Michal Komárek: Komora nebo Platforma? Důležitou roli hrají i vztahy mezi „tradicionalisty“ a „inovátory“. Řešením je orientace na kvalitu veřejných škol.

sobota 21. října 2017 ·

Diskuse na téma, zda je pro učitele lepší Pedagogická komora nebo Učitelská platforma jsou často především smutné. Vznikají dvě ambiciózní učitelské skupiny, které chtějí, aby učitele bylo více slyšet, aby byli silnější při jednání s politiky a úřady, aby se počítalo s jejich hlasem a zkušeností při plánování změn, reforem a koncepcí… Jenže alespoň někteří členové těch skupin na sebe vzájemně docela tvrdě útočí. A alespoň na první pohled se zdá, že tu zuří spíše nelítostný konkurenční boj, než snaha o sjednocení, dialog, hledání programu, koncepce… Nabízím dílčí pohled na to, co může být příčinou toho neutěšeného stavu: Střet „tradicionalistů“ a „inovátorů“.


Michal Komárek (archiv autora)
Je to nepochybně příliš velké zobecnění s řadou slabých míst, nicméně myslím, že v něčem ukazuje na podstatné problémy českého školství a má tedy opodstatnění. Zjednodušeně na úvod: Komora láká spíše „tradicionalisty“ a Platforma spíše „inovátory“. Spor obou skupin je pak důležitým a zásadním sporem o podobu českého školství, nikoli jen sporem několika ambiciózních osobností, které chtějí dominovat novým spolkům. Respektive, je tu zcela zásadní otázka: Mohou se učitelé sjednotit, když mají na výuku a budoucnost školy v mnohém zásadně odlišné názory? A proč by se sjednocovat měli? V čem?

Oporu pro toto zobecnění poskytují i diskuse na České škole. Učitelé, a to ti výrazní, kteří se nebojí veřejně vystoupit, oslovují veřejnost i politiky, jsou prostě alespoň v určité míře „opinionmakery“, se neshodnou v řadě úplně zásadních věcí. Od těch nejobecnějších: Jaký je smysl vzdělávání a školy, jak má vypadat škola budoucnosti… Přes konkrétnější: Jaký má být vztah učitele a žáka, jakou roli hraje „dril“, respektive, co se má vlastně dítě na škole naučit, jaký smysl mají „alternativní metody“ a není to jen „líné válení po kobercích“… Po ty aktuální a konkrétní: Co s inkluzí „ po Česku“, jak má vypadat maturita a jaký má smysl, co se soukromými školami…

Jsou-li – a to opravdu jsou – názory na tato témata diametrálně odlišné, je možné očekávat, že učitelé vytvoří nějakou jednolitou sjednocenou skupinu, která bude prosazovat nějakou vizi a koncepci vzdělávání a školství?

A má šanci snaha o nějaký minimální programový průnik? Snad ano. Ale důležitější je otázka, zda to má smysl? Na čem se obě skupiny shodnou: Že je třeba zvýšit platy učitelů, investice do vzdělání… Něco nového?

Pak totiž dojde na základní téma, v němž se obě skupiny také shodnout, tedy, že je třeba, aby učitelé byli silněji reprezentováni. A vrátí se také základní otázka: Co ale bude ta reprezentace při jednání například s MŠMT prosazovat?

Může něco „tradicionalisty“ a „inovátory“ spojit?

Ano, je to příliš velké zobecnění. Rozhodně nelze říci, že Komora přitahuje výhradně „tradicionalisty“ a Platforma výhradně „inovátory“. A nelze pochopitelně ani říci, že některá z těch skupin je „lepší“, že má zaručený recept na to, jak změnit české školství k lepšímu.

Výstižně téma nedávno popsali Oldřich Botlík a Tomáš Feřtek: „Tradicionalisté soudí, že děti umějí stále méně právě kvůli zavádění nejrůznějších novot provázených hlavně snižováním nároků. Zlepšení očekávají od návratu k přísnosti, píli, drilu, tradiční organizaci vyučování a silné státní kontrole. Inovátoři mají naopak za to, že úpadek znalostí je způsoben setrvačností školy jako instituce, která se novotám brání, a proto se jen obtížně přizpůsobuje měnícímu se světu. A jejich přímá učitelská i rodičovská zkušenost říká, že pokud děti dělají to, co jim dává smysl, jejich znalosti a dovednosti se rychle zlepšují. Ale především jsou mnohem motivovanější.

Skutečnost je ovšem mnohem komplikovanější. Vzorově čistých inovátorů ani tradicionalistů moc nenajdete. Vzdělávání se v posledních letech ukazuje být silným společenským tématem a jednotliví diskutující jsou namícháni v mnoha odstínech kombinujících názory obou směrů. Složité a proměnlivé je totiž i téma, o němž debatují. Neboť zpochybnitelný je už samotný zdánlivě nesporný fakt, že výsledky žáků se stále zhoršují.…,“ psali v Lidových novinách.

Problém je ovšem v tom, že v diskusích vynikají právě „vzorově čistí tradicionalisté“ a „vzorově čistí inovátoři“. Je to logické, zejména v rychlých internetových „přestřelkách“ se lépe daří vyhraněným, ostře formulovaným názorům a postojům.

Je-li to ale tak, jak píšou Botlík s Feřtekem, a jak především napovídá i běžná zkušenost – jsou tato vyostření spíše jen „ideálními typy“, kategoriemi, které se v čisté podobě ve skutečnosti v podstatě nevyskytují. A vrací se otázka, koho a co vlastně tedy reprezentují. A jestli jejich střet není spíše matoucí, než aby vedl k dialogu a vzájemnému porozumění.

Myslím, že aby vyhraněné názory „tradicionalistů“ a „inovátorů“ reprezentovaly reálné problémy a potřeby českých učitelů a škol, musí být zarámovány v určitém kontextu, který je osvobodí od naléhavé, někdy až agresivní jednostrannosti, která je jejich velkou slabinou.

Myslím, že takovým kontextem má být otázka „Jak zvýšit kvalitu veřejných škol?“ A logicky navazující podotázky, například: „Jak dosáhnout toho, aby se v nich lépe cítili žáci i učitelé? Jak zvýšit jejich prestiž v očích veřejnosti? Jak je připravit na změny, kterými společnost prochází...“

Jde o to, aby každá, běžná, průměrná třída „venkovské školy“ byla dobrá. Měla nárok a ambici na to, aby byla stejně dobrá jako třída „prestižní, výběrové školy pražské“. V tomto kontextu je nezbytné nároky tradicionalistů a inovátorů konkretizovat. Například: Lze to ve třídě, kde je třicet žáků a v podmínkách „inkluze po Česku“? Snaha o konkretizaci pak znamená, že jednoduše neplatí ani odpovědi „Ne“, ani odpovědi typu „Když je učitel otevřený a inovativní a používá správné metody...“

Tento kontext by mohl být také půdou pro jednání s politiky a úřady. Půdou, na níž učitelé požadují vždy zcela jasné a konkrétní odpovědi: Co tedy politici a úřady dělají a udělají pro zvýšení kvality veřejných škol? Mají konkrétní představu, jak to bude fungovat? Nejsou to jen „papírové výstřely“ od stolu? Vědí, o čem mluví?…

Aby to bylo možné, musí ale také učitelská reprezentace skutečně reprezentovat a tedy také „vědět, o čem mluví“.

15 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2017 10:44  

Zajímavý úhel pohledu na válku dvou komor. Ale.

Vzal jsem si seznam učitelů naší školy a začal jsem nás třídit na tradicionalisty a inovátory. Nikam jsem se nepohnul. Ten dělá to a ten za ono, jak se zpívá v jednom budovatelském filmu. Ono takové třídění nebude tak jednoduché. Ono to bude možná třídění dokonce škodlivé.

A ještě jeden pěkný komentář k tomu článku Botlíka a Feřteka:

"Jak krásně demagogické. Deset let modernisté, reformátoři a školští podnikatelé drancují české školství a pronásledují tradiční učitele, mnohé vyštvali ze škol. A teď, když se zbytky tradičních poctivých kantorů začínají bránit, protože situace je tak neúnosná, že nemají co ztratit, tak reformátoři vzkřikují něco o tolerančním patentu."

laimes28 řekl(a)...
21. října 2017 10:45  

začíná to jiskřit,dnešní padesátníci byli před 25 mladí,nadšení,s velkými plány,vrhli se po 89 nadšeně do inovece školství,ten objem práce v 1990-96 byl neskutečný,angličtina,počítačové třídy,comenius atd atd,za tragicky nízké platy,které pokulhávaly za ostatními nikdo nehleděl na čas,vzpomínám si jak jsem sháněl prvné materiály na angličtinu,jak jsem, realizoval počítačovou třídu dva roky před indošem,jednoho dne u mnohých nastalo dilema: pokračovat v tom co nás baví a živořit nebo to opustit,jít hledat obživu a přenechat štafetu mladým,co již dostudují po 89,pro ně už to bude brnkačka a hlavně to naše mnohdy chaotické nadšení usměrní,usadí takříkajíc do normálu a školství již pojede jak dobře namazaná mašina,ale ouha,to co se stalo 2000-2010 byla hrůza,rozvrat,systém se definitivně zhroutil,panuje chaos a anarchie

laimes28 řekl(a)...
21. října 2017 10:53  

padesátníci to vzdali,jsou vyčerpaní,nemocní,uhnuli z cesty a uvolnili cestu mladým,chtějí jen dožít,ovšem dnešní mladí místo aby je nechali dožít, tak se do nich začali pěkně obouvat,dávají jim nepokrytě najevo,že jsou hlupácí, neschopní,nekreativní gerhonti , a že by z toho školství měli vůbec vypadnout,mnozí staří byli vyhozeni,většina si stále ještě myslí, že to "doklepe",jenže brzy zjistí, že doklepat se dají 2-3 roky ale ne 5-10...a pak teprve nastane v českém školství ten správný mazec

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2017 11:12  

Tomu generačnímu štěpení moc nevěřím, nikdy jsem např. nezažil, že by na nějakém semináři dominovali mladí, ani počtem, ani ničím jiným. Někdy mám pocit, že máme už vyhořelé absolventy.

Radek Sárközi řekl(a)...
21. října 2017 11:19  

Neřekl bych, že to dělítko je tradicionalisté versus inovátoři. Například Janek Wagner z Pedagogické komory je propagátor ICT inovací ve školství, já zase moderních vyučovacích metod - viz web www.ctenarska-gramotnost.cz. K čemu se kloní předsedkyně UP Petra Mazancová, nikdo nic neví, protože se nikdy před tím nikde neprezentovala.

V čem se hodně lišíme, je názor na působení ministra Štecha - my jsme ho vyzvali k odstoupení za jeho urážku 21 609 signatářů petice proti kariérnímu řádu, že jsou "textově negramotní", UP ho naopak podpořila a on ji, s námi se odmítá sejít. Pedagogická komora také není navázána na neziskovky pod vedením EDUinu, kdežto Učitelská platforma velmi úzce ano.

laimes28 řekl(a)...
21. října 2017 11:32  

"Michal Komárek: Komora nebo Platforma? Důležitou roli hrají i vztahy mezi „tradicionalisty“ a „inovátory“. Řešením je orientace na kvalitu veřejných škol."
řešením jest jasná definice státních a soukromých škol a systém jejich fungování

poste.restante řekl(a)...
21. října 2017 13:02  

Zjednodušeně na úvod: Komora láká spíše „tradicionalisty“ a Platforma spíše „inovátory“.
Při vší úctě, tohle je naprostá blbost.
Já vím, že autor vzápětí v textu článku toto hrubě postavené dělení sám relativizuje a hrany obrušuje, ale pak jej neměl takto zjednodušeně vůbec stavět.

Komora má v tuto chvíli kolem 900 členů, staví přitom na základně petentů proti KŘ, kterých bylo přes dvacet tisíc.
Na základě čeho dospěl autor k závěru, že mezi těmito lidmi převládají "tradicionalisté"?
Na základě komentářů těch několika výraznějších a aktivnějších členů?

Nevím, kolik je členů Platformy, někde tu zaznělo číslo kolem dvaceti.
A všichni, nebo většina jsou "inovátoři"? A ta inovativnost se jako projevuje v čem?
Že inovátoři podporují ministerské pitomosti typu "inkluze po česku"?

Základní příčina vyhraněnosti až útočnosti obou skupin vůči sobě navzájem nespočívá ve sporu mezi "inovací" a "tradicí", ale v samotné genezi jejich vzniku.

Komora vznikla jako výsledek iniciativy proti KŘ.
Ze své podstaty vstupovala do konfliktu vůči MŠMT.

Platforma vznikla na základě konfliktu s představiteli Komory.
Charakteristická je pro ni servilita vůči MŠMT,
zabalená do hezkých slov o nutnosti hledat cesty ke spolupráci.
(Nevím sice, jak se spolupracuje s někým, kdo mi plivnul do obličeje a ani se neomluvil, ale to nechme stranou.)

Obě tyto skupiny se nyní snaží získat nové členy a logicky tedy o ně musí "soupeřit".
Vznikly z konfliktu a jsou nyní v konfliktu.
Co bude za rok, to se uvidí.

Ale konflikt mezi "tradicionalisty" a "inovátory" probíhá Platformou a Komorou napříč a někde úplně jinde.
Pokud takové skupiny vůbec existují a daly by se definovat.

tyrjir řekl(a)...
21. října 2017 16:03  

Vidím to spíš jako střet tří skupin neučících ambiciózních pirátsko sluníčkářských cenzorů (PS lobby z MŠMT, Wagnerovci, Komárkovci) s programově nekoncepčním "pedagogicko školským" průnikem namísto legitimního průniku UČITELSKÉHO (vzdělávacího).

Vyřešit to může UČITELSKÁ PROFESNÍ KOMORA založená a spravovaná odbornými aktivně UČITELSKÝMI autoritami, která té Pirátsko sluníčkářské pečovatelsko pedagogické lobby určí Ústavou a dalšími zákony ČR určené, to jest UČITELSKÉ, tedy vzdělávací meze.

Milá pirátsko sluníčkářská pedagogická lobby z MŠMT ČR, uvědomujete si, že jste zaměstnáni v MINISTERSTVU ŠKOLSTVÍ, které má podle Ústavy a dalších zákonů ČR i podle názvu MŠMT ČR spravovat vzdělávací zařízení zvaná ŠKOLA a nikoli v jakémsi mimisterstvu pečovatelské pedagogiky (MPPMT)?

J.Týř

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. října 2017 22:39  

Já bych řekl, že volební propad ČSSD nastal i díky "inovacím" ve školách.

To sice nesouvisí se spolky, ale odráží to pohled na "inovace".

Vl.Václavík řekl(a)...
21. října 2017 23:23  

Před několika lety jsem si připravil prezentaci "Od tradice k alternativám" a občas ji při vysvětlování vývoje ve školství a vzdělávání používám. Začínám obrázkem z roku 1618, následuje Komenský, tereziánské reformy, kritika školy T. G. Masarykem (1899), názory pedocentrismu, reformní pedagogické koncepce a jejich vliv na současnou školu atd. Vývoj vzdělávání by měl každý učitel znát, aby se hned nečertil, když někdo s trochou nadsázky řekne, že se u nás někde učí jako za Marie Terezie.
O modernizaci vzdělávání (inovace) se pokoušela i socialistická škola, svoboda však přišla až po roce 1989.
Názor, že někteří učitelé jsou "tradicionalisté" a někteří "inovátoři" vychází z reality ve školství - snaha prosazovat inovace může dokonce někdy tvrdě narazit na odpor kolegyň a kolegů.
Nemyslím, že komora a platforma proti sobě staví vyhraněné názory tradicionalistů a inovátorů. Problém vidím spíš v tom, že některé názory na způsoby školního vzdělávání jsou u učitelek a učitelů tak odlišné od poznatků současné pedagogické psychologie, že vyvolávají ostrý střet. Ten pak někdy vyústí v osobní útoky.
V takovém prostředí samozřejmě není možné nějaké profesní společenství vytvářet.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. října 2017 23:38  

Je otázkou, jestli současná pedagogická psychologie má ponětí, jak to vypadá v současných školách...

tyrjir řekl(a)...
22. října 2017 4:22  

snaha prosazovat inovace může dokonce někdy tvrdě narazit na odpor kolegyň a kolegů.

No, to si pište, pane Václavíku! Zbytečné trápení bezbranných bytostí, je považováno za odborně, mravně i právně pochybnou věc od pravěku dodnes (viz třeba šikana hladové kozy, aby podle biče hloupého sedláka tancovala po dvoře a ještě u toho dobře dojila, systém ŠVP/RVP, Inkluze, Kariérní (ne)řád atd.).

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
22. října 2017 4:39  

Já bych řekl, že volební propad ČSSD nastal i díky "inovacím" ve školách.

Souhlasím. Odborný, morální a právní propad RVPčkovských inovátorů aktivizovaných i čerpáním vzdělávacích dotací pod taktovkou EU exaktně popsal už před mnoha léty profesor Piťha. K navrhovanému postihu viníků nedošlo, tak některé ty nesmysly pokračují, bohužel, dodnes...

Učitelé ani rodiče nejsou takoví hlupáci, aby naletéli na inovátorské bludy o tancující a dojící hladové koze ani na další nesmysly jejichž průnikem je dogma, že učitelé jsou pouhými pedagogy. Školy a učitelé mají především dobře, tj. systematicky na vědeckém základě, vzďělávat.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
22. října 2017 4:49  

MiMi systém ve školské státní správě?

Ať koukám, jak koukám, nevidím na stránkách MŠMT, NÚV, NIDV atd. nikde úplný seznam zaměstnanců se jménem, pracovní pozicí a kontakty (seznam zaměstnanců). Takový seznam mají myslím všechny krajské úřady, většina radnic a myslím i většina škol. Proč to tak není ve vrcholných školských institucích? Odpovídá to jejich informační povinnosti?

Domnívám se, že toto nezveřejnění seznamu zaměstnanců napomáhá střetům zájmu a možná i jakémusi možnému klientelismu, za který lze možná považovat to, že je tu asi možnost vystupovat jednou jako zaměstnanec vrcholné školské instituce a podruhé jako představitel nějaké tzv. neziskovky. Tento stav si myslím docela důvodně dovoluji označit za jakési školské Ministerské Mimikry (MiMi systém).

Neměly by se na ten MiMi systém podívat příslušné úřady?


http://www.ceskaskola.cz/2015/10/jan-wagner-ministerstvo-skolstvi-jako.html#comment-2077345453038511126

Jak to s tím před dvěma léty popsaným MIMI systémem vypadá dnes? Prošetří to někdo?

Jiří Týř

mirek vaněk řekl(a)...
24. října 2017 7:35  

Problém vidím v nedostaku mladých vzdělaných a pracovitých učitelů. A v odtrženosti mnohých akademiků i školských politiků od praxe. Tradicionalisté versus inovátoři je až sekundární problém. Neboť každý učitel rád použije metody, které opravdu v dané třídě a typu školy fungují. Jenže každá změna vyžaduje čas na přípravu a klid na práci. Pokud musí učitel inkludovat, navštěvovat nesmyslná školení, papírovat a projektovat, nemá čas učit.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.