Tematická zpráva ČŠI k využívání digitálních technologií: Situace je kritická

čtvrtek 7. září 2017 ·

„Podíl škol naplňujících zcela minimální standardy kvality podmínek pro využívání digitálních technologií je kriticky nízký, v segmentu malých ZŠ těmto podmínkám vyhovuje pouze 5 % škol (v rámci celé ČR s minimálními regionálními rozdíly). V segmentu velkých ZŠ je podíl takových škol sice vyšší, avšak nedosahuje ani 10 % (opět v rámci celé ČR a bez výraznějších regionálních rozdílů). Uspokojivá situace nepanuje ani v segmentu středních škol a vyšších odborných škol, kde podíl vyhovujících škol tvoří jen o něco více než 20 %,“ píše se v Tematické zprávě České školní inspekce.

Ve shrnutí k Tematické zprávě autoři mimo jiné píšou:


Koncepce a financování jsou neefektivní


Základním prvkem pro efektivní využití digitálních technologií na úrovni konkrétní školy je vytvoření, naplňování, vyhodnocování a aktualizace příslušné koncepce. Bylo zjištěno, že takovéto záměry však bývají často orientovány zcela disproporčně, a to pouze se zaměřením na určité momentálně populární technologie (často pod vlivem disponibilních podpůrných programů financování), přičemž bývají zcela odtrženy od reálných potřeb a možností školy. Nezřídka jsou pak skutečnými autory takových strategií škol komerční dodavatelé některých technologií. Konkrétním příkladem ne zcela smysluplných strategií může být v minulosti v mnoha školách silně přeceněný význam interaktivních tabulí pořizovaných mnohdy plošně do všech učeben, a to bez skutečně dostatečné, funkční a účinné aplikační i obsahové podpory nebo podpory vzdělávání pedagogů.


Personální zajištění je nedostatečné


Personální zajištění digitálních technologií ve školách je spjato zejména s rolí koordinátora/ metodika (87 % velkých ZŠ, jen 47 % malých ZŠ) a s pozicí správce ICT (18 % MŠ, 35 % ZŠ). V ostatních případech jsou úkony správy prováděny externím dodavatelem služeb. Mnoho škol řeší pravidelnou a běžnou správu digitálních technologií svépomocí (často ředitel školy, koordinátor/metodik ICT nebo učitel ICT) a externího dodavatele volá v případě závažnějších a složitějších problémů. V případě MŠ zajišťuje správu často také zřizovatel školy.


Existence role koordinátora/metodika ICT a jejího kvalitního výkonu je naprosto klíčová také pro formulaci strategie školy v oblasti ICT a obecně pro implementaci technologií do výuky. Příčinou absence koordinátora/me todika ICT je hlavně finanční nedostatečnost na straně školy. Významně se situace odlišuje i z hlediska kvalifikace. Specializační studium v oblasti koordinace na úseku ICT absolvovalo nebo si jej doplňuje 29 % koordinátorů/metodiků ICT v ma- lých ZŠ oproti 57 % koordinátorů/metodiků ICT ve velkých ZŠ. Školy, v nichž správa ICT není personálně řešena, zdůvodňují tento stav zpravidla tím, že digitální technologie ani nemají k dispozici. V některých případech (bez ohledu na druh školy) správu ICT zajišťují také jiní než výše uvedení pracovníci školy a někdy i rodiče dětí a žáků. Absence správce zhoršuje kvalitu a použitelnost celého ICT prostředí školy, a tím také mimo jiné výrazně umenšuje motivaci (a často i odvahu) pedagogů využívat již alespoň zavedené technologie.


Výše měsíčních nákladů na správu digitálních technologií se liší podle velikosti a druhu školy, většinově však mimo SŠ (98 % MŠ, 93 % malých ZŠ, 56 % velkých ZŠ) jde o částku do 5000 Kč, která není, jak by se mohlo zdát, odrazem efektivity zajištění těchto činností, ale fatálního nedostatku finančních prostředků na zajištění všech nutných a obvyklých činností (významný podíl malých ZŠ uvádí nulové náklady na správu ICT, přičemž tyto činnosti zajišťují zdarma např. rodiče žáků).


Správa veškerých prostředků ICT ve škole se převážně omezuje pouze na rozsah maximálně 10 hodin měsíčně (98 % MŠ, 93 % malých ZŠ, 56 % velkých ZŠ). Takový rozsah je ovšem zcela nedostatečný, a to nejen u menších škol. Podstatné je také zjištění, že v oblasti zajištění správy prostředků ICT nedochází ve sledovaných obdobích (od roku 2009) k žádným výraznějším změnám. Je přitom nutné si uvědomit, že nároky na správu školního ICT prostředí se nijak neliší od požadavků na správu libovolného ICT prostředí obdobného rozsahu, v mnoha ohledech je školní prostředí možno hodnotit dokonce spíše jako složitější.


Aprobovanost pedagogických pracovníků vyučujících obor Informační a komunikační technologie (v ZŠ) nebo ICT předměty (SŠ a VOŠ) je v případě malých ZŠ 52 %, ve velkých 43 %, ve středních a vyšších odborných školách téměř 80 %, ovšem v případě oborů vzdělání, které nejsou ukončovány maturitní zkouškou, je aprobovanost výuky předmětů ICT jen okolo 50 %.


Počítače jsou zastaralé a připojení je omezené


Ve 28 % základních, středních a vyšších odborných škol mají učitelé v rámci učeben s ICT vybavením k dispozici také tzv. mobilní učebny (sadu notebooků nebo tabletů, která je dle potřeby využívána v různých třídách/předmětech). Rozdíly mezi velikostí a druhem školy nejsou nijak markantní (26 % malé ZŠ, 29 % velké ZŠ, 30 % SŠ a VOŠ).


V 85 % MŠ, 41 % malých ZŠ, 26 % velkých ZŠ a 28 % SŠ a VOŠ nemá k dispozici počítač (nebo obdobné zařízení) ani kaž- dý druhý učitel. V 65 % MŠ, 24 % malých ZŠ, 11 % velkých ZŠ a 13 % SŠ a VOŠ pak dokonce ani každý čtvrtý učitel. K zásadnímu zlepšení ve vybavenosti učitelů od roku 2009, kdy Česká školní inspekce uskutečnila v základních školách obdobné dotazníkové šetření poprvé a kdy na jeden PC připadalo 2,3 učitele, dosud nedošlo. Za optimální je třeba považovat stav, kdy každý učitel má k dispozici pro svou práci (i mimo vzdělávací proces) počítač, notebook nebo tablet.


Podle výsledků z roku 2009 mělo 56 % počítačů určených pro výuku v ZŠ (70 % počítačů pro učitele) stáří do 5 let, dnes se v této kategorii nachází pouze zlomek vybavení. Podíl škol, kterým technika zastarává, a zhoršují se tedy i podmínky např. pro výuku, přípravu výuky, ověřování výsledků žáků/studentů, komunikaci s rodiči a veřejností apod., se výrazně zvyšuje.


Konektivita (schopnost připojení prostředků ICT do komunikační sítě), zejména pak absolutní rychlost připojení jednotlivých škol k internetu, se oproti předchozím šetřením výrazně zvýšila. To však více než pozitivní vývoj podmínek na straně škol značí přirozený trend v celé oblasti trhu s připojením, kdy došlo a nadále dochází ke zvyšování dostupnosti a kvality vysokorychlostního internetu za současného snižování ceny těchto služeb. Ovšem v MŠ a malých ZŠ má stále podstatný podíl ředitelů problém s orientací v nabídce předmětných služeb, popř. se touto otázkou vůbec nezabývá. Aktuální většinová dostatečnost kvality (rychlosti) připojení ve většině případů souvisí pouze s nízkým počtem připojovaných zařízení.


Pouze přibližně dvě pětiny základních a více než tři čtvrtiny SŠ a VOŠ uvedly, že si jejich žáci/ studenti mohou ve škole připojit vlastní zařízení. Přitom využití (a tedy i připojení) vlastní techniky žáků/studentů by mohlo zmírnit dopad zcela nedostatečného vybavení škol samotných.


Celá Tematická zpráva je ke stažení zde

7 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
7. září 2017 22:00  

"Existence role koordinátora/metodika ICT a jejího kvalitního výkonu je naprosto klíčová také pro formulaci strategie školy v oblasti ICT a obecně pro implementaci technologií do výuky. Příčinou absence koordinátora/metodika ICT je hlavně finanční nedostatečnost na straně školy."

Tak ať ČŠI zváží, jestli nedoporučí změnu systémového řešení a nenavrhne MŠMT, ať dají na metodiky více peněz. Je to velmi prosté...

Ale to vlastně nejde, musí se zaplatit inkluze a uvádějící učitelé.

mirek vaněk řekl(a)...
8. září 2017 6:40  

Kvalitní správce ICT za plat učitele dělat nebude. Ve firmě si vydělá několikanásobek.
PC jsou po dvou letech zastaralé. Mají školy peníze na jejich obměnu? A je někomu jasné kolik peněz stojí udržovat starší PC v provozu?
A kolik času je potřeba na přípravu výuky na PC?
Učitelé dnes inkludují, šablonují, projektují. Budou senesmyslně školit. Uź ani na učení není čas. Natož na přípravy.
Učitel vedle žáka, který bravurně jede na chytrém telefonu, vnucující mu zastaralý software na předpotopním PC, působí směšně.

David Hawiger řekl(a)...
8. září 2017 7:00  

Kéž by to bylo tak jednoduché...

Již několik let se snažíme (Jednota školských informatiků) poukazovat na to, že ve škole by měly být řešeny tři pozice - ICT metodik (úmyslně nepíši o koordinátorovi), ICT údržbář a administrátor digitální infrastruktury.

Řešení pozice metodika a údržbáře je úkolem státu - metodik na úrovni pedagogického pracovníka a údržbář nepedagogického. Otázkou je, kdo má zjistit administrátora (chceme-li kvalitního ICT správce). Má to být stát nebo zřizovatel?

Já osobně se přikláním k tomu, že je to spíše úloha zřizovatele. Nicméně s
tát by měl nastavit určitý základní standard, který musí každá škola/zřizovatel zabezpečit. Mimochodem připomínám "standard konektivity" ve výzvách IROP či nekompromisně blížící se GDPR + koneckonců se o určitý standard pokusila samotná ČŠI ve své zprávě.

Je jasné, že na takovou změnu nejsou zřizovatelé připraveni a určitě bude na místě i otázka udržitelnosti. Nicméně právě zde vidím příležitost pro efektivní využití evropských prostředků = investice do udržitelné změny v oblasti, která prokazatelně pokulhává napříč republikou. Vhodně koncipované výzvy (v IROP na technologie a v OPZ na lidi), které budou podmíněny určitou udržitelností, mohou přimět zřizovatele k nalézání systémových řešení (buď na krajské úrovni nebo na regionálních). Ale to už je na jinou diskusi...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. září 2017 7:42  

Jednoduché to není a nebude. A nemyslím si, že se to kdy vyřeší. Učitelům (metodikům, koordinátorům) ty peníze nikdo nedá, protože by pak víc než vedení a výchovní poradcové a další a to přece nejde.

Pro pana Vaňka: Chápu nadsázku, ale 2 roky je velká nadsázka, dobré PC vydrží klidně 10 let (bavím se např. o běžné základce)a myslím, že jejich údržba není to, co spotřebuje nejvíce času. Šedá masa stejných PC je relativně snadno ovladatelná i udržovatelná.

David Hawiger řekl(a)...
8. září 2017 7:55  

K "Učitelům (metodikům, koordinátorům) ty peníze nikdo nedá, protože by pak víc než vedení a výchovní poradcové a další a to přece nejde." - souhlas.

Osobně si myslím, že úleva z úvazku je dobrým a víceméně postačujícím řešením (mimochodem s nárůstem rizikového chování na školách v souvislosti s inkluzí-společným vzděláváním by si to zasloužil i preventista).
Problémem však je faktická náplň práce ICT metodika. Na začátku roku jsme si provedli v JSI šetření mezi ICT metodiky a ve velké většině u nich převládá jiná práce než metodická. A není to tím, že by ji nechtěli dělat, ale prostě poptávka od učitelů a vedení je jiná = údržbově administrátorská.
V tom se bohužel činnost ICT metodika výrazně liší od výchovných poradců a preventistů (bude to znít blbě, ale nepracují s lidmi, ale se stále problematičtějšími a záludnějšími technologiemi). A proto se nedivme, že ICT metodici poptávají jinou podporu než "úlevovou".

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
8. září 2017 8:52  

Role školního ajťáka je důležitá? A jak to řešil tzv. kariérní řád? Dal přednost vzniku nových pozic, např. jakéhosi koorninátora sebehodnocení. Toho si asociace ředitelů nevšimla (viz UN).

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. září 2017 9:16  

Jak bylo napsáno výše, je to složité. Role "ajťáka" nemá nic společného s učením a učitelem, proto na ni nepamatuje nikdo.

Role ICT metodika/koordinátora naopak jakýmsi způsobem ukotvena je a dost dlouho, kdy tito mají podle velikosti školy snížený úvazek (je to největší snížení ze všech "koo-funkcí").
Toto snížení by také postačovalo na tu přímou metodickou pomoc !učitelům!. V momentě, kdy se pod to zahrne část ajťáckých úkolů, není to záležitost "učitelská".

V každém případě, tyto funkce postrádají i finanční ohodnocení.

Ajťáků si jinak nikdo nevšímá v důsledku zavedení inkluze a narůstajících kázeňských problémů žáků. Zatížení ostatních roste, i těch výchovných poradců, tak se to jako kyvadlo teď přesunuje na jejich konec. Z tohoto pohledu mi přijde nesmyslné volání po 3000 Kč pro zavádějící učitele a podobně. Ale to všechno je naprosto normální a nemělo by nás to překvapit. Akorát to na.ere.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.