Ondřej Šteffl k revizi RVP (2. část)

„Škola má povinnost zajistit, aby žáci ovládali povinné výstupy (PV) stanovené v jádru. Patrně nikdy nelze dosáhnout toho, aby každoročních sto tisíc dětí po skončení základní školy ovládalo všechny PV. Uplatněme tedy Paretův princip a pokládejme za povinnost školy zajistit, aby minimálně 80 % absolventů školy ovládalo 80 % PV, a to ještě minimálně rok po skončení školy. Je to mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Jádro musí být nutně velmi malé,“ píše Ondřej Šteffl v aktuálním čísle časopisu Řízení školy. (1. díl textu naleznete zde)

Šteffl pokračuje:

Ondřej Šteffl (facebook.com)

Pro zařazení nějakého PV do jádra je totiž třeba splnit tři podmínky:

1. PV musejí být reálně zvládnutelné, čili musí existovat reálný předpoklad, že škola dokáže svou povinnost naplnit, jinak se z RVP (opět) stane Potěmkinova vesnice.
2. Musí být ověřitelné, že PV žák zvládl - třeba složitě, ale ověřitelné.
3. Zařazení musí být ve shodě s hlavními obecnými cíli (které ovšem zatím nemáme). Musí jít o pro společnost nezbytné a důležité věci, o to, co chceme, aby si ze základní školy odnesl opravdu každý občan.

K rozlišení používám jednoduché kritérium: Co pokládám za nezbytné, aby znali a uměli budoucí spoluobčané mých dětí? Z toho také plyne, že jádro by mělo být trvalé a stabilní.

Daným podmínkám by např. vyhovovalo: „čte s porozuměním alespoň na úrovni 2 podle definice čtenářské gramotnosti podle PISA“, což velmi přibližně znamená, že dobře rozumí příbalovému letáku k léku a pochopí z něj, kolik má dát tablet třeba dvanáctiletému dítěti. Asi mnohé překvapí, že ani u tak triviálního požadavku první podmínku zatím nesplňujeme! Podle PISA jsme u patnáctiletých na 75 %, farmaceutické společnosti dokonce uvádějí ještě horší zjištění, a to u dospělých. Ale Finové jsou na 96 %, takže 80 % se mi zdá reálných, zejména pokud na to školy soustředí pozornost. Ověřitelné to je - umí to PISA. A nepochybně i společensky nezbytné, důležité a také trvalé.

Kdybychom podmínku jedna uplatnili hned teď na položky RVP, nezůstalo by v jádru skoro nic. Pokud se vám snad zdá, že to, co stojí ve standardech pro základní vzdělávání, je to, co by patřilo do jádra, uvědomte si, že chceme 80% úspěšnost - a to ještě minimálně rok po skončení školy! Té zatím nedosahujeme prakticky u ničeho. Když bychom však do jádra vybrali skutečně jen nezbytné a důležité věci, učinili z nich prioritu a ve školách jim věnovali soustavnou pozornost, úsilí a individuální péči, bylo by jistě možné povinnost školy naplnit např. u těchto současných očekávaných výstupů (OV):

* odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, umí (v jednoduchých případech) ověřit fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji (což dnes mnozí očividně neumějí),
* provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly,
* vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem, příp. rovnicí,
* rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi.

Do jádra musejí jistě patřit i nějaké PV z průřezových témat, zejména z tématu výchova demokratického občana, případně i dalších, neboť ta jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání podle školského zákona a odpovídají podmínce tři. Je ovšem třeba opatrně nalézt PV, které splní i podmínku jedna a dva.

Do jádra naopak určitě nebude patřit (v závorce uvádím podmínky, kterým dovednost nebo znalost nevyhovuje) např.:

* rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku (1 a 3),
* užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků (1 a 3),
* projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům (2),
* využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů (1 a 3),
* prokáže základní orientaci v problémech současného světa (1 a 2).

Celý text naleznete v aktuálním čísle časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)