Ondřej Šteffl k revizi RVP (2. část)

pondělí 9. října 2017 ·

„Škola má povinnost zajistit, aby žáci ovládali povinné výstupy (PV) stanovené v jádru. Patrně nikdy nelze dosáhnout toho, aby každoročních sto tisíc dětí po skončení základní školy ovládalo všechny PV. Uplatněme tedy Paretův princip a pokládejme za povinnost školy zajistit, aby minimálně 80 % absolventů školy ovládalo 80 % PV, a to ještě minimálně rok po skončení školy. Je to mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Jádro musí být nutně velmi malé,“ píše Ondřej Šteffl v aktuálním čísle časopisu Řízení školy. (1. díl textu naleznete zde)

Šteffl pokračuje:

Ondřej Šteffl (facebook.com)
Pro zařazení nějakého PV do jádra je totiž třeba splnit tři podmínky:

1. PV musejí být reálně zvládnutelné, čili musí existovat reálný předpoklad, že škola dokáže svou povinnost naplnit, jinak se z RVP (opět) stane Potěmkinova vesnice.
2. Musí být ověřitelné, že PV žák zvládl - třeba složitě, ale ověřitelné.
3. Zařazení musí být ve shodě s hlavními obecnými cíli (které ovšem zatím nemáme). Musí jít o pro společnost nezbytné a důležité věci, o to, co chceme, aby si ze základní školy odnesl opravdu každý občan.

K rozlišení používám jednoduché kritérium: Co pokládám za nezbytné, aby znali a uměli budoucí spoluobčané mých dětí? Z toho také plyne, že jádro by mělo být trvalé a stabilní.

Daným podmínkám by např. vyhovovalo: „čte s porozuměním alespoň na úrovni 2 podle definice čtenářské gramotnosti podle PISA“, což velmi přibližně znamená, že dobře rozumí příbalovému letáku k léku a pochopí z něj, kolik má dát tablet třeba dvanáctiletému dítěti. Asi mnohé překvapí, že ani u tak triviálního požadavku první podmínku zatím nesplňujeme! Podle PISA jsme u patnáctiletých na 75 %, farmaceutické společnosti dokonce uvádějí ještě horší zjištění, a to u dospělých. Ale Finové jsou na 96 %, takže 80 % se mi zdá reálných, zejména pokud na to školy soustředí pozornost. Ověřitelné to je - umí to PISA. A nepochybně i společensky nezbytné, důležité a také trvalé.

Kdybychom podmínku jedna uplatnili hned teď na položky RVP, nezůstalo by v jádru skoro nic. Pokud se vám snad zdá, že to, co stojí ve standardech pro základní vzdělávání, je to, co by patřilo do jádra, uvědomte si, že chceme 80% úspěšnost - a to ještě minimálně rok po skončení školy! Té zatím nedosahujeme prakticky u ničeho. Když bychom však do jádra vybrali skutečně jen nezbytné a důležité věci, učinili z nich prioritu a ve školách jim věnovali soustavnou pozornost, úsilí a individuální péči, bylo by jistě možné povinnost školy naplnit např. u těchto současných očekávaných výstupů (OV):

* odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, umí (v jednoduchých případech) ověřit fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji (což dnes mnozí očividně neumějí),
* provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly,
* vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem, příp. rovnicí,
* rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi.

Do jádra musejí jistě patřit i nějaké PV z průřezových témat, zejména z tématu výchova demokratického občana, případně i dalších, neboť ta jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání podle školského zákona a odpovídají podmínce tři. Je ovšem třeba opatrně nalézt PV, které splní i podmínku jedna a dva.

Do jádra naopak určitě nebude patřit (v závorce uvádím podmínky, kterým dovednost nebo znalost nevyhovuje) např.:

* rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku (1 a 3),
* užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků (1 a 3),
* projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům (2),
* využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů (1 a 3),
* prokáže základní orientaci v problémech současného světa (1 a 2).

Celý text naleznete v aktuálním čísle časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)

6 komentářů:

Hausenblas řekl(a)...
9. října 2017 11:21  

Někde za úvahami o standardu nebo výstupech a učivu obvykle visí představa, že jisté znění - konkrétní, jednotné, závazné - bude jediné. Na to je dobré dávat pozor. Jediné znění, jediná možnost = povinnost. A povinnost znamená, že učitel a žák něco musejí. Z hlediska žákova učení je to ale vždycky problém: jednak kdy to "musí" má přijít a být splněno, jednak ještě hůře: proces učení se vzpírá "musu". Jestli chceme, aby se učily všechny děti a dobře, bylo by lepší investovat stamiliony do toho, aby jim škola pomáhala chtít. U dětí, které nechtějí, žádný mus nezabere a naopak jen škodí. Ale to by museli plánovači školství opravdu domýšlet své představy a návrhy nebo předpisy až k samotnému žákovi a učiteli. Co se to opravdu děje a může dít, když se žák učí. O tom dneska soudobá věda, kterou se podle zákona musí řízení školství i výuka řídit, ví hodně, mnohem víc, než co se projevuje v návrzích nových úprav předpisů...
Klidně ať ústavy nebo šikovné školy vytvoří a nabízejí konkrétně formulované a rozumně vybrané výstupy a učivo, ale jakmile se stanoví nějaké procento a výčet povinných základních "znalostí", narazí se na to, že zdaleka ne všichni učitelé je budou považovat za své, a na to, že vzhledem k rozmanitosti žáků a jejich potřeb takové "výstupy" atd. nepůjdou přidělit do nějakých ročníků nebo období. Každý žák k nim je zralý jindy a dosáhne jich jindy, každý potřebuje od učitele podporu jindy, a to, že jsou spolu ve třídě různé děti, neznamená, že všecky musejí být sesypány na stejnou hromadu. Jen je potřeba ponechat učitelům a jejich profesnímu rozumu, kdy co pro svou třídu udělají. Zatím nevidím, že by řídící místa ve školství měla víc učitelského rozumu než učitelé sami.

tyrjir řekl(a)...
9. října 2017 12:05  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
9. října 2017 12:26  

Jen je potřeba ponechat učitelům a jejich profesnímu rozumu, kdy co pro svou třídu udělají. Zatím nevidím, že by řídící místa ve školství měla víc učitelského rozumu než učitelé sami.

Souhlasím a dodávám, že kompetenčně užvaněné a nestandardizované výstupy RVP žáky a učitele sešněrovaly mnohem víc než předtím osnovy s třetinovou volností pro učitele.

Standardizace pojmového základu učiva pro 1/2 až 2/3 výukové doby je možná, účelná a při rozumném určení mnohem účinnéjší, a to i z hlediska tvořivého konstruktivismu a individuálního přístupu k žákům, než současný vágní nereálně kompetenčně nabubřelý pseudo konstruktivistický systém RVP/ŠVP.

J.Týř

Hausenblas řekl(a)...
9. října 2017 14:07  

Ale co si myslíte o tom, že takový standardizační úkon má, anebo nemá být v jediné a nadto závazné verzi? Snažil jsem se říct, že hlavní je, aby si ti, kdo takový standardizovaný zúžený základ potřebují, mohli vybrat nejbližší tomu, co jejich žáci a jejich učitelský styl potřebují, a aby jimi nebyli svazováni ti, co to nepotřebují, protože ty zásadní složky vzdělání pokrývají podle svého vlastního pochopení. Mám v té věci moc poučnou zkušenost - jakmile má vzejít jediný zužující standard, podlehnou tvůrci představě, že jen oni nejlépe vědí, co v něm musí a nesmí být. Ale bohužel těch tvůrců bude vždy jen skupinka, takže mnohé přístupy a nápady jim ani do hlavy nepřijdou. A ani "učitelská veřejnost" se nemůže do toho vlivně zapojit jen tak, jakousi spontánní "diskusí".
Ve vzdělaných zemích se takové vymezování dělá například tak, že nějaký vývojový ústav přizve zkušené učitelské asociace (pečlivě tak, aby v nich nepřevážila některá s názorových skupin), a společně to vyvíjejí i ověřují, a společně pečují, aby tomu pak mohl každý porozumět a aby to mohl s dobrým svědomím přijmout. A ovšem se veřejně ví, kdo to tvoří, protože to samozřejmě není chystáno jako nástroj utajovaný, k potlačování některých skupin žáků, ale naopak jako pomoc všem učitelům a žákům. Tím vývojem se to taky všichni zapojení společně učí! Ví se, že to nemohou ještě umět, když to dosud nevytvářeli...

tyrjir řekl(a)...
9. října 2017 17:37  

Osnovy jako základní didaktický dokument výukového předmětu

Psal jsem o standardizaci pojmového základu daného didaktického oboru (osnovy jako systém základních pojmů daného výukového předmětu s třetinovou až poloviční časovou dotací pro tvořivé rozšíření učiva školami, učiteli i názorovými skupinami). Nikoli o bezúčelné a svazující drezúře. Spolupráce názorových skupin je při standazdizaci didaktického základu výukového předmětu nutná. V případě potřeby řádně ODŮVODNĚNÝCH výjimek/odchylek od určeného standardu je možné i tyto výjimky zvlášť povolit. Různé školy, učitelé i názorové skupiny by se mohly v takovém systému (řádu), myslím, dostatečně "vyřádit". :)))

Viz
RVP - NECHUTNÁ MÍCHANICE POCHYBNÝCH OSNOV A METODICKÉ PŘÍRUČKY?
http://www.ceskaskola.cz/2017/10/ondrej-steffl-proc-si-ve-skolstvi.html#comment-5576329813484687784
http://www.ceskaskola.cz/2017/10/ve-skolach-neni-prostor-pro-rozvoj.html#comment-8376575745277236182

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
9. října 2017 18:02  

PS
To, o čem možná už dnes pro některé kolegy trochu nepochopitelně píši, kdysi docela dobře fungovalo.

Například týmy autorů učebnic fyziky s různým názorovým zaměřením pořadaly ve spolupráci s JČMF vždy začátkem prázdnin několikadenní tzv. Letní školu fyziky, kde se setkaly s učiteli ze základních a středních škol, a tam se vše každý rok zevrubně diskutovalo. Taková setkání pořádaly i jednotlivé PedF (jejich katedry různých výukových předmětů).

Viz třeba
http://www.dts.cz/cgi-bin/dts/dts.fcgi?stranka=3&kategorie=10&akce=clanek&id=57&jmeno=&heslo=
http://www.dts.cz/cgi-bin/dts/dts.fcgi?stranka=3&kategorie=10&akce=clanek&id=56&jmeno=&heslo=

Principiálně je tak možné a žádoucí postupovat u všech předmětů i dnes. Avšak pedagogická centra s didakticko metodickými kabinety jednotlivých předmětů byla bez náhrady zrušena, pedagogické fakulty se věnují jinak dotovaným aktivitám a NÚV, který by se tomu mohl a měl jako hlavní resortní tvůrce a správce kurikula věnovat, je už víc než dva roky bez ředitele. Uvidíme, s čím nás MŠMT začátkem listopadu v tom NÚV "překvapí".



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.