Ministr Štech k analýze společného vzdělávání: První rok společného vzdělávání v řeči faktů, aneb skutečnost a mýty

sobota 28. října 2017 ·

Novela školského zákona dala od 1. 9. 2016 možnost vzdělávat v běžných školách ve větší míře než dříve společně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáky bez znevýhodnění. Tento další krok[1] k inkluzivnímu vzdělávání ministerstvo v první etapě vyhodnotilo na základě dat, které mělo k dispozici k 31. 3. 2017, s výjimkou finanční náročnosti, kde byla použita data za měsíc září a říjen 2017[2]. Po řadě alarmistických otevřených dopisů a stanovisek Asociace speciálních pedagogů o „likvidaci speciálního školství, zejména pak bývalých ZŠ praktických“, nepravdivých výkřiků politiků o „povinné, plošné a škodlivé inkluzi“ je dobré se podívat na fakta. Jaká jsou první nejzajímavější fakta z Analýzy společného vzdělávání?


Stanislav Štech (msmt.cz)
1.V mateřských školách od r. 2015 mírně klesl počet dětí se SVP, ten představuje dlouhodobě necelá 3 %. Nejčastějším podpůrným opatřením je sdílený asistent pedagoga na 0,5 úvazku, ti nově vykázaní stojí ročně přes 260 mil. Kč. Na středních školách narostl za sedm měsíců počet žáků se SVP o 11 %, dominantně jde o žáky s vývojovými poruchami učení. Z podpůrných opatření jednoznačně převažuje pedagogická intervence ve škole (pomoc žákovi s učením); asistentů pedagoga bylo vykázáno v celé ČR pouhých 200 s celoroční nákladovostí 61 mil. Kč (SŠ tak spotřebovávají necelých 4,6 % finančních prostředků na asistenty v celém systému), přestože nejčastěji byl u SŠ doporučován asistent pedagoga na 1,0 úvazku.

2. Rozhodující podíl společného vzdělávání se tedy odehrává na základních školách. Žáků se SVP v našich školách celkově jen za prvních sedm měsíců přibylo o více než 14 000 (o 1,6 %), v drtivé většině jde o žáky s vývojovými poruchami učení (10 000) a chování (2500) - nikoli o žáky s lehkým mentálním postižením (LMP), těch přibylo 419. Žáci s vývojovými poruchami učení a chování totiž již na běžných základních školách v minulosti byli, avšak ani ti se středním a těžkým stupněm tohoto znevýhodnění nemohli čerpat prakticky žádnou podporu.

3.Počet žáků se SVP v běžných školách však vzrostl prakticky u všech kategorií SVP, avšak jen o desítky, maximálně několik stovek za celou ČR. Zbytek jsou dluhy z minulosti.

4. Počty žáků ve školách podle § 16 odst. 9 („speciálních“) mírně klesly, avšak aplikace novely výrazně zpomalila úbytek žáků s LMP v nich. Tento pokles ovšem probíhá již od r. 2010 (celkem do konce března 2017 o 4 736). Např. mezi roky 2015 a 2016 klesl jejich počet v těchto školách o 3,5 %, ale za sedm měsíců od nástupu společného vzdělávání jen o 1,5 %.

5. Potvrzuje se, že většina dětí se SVP je zařazena v běžné škole (jedná se trvale o 70 - 75 %). Výjimkou jsou děti s LMP a žáci se souběžným postižením více vadami, u kterých je poměr obrácený - rok společného vzdělávání změnil tento poměr jen u žáků s více vadami - ubylo jich ve škole „speciální“ o 11,5 %. Významnější změnou, ale opět v kontinuálním trendu, je narůstající počet dětí integrovaných individuálně, nikoli ve speciálních třídách běžných škol.

6.Přechody ze speciální školy do školy běžné jsou v řádu stovek, ale čísla zkresluje skutečnost, že řada škol dříve „praktických“ se „přejmenovala“ na základní školy se speciálními třídami.

7.Z personálních podpůrných opatření jsou nejfrekventovanější podpůrná opatření zajišťovaná pedagogy (pedagogická intervence), speciálními pedagogy (předměty speciálně pedagogické péče) a až poté podpora asistenta pedagoga na 0,5 úvazku. Nároky na tato opatření představují 96 % všech výdajů. Na podpůrná opatření v podobě speciálních pomůcek a učebnic šlo jen 4 % všech finančních nákladů na společné vzdělávání.

8.Celkové finanční nároky na podpůrná opatření v běžných školách zřizovaných krajem, obcí či svazkem obcí od 1. 9. 2016 do konce září 2017 byly v celkové výši 2,071 mld. Kč. Pokud jde o školy zřízené podle § 16 odst. 9 (tzv. “speciální“) je jejich financování již od roku 2005 nastaveno tak, že prioritním zdrojem jejich financování je financování normativní, tj. financování na „dítě, žáka“, a to včetně příplatku na zdravotní postižení. Tento příplatek zohledňuje především nižší počet žáků v těchto školách (popř. třídách: nejčastěji 6 – 14 žáků, výjimečně i 4 – 6 žáků) a krajské úřady dále mohou tyto školy dofinancovat z krajské rezervy, kterou si každoročně vytváří z finančních prostředků státního rozpočtu, které jsou jim přidělovány pomocí republikových normativů z MŠMT. Uplatňování dalších finančních prostředků formou podpůrných opatření mělo být zcela výjimečné. Na podpůrná opatření ve speciálních školách zřizovaných krajem, obcí či svazkem obcí bylo v období leden až srpen 2017 celkem poskytnuto krajům přes 143 mil. Kč. Požadavky na podpůrná opatření v těchto speciálních školách však v měsíci září a říjnu roku 2017 vzrostly o dalších 129 mil. Kč na nově poskytovaná podpůrná opatření ve školním roce 2017/2018. Jen tato nová podpůrná opatření pak v celoročním vyjádření činí cca 400 mil. Kč. Těchto 129 mil. Kč již nebylo krajům v jejich rozpočtech navíc zohledněno, neboť finanční prostředky na financování speciálního školství mají již ve svých rozpočtech prostřednictvím republikových normativů a hrozilo by nebezpečí dvojího financování ze státního rozpočtu. Zatím máme data o školách, ve kterých jsou všechny třídy zřízené pro tyto žáky. Po započtení žáků ve speciálních třídách běžných škol, které bude možné identifikovat až od října 2017, bude tato částka pravděpodobně ještě vyšší.

9.Analýza prokázala velmi odlišný přístup krajů a školských poradenských zařízení k aplikaci společného vzdělávání. Problematickým se z pohledu čerpání podpůrných opatření ukazuje propojení SPC a škol, případně SPC s vězeňským zařízením.

Shrnutí:

Pozitiva:

- žákům se SVP v běžných školách se dostalo podpůrných opatření a strukturované finanční podpory, což oceňují rodiče i školy. Oproti minulosti školy věděly, na co mají jejich žáci nárok,
- dosud zanedbávané problémy (žáci s vývojovými poruchami učení a chování, SVP, s narušenou komunikační schopností, autisté) se dostaly na povrch a směřuje se k jejich řešení,
- nedošlo k žádnému exodu žáků se SVP ze škol „speciálních“ do škol běžných, do běžných škol přešly ty děti, jejichž znevýhodnění umožňuje s podporou vzdělávání v běžné škole,
- nedošlo k žádnému oslabení, natož likvidaci speciálního školství; paradoxně systém podpůrných opatření podpořil žáky „speciálních“ škol a rozhodně nevedl k bezhlavému přechodu žáků s mentálním postižením do běžných škol,
- v řadě případů došlo již v prvním roce k úspěšné integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol – týká se to jak žáků s LMP, tělesně postižených, žáků se smyslovým postižením,
- školská poradenská zařízení se snažila respektovat vždy nejlepší zájem žáka,
- pedagogové řady škol, zejména těch, kde měli již z minulosti zkušenosti se vzděláváním žáků se SVP, dokázali naplnit očekávání společného vzdělávání v zájmu žáků.

Nedostatky:

Na řadu z nich ukázala také tematická zpráva ČŠI a analýza projektu KIPR:

- došlo k přetížení školských poradenských zařízení zejména v souvislosti s rediagnostikou žáků se SVP, kdy nebyla ze strany klientů dodržena lhůta dvouletého přechodného období,
- náběh společného vzdělávání komplikovala nová administrativa spojená s nárokovými podpůrnými opatřeními (formulář Doporučení, nové výkazy ve školní matrice),
- vzdělávání ke společnému vzdělávání pokrylo jen minimum pedagogů (5 %) a nedošlo ke „kaskádovému efektu“, tj. k šíření informací od vyškolených pracovníků dál; informace byly také příliš často nejednotné,
- ze strany krajských úřadů došlo k nepochopení financování speciálních škol (popř. tříd) prostřednictvím podpůrných opatření, kdy systémová podpora speciálního školství byla nahrazena výrazně nákladnější podporou jejich prostřednictvím, podporou určenou primárně na společné vzdělávání žáků se SVP v běžných školách,
- nebyla včas řešena skutečnost, že ŠPZ a školy mají stejného zřizovatele, což vytváří nežádoucí podmínky k přiznávání PO vlastním žákům, a tím k výraznému „zdražování“ speciálního vzdělávání ve školách (a pravděpodobně i ve třídách) zřízených podle § 16, odst. 9,
- v některých regionech byl nedostatek asistentů pedagoga nebo speciálních pedagogů, podpůrné opatření asistent pedagoga bylo však často přeceňováno,
- v některých regionech se zvýšil tlak na malotřídní školy, aby zařazovaly i žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením nebo kombinovaným postižením, ačkoliv jen obtížně mohly naplnit podmínky pro vzdělávání těchto žáků.

První opatření k nápravě byla přijata v technické novele Vyhlášky č. 27/2016 z letošního léta, další novela týkající se využívání finančních prostředků je připravena k projednání ještě do konce r. 2017.

[1] Inkluzivní vzdělávání podle odborníků zahrnuje čtyři kroky. Tím prvním je prostá integrace (přístup) žáků se SVP do běžné školy. Druhým a nejdéle trvajícím je akceptace (její náročnost je přímo plasticky viditelná na reakci některých českých médií, odborných zájmových skupin a politiků) a s ní paralelně probíhající třetí krok v podobě zajištění podmínek a příležitostí pro jejich kvalitní vzdělávání (např. podpůrná opatření). Čtvrtým krokem je pak zajištění doložitelných výsledků jejich vzdělávání.

[2] Data za celý rok zapsaná v matrice k 30. 9. 2017 budou zpracována v druhé etapě koncem listopadu 2017.

Zdroj: Tisková zpráva MŠMT
(Tisková zpráva uvádí také odkaz na stažení celé Analýzy)

1 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
28. října 2017 20:11  

Jak jste, pane ministře, vyřešil mýtus, že Národní ústav pro vzdělávání by měl mít řádně jmenovaného řádného ředitele? Kohopak nám asi v listopadu (platí-li, co MŠMT v této věci řeklo:) po téměř třech létech představíte? J.Týř



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.