„Počítače ve školách jsou dobré leda do šrotu, způsob výuky informatiky je k ničemu. Závěry České školní inspekce nepřekvapí. Školy jsou podfinancované. Jestli u obrazu za 25 tisíc čekáme, že nás bude těšit navěky a naše vnoučata jej se ziskem prodají, u počítače za stejnou sumu víme přesně, že jde o krám, který nás za dva roky začne rozčilovat, protože nebude schopen toho či onoho. Vědí to i školy, ale kde vzít peníze? A taky, kde vzít učitele? Sedmdesát procent jich nemělo před čtyřmi let aprobaci na výuku informatiky, teď chybí kvalifikovaný učitel už "jen" polovině základních škol,“ píše Julie Hrstková v komentáři v Hospodářských novinách.
 |
| Julie Hrstková (repro ČT) |
Povinnou součástí vzdělávání je informatika od roku 2004, kdy Češi vstoupili do EU a následně objevili Facebook a Gmail. Školy musely zařadit hodinu informatiky do každého stupně, což znamená jednou týdně 45 minut. Běžně se učí v pátém a v sedmém ročníku. To není žádný zázrak, zejména když ze statistik vyplývá, že počítačová gramotnost souvisí s majetkovými poměry. Děti, jejichž rodiče mají na tablety a počítače, jim také rozumí. Dobré školy se to alespoň snažily kompenzovat na nepovinné informatice, ta ale často vzala za své s nástupem povinného druhého jazyka…
V Česku, v zemi, kde se obyvatelé po mnoha letech snahy o zavádění státních informačních systémů naučili jen to, že jsou drahé, nefunkční a podporují leda megakorupci, nemůže mít informatika přes všechny vzdělávací plány dobrou pověst. Což je škoda. Protože bez počítačové gramotnosti se české průmyslové montovny a nízkých platů nikdy nezbavíme.
Celý text naleznete zde
.png)
9 komentářů:
v montovně nemáš na gůglení čas
Ema má mísu, Péťa má Excel a škola má h....o.
"Jestli u obrazu za 25 tisíc čekáme, že nás bude těšit navěky a naše vnoučata jej se ziskem prodají, u počítače za stejnou sumu víme přesně, že jde o krám, který nás za dva roky začne rozčilovat, protože nebude schopen toho či onoho. Vědí to i školy, ale kde vzít peníze?"
Kupují školy fakt počítače za 25 tisíc? Nebo to bere pí redaktorka podle sebe a svých kolegů? Já si koupil domů PC za 6900,- a myslel jsem si, jak mám na pár - třeba 5 - let vystaráno(líbil se mi i asi za 11 tisíc, ale připadal mi celkem stejný, jak ten levnější).
No, počítačům taky moc nerozumím, ale řekl bych, že i stroj za 100 tisíc bude za dva roky zastaralý. Taky myslím, že třikrát víc než 85 % populace dnes potřebuje, se dá naučit i na strojích, jaké byly aktuální před dvaceti lety. Resp. na strojích, které umějí to, co ty 20 let staré, pokud by byly odolné vůči změnám v IT prostředí...
No já počítačům také moc nerozumím. Jen vím, že na dvacet let starých byste toho dnes nespustil Není to jen o piksle, ale o základním SW a také rychlosti a dále grafické kartě. Většinu dnešní výukových programů byste pánové nerozchodili a nebo by se vám spouštěly půl hodiny nebo se sekaly. Mít počítače ve škole znamená platit multilicence za leccos, Aktualizovat a kupovat a kupovat.
No, jedna věc je algoritmické uvažování, jiná ovládání výpočetní techniky (plus to formátování textu, tabulky a prezentování), a úplně jiná jsou výukové programy...
Tu první věc nemá myslím smysl plošně vůbec učit, obzvlášť na ZŠ... Tu poslední bych taky ze škol nejraději vypráskal, s výjimkou toho, kde to má smysl (což je asi tak jen to speciální školství). Možná jsem naivní, ale čekal bych, že na našich mnoha infofakultách se najde pár šikovných lidí, kteří by dokázali vymyslet laciný a trvanlivý počítač pro školní použití v nějakém projektu v radu milionu... Přirozeně v systému "ať si každá škola rozhodne, co a jak učit" to moc dobře nepůjde...
První PC jsem si pořídila cca v roce 2000 za 50000,-Kč (Windows97), pak v roce 2007 notebook za 23000,- Kč (XP) a další notebook za 10500,-Kč v roce 2012 (Windows7 jsem upgradovala zdarma na 10). Nic nevydrží věčně. Hlavně se zvětšuje kapacita. Na to dojely ty předchozí přístroje - nedostatek místa.
Tablety ve škole nejsou k ničemu, neboť do nich nelze nainstalovat žádný použitelný program, nemají žádnou kapacitu. Dají se použít pouze na prohlížení internetu. Byly to pro školu vyhozené peníze. Chtěla jsem do nich nainstalovat školní multilicenci jazykové e-učebnice. Nefunguje v nich. Tak je jen při inventarizaci překontrolujeme, že jsou všechny a tím to hasne.
PC jsou hlavně velký byznys. Když se jich hodně objedná může na tom firma slušně vydělat. A kolik stojí údržba. Za pár let dojedou a kupují se nové. A penízky se točí a firmy vydělávají. Učitelé nadávají a žáci vesele palcují na chytrých telefonech.
A při tom žák, který umí myslet je čím dál vzácnější.
"Hlavně se zvětšuje kapacita. Na to dojely ty předchozí přístroje - nedostatek místa."
To jo, ale je to důležité pro učení práce na počítači na ZŠ? Elektronická stavebnice, na níž jsme před 25 lety stavěli obvody měla každou součástku jako kostku o straně 5 cm... Všechny věci které se z ní daly postavit se dnes vejdou na plochu 2 x 2 mm. Přesto by se i dnes z ní daly sestavit obvody asi tak třikrát složitější než potřebuje maturant na elektroprůmyslovce (pokud by ty plastové kostky teda tehdy vydržely déle než dva roky).
U výukových programů je to bohužel naopak - tam to ten aktuální výkon asi chce... Proto by si měli učitelé využití takových programů dobře rozmyslet a zavrhnout...
Okomentovat