Stanislav Štech v Interview ČT: Nejsem si jist, jestli ti, kteří tak razantně prosazují tu segregaci, oddělení, tu čistotu těch našich zdravých, krásných, nadaných od těch druhých, jestli tuší, k čemu by to mohlo vést, když se to dotáhne

středa 26. července 2017 ·

„V současné chvíli došlo vlastně k tomu ucpání nebo skoro ucpání toho úzkého hrdla, kterým jsou kapacity školských poradenských zařízení. Jestliže jsme řekli máme ty děti rediagnostikovat, máte na to 2 roky, tak si představte rodiče, který má dítě s nějakou poruchou chování, řekněme závažnější, nebo poruchou učení. A on ví, že když teď by požádal o rediagnostiku to školské poradenské zařízení, tak se mu dostane integrace v běžné třídě nebo v běžné škole a k tomu se mu dostane nějaké péče v podobě podpůrných opatření. A vy mu řeknete jsme přetíženi, přijďte třeba až, dejme tomu, v lednu 2018. Máme čas, je tady přechodné období. No samozřejmě že tam ten tlak je na to, tak jako proč mám čekat? Jako mám na to nárok, zkuste to dřív,“ říká ministr školství Stanislav Štech v Interview České televize, ve kterém mluví mimo jiné o rozpočtu, kariérním řádu a inkluzi.

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi (Přepis mediálního archivu Newton)


Dobře. Vy to můžete jako ministerstvo ještě nějakým způsobem ovlivnit, urychlit?

Tak jako snažíme se. Zase jsme narazili teďka, že jo, v připomínkovém řízení s vyhláškou, novelizací vyhlášky 27, která teda se dozvídám od některých, úplně jsem v šoku z toho, s nikým se to neprobíralo, to je požadavek odborných asociací, se kterými já osobně jsem jednal asi 7x, kdy je shoda na tom, že se tam mohou udělat tyto drobné technické změny, prodloužit vlastně ta doba, do které musí být vydáno vlastně to doporučení, kdy vlastně nechceme opakovat všechny diagnózy po roce, ale říkáme poprvé a potom už stačí vyhodnocení účinnosti opatření. Snažíme se nějakým způsobem ty věci odlehčit, ale na druhou stranu máte samozřejmě lidi, stoupence, vlastně inkluze, kteří mají obavu o to, aby nedošlo k nějakému návratu před, kteří říkají špatně, špatně, špatně, všechno nechte tak, jak to je. Čili jak to bylo v té původní vyhlášce. Čili opět klasika, to je úděl politika na rozdíl od akademika, že musí jako najít nějaké, nějaké řešení a rozhodnout se.

Co jste si, pane ministře, pomyslel nad projednáváním vládní zprávy, která uvádí, že se v Česku stále potýkají s vyloučením ze společnosti děti zejména romské? Čím si to vysvětlujete? A vadí vám to?

Mně to velmi silně vadí a máme také zprávy, bohužel i z některých krajů a víme, jak ty věci fungují. Někdy je to bohužel i tak, že to není jakoby jenom odmítání jakoby většinovou společností nebo je to děláno někdy takovými zvláštními praktikami, kdy vlastně sami třeba romští rodiče chodí a říkají tam by mu bylo špatně, my víme, jako říkali nám, že kdyby byl společně s ostatními, my bychom radši, kdyby bylo to dítě v takové té bývalé škole praktické nebo škole podle paragrafu 16, odstavec 9 teďka a vlastně to není, to je i tak kolikrát, že ten rodič ... Jako on ani nevíme, jak se rozhodne ...

Dobře, ale víte, že Česká republika je spíše kritizována za ten opačný přístup a že jde i třeba o to, že jsou ty děti odmítány neoficiálně. Jak s tím můžete naložit? A co v té společnosti podle vás vězí, když se tohle děje?

Tak jak s tím můžeme my naložit, jedině tak, že můžeme prozkoumat ty případy, kde jsme na to upozorněni a může třeba Česká školní inspekce ty věci probrat. Můžeme na to zapůsobit druhý směrem. To je nějakým prostě informováním, řekl bych v uvozovkách, osvětovou prací a vysvětlováním. Ale jako jak to na mě působí a proč zrovna v České republice, já si myslím, že jsme země, která se v posledních letech začala nesmírně uzavírat, dostávat do toho defenzivního postoje, postoje takového toho odmítání jinakého cizího, odlišného a tak dál. Je to vidět i na tom, jak se změnily ty postoje, třeba jaké byly před 5 lety, já nevím, k cizincům, k inkluzi jako takové mimochodem. Tam se ukazuje na těch průzkumech jako ten zvrat a ta obrovská změna vlastně postoje jakoby širší, širší veřejnosti. Takže já si myslím, že to je jakoby komplexnější a celospolečenský problém a jenom si nejsem jist, jestli ti, kteří tak razantně prosazují tu segregaci, oddělení, tu čistotu vlastně těch našich zdravých, krásných, nadaných od těch druhých, jestli jako tuší, k čemu by to mohlo vést, když se to dotáhne.



Celý pořad je ke stažení zde

12 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
26. července 2017 13:43  

Doopravdy velka skoda, ze se nesazim. Vyhrala bych. Presna tato slova jsem cekala a je to v mem clanku nekde tady dole. Vsichni byli informavoni, se vsemi se diskutovalo. Tecka.
Jinak snad ani nemam chut si poslechnout zbytek.

tyrjir řekl(a)...
26. července 2017 16:05  

Sorry jako, ale argumentační a vyjadřovací úroveň pana ministra školství by, myslím, mohla být lepší. Alespoň třeba jako u ministryně Marksové*, jak už tu v ČŠ někdo psal. J.Týř

*Viz např.
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/penize-na-navyseni-mezd-chybi-rikaji-kraje-o-penize-si-mely-rici-namita-michaela-marksova--1741908
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3893150

Fanda Moudry řekl(a)...
26. července 2017 16:12  

Sledoval jsem v TV 1. Takové šíření konspiračních teorií je vyloženě na škodu jakékoliv diskusi. Jde o jisté nepochopení inkluzivního procesu. Škoda!

Jiřina Janáčková řekl(a)...
26. července 2017 16:26  

"Takže já si myslím, že to je jakoby komplexnější a celospolečenský problém a jenom si nejsem jist, jestli ti, kteří tak razantně prosazují tu segregaci, oddělení, tu čistotu vlastně těch našich zdravých, krásných, nadaných od těch druhých, jestli jako tuší, k čemu by to mohlo vést, když se to dotáhne."

Pan ministr nás nechává v trýznivé nejistotě. Čemu by to tedy mohlo vést, pane ministře, když se to dotáhne?

janak řekl(a)...
27. července 2017 12:20  

Projev zoufalství - poslední se sáhne k "rasismu". Jenže desegregace není inkluze, pane ministře.

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. července 2017 12:49  

Velmi mě zarazilo, že pan ministr, jinak psycholog, zcela pominul jednu z nejdůležitějších složek vzdělávání a přístupu k žákům a studentům ,a to je právě aspekt psychologický. Svědčí o tom věta
..... Tam se ukazuje na těch průzkumech jako ten zvrat a ta obrovská změna vlastně postoje jakoby širší, širší veřejnosti. Takže já si myslím, že to je jakoby komplexnější a celospolečenský problém a jenom si nejsem jist, jestli ti, kteří tak razantně prosazují tu segregaci, oddělení, tu čistotu vlastně těch našich zdravých, krásných, nadaných od těch druhých, jestli jako tuší, k čemu by to mohlo vést, když se to dotáhne.........
Copak si neuvědomil, že společnost byla do systému inkluze doslova donucena? A pokud už tu byly pozvolné snahy o inkluzi přirozenou, oni ji zabili nařízeními, která s dobrovolností nemají nic společného. My jsme národ, který se naučil nesnášet až nenávidět cokoli, co bylo vnucováno a přinášeno ve jménu nějaké ideologie, byť by to mohly být i myšlenky dobré. Je přeci v povaze lidské ( to by pan profesor měl vědět a určitě ví), že když začnete někomu vnucovat svou pravdu a já ji nepřijmu za svou, budu k ní mít odpor nebo alespoň hodně kritický vztah.
A tohle provedli lidem s postižením. Někdo si usmyslel, že od do se prostě všichni začnou chovat zcela jinak, od začátku změní své chování a jednání a vše bude v pořádku. Není , nebylo, nebude. Některé procesy jsou tak dlouhodobé, že si to ani neumíme představit. A už vůbec není možné je jakkoli plánovat.Vše dobré musí vycházet z přirozenosti člověka. A to nejde rychle. A taky vždy budou lidé, kteří nepochopí nic, ani dobrou myšlenku. S tím se ovšem v různých vzdělávacích strategiích ani nepočítá. Proč? Ano, je to problém společenský, takže se nesnažme o to, aby ho řešily jen školy.
A teď o té snaze po segregaci a dalším. To má být konkrétně co? Segregace u nás neexistuje. Segregace by znamenalo, něco jako – tělesně postiženým ( dosaďte si co chcete) , vstup zakázán. To tu prostě nemáme a neměli jsme. To, že nějaká škola zcela upřímně sdělila rodičům, že nemá šance dobře vzdělat jejich např. nevidomé dítě, protože to prostě v té škole nikdo neumí a že je lepší dát ho vzdělávat do specializované školy, to budeme nazývat segregací??? Kdyby vám řekl lékař, že on vám tak nějak se pokusí (sice to nikdy nedělal ,ale zkusit to může) vyřízne nádor nebo jestli chcete , můžete jít ke specialistovi, který už má zkušenosti – to by bylo normální? Ani by vám to ten doktor nenabídl. Má rozum. Přesto to nikdo jako nějakou diskriminaci nebere. Samozřejmě, že pár hlupců, kteří budou postižené považovat za hnus se najde naprosto vždy a naprosto všude na celém světě. S tím neuděláme zhola nic.
Ale nikoho nedonutíte žádným předpisem mít kohokoli rád!
To se musí vyvíjet a přirozenou cestou, ke které rozhodně nepatří jakákoli nařízení, i když zase vyrobená s dobrým úmyslem.
Pan ministr moc dobře ví, že i když se tomu leckdo upřímně brání, u postižení je to vždy o diagnoze. Modernistické ražení myšlenek, že je zcela jedno, jaké má dítě postižení, hlavně, že ho všichni máme rádi je, s prominutím, hloupé. Mít rád a udělat správně vše pro zlepšení stavu člověka, to je rozdíl. To bychom dodnes léčili pomocí hlazení po hlavě a upřímného slova. Tudíž, pokud je dítě opravdu postižené a vyžaduje specifický přístup, je nutné ho dělat odborně, každodenně.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
27. července 2017 13:16  

Aha takže speciální školství je podle toho chytrého pána vlastně segregace....
A viděl on někdy vůbec postižené dítě?

Petr řekl(a)...
27. července 2017 13:31  

A vám třeba nepřijde divné a nevadí, že se významné množství romských dětí tradičně hromadilo ve školách, které jely podle RVP ZV-LMP? Já netvrdím, že řešením je rušit speciální školství, ani že to má jakékoli jednoduché řešení. Ale tohle přece zjevně projev segregace je, i když asi mírnější, než jak je známá z USA nebo JAR. Netvrdím, že za to může lobby speciálních škol a zlí učitelé, je to výsledek nějakého nastavení celé společnosti a spoluviníků je vícero. Pokud vím, nikdo nikdy ani netvrdil, že ČR má vysloveně diskriminačně postavenou legislativu, ta kritika vždycky zněla: stát navzdory antidiskriminační legislativě není schopen zamezit praktickým projevům diskriminace v případě konkrétních dětí. Copak se lze s klidným svědomím tvářit, že ten systém dlouhodobě fungoval dobře, když připustil takové excesy?

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. července 2017 13:37  

U excesu nikdy nejsem klidna. Spatne nastaveni diagnostiky nebyl problem specialniho skolstvi ani inkluze. Jen aby to ne vedlo k opacnemu procesu. Ale to je jina pohadka. Romska problematika je prave ta problematika, ktera se v posledni dibe scvrkla na reseni ve skole. Jenze je to o hodne horsi a problematictejsi nez to vypada. Vypadl nam na jrovni republiky prvek sebesnahy. Nejvice jsme se legislativne i financne zamerili na pomoci z vnejsku, cimz jsme udelali stejnou chybu jako kdysi komunisti, kdyz jsme nastavili pravidla" timsel" a mam pravo a uz jsme nedoplnili na musim a je mou povinnosti. Coz se nam vymstilo nejen na romskem obyvatelstvu.

Petr řekl(a)...
27. července 2017 14:04  

Souhlasím, je to problém mnohem širší (bydlení, zaměstnanost...) a nedá se vyřešit intervencemi ve školství (i když leckoho napadne, že intervence mohou být ve věku školní docházky nejúčinnější a nejtrvalejší). I někteří romští zástupci přiznávají tu smutnou pravdu, že jsme si od 90. let společně vytvořili ztracenou romskou generaci, jejíž obecnou charakteristikou je to, co nazýváte oslabením sebesnahy. Ale stejně tak se nad tím ve školství nedá mávnout rukou s tím, že to prostě nejde změnit.

Pepa řekl(a)...
28. července 2017 13:02  

A vy máte pocit, pane Petře, že ve školství někdo nad tím mává rukou? Já zas mám dojem, že kantoři dělají, co mohou. Jenže když jim nikdo jiný nepomůže (zvláště rodina), tak lze konstatovat, že i bez mávání rukou to fakt nejde.

Jana Karvaiová řekl(a)...
28. července 2017 13:08  

Děkuji Pepo,
já jsem tu poslední poznámku ani nechtěla komentovat.Školy se snaží. Vždycky to bude podle některých málo.Hlavně podle lidí, kteří neučí a nejsou přímo v procesu. Unavuje mě pořád někoho přesvědčovat.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.