Méně pravěku, více normalizace. Půlrok na moderní dějiny ve škole nestačí

neděle 29. října 2017 ·

V osnovách dějepisu na základních školách i na gymnáziích je vše. Od mamutů po první desetiletí dvacátého prvního století. O rozdělení Československa, válce ve Vietnamu nebo reformách v Sovětském svazu se ale někteří žáci nemusejí dozvědět. Zpravidla se učí chronologicky od pravěku k novověku a na moderní dějiny zbývá, pokud vůbec, půlrok. „Přestože hlavní cíl dějepisu je zaměřit se na dějiny dvacátého a dvacátého prvního století, prostor pro ně v hodinách není dostatečný,“ uvedla pro Echo24 učitelka druhého stupně základní školy Václava Korcová.




Vojtěch Ripka (ustr.cz)
Situace ale není tragická dle vedoucího Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Vojtěcha Ripky. Učitelé si mohou sami zvolit, kolik kterému období věnují času. „Osnovy jsou poměrně obecné a široké. Není nezbytně nutné, aby učitelé učili dějiny chronologicky od počátku do konce. To není pevně předepsané,“ uvedl pro Echo24 Ripka.

Řada učitelů dle něj moderní dějiny preferuje. „Někteří učitelé mají mylnou představu o tom, že naučí celé dějiny. To je samozřejmě nemožné a je třeba silně redukovat, vybírat. Zdá se, že na odborných školách si toho jsou učitelé lépe vědomi. Ten prostor pro dějepis je tak evidentně omezený, například jedna dvě hodiny jeden nebo dva roky, že si učitelé musí stanovit priority a moderní dějiny mezi těmi prioritami velmi často bývají,“ říká Ripka.

Výuku moderních dějin lze propojit i s češtinou či občanskou výchovou, ale málo se to využívá. „Výuka dějepisu je problematická. Témata týkající se minulosti se odráží i v jiných předmětech, pracovat musí společně zeměpisáři, občankáři a češtináři. Děje se tak ale málo. Dobří učitelé jsou často ve škole izolováni, jde o školu jako celek, jestli spolupráci učitelů podporuje,“ tvrdí Ripka.

Oddělení vzdělávání ÚSTR učitelům nabízí pomoc, jak o moderní historii učit. Nabízí semináře, pomůcky či publikace. Jeho nabídku ale využijí jen ti aktivní učitelé. „Z celkového počtu asi pěti tisíc učitelů zasáhneme 500 nebo 600 těch aktivních, kteří k nám chodí na semináře,“ řekl Ripka.

Celý text naleznete zde

25 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
29. října 2017 8:43  

Osnovy?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
29. října 2017 10:12  

„Přestože hlavní cíl dějepisu je zaměřit se na dějiny dvacátého a dvacátého prvního století,



Opravdu? Prosím o citaci RVP.ZV.

laimes28 řekl(a)...
29. října 2017 11:18  

dobrý dějepisář naučí celé dějiny

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
29. října 2017 11:28  

Celé? To je nesmysl. I ti nejlepší musí redukovat a vybírat.

tyrjir řekl(a)...
29. října 2017 16:48  

Historia magistra vitae

K pochopení vývoje lidstva je potřeba znát, jaký vliv měla vzdělanost a technika na změny charakteru lidské práce i na způsoby oblbování lidí v jednotlivých historických obdobích (od společnosti prvobytně pospolné až k dnešku se vyskytují různí šamani a spasitelé lidstva...). I žáci ve škole poznají, kdo si přitom plete dějepis s účelově ideologickou nalejvárnou a chtěl by žákům a učitelům detailně předepisovat, co a jak mají učit, To ale neznamená, že by nemohly nebo neměly být určeny stručné osnovy určující minimum toho, co by měli všichni znát, a dávající učitelům a žákům dost volnosti k doplnění a rozšíření základního učiva.

J.Týř

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
29. října 2017 18:50  

A teď jde o tu stručnost a o to, aby nebyl standardizován k potěše testokratů, stejně jako standardy.

Důraz na 21. století je nesmysl, protože to ještě nejsou dějiny. A měli bychom zvážit, do jaké míry bude výuku dějepisu ovlivňovat Ústav vzniknuvší z politické vůle a s politickými cíli.

mirek vaněk řekl(a)...
30. října 2017 7:43  

Každý si přihřívá svou polívčičku. A někteří si myslí, že volby jsou důsledkem špatné výuky dějepisu.

Nowak řekl(a)...
30. října 2017 11:14  

Hlavně k panu Sotolářovi:
Je pravda, že je namístě zvažovat, do jaké míry má ovlivňovat zmiňovaný Ústav výuku. Jeho úloha je specifická a snad si to uvědomují i pracovníci Ústavu. Na druhou stranu myslím, že nelze Ústavu upřít zásluhy v dokumentaci historie konkrétních důležitých okruhů jako je kolektivizace, underground a řada dalších. A tím nabízejí důležité podněty pro výuku dějepisu.

Co mě zaráží víc, jsou názory paní V. Korcové. Není obyčejnou řadovou učitelkou, která mluví z cesty (to byl můj první dojem). Je autorkou celé sady učebnic, zřejmě uznávanou odbornicí na výuku dějepisu. Viz: https://www.databazeknih.cz/autori/vaclava-korcova-94500

Učit dějiny 21. století je jasný nesmysl. Ale nechybí ve výčtu toho, o čem žáci mnohdy neslyší třeba informace o teroristech RAF, baskických teroristech? To jsou věci, které se promítají do dneška.

tyrjir řekl(a)...
30. října 2017 14:00  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
30. října 2017 14:01  

Otázkou je, co vše lze považovat za totalitu. Například totalitní prvky aktivit demokraticky nevolených bank uplatňované vůči státům s demokraticky volenými představiteli jsou známy už desetiletí, možná staletí. Nejnověji viz třeba osud Řecka, kterému bylo "pomáháno" tak, že peníze z půjček přišly z valné části vniveč a teď už dostává Řecko "půjčky" z zřejmě hlavně na to, aby jím protekly k bankám, aby ty věřitelské banky nezkrachovaly. Řecko přitom chudne (prodává státní majetek) a jeho dluh je vlastně nesplatitelný. Proč vlastně mají banky včetně ČNB takzvaný inflační cíl (za cílené znehodnocení české měny zaplatila v posledních cca 4 létech přibližně dva bilióny korun, což je víc než státní dluh ČR)? Atd. atd.

Dluh (hypotéka) je stranická knížka kapitalismu - vyskytuje se tohle téma v práci Ústavu pro studium totalitních režimů a při výuce dějepisu?

poste.restante řekl(a)...
30. října 2017 14:39  

"Dějiny" 21. a části 20. století by snad měla učit spíše občanská nauka vulgo ZSV. Alespoň dle mého názoru.
Např.:
Vznik Československa před 100 lety je jasná a vcelku popsaná dějinná událost.
Vznik ČR rozpadem Č(-)SFR je ještě příliš živá záležitost, jejíž vnímání a hodnocení není ještě "usazené".
Nebo ruská invaze do Afghanistánu. Hrdinní mudžáhidové, kterým pomáhal John Rambo proti ruským okupantům jsou otcové a leckdy možná ještě i ti stejní zákeřní teroristé, proti kterým bojují američtí chlapci "odkojení" filmy o Rambovi. Copak tohle se dá učit v dějepisu?
Věděli by dějepisáři vůbec jak?
:-)

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
30. října 2017 15:09  

To se nedá učit v dějepisu. A musel by se učit i trochu jinak. Dovedu si přestavit předmět Současný svět na pomezí občanky, zeměpisu a dějepisu. Pro SŠ. Ale nevím, kdo by to učil.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
30. října 2017 15:11  

Jsem na Ústav možná přísný, ale už jsme zaznamenal (ale nearchivoval) určité jednostrannosti. Zlý Východ, hodný Západ.

Oldřich Botlík řekl(a)...
30. října 2017 18:04  

ad poste.restante

Vznik Československa před 100 lety je jasná a vcelku popsaná dějinná událost.
Vznik ČR rozpadem Č(-)SFR je ještě příliš živá záležitost, jejíž vnímání a hodnocení není ještě "usazené".


Rozumím tomu správně tak, že podle vás se má ve výuce dějepisu žákům dostat "správných" interpretací historických událostí?

Podle článku Jany Strakové se v bodě 3 britského Národního kurikula pro dějepis říká doslova: Žáci by se měli učit rozpoznat, že minulost je reprezentována a interpretována různými způsoby a zdůvodnit, proč tomu tak je.

Mají to tedy Britové špatně?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
30. října 2017 19:32  

Nejde ani o to, že minulost může být interpretována různě. (Hrdinové americké revoluce možná jen chtěli překazit Britům zrušení otroctví. A úspěšně.) Ale nedávná minulost je příliš živá také tím, že ještě žijí pamětníci. A navíc jsou stále zadržovány prameny (viz JFK). Proto není nedávná minulost zdaleka uzavřená a nelze ji hodnotit a interpretovat. Ať správně, či nesprávně. Neslyšel jsem například od slovutného Ústavu nic o roli západních výzvědných služeb v totalitním Československu. Kdopak byl placen? A za co?

tyrjir řekl(a)...
30. října 2017 23:38  

Žáci by se měli učit rozpoznat, že minulost je reprezentována a interpretována různými způsoby a zdůvodnit, proč tomu tak je.

Souhlasím. Britové to mají dobře zformulováno. I o tomhle je dějepis a děti by se to měly ve škole dovědět. Myslet si, že v dějepisu se má vyučovat jen to, co je tzv. usazeno, je, myslím, dost hrubý omyl.

tyrjir řekl(a)...
31. října 2017 0:00  

Copak tohle se dá učit v dějepisu?
Věděli by dějepisáři vůbec jak?


Pokud to někteří dějepisáři nevědí, mohli by, myslím, třeba začít pomalu uvažovat o změně způsobu obživy. Například řemeslníci, obchodní zástupci a možná i linkovací referenti v jistém Ústavu jsou, myslím, stále potřeba.:)

tyrjir řekl(a)...
31. října 2017 0:06  

Méně pravěku, více normalizace. Půlrok na moderní dějiny ve škole nestačí

Tedy, pane Komárku, tenhle nadpis se vám, myslím, opravdu povedl. Jen to, prosím, se sluníčkářskou normalizací České školy moc nepřehánějte.

J.Týř

poste.restante řekl(a)...
31. října 2017 0:22  

Já to pro Vás raději pánové upřesním.
Nejde a nešlo mi ani tak o "usazenost" interpretační - tedy jak na událost pohlížet.
Právě to jsem chtěl naznačit. Protože třeba i dobu husitství může jinak interpretovat člověk mého věku, "indoktrinovaný" myšlenkami "třídního boje", jinak přesvědčený katolík a jinak člen církve husitské.
Šlo spíše o "usazenost faktografickou" - tedy o sumu poznatků o dané události, které máme a jak hodnotíme jejich věrohodnost. Třeba Punské války můžeme hodnotit vcelku s odstupem jak časovým, tak "ideologickým". I ten vznik Československa je vcelku solidně zdokumentován.

To samozřejmě neznamená, že se čas od času neobjeví nějaká "bomba", která náhled na konkrétní událost, nebo i celou etapu dějin může ovlivnit. Třeba Heyerdahlovy plavby přinejmenším přinutily k zamyšlení, nebo třeba objev mechanismu z Antikythery prokázal, že naše představy o schopnostech starověkých "inženýrů" byly hodně zjednodušené. Nebo třeba objev Tróje...

A podle mne i to by mělo být součástí výuky dějepisu.
Že "na základě současných poznatků si myslíme a třeba i "hodnotíme" danou událost takto".
S vědomím, že je také možné, že některé věci ještě nevíme.
Třeba co je v těch dokumentech o vraždě JFK, nebo co bylo v těch spálených dokumentech STB.
I proto mi nepřijde úplně šťastné učit "jednoznačné" informace o dějinách 20. století.
Např. otázka k zamyšlení: Byl Lech Walesa konfidentem, nebo ne?

Interpretaci dějin se do jisté míry nelze vyhnout. Ale slušný dějepisář by měl alespoň nabídnout i ty interpretace, se kterými se třeba sám neztotožňuje.

Přiznejme si ale také, že naprostá většina žactva se spokojí se znalostí dějepisu v rovině holých faktů a představy o historických událostech má spíše na základě filmů typu 300 Bitva u Thermopyl, nebo 1492 Dobytí ráje. A znalosti dějin považuje za stejně důležité jako vědět, kdy byla "bitva u Jerez de la Frontera". :-)

Pavel Doležel řekl(a)...
31. října 2017 7:20  

"Interpretaci dějin se do jisté míry nelze vyhnout. Ale slušný dějepisář by měl alespoň nabídnout i ty interpretace, se kterými se třeba sám neztotožňuje."

Přesně tak. Ale jedna věc jsou řeči (tím teď nemyslím přímo Vás) a druhá činy a skutečné zaplevelení vlastního myšlení dogmaty, pocity, emocemi, dojmy a politickým přesvědčením. Ruku na srdce, kdo si dnes troufne výklad o Adolfu Hitlerovi coby největším válečníkovi a vojevůdci všech dob, že? O nezaujatosti a nestrannosti se kydá po celém RVP, po všech možných seminářích, vzývá se kritické myšlení, ale soudruzi, tak nějak vocamcaď pocamcaď. Aby nám lidi nezačali moc myslet. Takže soudruh Nohavica, kluk je to milej, ale von nám soudruzi už dvě volební období po sobě volil Okamuru. Musíte si jako uvědomit, že ta demogracie je jenom taková nálepka pro blbečky. Ve skutečnosti každý, kdo volí Okamuru, nebo komunisty, je debil. Pro nedebily máme přece Komárkovu Stranu zelených, Starosty a Nezávislé (čert ví na čem jsou nezávislí), nebo klidnou sílu, případně tady soudruha knížete. Tím se člověk ze společnosti slušných soudruhů nevyobcuje. Soudruzi, myslete politicky.

Je to furt stejný, protože důvodem pro ideologickou zaslepenost není režim, ani tlak zvenku, ale vlastní kognitivní omezení. Čím menší míry abstrakce a schopnosti zobecňování je člověk schopen, tím více bude tíhnout k jednoznačným a jednoduchým řešením, protože si prostě nebude schopen uvědomit, že nevyslovené předpoklady nemusejí platit.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
31. října 2017 8:34  

ad poste.restante

Souhlas. Patrně jsem se vyjádřil zmateně.

Naopak nesouhlasím se zjednodušeným pohledem pana Týře, neboť výklad současnosti (doby pamětníků)je daleko složitější právě proto, že se dotýká živých lidí. Odbýt tuto složitost neschopností dějepisářů je hloupé.

Viz pan Doležal: "Ve skutečnosti každý, kdo volí Okamuru, nebo komunisty, je debil." Řekněte to dětem ve třídě, kde jistě někdo z rodičů Okamuru nebo komunisty volil.

tyrjir řekl(a)...
31. října 2017 9:17  

Kdo tu co odbývá, pane Sotoláři? On se Vám ten britský rámcový pohled nelíbí a chtěl byste pro dějepisáře osnovy složené z jakýchsi historických zkamenělin? Vyučovat dějepis jako snůšku někým "prověřených" časově odleželých fakt, aby to nezasahovalo živé lidi? K čemu by, krucipísek, takový dějepis byl? Byl byste pro fasování mávátek nebo klotových rukávů k takové výuce dějepisu, pane Sotoláři?

Žáci by se měli učit rozpoznat, že minulost je reprezentována a interpretována různými způsoby a zdůvodnit, proč tomu tak je.

Tuto zásadu považuji za součást podstaty a poslání výuky dějepisu. Chtít od učitelů, aby ji respektovali, není zjednodušující přístup. Učitel dějepisu, který ji není schopen nebo ochoten ctít a uplatňovat není, myslím, odborník na svém místě.

J.Týř

Oldřich Botlík řekl(a)...
31. října 2017 11:27  

ad poste.restante

Děkuji za vysvětlení, takhle tomu myslím rozumím. A vlastně s tím i víceméně souhlasím.

I události "nedávné" ovšem mohou být příležitostí právě k seznámení se s tím, jak různé historické interpretace vznikají a jak je důležité, aby byly podloženy odpovídajícími historickými prameny.

Například skupina historiků v ÚSTR se spolupracovníky z Univerzity Karlovy a ze středních škol připravila pozoruhodný konstruktivistický projekt pro žáky a jejich učitele, který je zaměřen právě na práci s historickými prameny z minulého století. Žáci se učí například všímat si rozdílů v tom, co zachycují dobové fotografie téhož místa pořízené s odstupem několika desítek let.

Příkladem zahraničního konstruktivistického projektu, který může být "protažen" až třeba do nedávné minulosti, je práce s údaji amerického imigračního úřadu o tom, kolik lidí přišlo z různých zemí do USA na počátku minulého století. Žáci brzy objeví přistěhovalecké "vlny" z různých oblastí a mají přirozenou motivaci zjistit, co vlastně lidi přimělo opustit domov. Co významného se tam stalo...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
31. října 2017 21:30  

Pane Týři,


na takové pitomosti odpovídat nebudu.

tyrjir řekl(a)...
31. října 2017 22:29  

Je vaší věcí, co považujete nebo nepovažujete za pitomost, pane Sotoláři. Já zase považuji za pitomost vaše autoritativně vyslovované subjejtivní názory a odsudky.

Trvám na tom, že trilobiticko usazeninový přístup k výuce dějepisu je k ničemu. Kdybychom na něj přistoupili, nemohli bychom vyučovat třeba ani o Mnichovské dohodě a o jejích osudových důsledcích pro Česko i svět, když ani tato věc není dodnes tzv. usazená (nebyla dosud uznána její neplatnost od samého počátku, i když šlo evidentně o právní úkon učiněný prezidentem Benešem v tísni vyvolané zradou tehdejších spojenců Československa, to jest o úkon, který je zřejmě z právního hlediska neplatný od samotného počátku).

Viz
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Mnichovská_dohoda

Právě ten britský přístup k výuce dějepisu to ale umožňuje a nabádá k tomu. Učitel by podle něho měl žákům ukázat i to, jak na Mnichovskou dohodu dodnes různé státy různě pohlížejí. Nebo snad ne?

S klotově mávátkovým pozdravem

J.Týř






Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.