Známkování testů vypovídají jen o jedné stránce dítěte, schopnosti potřebné pro 21. století ale nijak neměří. Americký pediatr a neuropsycholog Steve Hughes přišel s revolučními testy, které se právě na kritické myšlení, sociální dovednosti či tvořivost zaměřují. "Netestují se znalosti dětí, ale jejich reakce a prostředí, ve kterém se vzdělávají. Například zkoumáme, jestli je dostatečně podnětné," uvádí. V Česku si je vyzkouší 30 škol, prvních pět ředitelů už absolvovalo školení, jak jeho testy používat. Testy jsou vhodné zejména pro instituce učící podle zásad montessori pedagogiky, ale použít se dají i v běžných školách.
Informuje server Aktuálně.cz.
 |
| Steve Hughes (repro ČT) |
Testy měří, jak se dítě zajímá o třídu, zda udržuje oční kontakt a jak vnímá, co se zrovna ve třídě děje. Jestli spolu žáci komunikují, jak spolupracují, zda je učení baví, vyrušují nebo jsou znechucení. Zkoumá také, jestli jsou děti rozdělené podle věku. "Je naprosto přirozené, že se mladší učí od starších. Umělé rozdělování dětí podle věku není dobré," myslí si Hughes.
Druhá část testu se týká prostředí, ve kterém se děti učí. Testy zkoumají, jestli je ve třídě pořádek, klid na práci, zda je vizuálně hezká, jsou v ní rostliny či zvířata nebo zda mají děti k dispozici dostatek podnětů. Hughes klade na správné prostředí velký důraz. A dává příklad s mluvením. Děti z podnětného prostředí mají dvakrát větší slovní zásobu než ty, které vyrůstají ve vyloučených lokalitách.
Steve Hughes představil své testy na workshopu v Praze, který zorganizoval Montessori Institute Prague.
Celý text naleznete zde
.png)
5 komentářů:
Berme to tak, že každý se musí přeci nějak živit. Někdo se živí tím, že se snaží děcka něco naučit, a někdo se zase živí tím, že zkoumá, jaký vliv má na jejich učení to, že uklízečka zapomněla zalít kytky a že se řediteli porouchal počítač.
Paní Nováčková tohle říká dávno, jenže je "tunajší" a tak když to říká "cizinec", tak to může být chápáno jako lepší "proroctví". Ano, je to právě tak, jak zvěstuje ten neuropsycholog. Tydy žijeme v kultuře posedlé kontrolou a vinou. A centrální nedovzdělané a nezkušené mocnosti si myslí, že zpětná vazba je testování krátkodobých znalostí. Žiju a pracuju mezi touto patologickou pedagogikou už dlouho, ale nemůžu si nějak zvyknout .. Nepřál bych si to, ale tipuju, že to bude zase jen "hlas volajícího na poušti" .., přesto že naše věda dávno ví, co jsou to explicitní a tacitní znalosti. Ale naše věda žije jen svým životem a do živých škol si netroufá. Nepotkala by se tam s přijetím, neboť žije v ideálech. Takže nakonec školám vlastně neslouží.
Tak nějak nechápu to BUĎ - ANEBO.
To by nešlo současně zkoumat podmínky, za kterých se děti učí a současně "testovat", zda děti učivo zvládly?
Vždycky, když slyším, jak někdo "objevil Ameriku", cítím za tím jen barnumské PR a byznys, nebo snahu stát se "slavným". (A pro Američany to platí dvojnásob.)
Jenže život je mnohotvárný a děti jsou různé. Což každý skutečný učitel ví.
"Testy jsou vhodné zejména pro instituce učící podle zásad montessori pedagogiky, ale použít se dají i v běžných školách."
"Zkoumá také, jestli jsou děti rozdělené podle věku."
Jinými slovy, ne-montessori školy zde automaticky ztratí body. To je mi tedy test.
No, nevím, co si představit... Nešlo by uvolnit jednu sadu, aby šlo vidět, o co jde?
Psychologii ani testologii moc nerozumím, ale řekl bych, že pokud se to nazve test, tak dítě samo něco píše na papír a vždy se dají nacvičit ty správné odpovědi.
Pokud je to test ve smyslu povídání si s psychologem, pak na tom zas nevidím nic moc revolučního...
Okomentovat