Podle údajů České školní inspekce úroveň informační gramotnosti středoškoláků, která zahrnuje i využití digitálních technologií, přešlapuje na místě. A učitelé jsou v dovednostech mnohdy nejistí...
Informační (digitální) gramotnost už dávno nezahrnuje pouze znalost toho, jak zapnout a vypnout počítač, uložit soubor nebo vytvořit tabulku. Žáci by měli v informatice rozvíjet logiku, aby v budoucnu zvládli základy programování a chápali, jak moderní přístroje fungují. Tématu se věnuje MF DNES.
Informační gramotnost: Až polovina středoškoláků nerozezná komerční sdělení od informační zprávy.
Přestanou existovat pracovní pozice, které se dají vystudovat, říká ředitelka Společnosti pro kreativitu
„Současný vzdělávací systém vznikal za dob průmyslové společnosti, kdy proces vzdělávání byl uzpůsoben potřebám průmyslové výroby a lidí, kteří neměli svobodný přístup k informacím. Vychovává disciplinovanost a schopnost opakovat po učiteli. Současná společnost ale už není průmyslová a dnes jsme naopak zahlceni nepřeberným množstvím dat. Role učitele by proto neměla spočívat v tom, že poskytuje svým žákům přístup k informacím, ale v tom, že je učí kriticky analyzovat a třídit, což s kreativitou úzce souvisí. Podle jednoho výzkumu v předškolním věku vykazuje mimořádné nadání 98 procent dětí. Poté co projdou celým středoškolským vzdělávacím procesem, jich zbudou jen dvě procenta,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Marianna Sršňová.
Jaké profese odolají technologiím? Klíčové bude chápat souvislosti, pomůže i filozofie, říká britský ekonom
Připravte se na to, že brzy poroste zájem o znalosti, které se nedají snadno automatizovat. Už teď si zaměstnavatelé cení lidí s analytickým myšlením a schopností rozeznat jádro problému, v budoucnu je budou potřebovat ještě víc, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny britský ekonom Hasan Bakhshi. Užitečná bude podle něj i znalost filozofie, historie či sociologie. "Souvisí to se schopností pochopit souvislosti, dát si věci dohromady," uvádí expert britské nadace Nesta, která se zabývá inovacemi. Bakhshi se v ní zaměřuje hlavně na kreativní odvětví ekonomiky, jako jsou například videohry, film nebo hudba.
Škola v DOXu / DOX ve škole: Workshop pro pedagogy 2. stupně ZŠ a SŠ k výstavě JIŘIČNÁ a projektu #DATAMAZE
V rámci projektu Škola v DOXu / DOX ve škole nabízí galerie DOX školám a pedagogům metodiku využití galerijních animačních programů ve výuce – umíme bezpečně otevírat témata jako bezpečí na internetu, diskriminace, kreativita, svoboda, mediální gramotnost, osobní prožitek ad. Projekt obsahuje 2 workshopy, které jsou spojeny vždy s konkrétní výstavou a vedeny zkušenými lektory. Poskytneme vám inspiraci, podněty a materiály k následné práci ve výuce.
Markéta Krčmářová: Improvizace versus byrokracie. (Prosím, nechci být úředník, chci učit kreativně!)
Vyplnit třídní knihu, napsat plán garanta, vyplnit statistiku, doplnit hodnocení IVP apod., papírově – elektronické činnosti zná každý učitel jakéhokoli stupně škol. Tyto činnosti zabírají zhruba 25 % pracovního času kantora. Ztrácíme tím svou energii, elán a nápaditost, nezbývá nám času na práci s dětmi.
Ondřej Šteffl: Svět bude potřebovat lidi, kteří se umějí a chtějí učit
„Svět bude potřebovat lidi, kteří se umějí a chtějí učit, lidi, kteří budou přicházet s novými nápady a inovacemi, lidi empatické a laskavé. Lidi, kteří mají kritické myšlení, kreativitu, zvládají komunikaci, umějí spolupracovat, ale také jsou zvídaví, vytrvalí, adaptabilní a mají sociální a kulturní povědomí. V takové kombinaci to ovšem žádná vysoká škola nenabízí,“ říká Ondřej Šteffl v rozhovoru pro Rodina DNES.
Expert z Izraele vyzkouší v kraji revoluční výuku
Odborník na rozvoj talentů Opher Brayer vymyslel a v Ústí nad Labem představil metodu, která má u dětí zvýšit kreativitu a rychlost učení. Čtyři školy se rozhodly ji od září otestovat. Jednašedesátiletý Izraelec od loňského června žije v Praze, věnuje se moderním formám vzdělávání a multitalentovému rozvoji dětí. V kraji chce rozjet svůj nový projekt s názvem Stages, který se podle něj zaměřuje na aplikaci výukových metod odpovídajících 21. století.
Informuje MF DNES.
České školy zamrzly ve 20. století, před tabulí stále stojí Igor Hnízdo. Studenti volají po revoluci
O nutnosti reformovat středoškolskou výuku se mluví již řadu let, ale žádný velký posun nenastal. Studenty už přestalo bavit neplodné řečnění dospělých a přešli do akce. Zahájili kampaň Revoluce na střední, místo naštvaného protestu nabízejí konstruktivní řešení, jak změnit české školství, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Informace jsou v mobilech doslova na dosah ruky, přesto "Igor Hnízdo" před tabulí nalévá do žáků vědomosti a vynucuje memorování. Chybí pěstování sociálních a komunikačních dovedností, vedení k mediální či finanční gramotnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.
Martin Gebhart: Propojený učitel
Marie Homerová: Co je kreativita?
Existují početné definice, které se snaží odpovědět zejména na otázky: Jak se kreativita projevuje, které rysy a projevy jsou pro ni charakteristické, jak se chová a pracuje nadaný jedinec. Další otázkou, zvláště důležitou pro školní výuku je, jak zjistit faktory, jež tvořivost žáka ovlivňují v pozitivním, ale i v negativním, smyslu.
DISKUSE
Témata článků
Knihkupectví
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

