Eva Opravilová: Za nebezpečné považuji, jak na děti dnes pořád tlačíme. Chceme po nich výkon, výsledek

středa 25. října 2017 ·

„Každý chce dát svému dítěti to nejlepší, ale ta představa se týká spíše vzdělání, úspěchu, společenské prestiže, a ne že necháme dítě dělat to, co ho činí skutečně šťastným a co mu přináší skutečné hodnoty. K tomu mu nedopřáváme dost prostoru. I kroužky jsou volbou rodiče. Když se pro něco rozhodne dítě, bývá to proto, že tam chodí kamarád, ne že by dítě nutně cítilo potřebu někam chodit. Dětem bychom měli spíše dopřát více příležitostí k tomu, aby přirozeně a samostatně jednaly. Ne aby pořád plnily naše představy, ušlechtilé úmysly a sny, které jsou mnohdy nereálné a působí spíš opačně,“ říká předsedkyně Asociace předškolního vzdělávání Eva Opravilová v rozhovoru pro časopis Vlasta.

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Eva Opravilová (youtube.com)
Tvrdíte, že když se dětem nedostává prostoru pro volnou hru, dochází u nich k agresi, vývojovému opoždění a horší komunikaci. To jste vypozorovala nebo to je podloženo výzkumy?

To říkají výzkumy. Také udávají, jak velký prostor na jaký počet dětí je optimální pro dětskou hernu, aby to nepůsobilo kontraproduktivně. Podobně to funguje v živočišné říši: když je moc slepic v kurníku, začnou se navzájem klovat a užírat.

Myslela jsem, že mluvíte o časovém prostoru.

Samozřejmě taky, to spolu souvisí. Děti dnes nemají kde, ani kdy si hrát. I ve školkách zabírá volná hra v programu stále méně času. Bývá na ni vyhrazen čas ráno, ale děti, které chodí do školky později, jsou o to ochuzeny, na volnou hru mají jen pár minut, a to se ani žádná hra, herní úmysl nestačí rozvinout. Pak už je nějaký pedagogický program nebo vycházka, takže se všechno musí pěkně uklidit. Ve školkách se vůbec pořád uklízí a rovná, na úkor volné hry.

Nedostatek času na volnou hru, co dalšího byste dnešním mateřinkám vytkla?

Mateřská škola má dnes tendenci k velmi školskému pojetí programu, k plnění cílů, k výkonnosti, srovnávání výsledků. Učitelky v mateřinkách mají strach, že když děti nebudou neustále stimulovat, rozvíjet a vymýšlet pro ně nejrůznější projekty, tak něco zanedbají. Z tohoto pohledu je zajímavý přístup lesních školek, které kladou důraz na to, aby dítě bylo aktivní a objevovalo samo. Taky bojují s dnešní přehnanou ochranářskostí. Nechají děti si přírodu osahat, prožít jako realitu. Neabstrahují ji do systému, jako v klasickém školství, kde se příroda stala objektem zkoumání v hodinách prvouky a biologie, ale praktická, smyslová zkušenost s ní chybí.

Jak hodnotíte snahy státu zavést školní docházku pro dvouleté děti?

Skepticky, protože dva roky je velice citlivé období. Zvykání si na kolektiv je mnohem jednodušší v půl roce než ve dvou letech. Jsou děti, které se do školky vysloveně těší, a jiným, pro které bude pobyt v kolektivu celoživotně náročný, může nástup do školky způsobit skutečné trauma. V půl roce může dítě uspokojit podoba a hlas osoby, která o něj láskyplně pečuje, ale ještě to není fixace vědomá a citově zabarvená. Mezi druhým a třetím rokem se ale vytváří vědomí vlastního já a vědomí vazby a přináležitosti k pečující osobě, a proto její narušení může působit mnohem hůř než u menších dětí. Rodičům by se školky pro dvouleté děti měly prezentovat pouze jako možnosti ke zvážení, ne jako klasická předškolní docházka, a rodiče by měli umístění dítěte skutečně dobře zvážit podle jeho individuálních dispozic.

Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání časopisu Vlasta

5 komentářů:

laimes28 řekl(a)...
26. října 2017 15:40  

hlavně na ně netlačit aby se cítily komfortně a hépy a až přijdou do montovny tak si řeknou jaká optimální rychlost pásu by jim vyhovovala

Hausenblas řekl(a)...
27. října 2017 11:59  

Laimes: Byl jste někdy dítě? Ale vy to asi myslíte ironicky, aha... Máte nějakou zkušenost, jak volná hra pomáhá dětem učit se ještě na prvním stupni, nebo později?

Jiri Janecek řekl(a)...
27. října 2017 12:31  

Hausenblas: Vy takovou zkusenost mate? Jakou? Podelte se...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
27. října 2017 13:13  

Děti dnes nemají kde, ani kdy si hrát.

Co doma?

Pavel Doležel řekl(a)...
27. října 2017 15:45  

Ano, dejme tomu, že cílem je, aby člověk byl šťastný, měl se dobře, měl dobré a uspokojující vztahy, mohl uspokojovat své materiální i duchovní potřeby. Jenže svět je komplikovaný v tom, že cesta k tomu nevede přímo. A to některé osoby evidentně mate. Nejvíce je dopřáváno tomu, kdo primárně nenaplňuje své potřeby, ale potřeby ostatních. A to jak v oblasti vztahů, tak v oblasti pracovní. A na tomto principu je postavena dobrovolná směna a trh. Potíž je v tom, že mnozí dnes nechápou, proč by měli naplňovat cizí potřeby a tak se produkují čerpači a aktivisti. Řeší se pouze jak se individuum cítí, na co má právo, jak s ním je možné jednat a jak nikoliv. A pak příjde do tržního prostředí a najednou bác - oni po mně chtějí, abych dělal něco, co dělat nechci. No a proto máme všechny ty EDUíny.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.