Tomáš Feřtek: Jak se hledá ministr školství mezi mimoni aneb Důvody k optimismu

„Co si myslíte o standardech ve vzdělávání?“ Politik se zamyslí. „To máte jako ve zdravotnictví. Stát vám garantuje standard. Za nadstandard si musíte připlatit.“ Kupodivu se nikdo tomu pánovi v tyrkysově modré košili s bílým límečkem, který si právě plete hodinky a holinky, nesměje nahlas. Jmenuje se Josef Dobeš a za dva měsíce se stane ministrem školství. Tahle historka je z května 2010 z předvolební debaty politických stran, kde dotyčný zastupoval Věci veřejné. Popravdě řečeno ani úroveň ostatních diskutujících nebyla bůhvíjaká. Tehdy se politické debaty o vzdělávání vyznačovaly hlavně mimořádnou dezorientovaností diskutujících, kteří většinově nebyli schopni ani pojmenovat, co je ve vzdělávání opravdu problém: opakovali jen věty o úpadku znalostí a řešení viděli v nejasně definovaném návratu k tradičnímu kvalitnímu školství,“ píše Tomáš Feřtek pro server Respekt.cz.

Podle Feřteka se zdá, že kvalita předvolebních diskusí je letos výrazně vyšší:

Tomáš Feřtek (eduin.cz)

Ať už se řeší inkluze, povinná maturita z matematiky, jednotné přijímačky, platby vysokým školám, padají i rozumné návrhy a poučené komentáře. Pokud se tedy chceme na svět dívat optimisticky, dá se konstatovat, že za těch osm let se informovanost a kvalifikovanost politiků přinejmenším v téhle oblasti výrazně zlepšila...

Zatímco v ČT diskutovali krajští lídři, v debatě, která se odehraje tento týden v Pražském kreativním centru, budou mluvit ti, kteří skutečně mohou na ministerský post pomýšlet. Kdo z nich bude ministrem či ministryní školství? Pokud bychom předpokládali podobný mechanismus výběru jako v předchozích dvou případech (Josef Dobeš a Marcel Chládek - poznámka redakce), pak hledejme mezi diskutujícími největšího mimoně a zoufalce; ten má podle zkušeností z minulosti dost velké šance. A pokud se ani tohle pravidlo nenaplní, přece jen se něco posunulo k lepšímu.

Celý text naleznete zde