Karel Lippmann: Žárlivá ostraha Robbe-Grilletovy žaluzie (O „roztříštěné skutečnosti“ a těch, kteří ji střeží jako „obsah výuky“)

pondělí 30. října 2017 ·

Takto roztříštěná skutečnost nedovolí cokoli prožívat, dokonce ani tak silnou emoci, jakou je žárlivost. Tohle je důsledkem moderně se tvářícího lidského poznání, které se všechno přírodní i lidské snaží uchopit pomocí jediné, jistou pravdu a duševní klid údajně poskytující metody… Zajímá nás ještě vůbec, jaké to může mít důsledky?,“ píše Karel Lippmann v úvaze o "roztříštění světa", experimentálním románu a neschopnosti prožívat.


Karel Lippmann: Žárlivá ostraha Robbe-Grilletovy žaluzie

Karel Lippmann (archiv autora)
Představitel francouzského „nového románu“ Alain Robbe-Grillet vzbudil koncem padesátých let rozruch svým románem nazvaným La Jalousie, což znamená jednak žárlivost, jednak žaluzii. Ideovým východiskem jeho tvorby byl karteziánský racionalistický dualismus, rozdělující svět na dvě podstaty: nerozprostraněnou, reprezentovanou metodicky (matematicky) fungujícím rozumem člověka, a rozprostraněnou, tj. stejnou metodou uspořádanou přírodu, mající charakter rozumem ovládaného stroje, který je však k člověku netečný.

Na tomto základě vznikla moderní věda, nejdříve Newtonova fyzika. V 19. století vlivem pozitivismu (A. Comte) se přidaly i nauky o člověku a společnosti (dnešní sociologie se původně nazývala sociální fyzika a dělila se na sociální statiku a sociální dynamiku). V beletrii 2. poloviny 19. století tuto noetiku využili mj. teoretik literatury a filosof H. Taine a spisovatel E. Zola. První z nich napsal, že „ctnost a neřest jsou stejně produktem jako cukr a vitriol“, druhý pak přirovnal tvorbu spisovatele k práci patologa při pitvě mrtvoly (naštěstí tuto metodu ve svých románech v plném rozsahu nedodržel). O dvou hlavních postavách románu Tereza Raquinová napsal: „Tereza a Laurent jsou lidská zvířata, nic víc. … Provedl jsem na dvou živých tělech analytickou práci, kterou patologové dělají na mrtvolách.“

Povšimněme si Zolova spojení analytické práce s mrtvolami. Že by analýza v izolaci od „živého“ výkladu člověka vyžadovala umrtvení zkoumané skutečnosti?

Za téměř sto let se o nezviklatelnou pravdu usilující karteziánské paradigma poznání stalo základem Robbe-Grilletova uměleckého experimentu. Sám jej charakterizoval takto: „Svět totiž nemá význam, ani není absurdní. Prostě je. To je nesporně ze všeho nejpozoruhodnější. A náhle nás tato evidentní pravda udeří s takovou silou, proti níž nic nezmůžeme. Pod jediným nárazem se hroutí celá konstrukce: zčistajasna jsme otevřeli oči a prožili jsme, tentokrát až přespříliš, šok z této umíněné reality, před kterou jsme se tvářili, jako bychom si s ní byli už poradili. Všude kolem nás, odolávajíce smečce našich oduševňujících nebo hospodyňkovských adjektiv, věci jsou zde. Jejich povrch je čistý a hladký, netknutý, bez poťouchlého lesku i průhlednosti. Celá naše literatura dosud nedokázala ani nakrojit ten nejdrobnější kouteček, změkčit tu nejnepatrnější křivku.“

V románu La Jalousie, který „vypráví“ o A…, ženě majitele banánových plantáží, opakovaně se scházející s přítelem Franckem, přičemž je skrze žaluzii v okně bungalowu sleduje její manžel, můžeme doložit toto pojetí literatury např. následujícím úryvkem: „Někdy je zvuk trochu hlubší nebo delší. Pravděpodobně je vydávají různé druhy zvířat. A přece jsou si ty zvuky podobné, ne že by měly nějaký společný ráz, který by se dal snadno určit, spíš by se dalo mluvit o společném nedostatku charakteru: nepřipomínají výrazy děsu nebo bolesti nebo hrozby nebo dokonce lásky. Budí dojem zvuků mechanických, vydávaných bez zjistitelného důvodu, nevyslovujících nic, signalizujících pouze existenci, přítomnost a pohyby každého tvora, jehož dráhu nocí vytyčují.“

A. Robbe-Grillet se tedy dívá na svět podobně, jako jej zachycuje objektivní oko kamery (zde mající podobu otvoru v žaluzii). Intenzita žárlivosti je pak „měřena“ stejně jako intenzita fyzikálních veličin. Svět se rozpadá na množství dílčích, od sebe izolovaných, vzájemně nesouvisejících, nanejvýš se monotónně opakujících (proto intenzivněji působících) prvků a člověk nemá ani možnost vybrat si, na který se zaměří. Vidí jen to, co mu objektiv kamery dovolí. Takto roztříštěná skutečnost nedovolí cokoli prožívat, dokonce ani tak silnou emoci, jakou je žárlivost. Tohle je důsledkem moderně se tvářícího lidského poznání, které se všechno přírodní i lidské snaží uchopit pomocí jediné, jistou pravdu a duševní klid údajně poskytující metody.

E. Zola byl, jak už řečeno, v aplikaci naturalismu do praxe nedůsledný, proto jsou jeho romány čtivé. A. Robbe-Grillet naopak svůj fyzikalismus uplatňuje mnohem důkladněji (takže např. J. P. Sartre hovořil v souvislosti s ním o antirománu). Oba spisovatele spojuje snaha o experiment. Ve 20. století, jak vidno, se pozitivistická metoda popisu každodenního života člověka ovšem výrazně „zdokonalila“.

Mnohé nasvědčuje tomu, že pohled na svět skrze žaluzii dnes pokládají mnozí lidé za samozřejmý. Není divu, osvojujeme si jej mj. už od útlého dětství ve škole. Současně je těmi, kteří o obsahu výuky rozhodují či spolurozhodují, žárlivě střežen. Pečlivě dohlížejí, aby kamera byla vždy „správně“ zacílena.

Zajímá nás ještě vůbec, jaké to může mít důsledky?

42 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
30. října 2017 8:01  

Takové starosti bych chtěl mít. Je zajímavé, jak nematematici mají ve všem jasno.

Karel Lippmann řekl(a)...
30. října 2017 8:59  

Když, pane Vaňku, takové starosti chcete mít, proč si je nepřipouštíte? Vždyť Vám v tom nic nebrání. Že byste mi je záviděl? Jen nevím, z čeho jste usoudil, že nematematici mají ve všem jasno.

mirek vaněk řekl(a)...
30. října 2017 12:38  


"...karteziánský racionalistický dualismus, rozdělující svět na dvě podstaty: nerozprostraněnou, reprezentovanou metodicky (matematicky) fungujícím rozumem člověka, a rozprostraněnou, tj. stejnou metodou uspořádanou přírodu, mající charakter rozumem ovládaného stroje, který je však k člověku netečný.

Na tomto základě vznikla moderní věda, nejdříve Newtonova fyzika. V 19. století vlivem pozitivismu (A. Comte) se přidaly i nauky o člověku a společnosti (dnešní sociologie se původně nazývala sociální fyzika a dělila se na sociální statiku a sociální dynamiku)."


"Tohle je důsledkem moderně se tvářícího lidského poznání, které se všechno přírodní i lidské snaží uchopit pomocí jediné, jistou pravdu a duševní klid údajně poskytující metody."

Karel Lippmann řekl(a)...
30. října 2017 15:02  

Pane Vaňku, takže když upozorním na úskalí metody, která je nezřídka chápána jako univerzální prostředek k nacházení jisté pravdy, tedy k tomu, abychom měli ve všem jasno, sám mám ve všem jasno. Tož ovšem logika vskutku neprůstřelná.
A co Vy? Máte např. jasno, pokud jde o závažnost mých starostí. Dokonce do té míry, že byste je chtěl rovněž mít.
Aha, zapomněl jsem. Vy zjevně nejste "nematematik".

Karel Lippmann řekl(a)...
30. října 2017 19:01  

Toť...

Pavel Doležel řekl(a)...
30. října 2017 19:21  

"Pane Vaňku, takže když upozorním na úskalí metody, která je nezřídka chápána jako univerzální prostředek k nacházení jisté pravdy, tedy k tomu, abychom měli ve všem jasno, sám mám ve všem jasno. Tož ovšem logika vskutku neprůstřelná."

Ta metoda je považována za univerzální prostředek k nacházení jisté pravdy vámi, nebo za koho ještě mluvíte?

Vy jistě nemáte ve všem jasno. A nemáte evidentně jasno ani v tom, v čem má kdo jasno a tak zase strašíte strašákem, kterého jste si sám vyrobil, ale kterého se bojí jen ti, kteří jsou na tom, co do znalostí, podobně, jako vy. Nechápu, proč každá propagace "nepozitivistické, neexaktní metody", a vlastně jediná, vede přes upozorňování na úskalí metody jiné, které navíc nerozumíte. Soustřeďte se na vysvětlování toho, co přinášíte navíc, ne na vysvětlování toho, jak to ostatní dělají blbě. Navíc, když nejste ani schopen postavit to vysvětlování na ničem jiném, než na sebedekalratorních tvrzeních typu: "Tento obal obsahuje něco velikého, důležitého, hlubokého a překonávajícího vše ostatní. Něco, bez čeho nedosáhnete univerzální vzdělanosti." To si, pane Lippmanne, můžu nechat třeba natisknout na vizitky. Skutečnosti to ale aktem vytištění nebude o nic blíže.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. října 2017 19:55  

"Tohle je důsledkem moderně se tvářícího lidského poznání, které se všechno přírodní i lidské snaží uchopit pomocí jediné, jistou pravdu a duševní klid údajně poskytující metody."

Jakého poznání? O jaké metodě je řeč? Vy jste úplně mimo. Kdybych nevěděl, co jste zač, tak si řeknu, že jste zhulenej. Jak může něco takového šířit středoškolský profesor literatury? Vždyť vy ty studenty ničíte svým omezeným schématickým viděním světa.

Matematika je založena na axiomatických systémech. V každém axiomatickém systému jsou tři druhy tvrzení: pravdivá (tj. taková, která lze dokázat z axiomů), nepravdivá (tj. taková, jejichž negaci lze dokázat z axiomů) a pak deduktivně nerozhodnutelná (tj. taková, která nelze ani vyvodit z axiomů - dokázat, ani nelze vyvodit jejich negaci). Matematika je omezená v tom smyslu, že jakýkoliv axiomatický systém obsahující aritmetiku, bude vždy deduktivně neúplný, tj. ať bude jakkoliv bohatý, bude vždy existovat smysluplné tvrzení, které bude deduktivně nerozhodnutelné. Proto jsou přirozená čísla jedním z mála objektů o nichž je dokázáno, že nejsou plně poznatelná. To je ale velice hluboké tvrzení, kterému tedy ty vaše pseudoanalytické vývody nemohou konkurovat, protože nejsou postavená na ničem jiném, než na jakýchysi volných asociacích pramenících z pocitů, které ve vás vyvolává něco, čemu nerozumíte. Nic víc v tom nenacházím. Žádnou skutečnou hloubku. Říkám si, že možná bude na vině způsob výuky filosofie, nebo humanitních oborů obecně. Kompilát a volné vývody jsou považovány za vědu. Něčím podobným trpí (doslova) i Bobík Kartousů.

Ta metoda, kterou kritizujete, je jediná mně známá metoda, která člověka omezuje pouze vnitřní konzistencí a nikoliv vírou v předsudky, dogmata a podobné nesmysly. Metoda, která umožňuje vytvořit vzájmeně nekonzistentní axiomatické systémy, které jsou ale všechny vnitřně konzistentní a nepřikazuje nikomu, který z těch systémů je správný, nebo pravdivý. Nevím pořádně, o jaké metodě hovoříte vy. Jde o nějaký pocit a reakci na něj? V čem spočívá ta jiná metoda založená na nemechaničnosti a neomezenosti? To, co vás mechanicky svazuje jsou samotná pravidla myšlení. Nechcete-li myslet, nikdo vás nenutí. Necpěte to ale, laskavě, do těch nebohých dětí. Przníte je tím.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. října 2017 22:51  

Výše uvedený zoufalý výkřik PD je nádherná, přímo ukázková ilustrace kolize dvou způsobů myšlení, přičemž neschopnost PD kognitivně uchopit klíčovou otázku, lépe řečeno otázku, která by měla být ve vzdělávání určující, je podobně roztomilá (kdyby nebyla tak vulgárně vyjádřená), jako pozorování dvouletého dítěte hrajícího si s Rubikovou kostkou. Bohužel, není v tomto sám a také proto jsou "reformy" RVP tak neukotvené a tápající v často protichůdných cílech.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. října 2017 6:48  

Tajnej, potíž je v tom, že ta metoda založená na tom "našem myšlení" má jednoznačné neoddiskutovatelné výsledky v reálném světě. Vy to "vaše myšlení" pouze neustále do zblbnutí propagujete a lepíte na něj nějaké nálepky zvenku, posuzujete a hodnotíte to druhé myšlení, kterým nevládnete, ale nejste schopni vysvětlit ani základy toho vašeho. A kdykoliv někdo projeví zájem o hlubší proniknutí, stočí se diskuse k tomu, že to vlastně nemá smysl vysvětlovat, protože když to tazatel nepochopil z toho vašeho nálepkového divadla, tak mu to stejně nemá smysl vysvětlovat, protože to už nepochopí. Je to jako blafování v pokeru. Snažíte se tvářit, že jste majiteli něčeho velikého, významného, pro všechny důležitého, ale když to chce někdo ukázat, nebo alespoň prokázat tu významnost, nebo důležitost, tak se odeberete zase někam jinam, abyste se za nějaký čas zase vynořili s podobnou pohádkou na stejné téma, se stejnými herci, jen možná malinko jinými kulisami. To jsou znaky: šmejdovství, podvodu, propagandy, marketingu, vyprázdněnosti, dogmatické víry a povrchnosti.

Kolize mezi dvěma způsoby myšlení je nanejvýše tak ve vašich hlavách. V hlavách těch, kteří by moc moc chtěli být uznáváni pro své myšlení, ale na cokoliv měřitelného nedosáhnou. Tak si vymýšlejí nejrůznější náhražky od křišťálových koulí, přes esoterické schopnosti až po univerzální vzdělanost a poetický rozum. A aby se jim ta jejich chatrč nezbortila, ještě obviňují skutečné myšlení z toho, že brání v tom "myšlení" druhém - údajně nepostradatelném pro dosažení té správné harmonie ve víře svaté jediné.

To pochopitelně neznamená, že zavrhuji třeba práci Pavla Tichého v oblasti transparentní intenzionální logiky, ale to je stále součástí toho prvního typu myšlení, nikoliv toho vybájeného, nepopsatelného. Logické systémy mohou být pochopitelně různé. Stále ale k jejich návštěvě potřebujete jedno a to samé myšlení. Snaha exaktní myšlení popírat, relativizovat, potlačovat, nahrazovat něčím jiným, je pouze nástrojem, jak se zbavit zodpovědnosti za vlastní neschopnost. Je pouhou náhražkou za tvrdé, soustavné a dlouhodobé studium.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. října 2017 7:01  

Nejednoznačnost, víceznačnost, nemechaničnost, organicita, nejsou znaky neexaktnosti. To je stále to, co vy a vám podobní nedokáží pochopit. Proč? Protože vaše znalosti matematiky a exaktních metod zamrzly na úrovni malé násobilky a díváte se na všechny ty moderní teorie - chaosu, fraktálů, her, vlnové funkce, Navier-Stokesovy rovnice, algebraické variety a já nevím co ještě pohledem prvňáčka, který si nedokáže představit, o čem je řeč a k čemu by to tak jako mohlo být dobré, když tkaničky si zavázat umí a zadek utřít taky, a tak na všechno neustále nahlíží přes tu násobilku, která mu připadá mechanická, protože se dá napsat do tabulky, která je vrcholem jeho abstraktní představivosti. Není smutné, že tomu tak je. Ne každý může být Fregem, Gödelem, nebo Einsteinem. Smutné je, když ambice neodpovídají schopnostem a ten trpící se snaží v ostatních vyvolat dojem, že to měřitelné, prokazatelné, do určité míry objektivní a reliabilní není vlastně důležité, že on má dovednosti neměřitelné a nepoznatelné a basta fidli. A ještě se diví, že ostatní by tu sebedeklaraci chtěli nějak zkoumat. Jako třeba její soulad s realitou. No fuj. Jaký soulad? Prostě to tak je a "týmto som to dokázal".

Tajný Učitel řekl(a)...
31. října 2017 7:29  

..."potíž je v tom, že ta metoda založená na tom "našem myšlení" má jednoznačné neoddiskutovatelné výsledky v reálném světě."

Což znamená, že jiné nemají? Jak to víte? Nebo jen nejste schopen nahlédnout pod povrch triviálních kauzalit?

mirek vaněk řekl(a)...
31. října 2017 7:43  

Pane Doležel. Líp bych to nevyjádřil.
Mě by spíš zajímala ta nová metoda. Pane Lippmanne, mohl byste mi objasnit vaši lepší metodu?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
31. října 2017 7:53  

https://sport.idnes.cz/kyrie-irving-uncle-drew-nba-konspirace-plocha-zeme-boston-vtip-diskuse-1m8-/basket.aspx?c=A170212_224230_sport-basket_ten

Produkt nového myšlení...

Karel Lippmann řekl(a)...
31. října 2017 7:56  

Mnohokrát jsem ji na zcela konkrétních příkladech vysvětlil. A neřekl jsem, že je lepší. A také není univerzální.

Nowak řekl(a)...
31. října 2017 18:18  

Nevím, zda je správné, že kritika míří tak jednoznačně na pana Lippmanna - on ten román (či antiromán) nenapsal. Možná ho chybně intrepretuje. Jestli ale ne, co potom? Měla by se taková literární díla zakázat? Nebo nepatří do školy a nemají je číst ani učitelé?

Tajný Učitel řekl(a)...
1. listopadu 2017 18:06  

Doležele, skutečně nemám zapotřebí sobě, vám, ani nikomu z vaší skvadry velikášských nastavovačů latěk, cokoli dokazovat. Odměnou za mou práci jsou vzdělaní a úspěšní absolventi naší školy. Je mi líto, že si nedostatek smyslu té vaší predikční modelařiny, nebo vaše jiné frustrace musíte kompenzovat právě zde. Je mnoho způsobů myšlení a já netvrdím, že ten váš okleštěný neopositivismus nemá využití. Pouze se domnívám, že jsou oblasti lidského snažení, kde je jeho využití limitované a pokud nabobtná, nežádoucí a kontraproduktivní. Váš výčet různých odborných termínů je úsměvný. Na koho se tím snažíte udělat dojem? Známe se, ne?

Josef Soukal řekl(a)...
1. listopadu 2017 19:52  

Především máte podivnou potřebu napadat, urážet a snižovat jiné, a stejně tak "vynikáte" neschopností skutečnost takovou, jaká je. Možná je pro vás odměnou zhnusení ostatních, ale to je doklad toho, že frustrací trpíte vy a že si ji kompenzujete velmi podivným způsobem. K tomu ta setrvalá zbabělost... Jste člověk v pravém slova smyslu ubohý a politováníhodný a ani občasné záblesky racionality a věcnosti na vašem profilu mnoho nemění.

Josef Soukal řekl(a)...
1. listopadu 2017 19:53  

...přijmout skutečnost

Josef Soukal řekl(a)...
1. listopadu 2017 19:55  

Evidentně trpíte pocitem nedocenění, možná i ze strany žáků, protože vtírání se někomu do přízně "nelaťkováním" aj. v posledku nemůže přinést nic dobrého.

Tajný Učitel řekl(a)...
1. listopadu 2017 20:36  

Šmarjá Soukale, historie vzájemného napadání se dá snadno dohledat, ale možná se tím směrem pouštět nechcete. Nevnímám neochotu přijmout skutečnost takovou jaká je, zvláště pokud je to skutečnost z vaší dílny, jako nedostatek či slabost, nýbrž jako lidskou a učitelskou povinnost.

Co se týká potřeby napadat, urážet a snižovat oponenty, o tom sám víte své. Pokud ne, zeptejte se pánů Lippmanna, Botlíka a vlastně kohokoli, kdo si dovolí kritizovat ten odpudivý plod vašeho snažení, novou maturitu.

Domníváte-li se, že "nelaťkováním" se snažím někomu vtírat do přízně, zásadně jste nepochopil, co je mým záměrem. Ostatně, těžko se někomu vtírat do přízně anonymně.

Tím, že jste pomohl prosadit koncept novém maturity, jste zároveň mimoděk stvořil i její oběti a její kritiky. Nebo jste myslel, že ten model je natolik skvostný, že učitelé a žáci zůstanou samou adorací beze slov?

Pavel Doležel řekl(a)...
1. listopadu 2017 20:53  

"Doležele, skutečně nemám zapotřebí sobě, vám, ani nikomu z vaší skvadry velikášských nastavovačů latěk, cokoli dokazovat."

To je dobře. Mám dojem, že vy ani netušíte, co znamená pojem "dokázat".

"Je mi líto, že si nedostatek smyslu té vaší predikční modelařiny, nebo vaše jiné frustrace musíte kompenzovat právě zde."

Já netrpím tím, že by predikční modely neměly smysl. Tím trpíte vy. K vaší škodě ovšem, protože spočítat přínosy jejich aplikace není až takový problém. A to ani v oblasti vzdělávání.

"Je mnoho způsobů myšlení a já netvrdím, že ten váš okleštěný neopositivismus nemá využití. Pouze se domnívám, že jsou oblasti lidského snažení, kde je jeho využití limitované a pokud nabobtná, nežádoucí a kontraproduktivní."

Domnívat se můžete co chcete. Podstatné jsou argumenty, a ty nepodáváte. Stejně jako nejste schopen ukázat, v čem to vaše myšlení spočívá. Nebo, jestli už je to to ono, co tady předvádíte?

"Váš výčet různých odborných termínů je úsměvný. Na koho se tím snažíte udělat dojem? Známe se, ne? "

Nejsem si vědom žádného odborného termínu. Můžete uvésti příklad? Já opravdu nemohu za to, že vy něčemu nerozumíte a i toaletu považujete za odborný termín a štětku na záchod za stroj se složitou obsluhou.

Pavel Doležel řekl(a)...
1. listopadu 2017 20:59  

Tajnej, cílem centrální maturity není státi se adorovaným. Ona ve skutečnosti ta reakce je a vždy bude přesně opačná, takže jedině blázen by si mohl myslet, že podporou, či spoluvytvářením centrálních maturit si někde získá nějaké obdivovatele a fanklub. Naopak. Všichni frustráti se postaví do šiku a půjdou do svaté války za údajnou záchranu univerzální vzdělanosti. Hlavně, že máte na co a ideálně i na koho svádět svoji neschopnost, povrchnost a ignorantství, že? Známe se, ne?

Josef Soukal řekl(a)...
1. listopadu 2017 21:18  

Tajný, ohledně napadání - obzvlášť připomenete-li další jména - zřejmě hřešíte na to, že nikomu nestojí za to dohledávat si v daném ohledu stav věcí. Jen potvrzujte, že nevnímáte skutečnost taková, jaká je.
Co se týče vtírání, doufám, že alespoň svým žákům jste schopen se představit.

Tajný Učitel řekl(a)...
1. listopadu 2017 21:59  

Soukale, jen dohledejte, beze strachu.

Doležele, utřete slinu a pofoukejte bebí. A teď hajat.

Josef Soukal řekl(a)...
1. listopadu 2017 22:05  

Ale kdepak. Za víc než za občasné připomenutí podstaty a limitů vaší zdejší existence nestojíte.

Michal Komárek řekl(a)...
1. listopadu 2017 22:14  

Pánové Doležele, Soukale, "Tajný učiteli", opět se vám stalo, že jste opustili věcnou diskusi a nahradili ji vzájemným napadáním. Diskutujte, prosím věcně! Děkuji! Hezký večer!

Josef Soukal řekl(a)...
2. listopadu 2017 4:42  

Pane Komárku, chcete-li diskusi bez napadání, tedy rovnou mažte příspěvky TU.

Pavel Doležel řekl(a)...
2. listopadu 2017 6:44  

"Tím, že jste pomohl prosadit koncept novém maturity, jste zároveň mimoděk stvořil i její oběti a její kritiky."

Přesně tajnej. Tím, že Bůh stvořil jídlo, stvořil i oběti anorexie.

Tajný Učitel řekl(a)...
2. listopadu 2017 7:42  

Přesně to vysvětlete uchazeči, který nějaký ten test nestihl dokončit.

Mimochodem, povšimněte jak selektivní je Soukal v navrhování mazání "napadacích" příspěvků.

Michal Komárek řekl(a)...
2. listopadu 2017 7:54  

Pane Soukale, ohledně toho napadání: V této diskusi například zazněl následující příspěvek: "Především máte podivnou potřebu napadat, urážet a snižovat jiné, a stejně tak "vynikáte" neschopností přijmout skutečnost takovou, jaká je. Možná je pro vás odměnou zhnusení ostatních, ale to je doklad toho, že frustrací trpíte vy a že si ji kompenzujete velmi podivným způsobem. K tomu ta setrvalá zbabělost... Jste člověk v pravém slova smyslu ubohý a politováníhodný a ani občasné záblesky racionality a věcnosti na vašem profilu mnoho nemění." Co myslíte, kdo je autorem? Hezký den!

Tajný Učitel řekl(a)...
2. listopadu 2017 8:55  

On nic, on kapacita.

Josef Soukal řekl(a)...
2. listopadu 2017 11:55  

Pane Komárku, vy jistě nejlépe znáte desítky, možná stovky komentářů, které zde Tajný publikoval. Dokázal byste uvést, jaké procento z nich výše uvedené věty nepotvrzuje?

Karel Lippmann řekl(a)...
2. listopadu 2017 18:07  

Takže, pane Soukale, TU zde poprvé zareagoval na vstup PD, který na mou adresu např. napsal: "Jakého poznání? O jaké metodě je řeč? Vy jste úplně mimo. Kdybych nevěděl, co jste zač, tak si řeknu, že jste zhulenej. Jak může něco takového šířit středoškolský profesor literatury? Vždyť vy ty studenty ničíte svým omezeným schématickým viděním světa."

"Nechcete-li myslet, nikdo vás nenutí. Necpěte to ale, laskavě, do těch nebohých dětí. Przníte je tím."

Na to TU reagoval: "Výše uvedený zoufalý výkřik PD je nádherná, přímo ukázková ilustrace kolize dvou způsobů myšlení, přičemž neschopnost PD kognitivně uchopit klíčovou otázku, lépe řečeno otázku, která by měla být ve vzdělávání určující, je podobně roztomilá (kdyby nebyla tak vulgárně vyjádřená), jako pozorování dvouletého dítěte hrajícího si s Rubikovou kostkou. Bohužel, není v tomto sám a také proto jsou "reformy" RVP tak neukotvené a tápající v často protichůdných cílech."

O názorech TU pak PD prohlásil: " To jsou znaky: šmejdovství, podvodu, propagandy, marketingu, vyprázdněnosti, dogmatické víry a povrchnosti."

Poté následovala reakce TU, v níž "nejsilnější" vyjádřením bylo: ... "z vaší skvadry velikášských nastavovačů latěk."

A potom reagujete Vy: "Možná je pro vás odměnou zhnusení ostatních, ale to je doklad toho, že frustrací trpíte vy a že si ji kompenzujete velmi podivným způsobem. K tomu ta setrvalá zbabělost... Jste člověk v pravém slova smyslu ubohý a politováníhodný a ani občasné záblesky racionality a věcnosti na vašem profilu mnoho nemění."

Opravdu, pane Soukale, zde nespatřujete žádné rozdíly?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
2. listopadu 2017 19:49  

Naše (tedy nás některých) pojmy jako "zoufalý výkřik" byly nemilosrdně mazány Michalem největším...

Josef Soukal řekl(a)...
2. listopadu 2017 21:15  

Pane Lippmanne, už se pomalu smiřuji s tím, že navzdory frekvenci slova interpretace ve vašich textech a komentářích jste specialistou spíše na dezinterpretace. Diskuse pod tímto příspěvkem nezačala na zelené louce. Přečtěte si můj komentář z 11.55 a pokuste se na něj odpovědět. A zkuste spočítat, kolik svých agresivních a urážlivých komentářů zde TU podepsal.
A jak už jsem psal dříve, zásadní rozdíl zde pociťuji v oblasti etické: Já bych se ve společnosti spřízněných duší typu Tajného Učitele hanbou propadal.

Karel Lippmann řekl(a)...
2. listopadu 2017 21:19  

Nu, Anonymní, vidíte, "prznění nebohých dětí" milosrdně vymazáno nebylo, ani je nikdo "z vás některých" nekritizoval. A zůstal i "zhnusení" vyvolávající člověk, "v pravém slova smyslu ubohý a politováníhodný". Chtělo by to kalibraci měřidla, možná by stačilo i obyčejné zrcadlo.

Josef Soukal řekl(a)...
2. listopadu 2017 21:42  

Mohl bych pokračovat v podobném tónu, ale moudřejší ustoupí.

Karel Lippmann řekl(a)...
3. listopadu 2017 7:18  

Jedni urážejí, druzí by se měli hanbou propadat, třetí jdou a "uctivými" výroky na adresu prvních či druhých trousí univerzálně platnou, pro vždy danou moudrost. Ta navíc žádnou interpretaci nevyžaduje. Tak to zkrátka je! Jak pravil Wittgenstein: "Fakt je to, co se má tak a tak. Hanbím se až do morku kostí, že do této společnosti nepatřím, závidím, a proto škodím svým žákům. Léčím si těžké komplexy, občas vypadám jako zhulený (možná i jsem). Etická oblast je mi putna. Procento agresivních urážlivých výroků svých zákeřných souputníků nejsem schopen spočítat, neumím je totiž identifikovat, neboť jsem schopen pouze dezinterpretace (pan Kostečka hovoří o misinterpretaci). Bohužel nemám ani seznam "moudrostí" těch moudrých.
Stačí, pane Soukale?

Josef Soukal řekl(a)...
3. listopadu 2017 10:35  

Viz výše.

Karel Lippmann řekl(a)...
3. listopadu 2017 10:53  

Dívám se, pane Soukale, ale na Vás ze své nory už nedohlédnu.

Josef Soukal řekl(a)...
3. listopadu 2017 11:52  

Viz výše.

Karel Lippmann řekl(a)...
3. listopadu 2017 18:07  

Diskuse pod mým článkem je bohužel typická. O jeho obsahu se věcně, bez emocí nehovoří. Nejprve jsou bez jakékoli argumentace zpochybněny mé "starosti", pak už následují jen osobní ataky, které vrcholí "przněním dětí". Takhle se to kolem dokola opakuje. Že by bylo možná dobré zamyslet se např. nad poselstvím Robbe-Grilletova románu a třeba je vykládat jinak než já, to oponenty ani nenapadne. Jen si se mnou a s dalšími, se kterými nemám žádné osobní ani formální vztahy, pouze na některé skutečnosti máme podobný názor, vyřizují osobní účty. Když pak permanentně atakovaní zčásti převezmou styl, který se jim ve skutečnosti zajídá, objeví se "objektivní" stížnosti na neobjektivitu pana Komárka. Několikrát jsem sice ve zkratce, avšak názorně předvedl, jak si představuji výuku literatury. Zdůraznil jsem, že svou metodu nikomu nevnucuji. Můžete totéž, pánové, udělat také. Protože jen tak má diskuse smysl a je hodna pedagogů. Protože nejde o to, kdo z nás je lepší a moudřejší, ale o to, čím můžeme svým žákům nejvíce prospět.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.