mnohem snadněji než uplatňování žen na pozicích lékařů a právníků. Bylo tomu tak proto, že profese učitelky patřila mezi ty profese, které byly slučitelné s představou feminity.

Celostátní konference s názvem Přijímáme, začleňujeme a vzděláváme děti/žáky/studenty cizince

Konference je zaměřena na problematiku přijímání, začleňování a vzdělávání cílové skupiny dětí/žáků/studentů cizinců, tj. na platnou legislativu, dotační systém, rozvojové a podpůrné programy, výuku češtiny jako cizího jazyka v cílové skupině, prezentaci veřejně dostupných výukových a metodických materiálů, portálů, webů, nejrůznějších forem a zdrojů podpory a na příklady dobré a inspirativní praxe.

Konference Umělecké vzdělávání a společnost

Národní ústav pro vzdělávání zve na konferenci, která se bude zabývat spektrem uměleckého vzdělávání v České republice a v Německu, a to v celé jeho šíři: jak vzděláváním formálním (s akcentem na základní a střední), tak neformálním (získaným mimo vzdělávací systém) včetně informálního učení (neplánované, spontánní, každodenní).

Střední a vyšší odborné školy měly o šablony operačního programu velký zájem

Pro střední a vyšší odborné školy (SŠ a VOŠ) byla ve výzvách Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování – Šablony pro SŠ a VOŠ I připravena celkem 1 miliarda korun. Školy si v této administrativně méně náročné výzvě vybíraly z přednastavených šablon nebo aktivit a dle vlastních potřeb si sestavovaly své projekty. Vedle personální podpory (školní asistent, školní speciální pedagog, školní psycholog, sociální pedagog), která školám pomáhá zajistit hladký průběh společného vzdělávání, obě výzvy nabízely např. šablony na školního kariérového poradce, koordinátora spolupráce školy a zaměstnavatele, zapojení ICT technika do výuky, stáže pedagogů u zaměstnavatelů nebo zapojení odborníka z praxe do výuky.

Václav Mertin: Úskalí inkluze

„Rovněž si stále velmi málo uvědomujeme, že právo na společné vzdělávání je jedna věc (a to se týká skutečně všech dětí) a nejvhodnější způsoby naplnění prospívající konkrétnímu dítěti věc druhá. Přitom přímo z povahy věci vyplývá, že v některých okamžicích je výhodné poskytnout každému dítěti vedle společného i vzdělávání individuální nebo ve společnosti podobných nebo stejných dětí, tedy segregované. Nesouvisí to jen s jedinečným naplňováním potřeb u každého dítěte, ale i s tím, že inkluze skutečně neznamená, že se děti nemohou vzdělávat mimo hlavní proud. Naopak jestliže bychom ke všem přistupovali stejně, dopouštíme se nespravedlnosti a vlastně nerovného přístupu ke vzdělání,“ píše dětský psycholog Václav Mertin v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Školství je třeba reformovat, shodli se mezinárodní odborníci

Školský systém by se měl decentralizovat, aby mohla vzniknout konkurence různých přístupů a metod ve vzdělávání. Svět se v dnešní době rychle mění a není možné jasně rozhodnout, který ze vzdělávacích přístupů je pro budoucnost nejlepší. Shodli se na tom řečníci na mezinárodní konferenci o inovacích ve vzdělávání a školství. Současné školství je podle nich třeba reformovat tak, aby připravilo děti na život ve světě plném změn. Informuje ČTK.

Politici: Stát selhává, školy začali měnit sami rodiče

Vzdělávání je konečně téma, nejen u politiků, ale hlavně mezi rodiči, kteří začali mnohem více řešit, do jakých škol chodí jejich děti, shodli se zástupci politických stran při debatě, kterou uspořádala vzdělávací organizace EDUin. „Do školství míří privátní peníze, spousta rodičů školy zakládá nebo je ochotná za ty kvalitní platit. Stát tomu musí umět konkurovat,“ upozornil Ivan Gabal z KDU-ČSL. Informují Hospodářské noviny.

Návrat k branné výchově. Tentokrát bez plynových masek

Mělnické gymnázium včera žilo branným dnem, žáci se při něm učili reagovat na nejrůznější krizové situace – od poskytování první pomoci při bezvědomí až po ohrožení života během útoku střelnou zbraní. Reportáž přináší MF DNES.

Začíná Evropský týden programování

Ve dnech 7. až 22. října vrcholí kampaň Code Week, která má motivovat veřejnost, učitele i žáky k programování a podpořit jejich tvořivost a porozumění informatice. Na tisících akcí po celé Evropě a desítkách míst v Česku, si dospělí, žáci i nejmenší děti vyzkouší vytvořit vlastní program nebo ovládat robota a zároveň nahlédnou do světa informatiky.

Mapa učitelských platů. Učitelů je málo a stále jich ubývá. Hlavně kvůli nízkým platům. Kolik berou v různých krajích?

Učit na Karlovarsku se vyplatí mnohem víc než v Praze. Učitelský plat na západě země už teď atakuje hranici 130 procent tamní průměrné mzdy, která patří k nejnižším v Česku. Ukazují to statistiky ministerstva školství. To je plat, který si pro učitele přejí odbory a který také ve svých volebních programech učitelům slibuje většina politických stran. Ve srovnání s tím je učitel v Praze chudý příbuzný. Bere stejně jako učitel na Karlovarsku, jenže na výplatnici vidí jen 88 procent toho, co průměrný Pražan. Reportáž přináší MF DNES.

Vláda v dalších letech nepočítá s penězi na vyšší platy učitelů

Před začátkem školního roku hrozili odboráři stávkou, když vláda učitelům nepřidá slibované peníze. Přestože se k navyšování učitelských platů politici zavázali, příští rok se situace může opakovat. V rozpočtovém výhledu se s penězi na zvyšování platů učitelů opět nepočítá. Informují Hospodářské noviny.

Bohumil Kartous: Jakkoliv smysluplně se mohou jevit jednotlivá letáková hesla, na otázku "jak" většinou vůbec neodpovídají

„Ne že by chyběly potřebné a smysluplné návrhy. Všichni chtějí přidávat učitelům, většinou také všichni chtějí snižovat byrokracii a všichni nějak obcují s trhem. Ovšem máloco − a mluvíme především o velkých stranách − je provázáno v nějaký koncepční celek, jejž kroky pro čtyřleté sněmovní období zasazují do dlouhodobé rozvojové strategie,“ píše Bohumil Kartous v Hospodářských novinách v glose k předvolebním programům politických stran.

Každé dítě potřebuje vědět, že lidé kolem něj jsou fajn a že jim může věřit, říká terapeutka Lucie Bělohlávková

„Vybavuje se mi jedenáctiletá dívka, která trpěla strachem ze školy. To je problém, s nímž se setkáváme nejčastěji a který mnohdy končí tím, že dítě přestane úplně chodit do školy, není fyzicky schopno tam dojít. V případě, o kterém mluvím, se nevyskytovala ani žádná šikana, která by mohla úzkost vyvolat. Ukázalo se, že šlo o její osobní perfekcionismus, který si nesla geneticky. Její maminka, která ovšem měla velmi přísného otce, si na základní škole procházela něčím podobným. Na základě své zkušenosti se rozhodla, že svou dceru podpoří, s mužem se oba k dívce chovali velmi pěkně, nechtěli po ní žádné extrémní výkony, ale ona se stejně trápila úzkostmi. Dívka prožívala velké somatické obtíže, například bolesti břicha nebo tlučení srdce, hyperventilace a podobně,“ připomíná v rozhovoru pro časopis Informatorium terapeutka Lucie Bělohlávková jednu ze svých zkušeností při práci s dětmi trpícími úzkostmi.

Listopadový Měsíc filmu na školách – přihlašování končí zítra, v pátek 6. 10.

Stovky škol v celé České republice pořádají každoročně v průběhu listopadu projekce filmu s tematikou moderních československých dějin, po kterých následuje debata s pozvaným hostem (pamětníkem, filmařem, protagonistou filmu, historikem). Zúčastněné školy navíc obdrží unikátní novou hru „Operace paměť“, výstavu plakátů představujících příběhy jednotlivců, kteří bezpráví zažili na vlastní kůži a film „Darované housle“, který byl letos nominován na Oscara.

Primární prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních - celostátní konference

Primární prevenci jsou věnovány dvě celostátní konference, které Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) připravuje na 6. října 2017 v Praze od 9.00 hodin ve Velkém sále MŠMT ČR v Karmelitské ulici a na 13. října 2017 od 9.30 hodin na Krajském úřadu Brno v ulici CEJL. Obě konference jsou určeny široké pedagogické veřejnosti.

Studentské volby vyhráli s náskokem Piráti, druhé skončilo ANO

Studentské volby do Sněmovny vyhráli s náskokem Piráti, kteří získali téměř 25 procent hlasů. Druhé hnutí ANO mělo 11,88 procenta hlasů, třetí TOP 09 dostalo 11,75 procenta a čtvrtá SPD 7,76 procenta. Do Sněmovny by středoškoláci poslali ještě Zelené, ODS a hnutí Sportovci. Celkem odevzdalo hlas 40.068 studentů z 281 škol po celé České republice. ČTK o tom dnes informovala společnost Člověk v tísni, která studentské volby od roku 2010 pořádá.

Firmy chtějí změnu školství kvůli většímu vlivu na výuku. Možnosti duálního vzdělávání budou zkoušet vybrané střední školy v kraji

V podstatě o návrat někdejší praxe učňovského školství, kdy se učni jeden týden vzdělávali ve škole a druhý týden byli na praxi, většinou u svého budoucího zaměstnavatele, se chce ve spolupráci s vybranými středními školami pokusit Svaz průmyslu a dopravy. Včera svou snahu posunul dál podpisem memoranda se zástupci Moravskoslezského kraje a ministerstva školství o vzniku pilotního projektu duálního vzdělávání. Připomíná MF DNES.

Všichni na učiliště? Snaha redukovat „nepotřebné“ všeobecné vzdělání má dlouhou tradici

Volání po omezení všeobecného vzdělávání ve prospěch více technicky zaměřené výuky zaznívalo v předlitavské (rakouské) části Rakouska-Uherska již od 80. let 19. století. Navzdory mínění obcí začal stát redukovat „obecné nepotřebné předměty“, jako byly cizí jazyky, zeměpis a tělocvik. Považovaly se za zbytečné, a občas dokonce škodlivé, a záhy se proto odsouvaly do nepovinné sféry. Historickou glosu přináší časopis 100+1 zahraniční zajímavost.

U maturity neuspějí ani napotřetí. Kraje nejspíš některé nástavbové obory zruší

Ze 32 žáků v nástavbovém oboru podnikání na Střední odborné škole a středním odborném učilišti Městec Králové složili loni na jaře maturitu jen tři studenti. Letošní analýza České školní inspekce ukázala, že škol, kde u maturity pravidelně propadá většina studentů, je v Česku více a největší problém má právě dvouletá nástavba univerzálního oboru podnikání, kam se hlásí studenti s výučním listem, kteří si chtějí dodělat maturitu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Někteří rodiče si stěžují pořád a na všechno, říkají učitelé. Rodiče jim zase vyčítají zastaralý přístup k dětem

V posledních letech je patrná změna ve vztahu učitelů a rodičů. Učitelé si často stěžují na neustálé požadavky a někdy až agresivitu ze strany rodičů, kteří dětem vše prominou. Rodiče učitelům naopak vyčítají zastaralý a neindividuální přístup k dětem. Mohou najít společnou řeč? Reportáž přináší magazín OnaDnes.cz.

Třetí vize dokumentu Vzdělávání přede-vším: Změny ve vzdělávacím systému podle propracované koncepce

EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. Třetí vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je nutnost koncepčnosti systémových změn. Pokud budou nadále přijímány změny, které nejsou opřeny o relevantní analýzu dopadů, a pokud nebudou zasazeny do širšího a promyšleného rámce, hrozí riziko těžko napravitelných chyb.

Boj o místa ve školách v Berlíně, testování na Slovensku, pomoc sociálně znevýhodněným žákům… Vyšel Přehled informací ze zahraničí ČŠI

„Jak známo, pedagogové musí řešit mnoho překážek a komplikací, jejichž původ leží mimo vlastní prostředí školy. K nejvýraznějším z nich patří sociální a ekonomická znevýhodněnost prostředí, v němž žijí rodiny žáků a studentů. V mnoha vzdělávacích systémech dosahuje podíl znevýhodněných studentů vysokých hodnot. Na vedení tamních škol i jednotlivé pedagogy jsou tak kladeny mimořádné požadavky. Přesto existují možnosti, jak větší míru sociálních nerovností účinně zvládat, přinejmenším ji alespoň částečně zmírňovat vytvářením efektivního vzdělávacího prostředí a vynaložením mimořádných zdrojů. Školské systémy musí zohledňovat všechny účastníky – děti, žáky i studenty – a bez ohledu na jejich rodinné zázemí nabízet nejlepší možné vzdělání, s využitím postupů a zdrojů, které musí směřovat k dosažení co možná nejlepších vzdělávacích výkonů,“ nový Přehled informací a zajímavostí ze zahraničí ČŠI cituje studii ze série PISA in Focus.

On-line seminář: Mediální aktivity ve výuce

Lektor Ing. Martin Blatoň, PhD. na jarním semináři představil svou verzi Turistickomediálního kurzu. Nyní bude ukáže podrobněji další aktivity, které lze integrovat do výuky na ZŠ a SŠ.

Nový Bulletin NIDV: Aktuální výzvy k digitálnímu vzdělávání a výuce cizích jazyků

„A ještě jedno je jisté. Pokud má náš vzdělávací systém více zohledňovat přicházející éru, která masivně využívá digitální technologie, budou do jejich tajů muset proniknout všichni učitelé. Přijde-li v budoucnu někdy opět na pořad dne tvorba standardu učitele, bez oblasti digitálních dovedností se takový standard prostě neobejde,“ píše Ondřej Neumajer v článku „Školy neučí informatiku, brzy se to změní, který vyšel v novém bulletinu NIDV.

Ministr Štech podepsal Memorandum o duálním vzdělávání

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech dnes v Ostravě podepsal Memorandum o duálním vzdělávání, jehož cílem je zajistit absolventům škol lepší uplatnitelnost na trhu práce. Memorandum podepsali na konferenci o duálním vzdělávání v Moravskoslezském kraji také zástupci kraje a zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Karel Lippmann: Dickensova epizeuxis (K „výboru pro fakta“ v českém školství)

Už v polovině 19. století si Charles Dickens povšiml, jaký dopad může mít zjednodušené pojetí modernity na vzdělání. Napsal tehdy román Zlé časy, v němž je jednou z hlavních postav učitel (a poslanec) Tomáš Gradgrind. Na své žáky je velice přísný, protože vzdělání chápe jako systém, který musí bez problémů fungovat. V souladu s pozitivisticky založenou vědou ho zajímají výhradně fakta.

Dětem chybí kvalitní čas, proto se mění trendy ve vzdělávání, říká Johana Passerin

Vznik lesních školek odráží v posledních několika letech všeobecnější trend návratu k přírodě. V Česku se jejich pojetí zážitkové pedagogiky ve volné přírodě zcela mimořádně daří, zažívají doslova boom, který se od tohoto školního roku podařilo ukotvit i legislativně, zejména zásluhou činnosti jejich asociace. „Celý životní postoj generace rodičů, jejíž děti přicházejí nyní do školek a škol, vyžaduje změnu oproti jejich rodičům. A odráží se to i v potřebě inovací a alternativ ve vzdělávání, a to nejen lesních školek. Trendem je mít pestré vzdělávání a lesní školky jsou jedna z mnoha možností,“ říká zakladatelka lesního klubu Hvězdy v lese a členka rady Asociace lesních mateřských škol Johana Passerin v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

E-školy dodávají Estonsku experty, země je ve světové špičce v digitalizaci. S programováním děti začínají ve druhé třídě

Estonsko patří ke světové špičce v digitalizaci. Jako první zavedlo volby po internetu a téměř všechno tam vyřídíte online. To ale vyžaduje počítačovou gramotnost a spoustu expertů na informační technologie. V Estonsku se proto s předáváním těchto znalostí začíná už od raného věku a školství je v této malé pobaltské republice na cestě k úplné elektronizaci. Reportáž přináší Český rozhlas Plus.

Miroslav Dvořák: I finští učitelé mají občas starosti

Na jaře roku 2017 jsem měl jedinečnou možnost poznat blíže jednu finskou základní školu. Škola se nalézá v místě, které je již možné označit za sever Finska – ve městě Oulu. Během návštěvy jsme měli možnost mluvit s učiteli, dívat se do tříd a poslechnout si přednášku o finském vzdělávacím systému.

Uvolněné úlohy z TIMSS 2015

Česká školní inspekce zveřejňuje publikaci s uvolněnými úlohami z mezinárodního šetření TIMSS 2015. Publikace obsahuje testové úlohy z matematiky a přírodovědy pro žáky 4. ročníků ZŠ a určena je zejména učitelům prvního stupně základních škol, kteří mohou tyto úlohy využít přímo ve výuce.

Zpráva o hazardu: Přibývá závislých na hraní, je jich až 120.000. Desetinu tvoří děti a mladí do 18 let.

V Česku přibývá lidí se závislostí na hraní automatů, internetových hazardních her či na sázení. Podle odborných odhadů jich loni mohlo být až 120.000. "Údaje za rok 2016 naznačují mírný nárůst počtu osob v riziku problémového hráčství a rovněž nárůst počtu patologických hráčů," uvádí to výroční zpráva o hazardním hraní za rok 2016, kterou zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Problémy s hraním mohou mít čtyři procenta mužů a 0,8 procenta žen. Podle výzkumu mezi lékaři zhruba desetinu závislých tvoří děti a mladí do 18 let. Výrazně víc hrají chlapci, nejčastěji sázejí na internetu. Dívky volí spíš loterie. Hraní je nejčastější u učňů, nejméně časté u gymnazistů. Informuje ČTK.

Tomáš Feřtek: Jak se hledá ministr školství mezi mimoni aneb Důvody k optimismu

„Co si myslíte o standardech ve vzdělávání?“ Politik se zamyslí. „To máte jako ve zdravotnictví. Stát vám garantuje standard. Za nadstandard si musíte připlatit.“ Kupodivu se nikdo tomu pánovi v tyrkysově modré košili s bílým límečkem, který si právě plete hodinky a holinky, nesměje nahlas. Jmenuje se Josef Dobeš a za dva měsíce se stane ministrem školství. Tahle historka je z května 2010 z předvolební debaty politických stran, kde dotyčný zastupoval Věci veřejné. Popravdě řečeno ani úroveň ostatních diskutujících nebyla bůhvíjaká. Tehdy se politické debaty o vzdělávání vyznačovaly hlavně mimořádnou dezorientovaností diskutujících, kteří většinově nebyli schopni ani pojmenovat, co je ve vzdělávání opravdu problém: opakovali jen věty o úpadku znalostí a řešení viděli v nejasně definovaném návratu k tradičnímu kvalitnímu školství,“ píše Tomáš Feřtek pro server Respekt.cz.

Chlapci zmrzačenému náhrobkem musí škola zaplatit 8,8 milionu, řekl soud

Okresní soud ve Vyškově rozhodl o odškodnění pro žáka, na kterého před šesti lety na rousínovském hřbitově při neoficiální prohlídce spadl žulový náhrobek a způsobil mu celoživotní újmu. Škola mu má zaplatit 8,8 milionu korun. Informuje server iDNES.cz.

Ve školách není prostor pro rozvoj emoční inteligence, říká pedagožka

„Jako hlavní problém vnímám to, že ve školství je spousta unavených, zničených pedagogů, co bohužel nevnímají smysl své práce. Je to práce a tečka. Pedagogové se často cítí ztraceni a velmi často mluví o tom, že jejich postavení už nemá žádný význam. Sama jsem ve školství působila. V oboru je cítit strach, sevřenost, obavy. Pedagogové jsou neustále ve střehu, protože rána může přijít z jakékoliv strany: ze strany dětí, rodičů, inspekce,“ říká v rozhovoru pro server Žena Lucie Mucalová, psychoterapeutka pro děti a dospělé, která pracovala před svou terapeutickou praxí jedenáct let jako pedagožka.

Jiří Drahoš: Naši studenti vychrlí, kdy byla Zlatá bula sicilská, ale o kontextu nikdo neví

„Problémem českého vzdělávání je permanentní střídání v čele ministerstva. A to, že se politická reprezentace nedokáže domluvit v horizontu přesahujícím čtyřleté funkční období. Když něco pokazíte nebo i zlepšíte na začátku vzdělávacího procesu, tak se to projeví za deset patnáct let. Nejstrategičtější ministerstvo je pro mě právě ministerstvo školství,“ říká Jiří Drahoš v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Začíná Týden knihoven, tentokrát láká ke čtení rodiny s dětmi

Veřejné knihovny v Česku se dnes zapojí do tradičního Týdne knihoven, jehož letošním podtitulem je Čteme s mámou, čteme s tátou, čteme s knihovnou. Pořádající Svaz knihovníků a informačních pracovníků chce tentokrát propagovat práci knihoven s předškoláky a jejich rodiči a tomu přizpůsobí i témata akcí v knihovnách. To podle organizátorů ale neznamená, že knihovny nebudou pořádat aktivity i pro ostatní čtenáře. Informuje ČTK.

Česko je v inovacích srovnatelné s Afrikou

V oblasti inovací je Česko srovnatelné s Keňou nebo Maltou. Jak vyplývá ze zprávy o konkurenceschopnosti, kterou vydává Světové ekonomické fórum, náleží Česku v rámci inovací horší místo, než obsadil Ázerbájdžán. Letošní analýza konkurenceschopnosti srovnávala 137 světových ekonomik. Inovace jsou jedním ze 12 kritérií. Česko získalo v hodnocení inovativnosti necelé čtyři body ze sedmi. Ve srovnání s evropskými a severoamerickými státy tak v této oblasti bylo pod průměrem. Podle studie si Česko nejlépe vede v oblasti zdraví a základního vzdělání. Analýza také oceňuje makroekonomické podmínky na tuzemském trhu. Informují Hospodářské noviny.

Tolik se o děti nebojím. Někteří rodiče si myslí, že muži do školek nepatří, říká učitel

Sedmadvacetiletý Jan Fajmon je jeden ze 167 mužů, který v Česku učí v mateřské škole. Už se setkal s předsudky rodičů, že muži do školek nepatří, ale děti mají jeho kamarádský a aktivní přístup rády, někteří rodiče ho naopak vyhledávají. Mužská a ženská energie je podle Fajmona úplně jiná. "Každý dokážeme dát dětem něco navíc. Já se o ně třeba tolik nebojím, když upadnou, zvednu je a neřeším to. Kolegyně jsou opatrnější," míní. Sám ale přiznává, že pracovat s dvouletými dětmi by si netroufl. Reportáž přináší server Aktuálně.cz.

Člověk v tísni startuje největší sbírku na vzdělávání v ČR

Sbírka Lepší škola pro všechny dosud umožnila doučování stovek dětí z chudých rodin v ČR, vzdělávání tisíců pedagogů nebo provoz vzdělávacího portálu s filmy a výukovými materiály pro učitele zdarma. Letos partneři Člověka v tísni zdvojnásobí dary zasílané do sbírky až do výše 3,5 miliónu korun.

Kompetence pro demokratickou kulturu

Dokument popisuje konceptuální model kompetencí, které si musí občané osvojit, chtějí-li se účinně podílet na demokratické kultuře a chtějí-li pokojně žít s ostatními v kulturně rozmanitých demokratických společnostech. Záměrem je, aby byl model využíván při rozhodování a plánování v oblasti vzdělávání, kde pomůže formovat vzdělávací systémy, jež připraví žáky a studenty na život zodpovědných a respektujících demokratických občanů. Shrnutí publikace "Kompetence pro demokratickou kulturu - Soužití rovných s rovnými v kulturně rozmanitých demokratických společnostech", přináší Centrum občanského vzdělávání.