Sázka na přípravu učňů ve firmách není všelékem

Kdo chce jít na řemeslo nebo do fabriky, měl by praktickou výuku absolvovat hlavně v terénu - „duální vzdělávání“ se stalo hitem školských kapitol volebních programů. Jednostranná praxe ale není řešení, varuje odborník. Reportáž přináší Deník.cz.

Miloslav Janeček (skolajarov.cz)

Snahám politiků vyšlo naproti ministerstvo školství, jehož šéf Stanislav Štech (za ČSSD) počátkem října podepsal dokument o podpoře duálního vzdělávání. „Jsem rád, že dosavadní spolupráci mezi ministerstvem a zaměstnavateli posouváme podepsáním Memoranda v Moravskoslezském kraji na vyšší úroveň. Konkrétní firmy budou spolupracovat s konkrétními školami a výsledky tohoto projektu budeme moci využít i v dalších krajích při podpoře prvků duálního vzdělávání,“ uvedl ministr školství.

„Duální vzdělávání je skvělá věc, avšak není to všespásné. Kdyby například zedníky připravovaly velké stavební firmy, vychovají samé betonáře. O klasickou zedničinu, třeba zazdívání oken a dveří, by tam učni nezavadili. Naši žáci musejí přicházet do kontaktu se všemi pracemi, které jsou obsaženy ve vzdělávacích programech, nesmí to být jednostranné,“ řekl Deníku ředitel pražské Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček. Podle něj je zapojování firem, kde se děti seznámí s reálnou výrobou, žádoucím krokem, ale v kompletním přesunu praxe do fabrik budoucnost nevidí. „Naši mistři chodí po pracovištích a hlídají, aby si učni osahali všechno. Budoucí zahradníci umějí založit sad, ale také vázat svatební kytice. Ve vzdělávání není dobré jít ode zdi ke zdi, ale dát se zlatou střední cestou,“ míní Janeček.

Celý text naleznete zde