Chci vepsat uprchlíky zpátky do dějin Evropy, říká historik Michal Frankl

Běžně máme tendenci smýšlet o střední Evropě jako o místu, ze kterého se utíkalo. Kvůli politickému pronásledování, totalitním režimům, etnickému čištění. Historik Michal Frankl se rozhodl otočit perspektivu: „Zkoumáme ji jako místo, kam se utíkalo a utíká a kde si po celé dvacáté století klademe otázku, koho za uprchlíka považovat a jak k takovým lidem přistupovat.“ Výzkumníci a výzkumnice z jeho týmu hledají spojnice, podle kterých by bylo možné přijetí uprchlíků porovnávat napříč regionem a obdobími. Reportáž přináší magazín Universitas. 

Antonie Doležalová: Češi kapitalismus budovali příliš rychle

„Na transformaci se nemůžeme dívat jen tak, zda se podařilo zavést trh. Musíme se ptát, jaký ten kapitalismus máme a jaké byly náklady té změny. A všichni vidíme, že to Rakousko jsme nedohonili. Nepotřebujete měřit HDP. Stačí se podívat na první vlakové nádraží za hranicemi. To je pořád rozdíl třiceti let nebo i víc. Ony se totiž i ty státy těch třicet let vyvíjely, nečekaly na nás, až je dohoníme,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Antonie Doležalová.

Adam Balcer: Strašidlo Soros nad střední Evropou

„Orbánova popularita je fenoménem, který má několik zdrojů, včetně dramatických omezení svobody médií. Většina z nich se stala propagandistickou hlásnou troubou vlády. Masová propaganda je založena na xenofobní a antiimigrační politice strachu. Na tomto základu je budováno národní společenství prohlašující jednotu všech Maďarů. Ve skutečnosti ale jde pouze o společenství Orbánova elektorátu „těch pravých Maďarů“. To je definováno jako etnický monolit konzervativních křesťanů ohrožovaných údajnými vnějšími hrozbami, pracujícími pro „liberální“ a „kosmopolitní“ pátou kolonu nebo společně s ní,“ píše politolog Adam Balcer ve čtvrtletníku Aspen. Review. Zkrácený text přinášejí Hospodářské noviny.

Jan Moláček: Pět minut angažovanosti naučí víc než den v lavici

„Dají se studentští účastníci pátečních stávek za ochranu klimatu označit za obyčejné záškoláky, které je třeba trestat? Nebo legitimně projevují svůj názor a škola by měla spíš ocenit jejich občanskou angažovanost? ,“ ptá se Jan Moláček v komentáři pro Deník N.

Ministr Jan Chvojka: Koncept občanského vzdělávání předložíme v září

Dnes se v Lichtenštejnském paláci v Praze uskutečnila veřejná konzultace k základnímu rámci občanského vzdělávání. Účastnilo se jí na 80 odborníků z řad veřejné správy, školství a vzdělávacích institucí. Ministr Jan Chvojka, pod jehož patronací se akce konala, označil občanské vzdělávání za jeden z hlavních nástrojů pro rozvoj občanské společnosti a demokracie v České republice. Zdůraznil, že občanské vzdělávání by mělo být postaveno na dvou pilířích, na Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod.