„V současné době může vstupovat do funkce ředitele školy učitel odpovídajícího vzdělání, s předepsanou délkou pedagogické praxe v délce 3-5 let (podle druhu školy). Není to mnoho, ale o délce pedagogické praxe nyní diskutovat nebudeme. Stále častěji se ukazuje, že ředitel školy není vzdělanější či více znalý učitel, ale že se jedná o svébytnou, výjimečnou a pro školu nezastupitelnou funkci, vyžadující komplexní přípravu i následnou podporu. Ukazuje se, že řada ředitelů vybavených pouze pedagogickou kvalifikací a zkušenostmi ve funkci selhává, popř. jen s velkými obtížemi se s náročnou prací vyrovnává. Článek se proto bude zabývat problematikou jejich profesní přípravy,“ píše Václav Trojan v letním speciálu časopisu Řízení školy, který se věnuje roli ředitelů škol.
Trojan pokračuje:
 |
| Václav Trojan (csm-praha.cz) |
Ve stejném duchu vyznívá hodnotící zpráva OECD (Santiago, 2012). Ředitel školy je zahlcován množstvím formální práce a edukačnímu procesu a řízení kvality školy se věnuje přibližně pětinu svého pracovního času. Administrativní zátěž, která představuje zřejmě nejen český fenomén, ředitele odvádí od vedení pedagogické práce školy a rovněž od kontaktu s vývojem teorie i praxe vyučování. To vytváří riziko zastarávání ředitelovy pedagogické expertnosti, takže pak už ani není schopen být pedagogickým lídrem; přitom právě pedagogické lídrovství je uváděno jako jedna ze základních podmínek pro rozvoj školy a jejích žáků.
Ředitel školy musí být komplexně vzdělán v mnoha oblastech s oborovými přesahy, musí být expertem na řízení školy i na řízení kvality výuky se schopností reflexe vnějších vlivů na školství. V profesi ředitele školy se překrývají dvě typově různé pracovní činnosti dvou různých odborných směrů. V první řadě to je výchova a vzdělávání (ředitel musí splňovat kvalifikační předpoklady učitele a ve své práci naplňovat standard profesních kvalit učitele), za druhé jde o školský management, jehož podstatou je způsobilost pro celkové řízení a koordinaci školy a převzetí zodpovědnosti za tvorbu rozvojových strategií školy.
Jsme přesvědčeni, že základní činnosti ředitelů škol spočívají právě ve druhém jmenovaném oboru. Současné pracovní a kvalifikační vymezení však ukotvuje ředitele škol ve dvou profesích současně. To je důsledkem tradičního vnímání postavení ředitele především jako učitele, který je „jedním a prvním z učitelského sboru“, v němž se zrcadlí ustálená představa, že „člověk stojící v čele školy je přece především kantorem“. Nejen v zahraničí, ale i u nás však v průběhu transformace státní správy (rozpad odvětvového řízení, přechod škol do právní subjektivity, kurikulární autonomie škol apod.) došlo k zásadní změně obsahu náplně práce a rozšíření administrativní a provozní agendy, o kterou se musí ředitel školy starat vedle řízení pedagogického procesu a realizace vlastní výuky. Charakter práce ředitele školy se tak proměnil v celé šíři.
Celý text naleznete v letním speciálu časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)
6 komentářů:
PROJDE ZPACKANÝ KARIÉRNÍ ŘÁD UČITELŮ OPĚT MECHANICKY POSLANECKOU SNĚMOVNOU?
Na školství je mnoho různých a mnohdy protichůdných požadavků z mnoha stran. Jednota názoru není přitom mnohdy ani v samotném sněmovním školském výboru. Nutně tedy dochází k tomu, že sněmovna jako celek neřeší mnohdy odbornost, ale řeší hlavně schůdnost návrhů. U některých věcí přitom zůstává rozum stát... řekl na novoročním setkání přátel vzdělávání v Libereckém kraji Lukáš Peticha, jablonecký poslanec a člen sněmovního ústavního výboru.
Rozpory, o kterých se v článku V. Trojana píše, jsou zejména u základních škol zvětšovány tím, že jejich zřizovateli jsou obce, jejichž úroveň pro řízení ZŠ je různá. Ústup od resortního řízení škol a právní subjektivita škol pod komunálními zřizovateli nemohla nepřinést ve článku zmiňované problémy. V krajích je situace analogická i když méně vyhrocená. V podstatě došlo k jakémusi sešupu velké části resortní odpovědnosti MŠMT směrem dolů. Tuto situaci se však MŠMT snaží řešit dost neúčelně a neúčinně: Dnes například Kariérním řádem, který ředitelům škol vnucuje nástroje, které se zřizovateli a řediteli ani s učiteli škol nebyly ze strany MŠMT řádně projednány.
Povážlivé je, myslím, zejména to, že se k těmto resortním zásahům do českého hrubě podfinancovaného školství dost neúčelně a neúčinné využívají vzdělávací EU dotace, u kterých je vždy tzv. závazek udržitelnosti, takže jednou účiněná chyba se těžko odstraňuje.
Mrzí mě, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR až dosud většinou celkem hladce schvalovala jednotlivá dílčí opatření MŠMT bez důkladnějšího posouzení jejich systémového vlivu na české školství - viz například výše uvedený poslanecký názor.
J.Týř
Nesouhlasím s názorem, že ředitel musí být především manažerem. Tenhle přístup se může osvědčit jen dočasně, v případě řešení krizových situací apod., ale v principu většinou selhává, viz např. i působení K. Valachové na MŠMT. Koncepci školy nemůže vytvářet a konkrétní výukové a vzdělávací problémy řešit ten, kdo není plně na výši jako pedagog. Jako správnou vidím opačnou cestu - zaplaťme "ekonomické náměstky", adekvátně velikosti školy.
Jaký je v Česku doopravdy průměrný plat řadového učitele základní školy??
Město Liberec se letos poprvé rozhodlo přidat že svého rozpočtu milión korun na vylepšení bídně resortně placených učitelů základních škol. Ukazuje se přitom, že skutečný průměrný plat řadového učitele základní školy (25.169,- Kč bez nenárokových složek) je menší než průměrný plat v Česku (29.320 Kč):
Milión korun rezort školství a sociálních věcí nárokoval na základě koncepčního dokumentu Střednědobé cíle kvality vzdělávání v ZŠ, jehož prostřednictvím školy v aktuálním školním roce plní předem dané úkoly a cíle.
„Platy pedagogů i nepedagogů jsou prakticky výlučně financovány ze státního rozpočtu, řada obcí už ale i v minulosti část prostředků ze svého poskytovala, aby alespoň trochu vyrovnala dlouhodobě přetrvávající nedůstojné podmínky ve školství. Rozpočet města Liberec zatím nedovoloval jakékoli dofinancování nárokových složek učitelských platů (tarify), jdeme proto cestou prémiových finančních bonusů, které bude moci ředitel školy přidělit dle svého uvážení,“ uvedl náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr. V průměru přitom takový bonus z celkové částky milión vychází na 2 tisíce korun hrubého/ učitel/ kalendářní rok.
Podle náměstka dosahovaly platy učitelů na běžných libereckých základních školách v roce 2015 v průměru 25.169 korun, a to bez započtení nenárokových složek platu i výrazně vyšších platů ředitelských (ty jsou v průměru i s odměnami na zhruba 49 tisících). Souběžně je třeba vnímat, že průměr jako hodnota není pro vyjádření platů učitelů příliš vhodný už proto, že jej významně zkresluje zásluhová složka, tedy počty odsloužených let. Průměrný plat tak ve skutečnosti dle propočtů bere jen asi 30 % učitelů, zbytek pak méně než průměr.
„Letošní milión považuji za první krok k postupnému systémovějšímu dofinancování učitelských platů v Liberci a také důležitý signál, že město jako zřizovatel – ať už v jeho vedení slouží kdokoli – má eminentní zájem na rozvoji škol, na zvyšování jejich kvality i podpoře učitelů, kteří tradičně patří k nejvzdělanějším i nejaktivnějším vrstvám společnosti,“ dodal Ivan Langr.
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/Liberec-Na-odmeny-ucitelu-mesto-prida-milion-495293
Jaký je skutečný průměrný plat řadového učitele základní školy v Česku? Ještě chce Vláda, Parlament a zaprodané odbory tvrdit, že svou akcí Konec levných učitelů zlepšili platy učitelů?
J.Týř
Je argumentace MŠMT ve věci Kariérního řádu a projektu IMKA podvodná?
"Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů EU nebo ČR v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU (resp. ESI fondů)"
Dále EU definuje dotační podvod jako "Každé úmyslné jednání nebo úmyslné opomenutí týkající se použití nebo předložení nepravdivých, nesprávných nebo neúplných prohlášení, nebo dokladů, které má za následek neoprávněné přisvojení nebo zadržování prostředků ze souhrnného rozpočtu Evropské unie či rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem, neposkytnutí informací v rozporu se zvláštní povinností se stejnými následky, neoprávněného použití těchto prostředků pro jiné účely, než pro které byly původně poskytnuty".
Viz prezentace Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na semináři Transparency International ČR „Lepší řízení rizik podvodů ve fondech EU“ uspořádáném koncem roku 2016 pod patronací Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF:
https://www.transparency.cz/vetsi-duraz-na-prevenci-a-odhalovani-podvodu-v-novem-programovem-obdobi-klade-na-poskytovatele-i-prijemce-dotaci-z-evropskych-fondu-stale-vetsi-naroky/
Domnívám se, že argumentace MŠMT ČR ve věci Kariérního řádu učitelů a projektu IMKA z více hledisek podvodná.
Například:
1) České školství je v rámci EU nejhůře rozpočtově financované (viz platy učitelů a podíl školského rozpočtu ČR na HDP), mnohdy neúčelně a neefektivně resortně řízené, v důsledku toho dnes už například i dikriminačně zfeminizované (více než 80% feminizace MŠ,ZŠ a SŠ) a úroveň školního vzdělávání i v důsledku toho dlouhodobě klesá. Za této situace MŠMT vytvořilo Kariérní řád pro učitele zanedbávajíci podmínky pro řádný profesní rozvoj učitelů, který neřeší účelně a účinně podstatu výše uvedených problémů.
Jsem názoru, že tu jde o projev neúčelného a neefektivního využívání státního rozpočtu ČR a dotací z fondů EU.
2) MŠMT opakovaně tvrdí, že Kariérní řád řádně projednalo s cílovou skupinou tj. s učiteli, řediteli a zřizovateli škol. Opak je pravdou: MŠMT nepředložilo cílové skupině návrh Kariérního řádu tak, aby se k němu mohli učitelé, ředitelé a zřizovatelé škol řádně, tj. za rovných podmínek, vyjádřit. MŠMT opírá svou podpůrnou argumentaci Kariérního řádu a projektu IMKA o souhlas jen vybraných skupin, přičemž nevzalo řádně v úvahu výhrady skupin nesouhlasících (učitelé například s Kariérním řádem nesouhlasí z více než 80 %).
Jsem názoru, že tu jde z hlediska zákonů ČR i EU o podvodnou argumentaci (úmyslné opomenutí) MŠMT směrem k cílové skupině, Parlamentu ČR, veřejnosti v ČR i k příslušným orgánům EU - tedy z definice podvodu podle právních předpisů ČR a EU viz výše o argumentaci, která může mít za následek ztráty v souhrnném rozpočtu ČR a EU.
3) Nezpochybnitelným dokladem výše uvedených výhrad je fakt, že aktuální návrh Kariérního řádu a projektu IMKA je zaměřen zejména na přímý prospěch jen cca 1/3 vyvolených učitelů a na prospěch přímých nositelů projektu IMKA přičemž zbývajícím 2/3 učitelů nepřináší žádoucí podmínky pro jejich profesní rozvoj, viz například
- socializační charakter specializačních stupňú v KS02, mezi nimiž absentuje profesní rozvoj cca 2/3 učitelů v didaktice výukových předmětů,
- platově ne dostatečně ohodnocený nárůst administrativy spojené se zaváděním a provozem Kariérního řádu 2/3 učitelů.
Domnívám se že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a příslušné orgány EU by z výše uvedených důvodů neměli návrh Kariérního řádu a projektu IMKA přijmout v podobě, jak je MŠMT aktuálně předkládá.
J.Týř
Do diskuse o Kariérním řádu je přihlášeno cca 20 poslanců (dnes od 15.30 h). Hlasovat se bude zřejmě o odmítnutí zákona, případně o cca 50 pozměňovacích návrzích:
Kariérní řád - Sněmovní tisk 959 - Sněmovní historie Kariérního řádu (podklady pro jednání):
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=959
Okomentovat