Volání po omezení všeobecného vzdělávání ve prospěch více technicky zaměřené výuky zaznívalo v předlitavské (rakouské) části Rakouska-Uherska již od 80. let 19. století. Navzdory mínění obcí začal stát redukovat „obecné nepotřebné předměty“, jako byly cizí jazyky, zeměpis a tělocvik. Považovaly se za zbytečné, a občas dokonce škodlivé, a záhy se proto odsouvaly do nepovinné sféry. Historickou glosu přináší časopis 100+1 zahraniční zajímavost.
Od roku 1883 se tak postupně omezovala všeobecná výuka. Opatření se zdůvodňovalo snahou nepřetěžovat studenty věcmi, které nejsou pro průmysl potřebné, a osvobodit je od „zbytečných nauk a znalostí“. Většina městských škol však na restrikce nedbala, neboť si pravidla vykládala jako platná pro národní školy, nikoliv pro jejich rozšířenější městskou verzi, tzv. měšťanky.
V roce 1889 byl předložen návrh školského zákona, který vycházel vstříc tlakům podnikatelů a sliboval jim právo zasahovat do podoby výuky – nakonec byl ovšem předpis po velkých protestech učitelů stažen.
Gymnázia a měšťanky žily od té doby vlastním životem podle starých pravidel, zatímco změny ve středním školství platily pro ostatní typy ústavů. Stát se však nevzdával a pokoušel se redukovat počet gymnázií či jejich tříd s oficiálním zdůvodněním snížit „nežádoucí přírůstek vzdělaných vrstev“, pro které údajně chybělo uplatnění.
Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu 100+1 zahraniční zajímavost
1 komentářů:
Historie se opakuje? Ale jen v hloupostech. V tom dobrém ne.
Tendenční články se píší pořád. Stačí si uvědomit, kolik procent populace ja na gymnáziích teď a kolik procent bylo na gymnáziích před sto lety.
A není to o typu školy. Je to o úrovni školy a žáka.
Podnikatelé si nechali zdevastovat školství a teď vymýšlí. Ale kvalita žáků(vzdělanost populace) začíná už v mateřské škole. a kvalita školy začíná na kvalitě učitelů a ředitele. Školící agentury a tvůrci lejster to nezachrání.
Okomentovat