Karel Oliva: Některé strany na plochosti obsahu založily nejen volební kampaň, ale i celou svou existenci

„Snaží se samozřejmě o to, aby tomu, co říkají, rozumělo co nejvíce lidí. Bohužel se přitom občas stane, že snaha o jednoduchost vede k obsahové prázdnotě,“ říká k volebním heslům kandidátů do sněmovny jazykovědec Karel Oliva v rozhovoru pro Lidové noviny.

Karel Oliva (twitter.com)

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Jak by tedy čistě z jazykového pohledu podle vás mělo vypadat volební heslo? Mělo by mít alespoň dvě věty?

Určitě by se politici měli řídit Pravidly českého pravopisu a ukázat, že ovládají formální složku spisovného jazyka, protože jsou – nebo by alespoň měli být – předními představiteli kulturního národa. Zmínila jste minutu trvající spot. To je podle mne minimum, v němž se dá něco rozumného sdělit – v jedné nebo dvou krátkých větách to prostě není možné. Některé strany ovšem na plochosti obsahu založily nejen volební kampaň, ale i celou svou existenci: přinášejí řešení ve stylu na každou otázku existuje jednoduchá, stručná, všem srozumitelná nesprávná odpověď.

Rekordmanem v úspornosti hesla je tedy ANO: Makat a neblábolit.

Tenhle slogan jde vstříc rozšířenému stereotypu, že v politice se nepracuje, ale žvaní, a v tom je skutečně povedený, protože osloví mnoho voličů. Navíc kromě této negativní stránky obsahuje i pozitivní akcent, zkrátka něco kritizuje a současně to i „řeší“ – byť v dost tučných uvozovkách. Všimněte si také zesílení údernosti formulace užitím infinitivu namísto určitého tvaru slovesa, tedy třeba budoucího času nebo rozkazovacího způsobu 1. osoby množného čísla.

Na jaké uživatele jazyka taková hesla ale míří?

Samozřejmě spíše na ty, kteří o nich nebudou příliš přemýšlet. Kdo to udělá, uvědomí si, že jsou obsahově zcela dutá – a navíc použité jazykové prostředky nepatří do spisovné vrstvy jazyka.

Celý rozhovor naleznete zde