Ústavní soud se musí zabývat povinnou maturitou z matematiky

Nad právní úpravou povinné maturity z matematiky se musí zamyslet Ústavní soud. Obdržel návrh skupiny poslanců na zrušení části školského zákona, na jehož základě smí vláda svým nařízením stanovit, na kterých oborech bude matematika povinnou součástí zkoušky. Terčem návrhu, který ČTK získala z přehledu plenárních věcí Ústavního soudu, je také aktuální znění vládního nařízení.

Vladimír Barák: Inkluze před zhroucením

"Začleňování žáků s postižením do běžných kolektivů začalo pořádně skřípat. Stát nemá peníze na asistenty a pomůcky. Ministru školství se nedaří prosadit klíčovou změnu vyhlášky. Výhrady mají například ministr financí či ombudsmanka," píše Vladimír Barák v komentáři pro časopis Týden.

Zájemn o gymnázia po dlouhých letech růstu klesl. Důvodem je zřejmě povinná maturita z matematiky

Zájemci o maturitní studium ve Zlínském kraji stále ještě mají na výběr z téměř desítky oborů včetně gymnázií, kde zájemce zřejmě odradila povinná maturita z matematiky. Naopak učební obory se naplnily rychleji než dřív. Informuje MF DNES.

Už 60 let znevýhodněné děti začleňuje do běžné výuky

Po celém světě propaguje začleňování handicapovaných dětí do běžné výuky, za své aktivity obdržela ocenění od organizace UNESCO za šíření gramotnosti a několik čestných doktorátů ze západních univerzit. Své vědomosti minulý týden předávala českým učitelům a speciálním pedagogům na kurzu, který se konal v Trmicích u Ústí nad Labem. Řeč je o irské řádové sestře Cyril Mooneyové, která, ač je jí jedenaosmdesát let, na odpočinek rozhodně nemyslí. Reportáž přináší MF DNES.

Všechny strany slibují zvýšení učitelských platů, ale na reformách se neshodnou

Politické strany se shodnou na nutnosti podpořit navyšování platů učitelů a rozpočtu školství. Většina je jich proti zavedení školného při studiu ve standardní době. Strany také podporují nutnost většího propojení výuky ve školách s praxí ve firmách. Odlišné názory mají na společné vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s ostatními dětmi v běžné výuce. Z jejich volebních programů vyplývá, že se moc neshodnou ani na dalším směřování reforem ve vzdělávání, které odstartovala současná vláda. Informuje ČTK.

Absolventi alternativních škol mají větší předpoklady pro to, aby se stali lídry, tvrdí nový výzkum

Kromě toho, že šéfují úspěšným, nadnárodním firmám s miliardovými obraty, mají šéf Amazonu, zakladatelé Googlu, zakladatel Microsoftu nebo Facebooku společné také to, že prošli montessori školou. Podle posledního výzkumu psycholožky Angeliny Lillardové, která dlouhodobě zkoumá rozdíly mezi absolventy montessori škol a klasického vzdělávání, mají děti z těchto netradičních škol lepší předpoklady vést lidi a stát se lídry. Reportáž přináší server IHNED.cz.

Na Mostecku přibývá škol a školek s jiným přístupem ke vzdělávání

Menší počet dětí ve třídě, důraz na osobní rozvoj, budování vztahu k přírodě i výuka, která bere v potaz požadavky současné společnosti. Tak se dají popsat zásadní myšlenky školek i škol s alternativním přístupem ke vzdělávání. Ty fungují po celé České republice a v současné době se začínají čím dál více rozmáhat i na Mostecku. Jen v následujících několika měsících se v okrese otevřou dvě nová zařízení. Informuje Mostecký deník.

Vláda byla velmi aktivní ve školství, shodnou se experti

Současná vláda byla podle odborníků na vzdělávání aktivní. Shodnou se na tom, že prosadila mnoho legislativních změn, které si předsevzala v koaliční smlouvě. Liší se ale jejich názory na to, zda byly tyto změny dobré. Chválí zejména snahu zvýšit platy učitelů a rozpočtových výdajů na školství. Přidané peníze ale stále nejsou dostatečné na to, aby řešily personální krizi a podfinancování škol, myslí si školské odbory a experti, které oslovila ČTK.

Čeští studenti zazářili na matematické olympiádě v Brazílii

Čeští gymnazisté minulý týden vybojovali na mezinárodní matematické olympiádě v Brazílii 14. místo v konkurenci 111 zemí. Oproti loňskému roku poskočili o 23 příček. Přivezli zlato, bronz a dvě stříbra. Největšího úspěchu dosáhl čerstvý maturant Pavel Turek z Gymnázia Olomouc-Hejčín, který získal zlatou medaili. Informuje server Aktuálně.cz.

Léto se může Němcům prodražit. Když vezmou děti na dovolenou mimo prázdniny, dostanou pokutu

V Německu přibývá případů, kdy rodiče uvolňují své děti ze školy krátce předtím, než jim začnou prázdniny. Důvody jsou prosté. Letenky do zahraničí jsou levnější a na silnicích je méně dopravních zácp. Jejich snaha o ušetření se jim ale může ve výsledku hodně prodražit. Během pasové kontroly při letech mimo schengenský prostor policie kontroluje, jestli děti mají nějaký vážný důvod proto, aby nebyly ve škole. Pokud žádný nenajdou, rodičům hrozí vysoká pokuta. Informuje server Aktuálně.cz.

Putovní výstava z Osvětimi se rozjede napříč Evropou a Spojenými státy

S myšlenkou, jak přiblížit hrůzy nacismu širšímu okruhu lidí, přišli zástupci muzea na místě bývalého koncentračního tábora v polské Osvětimi. Plánují vyrazit s exponáty z tábora na jihu Polska napříč Evropou a Spojenými státy. Slibují si, že se z pojízdné výstavy stane varování pro moderní evropskou a americkou společnost, která se podle zástupců muzea nachází v "nejistém období". Výstava nabídne artefakty z dob druhé světové války, vagon, ve kterém byli přepravování Židé do tábora, vybavení plynových komor, či předměty, které po sobě zanechali jak Židé a ostatní věznění, tak nacisté. První zastávkou na evropském "turné" bude španělská metropole Madrid. Informuje server Aktuálně.cz.

Studie připomíná, co učebnice opomíjejí: Nejúčinněji mohou lidé se změnou klimatu bojovat tak, že budou mít méně dětí.

Tím, že budete mít o jedno dítě méně, pomůžete planetě víc, než když budete třídit odpad, svítit úspornými žárovkami a sušit prádlo na šňůře. Tvrdí to alespoň studie vědců ze švédské univerzity v Lundu, jejíž autoři spočítali, kolik emisí oxidu uhličitého dítě a jeho potomci způsobí. Radí také nadobro z jídelníčku vypustit maso, přestat létat i jezdit autem. Studii připomíná server iDNES.cz.

Petr Šabata: Česko podle rozpočtu na rok 2018: zabetonovaná země bez budoucnosti

„Dosluhující vláda prohlásila za své rozpočtové priority dopravu a vzdělání. První chyba. Měla by to být obrana a vzdělání. Ministr Štech se soustřeďuje na navýšení peněz pro vysoké školy. Druhá chyba. Měl by jako lev bojovat o peníze pro učitele na základních (a středních) školách,“ píše Petr Šabata v komentáři pro server iROZHLAS.cz.

Studenti ČVUT vyhráli mezinárodní soutěž. Jejich vynález pomáhá udržet cukrovku pod dohledem

Tým studentů z pražské univerzity ČVUT se svým projektem, který pomáhá dětem s cukrovkou, zvítězil v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění v hodnotě 250 tisíc dolarů (zhruba 5,5 milionů korun). Oznámil to ve čtvrtek pořadatel soutěže. Podle ČVUT jde o první vítězství v soutěži Imagine Cup pro Českou republiku. Informuje ČTK.

K zápisům do školek nepřišly stovky předškoláků, rodičům hrozí pokuta

Úřady začaly dávat dohromady seznamy rodičů, kterým hrozí až pětitisícová pokuta. Na jaře totiž nepřišli se svými pětiletými dětmi k zápisu do mateřské školy, přestože je to od letošního roku povinné – stejně jako je povinné nechat dítě zapsat do základní školy. Rodin, kterých se to týká, není málo. Podle zjištění MF DNES například v tuto chvíli není v Děčíně zapsáno do školky přes 30 procent dětí, v Liberci nebo Mostě je to kolem dvaceti procent předškoláků.

Petr Honzejk: Česká antiuprchlická hysterie za 100 mega

„Od Evropské komise dostalo Česko ultimátum. Buď do měsíce začne přijímat uprchlíky podle migračních kvót, nebo bude soud. A pak patrně vysoká pokuta. Neoficiálně se hovoří v přepočtu o stamilionech korun. Chyby jsou samozřejmě na obou stranách, ale nade vším ční otázka: opravdu nám to stojí za to?,“ píše Petr Honzejk v komentáři pro Hospodářské noviny.

Martin Malý: Doporučovat dětem sbírání víček je zločin na jejich finanční a sociální gramotnosti

"Jste chytřejší než průměrný páťák? Otestujte se! Následující úlohu dokáže průměrný páťák bez potíží spočítat. Z absolventů Vysoké školy života to nedokázal ani jeden! Jste na tom alespoň tak jako páťák? Páťačka Anička potřebuje invalidní vozík. Ten je drahý, takže si na něj musí přispět. Aniččini rodiče nemají moc peněz, tak požádali její školu o výpomoc. Učitelka navrhla dětem, aby na Aničku sbíraly víčka z PET lahví," píše Martin Malý v komentáři na serveru ihned.cz.

Téměř polovina středních škol vydala letos svým absolventům dodatek k osvědčení

Dodatek k osvědčení dostalo letos téměř 55 tisíc absolventů – vyučených i maturantů. Využít ho mohou především při hledání práce nebo při dalším studiu v zahraničí. Dokument, který často vyžadují zaměstnavatelé v Anglii a Německu, letos vydalo 596 středních škol, téměř polovina všech českých středních škol.

Vzdělávací a relaxační pobyt pro pedagogickou veřejnost

Za necelý měsíc se uskuteční 25. ročník vzdělávacího a relaxačního pobytu pro širokou pedagogickou veřejnost, který pořádá Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) společně se znalci pedagogické praxe a s odborníky z vysokých škol. Akce poběží od 20. do 26. 8. 2017 (neděle až sobota) v Nesměři u Velkého Meziříčí.

Marek Václavík: Máte tak kvalitní školu, jak kvalitní máte učitele. (A jak vypadá „produkt“ kvalitního učitele? Jaký je to žák?)

Ale co nekvalitní práce učitele? Jak vypadá? Jaké je jeho jednání? Co může způsobit? A dokážete si představit kvalitní školu, ve které působí ne příliš kvalitní učitelé?... Ani odborná literatura se neshoduje na přesném vymezení odborné připravenosti učitelů. Toto stanovování znalostí a dovedností profilu učitele může mít mnohaoborový přesah. Učitel jako odborník na vyučované téma, učitel jako odborník na proces výuky a využité metody, učitel jako odborník na obecné vzdělávání – pohled pedagogický, dále pohled psychologický – učitel jako jeden z hlavních hybatelů (po rodičích) rozvoje osobnosti člověka, učitel jako partner a pomocník, či pohled sociologický – učitel jako prostředek začleňování do společnosti, učitel jako klíč přípravy k budoucímu povolání a uplatnění ve společnosti.

Mezi alternativními směry ve vzdělávání se objevují nové trendy

Mezi alternativními směry ve vzdělávání v posledních letech k již klasickým Montessori a Waldorfským školám přibyly například takzvané svobodné školy nebo školy, které prosazují intuitivní pedagogiku. Iniciativa k zakládání alternativních tříd a škol dnes vychází hlavně od rodičů, kteří jsou nespokojeni s podobou běžné výuky. Kvalita těchto škol je různá. ČTK to řekl ředitel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer.

Praha chce do školství investovat čtvrt miliardy – především na podporu pedagogů

Pražští radní schválili zapojení hlavního města do výzvy ministerstva školství v rámci evropského Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a nyní hlavní město předloží projekt, jehož cílem je v následujících třech letech dosáhnout výrazného zkvalitnění pražského školství. „Základem projektu je poskytnutí všestranné podpory pedagogům při zlepšování výuky. Chceme prostřednictvím projektu zejména investovat do vybavení škol, zajistit další vzdělávání pedagogů a podpořit vzájemnou spolupráci pražských škol,“ řekla radní pro školství Irena Ropková.

Velká mediální studie: Německá média selhala během migrační krize. Namísto kritického pohledu, podporovala vládní linii

„Německá média byla příliš nekritická při popisování migrační krize v roce 2015, poskytla nerušený prostor pro politiku otevřených dveří Angely Merkelové a nevěnovala pozornost legitimním obavám obyčejných lidí. Vyplývá to z nové studie,“ píše britský list The Financial Times. A o studii referují i česká média.

Ministr Jan Chvojka: Koncept občanského vzdělávání předložíme v září

Dnes se v Lichtenštejnském paláci v Praze uskutečnila veřejná konzultace k základnímu rámci občanského vzdělávání. Účastnilo se jí na 80 odborníků z řad veřejné správy, školství a vzdělávacích institucí. Ministr Jan Chvojka, pod jehož patronací se akce konala, označil občanské vzdělávání za jeden z hlavních nástrojů pro rozvoj občanské společnosti a demokracie v České republice. Zdůraznil, že občanské vzdělávání by mělo být postaveno na dvou pilířích, na Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod.

Stanislav Štech v Interview ČT: Nejsem si jist, jestli ti, kteří tak razantně prosazují tu segregaci, oddělení, tu čistotu těch našich zdravých, krásných, nadaných od těch druhých, jestli tuší, k čemu by to mohlo vést, když se to dotáhne

„V současné chvíli došlo vlastně k tomu ucpání nebo skoro ucpání toho úzkého hrdla, kterým jsou kapacity školských poradenských zařízení. Jestliže jsme řekli máme ty děti rediagnostikovat, máte na to 2 roky, tak si představte rodiče, který má dítě s nějakou poruchou chování, řekněme závažnější, nebo poruchou učení. A on ví, že když teď by požádal o rediagnostiku to školské poradenské zařízení, tak se mu dostane integrace v běžné třídě nebo v běžné škole a k tomu se mu dostane nějaké péče v podobě podpůrných opatření. A vy mu řeknete jsme přetíženi, přijďte třeba až, dejme tomu, v lednu 2018. Máme čas, je tady přechodné období. No samozřejmě že tam ten tlak je na to, tak jako proč mám čekat? Jako mám na to nárok, zkuste to dřív,“ říká ministr školství Stanislav Štech v Interview České televize, ve kterém mluví mimo jiné o rozpočtu, kariérním řádu a inkluzi.

Bezradné tápání na téma inkluze: Ministerstvo školství odpovídá na otázky České školy k novele Vyhlášky 27/ 2016 (inkluze) a připomínkovému řízení k novele

Minulý týden proběhlo připomínkové řízení k „technické“ novele "vyhlášky o inkluzi" (Vyhláška 27/2016). A ukázalo podstatné věci: Ministerstvo školství ani v nejmenším nedokázalo uspokojit kritiky, kteří tvrdí, že o věcech dostatečně nediskutuje s odbornou veřejností a že nemá celý projekt inkluze dobře promyšlený a připravený. Přišla navíc i velice závažná kritika ze strany ombudsmanky, ministerstva spravedlnosti a ministerstva financí: Předkládaná novela vůbec není jen technická a jde proti duchu inkluze, tvrdí například ministerstvo spravedlnosti. A požadovaná částka na „implementaci inkluzivního vzdělávání“ v rozpočtu prostě není, tvrdí ministerstvo financí, s tím, že aktuální odhady „rozpočtu na inkluzi“ jsou o více než dvě miliardy vyšší než ty z minulého roku. Česká škola se ministerstva zeptala, jak kritiku a připomínky vnímá a jaké vidí řešení. Přinášíme odpovědi. (A někde spíš bezradné neodpovědí.)

Tomáš Feřtek: Přišel správný čas na vzpouru učitelů

"Ministryně Valachová umetala cestu kariérnímu řádu pečlivě. Vyjednávala se školskými asociacemi, nechávala si jednotlivé přípravné kroky schválit na odborné diskusní platformě, které se říká Comenius. Napoprvé Sněmovna kariérní řád v dubnu schválila, oponentům se ho podařilo zastavit až o dva měsíce později, v Senátu. Teprve tam se ukázalo, že ministryně už mnohem méně brala v úvahu, co si o tom všem myslí učitelé. Těm přišel návrh jako další buzerace, s níž budou mít jenom více práce," píše Tomáš Feřtek na serveru Respekt.cz.

Ministerstvo školství zrušilo projekt Implementace kariérního systému učitelů (IMKA). Nebo ne?

Ještě ve středu minulý týden odpovědělo ministerstvo školství na otázky České školy, že ohledně projektu implementace neexistujícícho kariérního řádu "vyhodnocuje situaci a zvažuje další kroky.“ V doplňující odpovědi pak naznačilo, že se projekt snaží zachránit. V pondělí už ale zveřejnilo radikálně odlišné informace a po urgenci poslalo aktuální informace i České škole. No, radikálně odlišné... Nově to zní asi takto: Ano, projekt IMKA musíme zrušit, protože kariérní řád neexistuje. Ale stejně bychom si rádi ponechali těch 500 milionů...

Zdeněk Sotolář k chybám Iniciativy Pedagogická komora

„Na druhé straně je vznik Učitelské platformy také reakcí na chyby, kterých se organizátoři Iniciativy PK dopustili a které zůstávají ve stínu úspěšné petice,“ napsal Zdeněk Sotolář v textu k „rozkolu“ v řadách učitelů. Požádali jsme ho, zda by mohl být ohledně chyb Iniciativy Pedagogická komora konkrétnější. Sotolář odpovídá:

Semestr s krosnou na zádech. Studenti ušli 1500 kilometrů, v klášterech psali diplomky

Studenti dějin umění a jejich vyučující z brněnské Masarykovy univerzity vyrazili v březnu na pěší pouť ze švýcarského Lausanne na západ Francie k Atlantickému oceánu. Ušli přes 1500 kilometrů. Vždy tři týdny strávili na cestách a tři týdny v klášterech, kde měli semináře a psali diplomové práce. Při své pouti se setkali s mimořádnou pohostinností. Pod širákem spali jen několik nocí. Reportáž přináší server Aktuálně.cz.

Deset let po zrušení osnov školám končí volnost. Učivo se více sjednotí

Každá škola učí něco jiného, mají příliš volnosti – je potřeba více sjednotit to, co mají žáci skutečně umět…, říkala před dvěma lety dnes už bývalá ministryně školství Kateřina Valachová po svém nástupu do funkce. Návrh, jak by utahování šroubů mělo vypadat, nyní na pokyn ministerstva dokončuje Národní ústav vzdělávání (NÚV). „Závazné vzdělávání pro všechny by mělo naplnit zhruba 70 procent hodinové dotace určené pro jednotlivé druhy či stupně vzdělávání, zbývající čas využije každá škola podle vlastního uvážení,“ píše NÚV v návrhu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Univerzity se „přetahují“ o studenty, lákají na stipendia

Plošné kampaně, návštěvy na středních školách či vlastní festivalová pódia. Vysoké školy v Moravskoslezském kraji se snaží čelit nepříznivému demografickému vývoji. Počet maturantů za posledních deset let klesl téměř o polovinu a statistiky ani do budoucna neslibují zlepšení. Například ostravská Vysoká škola báňská – Technická univerzita letos poprvé přistoupila i k finančním nabídkám a zavedla motivační stipendia. Reportáž přináší MF DNES.

Rodiče „vlčích dětí“ nebudou stíháni, chlapci mají vědomosti i bez školy

Rodiče „vlčích dětí“ z Klatovska se vyhnou postihu za to, že dva nejstarší syny ve věku 11 a 13 let neposílali do školy. Policie odložila trestní oznámení, které na manžele podaly sociální pracovnice. Podle zjištění Práva vyšetřovatelé své rozhodnutí opírají především o výsledky z nedávného přezkoušení obou chlapců, při kterém prokázali vědomosti srovnatelné se znalostmi svých vrstevníků

Jednání ministrů školství a financí: Peníze na zamítnutý kariérní řád asi zůstanou v rozpočtu školství

Zhruba 1,7 miliardy korun původně určených na zamítnutý kariérní řád učitelů zůstanou zřejmě součástí rozpočtu školství na příští rok. Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) by je chtěl použít na zavedení některých prvků kariérního řádu, který Parlament neschválil. Řekl to dnes novinářům po společném jednání o rozpočtu s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO). O konkrétních sumách peněz dnes nemluvili. Podle dosavadního návrhu mělo ministerstvo školství na příští rok dostat zhruba 160 miliard Kč. Resort chtěl původně 172 miliard Kč, letos hospodaří se zhruba 148 miliardami Kč. Informuje ČTK.

Zpráva o menšině: Romové se ve vzdělávání setkávají se segregací

Romské děti se ve vzdělávání často setkávají se segregací. V posledním školním roce tvořily zhruba čtyři procenta žáků v ČR, v takzvaných zvláštních školách ale jejich podíl činil skoro 15 procent. Téměř čtvrtina romských chlapců a děvčat také chodila do základní školy, kde většinu jejich spolužáků představovali Romové. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2016, jejíž projednávání měla dnes ve svém programu vláda. Informuje ČTK.

Výrok týdne Tajného učitele: Pátý stupeň kariérního řádu – učitel před smrtí

Do diskuse k rozhovoru Stanislava Štecha především o neschváleném kariérního řádu vstoupil také Tajný učitel. Stanislav Štech opakuje, že kvůli neschválení kariérního řádu přijdou učitelé téměř o dvě miliardy. A opět útočí na organizátory petice proti kariérnímu řádu. Tajný učitel píše:

Stanislav Štech: Autoři petice napsali do jejího znění věci posunuté, nepřesné, nepravdivé a kantory hromadně uvedli v omyl

Zamítnutí kariérního řádu poškodí učitele. Takřka dvě miliardy korun, které se mezi ně měly rozdělit, se ke kantorům už nemají jak dostat. Kdo za to může? Viníkem je započatý předvolební souboj, kdy nás podrazilo ANO, říká ministr školství Stanislav Štech v rozhovoru pro časopis Týden.

Ondřej Šteffl: Jak se učí v našich školách. (K překvapivě aktuální zprávě ČŠI z roku 1998)

"U nás na škole je to úplně jinak,“ říkají někteří. Rád věřím, u vás možná ano. Ovšem to, co si v tomto článku přečtete, s výjimkou prvního a posledního odstavce, nejsou moje pozorování či hodnocení.

Petr Honzejk: Ivan Pilný informuje: Líp nebude

„Občas je dobré naslouchat lidem, kteří jsou dostatečně "in" na to, aby měli detailní vhled do fungování společnosti a politiky, a zároveň jim už o nic nejde, takže mají nadhled a mohou problémy pojmenovávat naplno. Takovým člověkem je třeba ministr financí Ivan Pilný. Zná politiku, chápe její limity, vidí do financování státu, zároveň už ve svém věku nemá žádné iluze a nehodlá nikam kandidovat, takže si můžeme být jistí, že jeho postřehy nejsou kontaminované ani naivitou, ani ambicemi. Postřehy jsou to neveselé a lze na jejich základě formulovat nepříjemnou pravdu: Politika nám slibuje útěšné nesmysly. Líp nebude,“ píše Petr Honzejk v komentáři pro Hospodářské noviny.

Pilný s Babišem jednali v Lánech s prezidentem o rozpočtu. V pondělí se sejdou ministři financí a školství

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) mluvil dnes v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem o přípravě rozpočtu na příští rok. Pravidelného jednání expertů se účastnil také Pilného předchůdce v křesle ministra financí Andrej Babiš (ANO), který návrh rozpočtu s deficitem 50 miliard připravoval. Prezident podle Hradu radil autorům rozpočtu soustředit se na investice víc než na spotřebu. "Více peněz na investice než na spotřebu, zaměřit se na dotace na obnovitelné zdroje energie a na 11 miliard určených pro neziskovky," popsal na twitteru postoj Zemana mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Informuje ČTK.

Standard finanční gramotnosti

Ministerstvo financí zveřejňuje aktuální Standard finanční gramotnosti, který stanovuje cílovou úroveň finanční gramotnosti pro žáky základních a středních škol.

Mezinárodní Montessori Kongres Praha 2017, 27.-30. července

International Montessori Congress 2017 je setkání nejen učitelů a dalších odborníků na vzdělávání. Koná se už od roku 1929 jednou za čtyři roky, vždy v jiné zemi a na jiném kontinentu. Letos se po 16 letech vrací do Evropy. Pro hostitelskou Prahu a celou Českou republiku je to mimořádná událost.

Jana Karvaiová k projednávání návrhů změn vyhlášky k inkluzi: Ministerstvo dostatečně nehovoří s odbornou veřejností. A především: Peníze na inkluzi nejsou a nebudou!

Dne 14. července 2017, v tichosti, vydalo MŠMT výzvu k připomínovému řízení k novelizaci Vyhlášky 27/2016. Novela je vydávána za technickou. Tedy něco jako za opravu chyb, slovosledů či slovních spojení, jejich upřesnění. Ve skutečnosti tomu tak není, což popsaly i subjekty, které měly možnost vyhlášku komentovat. Mám několik výhrad: Vyhláška 27 je klíčovým dokumentem k inkluzivnímu vzdělávání. K její novelizaci dojít musí, ovšem po připomínkách všech subjektů, které ke společnému vzdělávání mají co říci.

Zdeněk Sotolář ke vzniku Učitelské platformy: Pro učitelskou veřejnost je to bezesporu matoucí a samozřejmě to s sebou přináší oslabení.

O vyjádření ke vzniku Učitelské platformy požádala Česká škola učitele Zdeňka Sotoláře, představitele Učitelského profesního sdružení, který se dlouhodobě zabývá tématem vzniku učitelské profesní komory. K tématu jsme už přinesli rozhovory s Jankem Wagnerem a Petrou Mazancovou.

Bohumil Kartous: Kopeme si hluboký ekonomický hrob

„Co dělat? OECD doporučuje posilovat vzdělávání v oblasti všeobecných gramotností, matematické a jazykové, zavést do škol programování jako jazyk digitálního světa, posilovat dovednosti v oblasti spolupráce, komunikace, řešení problémů, podpory invenčního a kreativního přístupu. To je sice potřeba, ale je to podobné jako radit domácnosti s dieselovým agregátem, aby zvýšila poměr energie získané z obnovitelných zdrojů. Nemáme na to dostatečné prostředky. Není zkrátka možné řídit se radami OECD, protože k tomu neexistuje dostatečně silná vzdělávací infrastruktura,“ píše Bohumil Kartous v Lidových novinách v úvaze o proměnách vzdělání a trhu práce.

Koordinátoři poradí rodinám s problémy, jak se věnovat dětem

V 26 brněnských mateřských školách budou nově působit koordinátoři pro práci s rodinou. Nastoupí už od 1. září a smlouvy zatím dostali na dobu tří let. „Budou působit v rodinách s problémy a rodičům pomáhat, aby dítěti zajistili jednoduchý přechod ze školky do základní školy,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Petr Hladík a dodal, že jde o jeden z projektů ve školství, na nějž Brno čerpá 70 milionů korun z Evropské unie. Informuje ČTK.

Petra Mazancová z nově vzniklé Učitelské platformy: Učitelská pozice bude tak silná, jakou si ji učitelé vybudují

Petra Mazancová je iniciátorkou schůzky zástupců vznikající Učitelské platformy s ministrem školství. „Schůzku mi nabídl pan ministr jako reakci na můj email, ve kterém jsem ho vyzvala, aby vrátil francouzský řád, neboť se urážkou signatářů petice proti kariérnímu řádu zpronevěřil jeho zásadám,“ vysvětluje Mazancová. Ke schůzce přizvala několik kolegů, kteří byli nespokojeni s fungováním Iniciativy Pedagogická komora. „Členové tam byli vylučováni za jiný názor. A bylo jich tolik a tak zajímavých, že stálo za to zůstat s nimi v kontaktu a spolupracovat,“ dodává. Přinášíme s Petrou Mazancovou krátký rozhovor.

Janek Wagner ke vznikající Učitelské platformě: Je to podle mne snaha rozdělit učitelskou iniciativu ve stylu divide et impera

Jen několik dnů po nebývalém úspěchu Iniciativy Pedagogická komora v protestech proti kariérnímu řádu se rýsuje rozkol mezi skupinami aktivních učitelů. Iniciativa Pedagogická komora získala přes 21 tisíc podpisů učiteů pod protestní petici. Minulý týden se ale s ministrem školství sešla delegace vznikající Učitelské platformy. Jak situaci vidí spoluzakladatel Iniciativy Pedagogická komora a editor serveru pedagogike.info Janek Wagner?

Rozkol v řadách učitelů? Zástupci vznikající Učitelské platformy jednali s ministrem školství

Jen několik dnů po nebývalém úspěchu Iniciativy Pedagogická komora v protestech proti kariérnímu řádu se rýsuje rozkol mezi skupinami aktivních učitelů. Iniciativa Pedagogická komora přesvědčila dostatek senátorů a poslanců, aby nepřijali kariérní řád, a zejména získala přes 21 tisíc podpisů učiteů pod protestní petici. Minulý týden se ale s ministrem školství sešla delegace vznikající Učitelské platformy. Zřejmě lidé, kteří nesouhlasí s nastoupeným směrem Iniciativy Pedagogická komora. Proč? Rozkol ještě před sjednocením? Opětovné oslabení pozic učitelů při vyjednávání s úřady a politiky? Přinášíme prohlášení Učitelské platformy. Budeme publikovat rozhovor s Jankem Wagnerem, jedním ze spoluzakladatelů Iniciativy Pedagogická komora a sháníme stanovisko zakladatelů Učitelské platformy a další hlasy.

Učitel není podstatný, je nahraditelný strojem, říká průkopník moderní výuky Sugata Mitra

„Ale svět se změnil. Teď se můžete učit věci, které potřebujete, až když je potřebujete. Nemusíte se je učit roky a roky dopředu a pak si je celou dobu pamatovat. A to je to, co potřebujeme zapracovat do školství. Schopnost učit se rychle ve chvíli, kdy to potřebujeme a schopnost využít tyto znalost přesně a efektivně,“ říká indický vědec a inovátor ve vzdělávání Sugata Mitra v orzhovoru pro server lidovky.cz. Mitra zkoumá, jak do výuky nejlépe zapojit internet a tvrdí, že děti se nejlépe učí samy a že učitel není tak podstatný. Lze ho tak mnohdy nahradit strojem.

Dialogem k lepšímu myšlení a učení

V dvacetitýdenním experimentu se 2 500 devíti- a desetiletých školáků na 38 školách učilo, jak formulovat otázky a vysvětlovat argumenty. Oproti svým spolužákům bez podobného výcviku získali v angličtině a přírodních vědách průměrně dvouměsíční náskok, v matematice se pak nejvíc znevýhodnění žáci zlepšili o měsíc. Na studii upozorňuje server scio.cz.

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2017/2018

Ministr školství Stanislav Štech schválil dne 18. 7. 2017 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2017/2018. První část plánu zahrnuje stálé úkoly vymezené České školní inspekci příslušnými ustanoveními školského zákona, zejména v oblasti zjišťování, hodnocení a kontroly podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku. Podrobnější rozpracování stálých úkolů je vymezeno v příloze č. 1.

Karel Lippmann: Odbornost a vzdělání ve výuce literatury na SŠ - pokračování

V návaznosti na svůj předchozí příspěvek se pokusím blíže vysvětlit reflexi exaktních nauk v Máchově Máji. Znovu upozorňuji, že nabízím jen jednu z mnoha možností, jak s tímto i jinými díly nakládat.

Stanislav Štech: Pokud bude schválen nárůst platů státních zaměstnanců, měli by učitelé dostat o třetinu víc. Pokud to bude deset procent, měli by učitelé dostat patnáct

„Příčin pro to, co se stalo s kariérním řádem, bylo více. U učitelů to možná byla pověstná poslední kapka. Přišla celá řada změn a další se anoncují. A do toho přišel kariérní řád. Odmítám tvrzení, že je byrokratický, ale přece jen to znamená něco nového. Navíc konec školního roku je nejcitlivější období, finišuje se se zkoušením, připravují se vysvědčení, je třeba jednat s nespokojenými rodiči. Pak přijde někdo s peticí, ve které označí kariérní řád za katastrofu, a jako důvod uvede pár věcí, které jsou podle mého soudu zveličené, nepřesné a posunuté. Kdybych si přečetl jen tu petici, podepíšu to taky,“ říká ministr školství Stanislav Štech v rozhovoru pro MF DNES. Mluví mimo jiné o snaze ministerstva zachránit některé prvky neschváleného kariérního řádu nebo o vyjednávání s ministrem financí o rozpočtu.

Magnát Valenta se vrhl na školství, chce vysoké, základní i střední školy

Hazardní boss a senátor Ivo Valenta se nově zaměřil na vzdělávání. Podle zjištění MF DNES začal vytvářet vzdělávací impérium, jehož součástí mají být nejen vysoké, ale také základní a střední školy. Jedním z pilířů projektu se stane soukromá vysoká škola Karla Engliše v Brně, která byla spojena s několika skandály.

Štěpán Kment: Školství se od komunismu nezměnilo. Karina Movsesjan: Chtěla bych prodloužit lidský život

Dvě výrazné studentské osobnosti se představují na stanici DVTV. Bývalý předseda České středoškolské unie Štěpán Kment v pořadu Apel kritizuje české školství a tvrdí, že se příliš nezměnilo od dob komunismu. "Tupě biflujeme pojmy, učíme se nepřirozeně... Svět hledá mladé lidi, kteří dokáží kriticky uvažovat, pracovat v týmu nebo nápaditě diskutovat. S tím se ale školství zatím neztotožnilo,“ říká Kment. Osmnáctiletá gymnazistka Karina Movsesjan je vítězkou mezinárodní soutěže mladých vědců a mluví o svých vlastních plánech na poli vědy – zabývá se výzkumem léčby nádorových onemocnění.

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2017/2018

Ministerstvo školství schválilo dne 11. 7. 2017 znění kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, podle nichž bude Česká školní inspekce školy a školská zařízení ve školním roce 2017/2018 hodnotit. Kritéria vycházejí z modelu tzv. kvalitní školy, který Česká školní inspekce ve spolupráci s externími odborníky vytvořila.

Ministerstvo školství odpovídá na otázku České školy: Snažíme se z kariérního řádu zachránit alespoň některé prvky. I projekt implementace neexistujícího kariérního řádu! (Aktualizace)

Česká škola se ministerstva školství zeptala na budoucnost projektu IMKA. O projektu jsme informovali třikrát: Projekt Implementace kariérního systému učitelů získal přes půl miliardy korun z operačního programu řízeného ministerstvem školství už 7. dubna. Tedy dávno před tím, než o kariérním řádu hlasovali senátoři. Ještě před hlasováním senátorů vyhlásil projekt výběrové řízení na 26 kvalifikovaných zkušených zaměstnanců. A spustil také svoje webové stránky. Jak známo, senátoři nakonec navrhli ke kariérnímu řádu změny a poslanci ho následně odmítli úplně. Co tedy s projektem na jeho implementaci? „Co se aktuálně děje s projektem IMKA? Už ministerstvo po neschválení kariérního řádu podniklo nějaké kroky k zastavení, zrušení, změně... projektu? Jaký má v tomto ohledu plán?,“ zeptali jsem se ministerstva.

Možnost vyjádření k návrhům revizí RVP do 20. září

„Základním cílem revize je připravit moderní kurikulum, které reaguje na nové společenské potřeby i na vybrané problémy, které byly ve stávajícím vzdělávání identifikovány. Při přípravě dnes platných RVP neproběhla důsledná revize obsahu vzdělávání, důraz byl kladen především na formu, která byla v českém vzdělávacím kontextu nová. Současná revize se musí týkat především obsahu vzdělávání, který je třeba koncipovat tak, aby odpovídal současným společenským potřebám,“ píše se na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání. Ten zároveň vyzývá pedagogickou veřejnost k zapojení do přípravy návrhů nových kurikulárních dokumentů.

Kateřina Valachová: „Přidání po učitelsku“: Z jedné kapsy se vezme a do druhé se vrátí ještě méně

„Tato země má přece jasný plán veřejných financí pro školství, který jsem připravila a který prošel vládou. Ten je platný a počítá pro rok 2018 s růstem platů učitelů o 15 procent. Nyní z návrhu ministerstva financí to zatím vypadá, že toto zvýšení bude o zhruba 11 procent. Přičemž v jiných částech státního sektoru lze očekávat růst kolem deseti procent, takže jenom minimálně odlišný. Rozdílem jednoho procentního bodu nelze smazat rozdíl mezi učiteli a „zbytkem světa“. Nelze smazat dlouhé roky, kdy se nikdo nepohoršoval nad tím, že učitelkám a učitelům nikdo nic navíc nedal a ještě se předešlé vlády rády chlubily jak přidaly. Jenže ve skutečnosti vzaly učitelkám a učitelům z jedné kapsy a do druhé „vrátily“ ještě méně. Nad touto možností „přidání po učitelsku“ letos málem upadly do komatu zdravotní sestřičky a hned byl oheň na střeše. Ale jak vidno, minulé vlády nedokázaly otrávit české pedagogické úderníky a údernice, protože ti učí a učí, i když takových „přidání“ zažili řadu,“ píše Kateřina Valachová ve svém blogu.

Kvalita výuky a učitelů

Server Interantional EdNews shrnuje závěry konference, která představila tříletou mezinárodní srovnávací studii Empowered Educators amerického Centra po mezinárodní benchmarking vzdělávání (CIEB) a Národního centra pro vzdělávání a ekonomiku (NCEE). Autoři studie zkoumali sedm různých míst s nejlepším školstvím, včetně Singapuru, Finska, Šanghaje nebo Austrálie, sledovali, jak odpovědní politici zajišťují kvalitu výuky a učitelů (a dosahují tak lepších studijních výsledků i rovnosti vzdělávacích šancí než ve Spojených státech). Informuje server scio.cz.

Problém českých škol? Vydýchaný vzduch, špatné světlo a hluk, upozorňuje Česká rada pro šetrné budovy

Vysoká koncentrace oxidu uhličitého, nedostatečná cirkulace čerstvého vzduchu, nevyhovující světelné a akustické podmínky, to jsou závěry vyplývající z měření České rady pro šetrné budovy (CZGBC) v českých školách. Že je stav vnitřního prostředí ve většině vzdělávacích zařízení nevyhovující až tristní, se podle CZGBC ví již delší dobu, nikdo se však tématu nevěnoval. Rada proto od letošního května provádí měření ve vybraných školách a navrhuje jim i vhodná řešení. Tiskovou zprácu CZGBC připomíná server Ekolist.

Poplatky za vysokou školu: v USA půl milionu, v Dánsku ani korunu

V USA mohou studenti prestižní veřejné školy zaplatit v přepočtu až skoro půl milionu korun ročně. Dánové naopak dostanou během studia příspěvky na stravu až 20 tisíc korun měsíčně. Srovnání univerzit z různých koutů světa, zveřejnil server CNBC. Informuje iDNES.cz.

Budou peníze na asistenty pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním? Ministerstvo školství odpovídá na otázky České školy

Portál asistentpedagoga.cz přinesl minulý týden zprávu „Ministerstvo školství končí s financováním asistentů pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním!“ Píše se v ní: „Až dosud byli asistenti pedagoga pracující s žáky se sociálním znevýhodněním financováni z rozvojového programu ministerstva školství (MŠMT), podle aktuálních zpráv se ale MŠMT rozhodlo v tomto rozvojovém programu od září 2017 již nepokračovat, velká část těchto asistentů pedagoga ve školách tedy skončí.“ Česká škola požádala o vysvětlení ministerstvo školství. Přinášíme celou zprávu portálu asistentpedagoga.cz i odpověď ministerstva školství.

Stát vloni církvím vyplatil 5,5 miliard korun za věřící, školy i restituce

Církve loni od státu dostaly téměř 3,5 miliardy korun, meziročně o dvě procenta méně. K tomu lze připočíst ještě přibližně dvoumiliardovou sumu, která je finanční náhradou za majetek, jenž nelze vydat podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Nejvíce peněz šlo z rozpočtu ministerstva kultury, které kromě náhrad platí činnost registrovaných církví. Loni to bylo 1,37 miliardy korun. Ministerstvo školství dalo 1,44 miliardy na církevní školství a volnočasové aktivity dětí. Údaje vyplývají ze státního závěrečného účtu. Informuje ČTK.

Šéf odborů: Situace se dramatizuje ve školství vysokém i v regionálním. Zaměstnanci jsou odhodláni i protestovat

„Z našeho pohledu tou hlavní prioritou pro státní rozpočet je otázka navýšení platů,“ řekl šéf odborů ČMKOS Josef Středula po jednání s vládou a zástupci zaměstnavatelů. Pokud se platy nezvednou, avizuje Středula dusno. „Kolem toho bude ještě hodně nepříjemno. U vysokých škol jsou připraveni dokonce k posunu zahájení nového semestru a myslíme si, že to bude ještě hodně, hodně dramatické,“ prohlásil. Ve školství odbory požadují zvýšení platů až o 15%. Informuje server iDNES.cz.

Martin Profant: Od školy bychom měli chtít jedno jediné: Aby lidi připravila na to, že budou moci žít důstojný život

„Naše školství vytváří z dobré vůle a s dobrým svědomím poměrně širokou skupinu lidí, kteří jsou stigmatizováni. Nastavili jsme si školní soustavu a hodnocení jednotlivce tak, že když má někdo jen základní vzdělání, tak je lempl,“ říká v pořadu Českého rozhlasu filosof Martin Profant.

OP VVV je v polovině, zatím rozdal přes 16 miliard

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání realizovaný v programovém období 2014 – 2020 je v polovině svého vymezeného času. Přesto do něho již byly předloženy projektové žádosti za více než 108 miliard korun, Celkově je k dispozici 75 miliard. Jaké výsledky má v tomto mezičase kromě velkého zájmu oprávněných žadatelů?

Na letní výuku do Brna přijelo letos téměř 140 zájemců o češtinu

Besedy o českém jazyce, literatuře a kultuře, lexikálně-stylistická cvičení, ale i exkurze či hodiny tance čekají na cizince, kteří přijeli do Brna na jubilejní 50. Letní školu slovanských studií. Celkem 139 studentům z téměř 40 zemí světa nabídne čtyři týdny intenzivní výuky kombinované s volnočasovými aktivitami. Akci, která ode dneška potrvá do 12. srpna, pořádá Kabinet češtiny pro cizince Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Informuje ČTK.

Zdeněk Sotolář: Ministr, poslankyně a odborářka si náramně notují

Ačkoliv byl kariérní řád (součást novely zákona o pedagogických pracovnících) poslanci smeten, bitva mezi zastánci a odpůrci pokračuje dál. Pro poslance to byla předvolební epizoda, ale pro školství to může znamenat další rozkol.

Karel Lippmann: Odbornost a vzdělání ve výuce literatury na SŠ

Karel Lippmann se v následujícím textu psaném pro Českou školu zamýšlí nad interpretací a analýzou Máchova Máje v podání Roberta Ibrahima a Josefa Soukala. A uzavírá, že autoři báseň v podstatě neinetrpretují a že jejich texty „jsou východiskem k pozitivisticky založenému odbornému přístupu k literatuře“.

Petr Honzejk: Zvítězí pieta nad ovarem a jitrnicí?

„Vláda finišuje s dohodou o vykoupení vepřína v Letech u Písku, stojícího na místě protektorátního lágru pro Romy. "Nevidím důvod, proč by se měl obchod zatrhnout," říká optimisticky ministr kultury Daniel Herman. Znamená to tedy, že z místa, kde v letech 1942 a 1943 zemřelo pod dohledem českých dozorců 327 internovaných Romů, konečně zmizí páchnoucí prasečák a Česko vybuduje obětem romského holokaustu důstojný památník? Bylo by to skvělé, ale s optimismem pomalu,“ píše Petr Honzejk v komentáři pro Hospodářské noviny.

Jiří Sobota: Příliš drahý titul. Hojná účast mladých Britů v parlamentních volbách přinesla zásadní debatu o smyslu školného

„Labouristickému lídrovi Jeremymu Corbynovi se podařil „zázrak“, když dokázal zlákat k účasti ve volbách nebývalé množství mladých lidí – před dvěma lety jich ve věkové skupině 18–24 let hlasovalo 43 procent, letos to bylo 67 procent. Důvodů bylo více, málokdo však pochybuje, že jedním z významných byl slib, že labouristé v případě vítězství školné na vysokých školách bez náhrady zruší. Nálady studentů cobře vysvětluje nedávno zveřejněná zpráva Institutu pro fiskální studia, jež nálady. Vyplývá z ní, že angličtí studenti (ve Skotsku a Walesu funguje jiný systém) jsou nejzadluženější v zemích OECD,“ píše Jiří Sobota v aktuálním vydání týdeníku Respekt.

Sklářská škola se zapojí do experimentu - „ideální propojení teorie a praxe v odborném školství“.

Projekt, který má vylepšit vlastnosti kontaktních skelných materiálů a zároveň umožnit jejich recyklaci, uvádí do života Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Finanční podporu má škola získat z jednoho programu ministerstva průmyslu. Informuje deník Právo.

Zdeněk Lukeš: Vadí, mi když se kádrují sochy, umělecká díla a jejich autoři

„Vadí mi kádrování soch. Vadí mi, když někdo zvažuje, zda dotyčný byl kladnou, nebo zápornou postavou. Myslím si, že na prvním místě by se dílo mělo posuzovat z hlediska architektury, urbanismu. Mělo by se dbát na umělecké hodnoty díla, na význam jeho autora. To jsou pro mě klíčová kritéria. Nějaké kádrové posudky na historické postavy, to už je hodně za hranou,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš v rozhovoru pro server iDNES.cz o sporu o návrat sochy rytíře Rüdigera na jablonecké náměstí. Odpůrci sochy od evropsky významného sochaře Franze Metznera dílo spojují s německým nacionalismem i nacismem.

Odpojený muž: Jak technologie připravuje muže o mužství a co s tím.

Nové tóny do aktuálních debat o postavení žen a mužů, kde drtivě převládá důraz na znevýhodnění prvně jmenovaných, vnáší kniha Odpojený muž Philipa Zimbarda a Nikity D. Coulombové. Připomíná existenci sfér, v nichž jsou handicapováni muži, a snaží se nabídnout alespoň dílčí řešení. Recenzi Jana Lukavce přináší server iliteratura.cz.

Vysoké školy bojují o vyšší rozpočet. Krajní možnost je nezahájit výuku, říká předseda Rady vysokých škol

Vysoké školy nesouhlasí s tím, kolik peněz by měly dostat podle návrhu na příští rok. Neodpovídá tomu, co jim bylo opakovaně slibováno ministryní Kateřinou Vlachovou. Na jednání zbývá už jen několik týdnů, a pokud se strany neschodnou, je možné, že podzimní semestr nezačne v řádném termínu. V Interview Plus to řekl Jakub Fisher, předseda Rady vysokých škol.

Publikace předvádí díla uměleckoprůmyslových škol

Umělecké práce, které vznikly na loňském Sympoziu uměleckoprůmyslových škol v Libereckém kraji, dostaly papírovou podobu. Katalog na více než sto stranách zachycuje všechna díla i doprovodný program akce. Je také ke stažení zdarma na stránkách kraje. Informuje Liberecký deník.

Jana Kunšteková: Otevřený dopis poslankyni Vlastě Bohdalové: Nic jste nepochopila, jen se podivujete nad tím, že petice proti kariérnímu řádu měla tolik podpisů

Vážená paní poslankyně, Docela s pobavením jsem si přečetla Váš blog na IDNES – Poslední zvonění (po dvou týdnech), kde pláčete nad neslavným koncem Kariérního řádu. Celkově z Vašeho blogu vyznívá nejen hluboké nepochopení toho, proč jste byla zvolena do parlamentu – tedy hájit zájmy svých voličů – ale i toho, proč byl tento legislativní paskvil učitelskou veřejností odmítnut. Jen proto jste mohla napsat, že petici „jednoho muže“ podepsalo překvapivé množství učitelů a učitelek.

Tomáš Feřtek: Učitelské platy: Nejdřív kvalita, pak přidat peníze?

„Končí ve dvě, mají dva měsíce prázdnin a učí jak v minulém století. Učitelé mohou dostat přidáno, ale až začnou kvalitně učit. Nejdřív kvalita, pak peníze, tak je to v každé profesi. - Tenhle argument se v debatě o učitelských platech objevuje přes dvacet let. I v té současné. A nesmyslný je hned z několika důvodů,“ píše Tomáš Feřtek v komentáři na serveru Respekt.cz.

Statistická ročenka školství: Zaměstnanci a mzdové prostředky 2016. Přináší také srovnávací tabulky platů

Publikace obsahuje informace o zaměstnancích a mzdových prostředcích za školy a školská zařízení zřizované státem, obcí, krajem, privátním subjektem a církví a dále za veřejné vysoké školy, státní správu a servisní organizace. Obsahuje také tabulky, které srovnávají průměrné platy ve školství s celostátním průměrem. Podle následující tabulky se zdá, že v některých krajích se učitelé už blíží dvacet let slibovaným „130% průměru“.

Absolventů učňovských oborů razantně ubývá

Počet mladých řemeslníků v tuzemsku trvale klesá. V roce 2005 se vyučilo více než 119 tisíc žáků, vloni už necelých 76 tisíc. Rok předtím jich bylo přitom o pět tisíc více. Největší propad zažívají nábytkářské a stavební profese. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Problém je i v tom, že rodiče střední odborné školství kritizují a neoprávněně ho považují za podřadné. Reportáž přináší server Česká pozice.

Václav Trojan píše signatářům petice proti kariérnímu řádu: Mýlíte se, že jste dosáhli vítězství

Vážený pane Radku Sárközi a ostatní signatáři petice proti kariérovému řádu, dnes slavíte a jistě si užíváte zdánlivého vítězství. Poslaneckou sněmovnou neprošel návrh kariérového systému učitele a vy máte určitě pocit, jak dobré věci jste pomohli.

Štech: Kvůli zamítnutí kariérního řádu učitelé přijdou o 1,8 miliardy. Sárközi: Zajímalo by mě, jak ministr k této částce dospěl

Kvůli zamítnutí učitelského kariérního řádu ve Sněmovně učitelé v příštím roce přijdou o 1,8 miliardy korun, které se měly využít na jejich platy. Tvrdí to alespoň ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). Školské odbory s případným vyškrtnutím částky z navrhovaného rozpočtu nesouhlasí. Jejich předák František Dobšík řekl, že odboráři budou usilovat o to, aby školství a kantoři o zamýšlenou sumu nepřišli. Informuje ČTK.

V Německu je kritický nedostatek učitelů

Do důchodu odchází stále více učitelů a nové posily je nedokážou v dostatečné míře nahradit. K tomu připočtěme stoupající porodnost a masovou imigraci posledních let a rovnice má jasný výsledek: na mnoha německých školách nemá kdo učit. Například v Sasku začíná nový školní rok už za tři týdny, školám tu však stále chybí čtyři sta učitelů z potřebných čtrnácti set. Podle předsedy spolku saských pedagogů Jense Weichelta je situace kritická a nejhorší za poslední desítky let. Kvalifikovaných učitelů je tu nedostatek, a učí proto i ti, kdo nemají odpovídající vzdělání. Ani to však nestačí. Informuje MF DNES.

Povinná školka? V Brně rodiče nezapsali stovky dětí

"V Brně k zápisu nepřišlo 776 pětiletých dětí. Tedy asi pětina všech pětiletých. „Nejvíce z nich se nepřišlo v Bystrci, Černých Polích a Židenicích. Data ale nejsou úplná, některé děti mohly získat odklad pro školní docházku, nastoupit do soukromé školky nebo mimo město,“ upozornil náměstek brněnského primátora Petr Hladík. Informuje Brněnský deník.

Plánované jednání s odboráři o růstu platů vláda zrušila

Plánované jednání vlády a odborů, které se mělo konat 25. července a na němž se měla uzavřít dohoda o růstu výdělků ve veřejném sektoru, se neuskuteční. Kabinet termín zatím bez náhrady zrušil. Zjistila to ČTK. Důvodem jsou prý nedostatečné podklady pro dohodu.

Michal Komárek: Historie střetů o kariérní řád je dokladem marnosti, v níž se potácí české školství

Poslanci včera odmítli akutální verzi kariérního řádu pro učitele. Část učitelů (pravděpodobně větší), odborné veřejnosti a politiků si myslí, že to je vítězství zdravého rozumu. Jiní to považují za další špatnou zprávu pro české školství. Bez ohledu na to je ale zřejmé, že spory o kariérní řád ukazují marnost a absurditu v níž se české školství potácí už více než dvacet let. A to ve třech hlavních oblastech: Rychlé střídání ministrů přináší i rychlé střídání koncepcí, plánů, podoby konkrétních dokumentů, neschopnost dotahovat věci do konce. Nehorázně nízké platy učitelů činí z návrhů typu „kariérní řád“, byť třeba i dobře míněných, zbytečnou frašku. Učitelé nejsou schopni se politikům postavit – jsou nejednotní, nemají silné zastoupení, jejich odbory jsou slabé až komické, jsou snadno manipulovatelní. Nejsou schopni vyjasnit si vlastní požadavky a snažit se je prosadit. Stojí za to, se tedy na některé momenty z již dlouhé historie střetů o kariérní řád podívat podrobněji.

Učni dostanou hodinu matematiky navíc. K ničemu jim nebude, tvrdí některé školy

Více než polovina učňů letos nezvládla maturitu z matematiky. Ministerstvo školství se rozhodlo tento problém řešit a na konci června zaslalo učilištím nové nařízení. Podle něj si budoucí pekaři, včelaři, zahradníci nebo kadeřnice během studia „užijí“ v jednom školním roce týdně o hodinu více matematiky než jejich předchůdci. Týká se to těch, kteří po prázdninách nastupují na 44 učňovských oborů, po jejichž absolvování si lze dodělat pomocí nástavbového studia maturitu. Informují Hospodářské noviny.

Romský vysokoškolák Martin Dudi: Rom musí všem neustále dokazovat, že je jiný než ostatní

„Spolužáci na vysoké škole pocházejí z rodin inženýrů, doktorů a architektů. Moje maminka přišla ve čtrnácti letech ze Slovenska, neuměla ani slovo česky a dodělala tady jen devátou třídu. V šestnácti letech otěhotněla a v situaci, kdy neměla práci ani peníze – vlastně vůbec nic –, jsem se jí narodil já... Doma jsme mluvili jen romsky a když jsem ve třech letech přišel poprvé do školky, za hodinu mamince volali, ať si mě přijde vyzvednout, že mi nikdo nerozumí. Ani později to ve škole nebylo zrovna nejlehčí. Někdy nebylo ani na svačinu, tak jsem prostě nešel do školy,“ říká student filosofie a religionistiky Martin Dudi v rozhovoru pro server e15.cz.

Zástupci VŠ a odborů projednají společný postup kvůli rozpočtu. Zvažují stávkovou pohotovost

Předsedové České konference rektorů, Rady vysokých škol a vysokoškolských odborů se dnes sejdou kvůli financím pro vysoké školy na příští rok. Dohodnout se chtějí na společném postupu pro vyjednávání o vyšší sumě. Konference, rada i odboráři navrhovaný rozpočet kritizují. Místo slibovaných 4,5 miliardy korun navíc počítá pro příští rok s přidáním sta milionů. Informuje ČTK.

Jak dětem vybírat „správné aplikace“

Děti, zejména ty nejmenší, potřebují ke svému vývoji hru a používání fantazie. Nejlepší aplikace jsou proto ty, které jsou více hračkami než hrami. Podobné nabízí např. oceňovaná Toca Boca, která v první aplikaci Toca Tea Party imitovala hru, ale bez úrovní a bodů. Spoluzakladatel společnosti ji přirovnává k Legu, ve kterém taky nejde vyhrát, jen si hrát. Na podobném principu funguje i digitální domeček pro panenky My PlayHome nebo scrapbook Me od TinyBop, který lze vyplňovat pomocí zodpovídání otázek, nahrávání videí nebo obrázků. Připomíná server scio.cz.

18:51: Poslanci zamítli kariérní řád. Pro původní návrh hlasovalo 39 poslanců

Poslanecká sněmovna právě zamítla návrh novely zákona, která měla zavést kariérní řád. Pro senátní verzi hlasoval jen jeden ze 131 přítomných poslanců, proti jich bylo 99. Sněmovní verzi podpořilo 39 ze 134 hlasujících, proti jich bylo 55.

17:02: Poslanci právě zahájili projednávání zákona, který má zavést kariérní řád

Poslanecká sněmovna právě zahájila projednávání kariérního řádu. Do rozpravy je přihlášeno jedenáct poslanců. Projednávání zahájila zpravodajka Vlasta Bohdalová.

Marksová na návštěvě kojeňáku: Děti mají být v rodinách

Nikdo nechce kojenecké ústavy šmahem rušit, ale bez sjednocení péče pod jeden resort se nikam nepohneme, řekla ministryně Michaela Marksová při včerejší návštěvě Dětského centra v Plzni. To funguje právě jako kojenecký ústav, momentálně je v něm třiadvacet malých dětí bez domova. Informuje deník Právo.

Petr Honzejk: Nejdřív zvednout učitelům platy, kariérní řád počká

„Kariérní řád pro učitele v tomto volebním období nebude. A na rovinu – není to žádná katastrofa. Problém českého školství nespočívá v existenci či neexistenci reglementu, jak se prodrat po letech učitelské praxe k pár tisícovkám navíc. Ale v celkově ostudně nízkých platech na základních a středních školách. Průměrné platy českých učitelů jsou nejnižší ze všech 28 zemí EU. Dokud se nevyřeší toto, je vše ostatní, slušně řečeno, podružné,“ píše Petr Honzejk v komentáři pro Hospodářské noviny.

Hospodářské noviny: ANO pohřbívá učitelskou reformu

Premiér Bohuslav Sobotka ještě včera ráno prohlašoval, že schválení dlouho chystaného kariérního řádu pro učitele považuje za prioritu. Už odpoledne se ale ukázalo, že první větší pokus o zásadní reformu učitelského povolání skončí neúspěchem. Proti se nakonec postavili poslanci ANO a dnes ve sněmovně chtějí zákon odmítnout. „Zákon spadl pod stůl díky nám. Kdybychom nekontaktovali poslance a senátory, kariérní řád by prošel,“ říká k tomu spoluzakladatel Iniciativy Pedagogická komora Radek Sárközi, který kontaktoval senátory a poslance a zorganizoval protestní petici, kterou podepsalo přes 20 000 učitelů. Úvahu o budoucí podobě kariérního řádu přinášejí Hospodářské noviny.

Švédsko je rájem imigrantů, Česko v novém žebříčku silně zaostává

Nejlepší podmínky mají přistěhovalci ve Švédsku, Kanadě či Švýcarsku. Tvrdí to americká mediální společnost U.S. News & World Report, která je vyhlášená svými žebříčky nejlepších vysokých škol či nemocnic. Společnost sestavila žebříček osmdesáti států podle toho, kde se imigrantům žije nejlépe. Česko se oproti jiným evropským státům v žebříčku propadlo až na padesáté místo. Informuje server iDNES.cz.

V Plzni začala velká letní škola jazyků

Přes 400 účastníků z 20 zemí nastoupilo v pondělí 10. července na 28. Mezinárodní letní jazykovou školu na Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni. Více než osmina letos zúčastněných studentů je z ciziny, z toho je 23 stipendistů dotovaných ministerstvem školství. V současnosti na škole učí celkem 49 lektorů, z toho 19 ze zahraničí. Informuje ČTK.

Aktuálně.cz: Kariérní řád pro učitele poslanci neschválí. Z vládní priority se před volbami stala obtíž

Kariérní řád, který sliboval učitelům profesní růst, podporu a kvalitním pedagogům zvýšení platů, spadne pod stůl. Poslanci hnutí ANO ho nechtějí podpořit, závazné hlasování neslíbili ani lidovci. Sociální demokraté by přitom potřebovali všechny koaliční hlasy k tomu, aby návrh prošel. V dubnu přitom kariérní řád prošel Sněmovnou bez problému. Mezitím se ale objevila kritika z řad učitelů a protestní petice, Senátoři vrátili zákon Sněmovně a řada poslanců poté změnila názor. Novému ministrovi školství Stanislavu Štechovi (za ČSSD) se nepodařilo koaliční poslance nalomené kritikou velké části učitelů přesvědčit. Informuje server Aktuálně.cz.

iDNES.cz: Vládní poslanci dávají ruce pryč od nového kariérního řádu pro učitele

Nad kariérním řádem pro učitele se smráká. Ruce pryč od něj dávají i vládní poslanci poté, co se proti němu postavilo peticí 21 tisíc učitelů. „Ještě donedávna to vypadalo na koaliční shodu, ale ANO dává volné hlasování a to je problém. KDU-ČSL zákon podporovala, ale teď bude mít také volné hlasování,“ řekl šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola. Informuje server iDNES.cz.

ČTK: Sobotka chce ve Sněmovně stihnout kariérní řád i ratifikace

Premiér Bohuslav Sobotka chce do konce volebního období ve Sněmovně stihnout prosadit kariérní řád učitelů, ale také ratifikaci dvou smluv mezi Evropskou unií a Kanadou i pařížské klimatické dohody. Novinářům po jednání o sportovních dotacích řekl, že by byl nerad, kdyby se materiály staly obětí přetlačování poslanců. Spoléhá se, že na všech bodech jako prioritách se shodla koaliční rada ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Informuje ČTK.

MŠMT: 5 otázek a 5 odpovědí ke kariérnímu řádu

1. Můžete uvést tři hlavní přednosti kariérního řádu (KŘ), které budou mít přímý dopad na zlepšení kvality výuky? Za prvé, kariérní řád povede ke zkvalitnění vzdělávání. Nabídne aktivním a kvalitním učitelům příležitost k profesnímu rozvoji a seberealizaci spojenou se systematickou podporou a lepším odměňováním. Je nastavený tak, aby především vedl k rozvoji motivace učitelů. Motivovanější a profesně lépe vybavení učitelé jsou základním předpokladem pro zvyšování kvality vzdělávání.

Hospodářské noviny: Kariérní řád učitelů asi nebude. Roste pravděpodobnost, že ho poslanci nebudou projednávat. (Aktualizace)

Kariérní řád pro učitele se možná vůbec nedostane na program posledního jednání před sněmovními prázdninami. Hnutí ANO ho nechce podpořit a couvají také lidovci. Přesvědčily je protestní hlasy učitelů. Jak se nakonec k zákonu politici postaví, rozhodne koaliční jednání a debata v poslaneckých klubech. Informují Hospodářské noviny.

Liberec přispěje milionem korun na odměny pro učitele

Liberecká radnice se poprvé rozhodla dát peníze na odměny pro učitele na základních školách. Na bonusy pro pedagogy na základních školách půjde z městských peněz rovný milion korun. Vzhledem k počtu učitelů se nakonec ale peněžité odměny „smrsknou“ na dva tisíce korun hrubého na rok na učitele. Informuje Deník.cz.

Slovensko otočilo. Povolí školám používání písma Comenia Script, které vzniklo v Česku

Slovenské školy budou moci od září vyučovat písmo Comenia Script, které bylo vyvinuto v České republice. Tamní ministerstvo školství odvolá dřívější nařízení, které to školám znemožňovalo. Podle něj bylo přípustné jen klasické vázané písmo. Informuje ČTK.

Doučování se proměňuje: Agentury nabízejí lektory „do domu“, kteří s rodinou bydlí

Doučování se proměňuje, popisuje deník The Telegraph. Zatímco ještě nedávno sestávalo většinou z pár hodin po škole nebo o víkendu, rostoucí tlak v boji o vysněnou univerzitu trend změnil a agentury se přizpůsobují – nabízí lektory „do domu“, kteří se studentem (a jeho rodinou) žijí. Informuje server scio.cz.

O šablony pro mateřské a základní školy byl velký zájem: Žádost o podporu podalo přes 75% škol a školek

Ministerstvo školství ukončilo dne 30. června 2017 výzvy s názvem Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování - Šablony pro MŠ a ZŠ I. financované z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Cílem výzev bylo podpořit mateřské a základní školy (MŠ a ZŠ) formou finanční podpory osobnostně profesního rozvoje pedagogů prostřednictvím dalšího vzdělávání, vzájemného setkávání a sdílení zkušeností. Šablony pomohou školám lépe zvládnout průběh společného vzdělávání dětí a žáků, a to možností personálního posílení o školní asistenty, školní psychology, speciální pedagogy, sociální pedagogy, případně chůvy (pouze v mateřských školách).

Dohoda odborů a vlády o růstu platů se blíží. Učitelé by měli dostávat nejméně o osm procent více

Rozhodnutí o tom, kdy, o kolik a kterým pracovníkům veřejného sektoru poroste plat, by mělo padnout na jednání vlády a odborů 25. července. Ministerstvo práce spočítalo tři varianty. Podle nich by od listopadu o osm či 11 procent mohli dostat přidáno učitelé a zaměstnanci samospráv. Od ledna by se o osm procent zvedl příjem lékařů, sester a lidí, kteří si přilepšili už teď od července. V listopadu i lednu by se pak výplatní páska mohla upravovat pracovníkům ve státní službě. Informuje ČTK.

Dopis učitelům (S povolením autora dopis publikoval na svém blogu Tajný učitel)

Píši Vám, abych vyjádřil své naděje a své obavy ze školou-povinných let mého syna. Pro většinu dětí je nástup do první třídy základní školy událostí radostnou, plnou očekávání a vzrušení z nového světa, ve kterém je mnoho zajímavých lidí vlastnících moc otevřít poutavé brány k poznání. Můj syn není výjimkou. Do první třídy se už rok strašně těší, pečlivě opatruje školní tašku s penálem a pastelkami, kterou dostal k vánocům. Pro mne, rodiče, je začátek září časem, ke kterému vzhlížím se smíšenými pocity. Není tomu tak jen proto, že mé vlastní vzpomínky na školu jsou až na výjimky vzpomínkami na komunistickou šeď školních lavic, občas prokládanou bolestným trestem či výměnou kradmých pohledů s Marií ve druhé lavici. Nejvíce obav mám, protože můj syn je snědý.

Kde se žije nejlépe? Podle indexu společenského rozvoje je Česko na 22. místě

Index společenského rozvoje vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných čistě ekonomických hodnocení. Žebříček vede Dánsko, nejhůře ze 128 hodnocených zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě. Informuje server Aktuálně.cz.

Vyučování a hodnocení dovedností pro 21. století

„V typické třídě 20. století nebyly explicitní vzdělávací cíle sdíleny se žáky. Místo toho učitel předkládal informace a žáci se je často učili nazpaměť při přípravě na ústní zkoušky nebo testy, které učitel přichystal a známkoval. Žáci často neuměli vysvětlit, co se vlastně učili nebo proč je to důležité. V 21. století však žáci budou muset odpovídat za své vlastní vzdělávání. Je třeba jim poskytnout jednoznačné vzdělávací cíle, tak aby velmi jasně pochopili, co se od nich očekává a jak bude demonstrování kompetentnosti vypadat. Budou muset být schopni měřit a zaznamenávat své vlastní výsledky v hodnocení a evaluovat svůj pokrok,“ píšou autoři knihy Vyučování a hodnocení dovedností pro 21. století.

Daniel Münich: České školství klade v průměru příliš velký důraz na fakta, na encyklopedičnost, a příliš nízký důraz na uvažování

„Hejného metoda má úplně jinou dynamiku učení. Dítě vzdělávané podle Hejného metody je mnohem pomalejší. Ještě ve třetí třídě mohou mít rodiče pocit, že jejich dítě zaostává za ostatními. Ale od 4. třídy začne pracovat s těmi základy, které mu byly dány, a které nejsou jen fakta, ale i uvažování. A pak jede mnohem rychleji než ostatní,“ vysvětluje ekonom Daniel Münich v reportáži deníku Právo.

Jen pětina táborů zakazuje mobily. Děti i rodiče je vyžadují, odborníci radí digitální detox

Podle průzkumu České rady dětí a mládeže jen na pětině táborů děti mobil vůbec nepoužívají, stejný počet je naopak dětem dovoluje bez omezení. Na šedesáti procentech táborů mohou děti mobil používat jen v předem stanovenou dobu. Odborníci ale doporučují využít tábor jako příležitost k digitálnímu detoxu. Mobily na táborech nevidí rádi ani pořadatelé. "Ale rodiče i děti to vyžadují, nemůžeme si dovolit je zakazovat," vysvětluje Lubomír Kraus, jednatel Agentury7, která tábory pořádá. Reportáž přináší server Aktuálně.cz.

Psycholog Václav Mertin: Učitelé neumějí pracovat s dětskou radostí

Dnes se rodiče dětem věnují hodně, někdy až moc. Honí je z kroužku na kroužek a pořád jim připravují nějakou činnost. Něco tomu prý ale schází. „Je to nějaké to společné nicnedělání!,“ tvrdí dětský psycholog Václav Mertin v rozhovoru pro Český rozhlas.

Ředitelka jedné z největších škol v Česku: Vlastní výuka - tam si člověk chodí odpočinout

„Předpokládá se, že by ředitel měl být v dnešní době především ekonom a právník, teprve potom pedagog a učitel (přitom právě to, že je pedagog, by mělo stát na prvním místě). Jeho hlavní pracovní činností by ale mělo být to, aby někam směřoval, aby školu vedl a naplňoval určitou vizi, zejména v poskytování vzdělávání ve vzdělávacím procesu. Mně nejvíce chybí právě dostatek času, abych mohla být s učiteli, abych měla prostor si s nimi sednout a vše probrat, vědět, kam směřují, co chtějí, potřebují, jak všeho dosáhnout, mít přehled o nich a jejich činnosti. Cítím z učitelů, že vědí, jaká je situace. Ale také cítím, že by chtěli, aby nejen zástupce, ale i ředitel věděl, jak probíhá hodina, jak učí, aby měli možnost pochlubit se tím, co se jim daří, a aby si na ně i ředitel udělal čas,“ říká ředitelka jedné z největších českých škol Jana Marková v rozhovoru v letním speciálu časopisu Řízení školy, který se věnuje roli ředitelů.

Jindřich Kitzberger: O čem si může povídat alternativní ředitel s tradičním ředitelem?

„Ponechme teď stranou složitost definice pojmů „alternativní škola“ a „tradiční škola“ a zbavme se jakýchkoli klišé souvisejících s představami, že co je alternativní, musí být lepší či kvalitnější. To, že se ale počet alternativních škol poměrně velkou rychlostí zvyšuje (zatím spíše v největších městech, ale stále více i mimo ně), s sebou přináší některé důležité otázky. Kromě stěžejních otázek, proč se tak děje a jaké vlastně jsou nové alternativní školy, se pozornost nás, kteří se zabýváme teorií i praxí školského managementu, nutně musí obracet i k tématu řízení takových škol. Jistě jste se již setkali s pojmem „alternativní učitel“ (ten samozřejmě nemusí působit jen v alternativní škole). Ale máme co do činění také s „alternativním ředitelem“ nebo s „alternativním řízením“?,“ píše Jindřich Kitzberger v letním speciálu časopisu Řízení školy, který se věnuje roli ředitele školy.

Václav Trojan: Nemělo by vytváření kariérového systému pedagogických pracovníků začít u ředitele školy?

„V současné době může vstupovat do funkce ředitele školy učitel odpovídajícího vzdělání, s předepsanou délkou pedagogické praxe v délce 3-5 let (podle druhu školy). Není to mnoho, ale o délce pedagogické praxe nyní diskutovat nebudeme. Stále častěji se ukazuje, že ředitel školy není vzdělanější či více znalý učitel, ale že se jedná o svébytnou, výjimečnou a pro školu nezastupitelnou funkci, vyžadující komplexní přípravu i následnou podporu. Ukazuje se, že řada ředitelů vybavených pouze pedagogickou kvalifikací a zkušenostmi ve funkci selhává, popř. jen s velkými obtížemi se s náročnou prací vyrovnává. Článek se proto bude zabývat problematikou jejich profesní přípravy,“ píše Václav Trojan v letním speciálu časopisu Řízení školy, který se věnuje roli ředitelů škol.

Petr Fischer: Za "úpadek" literární kultury nemůže obraz, nýbrž to, že obrazům nerozumíme

„Stále častější stížnosti na to, že děti (ale ani dospělí) už dnes nečtou, protože propadly kouzlu všudypřítomného, lehce dosažitelného digitálního obrazu, jsou motivovány zvláštním strachem. Bojíme se o celek literární kultury, o "kulturu knihy", která jako artefakt a svět sám pro sebe určovala vývoj naší civilizace, přičemž předpokládáme, že text či kniha jsou kulturně jaksi přirozeně výš než obraz a že propadnutí imagomanii je regresivní, nikoliv progresivní pohyb, zmírání civilizace, nikoliv její vzmach,“ píše Petr Fischer v komentáři pro Hospodářské noviny.

Stávka nepomohla. Na turnovské škole kvůli sporům s ředitelkou podalo výpověď 11 zaměstnanců

Celkem 11 zaměstnanců, z toho šest učitelů, podalo kvůli sporům s ředitelkou výpověď na sloučené střední škole v Turnově. Jde o vyvrcholení neshod, které se vyhrotily v roce 2015. Situaci nevyřešilo ani odvolání nové ředitelky, ani květnová jednodenní stávka. Podle současné ředitelky Evy Antošové nebyla část zaměstnanců ochotna vést slušnou diskusi a dialog o problémech školy. Jejich rozhodnutí odejít považuje za správné. Doufá, že nyní se situace zklidní. Informuje ČTK.

Jaroslav Kratochvíl: Může gamifikace vylepšit špatný e-learning?

„Gamifikace je vítanou součástí vyučování a učení, protože jakýkoli čas strávený aktivně s učebním materiálem vede k lepším studijním výsledkům. Pokud plnění úkolů hrou znamená aktivní hledání odpovědí, pak taková činnost navzdory tomu, že cílem žáka může být soutěžení, zefektivňuje vlastní učení. Naproti tomu stojí riziko ztráty „pravého smyslu učení“, kdy je proces učení motivován hlavně ziskem bodů, a vlastní touha po poznání se vytrácí. Učení se pak může zdát triviální záležitostí a žák se jako důsledek gamifikace není schopen propracovat k vyšším formám myšlení,“ píše Jaroslav Kratochvíl na portálu RVP.cz.

Učitelka odsouzená za psychické týrání dětí zase bude učit. Škola má prý málo učitelů.

Učitelka Jana K. má osud, který je v Česku unikátní. S třicetiletou praxí působila na poděbradské škole Václava Havla. Tři instance soudů ji ale následně uznaly vinnou z toho, že svěřené děti psychicky týrala. „Jsem blb, jsem blb, jsem blb,“ nutila učitelka říkat třeťáky a čtvrťáky, když něco neuměli. Školáci s poruchami učení mezi lety 2011 a 2013 byli pro ni také hajzlíci či hlupáci. Křičela na ně a nadávala jim. Jako by se to ale nestalo. Část dětí, které 1. září po prázdninách znovu nastoupí do školy v Sadské, od Poděbrad vzdálené deset kilometrů, bude podle zjištění MF DNES jako třídní učitelka vítat právě Jana K.

Tomáš Čakloš: Pedagogické fakulty nezaručují to, že člověk bude dobrý učitel, varuje předseda studentského spolku

Předseda studentské iniciativy Otevřeno a student Masarykovy univerzity v Brně Tomáš Čakloš se snaží ukázat na nedostatky ve vzdělávání učitelů. Velký problém shledává především v jejich špatných platech. S finančním ohodnocením souvisí i prestiž povolání a samotná motivace stát se učitelem. Přestože je sám student pedagogiky, souhlasí s tím, aby se do škol vrátili vyučující, kteří nejsou absolventy pedagogických fakult. Rozhovor s Tomášem Čaklošem přináší server Aktuálně.cz.

Julie Hrstková: Diplom dobrého učitele nedělá

„Nároky na vzdělání v Česku dlouhodobě oscilují mezi představou, že všichni mohou dělat všechno a nikdo žádný papír nepotřebuje (veselá 90. léta minulého století), a povinností vysokoškolského diplomu pro profese, o nichž politici v nějakou chvíli usoudí, že se bez diplomu naopak neobejdou (například učitelé, zdravotní sestry, policisté, státní úředníci apod.). Hlavním výsledkem pak není zlepšení vzdělávacího procesu, ale vznik řady soukromých vysokých škol. Ty dospělým nabízejí "potřebné vzdělání" (tedy to, co od nich aktuálně požaduje nějaký zákon), které víc než duši či mozek obohacuje peněženku zakladatelů těchto vzdělávacích ústavů,“ píše Julie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.

Ze školy odchází oblíbená učitelka. Dětem ani rodičům se to nelíbí

Místo aby se těšili na prázdniny, loučili se prvňáčci na základní škole Barvířská v centru Liberce se školním rokem s pláčem. Třídu totiž opouští jejich učitelka, která je měla vést i v příštích letech. Její odchod nebyl dobrovolný. Společně s ní navíc na prvním stupni končí dalších šest učitelek z deseti. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Ondřej Andrys: Příspěvek České školní inspekce k podpoře pedagogického leadershipu

„Česká školní inspekce s přispěním expertního týmu, složeného z externích specialistů na různé teoretické i praktické aspekty vzdělávání, vytvořila a pilotně ověřila specifický vzdělávací program zaměřený na otázky rozvoje sebe samých a druhých, na mentorské dovednosti vedoucích pracovníků, na vedení a řízení změny a na příklady dobré praxe v rámci řízení pedagogického procesu, tedy na témata pokrývající právě stěžejní dovednosti leadershipu ve vzdělávání,“ píše náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys v letním speciálu časopisu Řízení školy, který se věnuje roli ředitelů škol.

Výzkum: V Boha věří Češi asi jako v čáry a kouzla. Bližší je jim osud

Česká republika je v míře pobožnosti jedinou výjimkou ze zemí střední a východní Evropy. Narozdíl od zbytku regionu totiž většina zdejších obyvatel nevěří v Boha a neidentifikuje se s žádným náboženstvím. Spíše než v Boha věří Češi v duši, osud či zázraky. Vyplývá to z červnového výzkumu agentury Pew Research Center mezi osmnácti zeměmi regionu. Informuje server iDNES.cz.

Letní škola diplomacie pro středoškoláky

Katedra politologie a evropských studií Univerzity Palackého ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR zve na Letní školu diplomacie pro studenty středních škol, která se uskuteční v termínu 28. 8. – 1. 9. 2017 v Olomouci.

Marcela Davídková Antošová: Zpověď jedné ředitelky

„Následující řádky ale popisují zřejmě nejsložitější část mého ředitelského působení. S velmi malým provozním rozpočtem školy jsme přivítali možnost mimorozpočtového dofinancování prostřednictvím evropských fondů. A tím vlastně vše doopravdy začalo. První aktivitou financovanou z EU bylo vybudování víceúčelového sportoviště (JPD2), následovalo centrum celoživotního vzdělávání (JPD2), tři projekty v rámci OP Praha adaptabilita, v současnosti jsou to OP Praha pól růstu, OP vývoj, výzkum, vzdělávání atd,“ píše ředitelka VOŠ informačních studií a SŠ elektrotechniky, multimédií a informatiky Marcela Antošová Davídková v letním speciálu časopisu Řízení školy, který se věnuje roli ředitelů škol.

Radek Sárközi: Učitelé nepotřebují kariérní řád, ale důvěru a svobodu

„Nechal bych učitelům svobodu, nesvazoval je tolik administrativou. A dal jim důvěru, jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé, když budou mít podporu, společnost a rodiče jim budou věřit, budou se zlepšovat,“ říká Radek Sárközi v rozhovoru pro server Respekt.cz o petici proti kariérnímu řádu a kariérním řádu samotném.

Ředitel lesní školy: Zavírat děti do tříd a nutit je učit se, způsobuje jen problémy

Žádné třídy, žádné hodiny, žádné domácí úkoly. Na Novém Zélandě od ledna otevřeli novou nezávislou „lesní“ školu, kde děti tráví většinu času venku a učí se třeba rybařit, lovit nebo chytat vačice, popisuje deník The Guardian. Upozorňuje server scio.cz.

Martin Ehl: Oligarchie umělé inteligence. Takový svět asi nechceme, ale nemáme na výběr

„Jenže s umělou inteligencí a jejím vývojem číhá na lidstvo jedno zásadní nebezpečí: vyhraje ten, který co nejrychleji vyvine co nejsilnější a nejschopnější obecnou umělou inteligenci. Ta pak převálcuje ty ostatní,“ píše Martin Ehl v komentáři pro Hospodářské noviny o rizicích rozvoje umělé inteligence, proměnách vzdělávání i trhu práce.

Netestujme děti. Raději zkoumejme podmínky, ve kterých je učíme, vyzývá americký neuropsycholog

Známkování testů vypovídají jen o jedné stránce dítěte, schopnosti potřebné pro 21. století ale nijak neměří. Americký pediatr a neuropsycholog Steve Hughes přišel s revolučními testy, které se právě na kritické myšlení, sociální dovednosti či tvořivost zaměřují. "Netestují se znalosti dětí, ale jejich reakce a prostředí, ve kterém se vzdělávají. Například zkoumáme, jestli je dostatečně podnětné," uvádí. V Česku si je vyzkouší 30 škol, prvních pět ředitelů už absolvovalo školení, jak jeho testy používat. Testy jsou vhodné zejména pro instituce učící podle zásad montessori pedagogiky, ale použít se dají i v běžných školách. Informuje server Aktuálně.cz.

Pavel Koc: Příprava ředitelů škol aneb Pohádka o mořských vlcích

„Pozice ředitele školy je na stránkách Řízení školy často přirovnávána k pozici kapitána lodi, který z můstku řídí plavbu, má přehled o dění na palubě i v podpalubí, zodpovídá za posádku a vlastně za všechno, co se na lodi odehrává. Myslím si, že je to přirovnání velmi trefné... Kapitán se na loď dostává způsoby podobnými těm ve školství a za srovnatelných okolností. Také je vždy jmenován admiralitou (zřizovatelem), a to s různým záměrem. Někdy jde „jen“ o to, udržet nastavený kurz, někdy jde o to, přiložit pod kotel a přidat plnou parou vpřed, někdy se kličkuje mezi ledovými krami do bezpečných vod. Nezřídka čekají kapitána opravy bez možnosti využít klidu a bezpečí suchého doku. Někdy ale musí kapitán zcela změnit kurz důrazným otočením kormidla,“ píše ředitel školy Pavel Koc v letním speciálu časopisu Řízení školy, který se věnuje roli ředitelů.

Český džihádista č. 2 verboval spolužáky, na jeho chování upozornila škola

Jan Silovský, který se chtěl stát bojovníkem Islámského státu a letos v květnu dostal šestiletý trest, má přinejmenším jednoho následovníka. A tento druhý český džihádista podle odborníků nebude poslední, píše úterní MF DNES.

Bojíte se? Odpoví žáci i učitelé. Magistrát bude zkoumat šikanu ve školách. Ředitelům to může vynést vyhazov i udržení místa

„Ministerstvo nebo zřizovatel si vždy něco vymyslí a práce s tím spojená dopadne na ředitele škol. Zároveň jim ale odeberou pravomoci. Bezpečnost ve škole samozřejmě řešíme a nepotřebujeme v tomto směru centrální rozhodování,“ říká ředitel Gymnázia Jana Keplera a senátor Jiří Růžička k projektu pražského magistrátu Bezpečná škola, který má zmapovat situaci ve školách. Výsledky budou mít vliv i na to, zda si ředitelé udrží svoji pozici. Reportáž přináší MF DNES. .

Brněnské VUT má nejlepší univerzitní kampaň v Evropě: Univerzita lákala ke studiu ženy

Vysoké učení technické v Brně se svou kampaní Sem patřím zvítězilo v soutěži mezinárodní vysokoškolské marketingové konference EUPRIO. Za projekt, kterým univerzita chtěla přilákat ženy do technických oborů, si odnesla první místo v soutěži EUPRIO Award 2017. Informuje server Marketing&Media.

Proč a jak bude probíhat revize kurikulárních dokumentů

„Školy žákům pomáhají v lepším chápání současného světa. Vzdělávací proces může a měl by být zábavný. Musí samozřejmě reagovat na změny v okolním světě. Škola má posilovat identitu žáků a zvyšovat jejich schopnost učit se. Základní hodnotou je jedinečnost každého žáka…,“ v\světluje nutnost změn kurikula Irmeli Halinen, vedoucí oddělení pro tvorbu kurikula ve finském Vládním výboru pro vzdělávání. A k podobnému přístupu se hlásí i Národní ústav pro vzdělávání, který ve svém aktuálním zpravodaji Oborové skupiny vysvětluje, proč a jak bude probíhat revize kurikulárních dokumentů.

První britská Montessori střední

Žádné třídy podle věku, žádné předměty, žádný rozvrh a žádné známky. Dospělí tu nejsou učitelé, ale „průvodci“, mentoři, kteří se se studenty setkávají jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní, aby si společně prošli jejich práci a sestavili další plán učení. Tak popisuje první Montessori střední školu deník The Guardian. Upozorňuje server scio.cz.

Stát z rozpočtu platí 445 tisíc zaměstnanců, roste především množství učitelů

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají zhruba 445 tisíc lidí. Nejvíce je učitelů, a to 161 tisíc. Nepedagogických pracovníků ve školství je zhruba 64 tisíc. Následují příslušníci ozbrojených složek jako jsou policie, vězeňská služba nebo celníci, kterých je 54 tisíc. Vojáků je necelých 25 tisíc. Informuje ČTK.

Pavel Šimáček reaguje na článek v Hospodářských novinách: Jak je to s těmi učiteli bez pedagogického vzdělání?

V Hospodářských novinách 3. 7. vyšel článek „Do škol se mají vrátit učitelé bez pedagogického vzdělání. Chybějí totiž vyučující přírodovědných a odborných předmětů“. O chybný úvod se postarala již paní redaktorka: „Deset let trvalo, než se politikům podařilo prosadit nařízení, podle kterého musí mít každý kantor pedagogické vzdělání. Zákon začal platit v lednu 2015“. Na úvod se ujistěme, že se skutečně jedná o zákon (zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů), nikoliv o nařízení. Tento zákon nemusel nikdo v uplynulých deseti letech prosazovat, to se stalo v roce 2004 a od 1. ledna 2005 je zákon v účinnosti, což znamená, že se jím všichni adresáti od tohoto data museli řídit. Zákon však obsahoval výjimku, podle které – zjednodušeně řečeno - po dobu pěti let mohli ve školství setrvat učitelé (i jiní pedagogičtí pracovníci) bez odborné kvalifikace. V roce 2009 byla výjimka prodloužena o dalších pět, čímž byl dán další prostor nekvalifikovaným zahájit požadované studium.

Václav Trojan: Rotace ředitelů - dobrý nápad, nebo nepoužitelná věc?

„Tímto textem chci vyvolat polemiku, výměnu názorů, střet koncepcí. Možná vlnu nesouhlasu či úsměvů, ale s jasným cílem posunutí „loďstva“ českého školství o kus dále. Tedy do toho: Je správné, aby byl ředitel školy do své funkce jmenován na dobu neurčitou, dříve by se řeklo „na věčné časy“? Měla by se doba jeho působení ve funkci omezit na nějaké konkrétní období? Nenastal by potom syndrom druhého volebního období amerických prezidentů, kdy už nelze funkční dobu prodloužit a často to podle toho vypadá?,“ píše Václav Trojan v letním speciálu časopisu Řízení školy, který je věnován roli ředitelů škol.

Do škol se zřejmě vrátí „neučitelé“. Povinnost učitelů mít pedagogickou školu by mohla zmizet

Deset let trvalo, než se politikům podařilo prosadit nařízení, podle kterého musí mít každý kantor pedagogické vzdělání. Zákon začal platit v lednu 2015. Po dvou letech je ale zřejmé, že se po volbách jeho přísné kontury změní. Důvody jsou dva. Kvalifikovaných učitelů hlavně přírodovědných předmětů je stále větší nedostatek. Politici navíc volají po tom, aby se do vzdělávání žáků zapojili i odborníci z praxe, jako tomu je na vysokých školách. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Expert z Izraele vyzkouší v kraji revoluční výuku

Odborník na rozvoj talentů Opher Brayer vymyslel a v Ústí nad Labem představil metodu, která má u dětí zvýšit kreativitu a rychlost učení. Čtyři školy se rozhodly ji od září otestovat. Jednašedesátiletý Izraelec od loňského června žije v Praze, věnuje se moderním formám vzdělávání a multitalentovému rozvoji dětí. V kraji chce rozjet svůj nový projekt s názvem Stages, který se podle něj zaměřuje na aplikaci výukových metod odpovídajících 21. století. Informuje MF DNES.

Patří dvouleté děti do kolektivu, nebo mají být doma?

Česko patří k zemím, kde je nejmenší podíl dvouletých dětí ve školkách a jeslích. Do předškolních zařízení chodí méně než deset procent dětí v tomto věku. Rodiče se tak hůře vracejí do práce a Česká republika se navíc řadí mezi země s největším rozdílem mezi zaměstnaností bezdětných žen a matek. V Česku ale toto téma vyvolává velké kontroverze. Mnozí psychologové namítají, že takto malé děti do kolektivu nepatří a že to může dokonce poškodit jejich vývoj. O tématu diskutovali v Duelu Seznamu psycholožka Václava Masáková a ředitel jeslí na Praze 4 Jan Schneider.

Kde jen ti předškoláci jsou?

„Jen v našem městském obvodě Havířov-Město nepřišlo k zápisu 38 dětí, v celém Havířově pak více než stovka. Celá záležitost je samozřejmě velmi složitá, protože musíme pro každého takového rodiče napsat doporučený dopis a čekat, jakým způsobem zareaguje. Nezapsaným dětem musíme také „držet“ místo, protože zřizovatel je povinný umístit tyto děti do školky,“ vysvětluje Blanka Gelnarová, ředitelka havířovské MŠ Lipová. Podobně jako ČT se tématu „hledání předškoláků“ věnuje i Deník.cz.

Rodiče porušují zákon. Děti nepřišly k zápisu do povinné předškolní docházky

Od letošního září je předškolní docházka do mateřské školy povinná. Desítky rodičů na jihu Moravy ale své předškoláky k zápisu nepřivedly. Třeba do devíti znojemských škol nepřivedli v květnu k zápisu rodiče celkem 45 dětí předškolního věku. Porušili tak zákon, který začal letos platit. Předškoláky hledají podobně i v dalších jihomoravských městech. V Brně se jich nezapsalo 776, v Hodoníně 38, Břeclavi 27, Blansku 20 a ve Vyškově 6. Úředníci je nyní musí najít všechny. Informuje Česká televize.

Tajný učitel: Český experiment: Jak zničit relativně dobrý, byť trochu zastaralý školský systém během deseti let

„Stále se často považuje za samozřejmé, že české děti nemají být ve škole šťastné. Škola tu prý není od toho, aby činila žáky šťastnými, škola je tu od toho, aby předávala poznatky, vědění. Žáci se mají učit, nikoli mít radost z procesu učení.,“ píše Tajný učitel ve svém anglicky psaném blogu. Přinášíme několik podstatných ukázek.

Celkový zájem o studium pedagogiky neklesá, o přírodovědnou specializaci je ale malý

Zájem o studium na pedagogických fakultách je stabilní, ale oborově nevyrovnaný. Hodně uchazečů se hlásí na studium učitelství pro mateřské školy či 1. stupeň ZŠ, oblíbené jsou i humanitní obory a angličtina. Malý zájem je však o němčinu, ruštinu a přírodovědné předměty, tedy matematiku, fyziku, chemii a biologii. Informuje ČTK.

Tělocvik děti nezachrání. Většina se už obezity nezbaví, varují odborníci

Nenechte se zmást. Pár hodin školního tělocviku a jednou týdně pohybový kroužek pro zdravý vývoj dětí rozhodně nestačí. Experti doporučují tři typy aktivit, bez nich se školáci mohou potýkat se zdravotními problémy. „Až 80 procent dětí trpících obezitou se jí už nikdy nedokáže zbavit,“ varuje výživový expert Petr Havlíček. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Tajný učitel: Školní rok 016/017 - švédský stůl vzdělávacích břichabolů

Bohatá přehršel žaludek obracejících ňamek z dílny MŠMT byla tento školní rok vyvrhnuta na děti a učitele v nebývalém množství. Nebudu detailně rozebírat inkluze ani kariérní řády, přidáno -nepřidáno ani lapsy u maturit. Nejhorším počinem osvícené vrchnosti bylo zavedení povinné matematiky formou testu u přijímacích pohovorů a u maturitní zkoušky.

Ivan Langr: O Romech a sčítání: v čem se viceombudsman Křeček stále plete?

Zástupce veřejné ochránkyně Stanislav Křeček publikoval v poslední době již několikátý článek na téma Romů, vládou organizovaného sčítání příslušníků této menšiny i míry politické (ne)korektnosti se k romským záležitostem otevřeně vyjadřovat. Je zjevné, že Křečkovy texty popřávají sluchu jakéhosi nově se rodícího mainstreamovému přístupu - říkejme o Romech naostro, co si o nich opravdu myslíme, sám ale musím jeho vývody označit za historicky neoriginální a dokonale zakořeněné v generačním majoritním schematismu.

Třiaosmdesátiletá učitelka: Je důležité přemýšlet, jak žákům probíranou látku vysvětlit a ne do nich hustit jenom definice a poučky

"Na učitele si dnes každý dovoluje a nepohlíží se na ně dobře. Občas, když pozoruji chování některých rodičů k učitelům, nevidím sebemenší úctu ke kantorům. Dříve byl učitel pan učitel! Dnes už to neplatí a také finanční ohodnocení učitele odpovídá postoji dnešní společnosti k tomuto povolání,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz učitelka Sylva Knedlová, která učí na základní škole už 64 let.

Školy rozdaly vysvědčení. Jen malá část hodnotí všechny své žáky slovně

Z inspekčních zjištění vyplývá, že přístup škol se ve způsobu hodnocení velice různí. Známkování všech žáků mělo 65 procent základních škol, slovní hodnocení každého dítěte pak pět procent. Informuje Česká televize.

„Sáblíková bez peněz?“ Ministerstvo školství považuje informace MF DNES za zavádějící.

„Ministerští úředníci jako by dotáhli do konce práci, za kterou seděl ve vazbě bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta. MF DNES získala návrh na rozdělení 1,3 miliardy korun dotací pro sportovní svazy. Sestavil ji Český olympijský výbor, aby demonstroval, jak by dopadlo vyplácení peněz podle nových pravidel ministerstva školství,“ tvrdí MF DNES v článku Sáblíková bez peněz (30.6. 2017).