Současné učitelství je služba v permanentně nepřátelském prostředí bez možnosti obrany.

„Lákají vás adrenalinové sporty? Už máte za sebou bungee jumping, let stíhačkou, potápění mezi žraloky či střemhlavý skok do propasti? Tak zkuste něco opravdu nebezpečného - učit na základní škole!“ Ekonom Michal Skořepa na svém blogu publikuje anonymní text o poměrech na základních školách. A komentuje ho: „Učitelé potvrzují, že většina textu bohužel není nadsázkou. Kdo dokáže žáky v tomto prostředí něco užitečného naučit, si zaslouží hluboký obdiv.“ Autor textu mimo jiné píše:

Učitelé zažívají dosud nejštědřejší období. Bojovat za další růst platů se připravují i příští rok

Ministryně školství za ČSSD Kateřina Valachová jde chodbou na Úřadu vlády. Na sobě má jasně modré triko s nápisem Konec levných učitelů. Kampaň, kterou v dubnu roku 2016 spolu se školskými odbory rozjela, přinesla učitelům doposud nejštědřejší období, co se týká jejich příjmů. V té době byl průměrný plat ve školách 23 500 korun. Zbytek země bral v průměru 26 700 měsíčně. Dnes, po více než třech letech, dostane učitel v průměru 37 tisíc měsíčně, zatímco zbytek země zaostává o tři tisíce korun. K tématu učitelských platů se vracejí Hospodářské noviny.

Deset výzev, kterým bude svět čelit v letech 2020–2030 podle časopisu Respekt

Připravit školství pro éru umělé inteligence: Důsledky nástupu umělé inteligence a robotů do většiny profesí, který může trvat zhruba dvě dekády, tedy přesně neznáme. Izraelský historik Yuval Harari říká, že poprvé v dějinách nevíme, jaké dovednosti a znalosti budou potřebné za dvacet let. Státy se přesto musí na nadcházející proměnu připravit, zajistit, aby technologickou revolucí prošly úspěšně. Zásadně důležitá bude proměna školního vyučování tak, aby ze škol vycházeli kreativnější, samostatnější, v moderních problémech lépe se orientující mladí lidé, než jak se to děje dnes.

Svobodovi rozjíždí projekt unikátní školy. Slibují sport i vzdělání na vysoké úrovni

V roce 2017 založil Tomáš Svoboda s bratrem Davidem, šampionem v moderním pětiboji z olympijského Londýna 2012, sportovní tým Kalokagathia Aliance, přičemž přirozeně navazující druhou částí projektu by se měla stát stejnojmenná soukromá základní sportovní škola. Instituci, ve které by měli učitelé u žáků podle antického ideálu pěstovat soulad tělesné a duševní krásy. "Chceme u dětí rozvíjet fyzickou zdatnost i vzdělávání, moudrost. Co se týče sportu, naše škola jim má poskytnout všestranný základ pro pozdější specializaci," představuje Tomáš Svoboda v reportáži deníku Aktuálně.

Johanna Nejedlová: Sexuální výchova měla projít reformou, stále k tomu však nedošlo. A to je problém

„Sexuální výchova měla projít reformou, stále k tomu však nedošlo. A to je problém. V roce 2010 narazilo ministerstvo školství s pokusem o reformu na odpor velmi konzervativních školských kruhů, které nejsou nějak početné, ale jsou velmi hlasité. Ustoupilo se jim. Nemáme úzus, co konkrétně by v sexuální výchově mělo být. V rámcových vzdělávacích programech je velmi obecně vymezeno, co by mělo zaznít, ale velká shoda na tom není. Takže pořád platí, že se sexuální výchova i po obsahové stránce liší škola od školy, učitel od učitele. A bohužel se stále klade důraz na negativní informace – pohlavní nemoci a podobné věci. Sex však lidé provozují proto, že chtějí zažít něco příjemného. O tomhle by se mělo mluvit,“ říká v rozhovoru pro týdeník Respekt Johanna Nejdelová, která letos získala cenu Women of Europe pro aktivistky do třiceti let za „posilování hlasu mladých žen v Evropě“.

Petra Dočkalová: Spolupráce, společné učení - učení v 21.století

Žijeme v 21. století, mění se role učitele. Učitel už není pouze ten, který předává informace a ví vše, a to nejlépe. Jeho role je provádět, vzájemně se obohacovat, podporovat, zprostředkovávat zkušenosti a vést proces učení tak, aby byl smysluplný, Učit se učit, učit se myslet a učit se a vnímat principy duševní práce. To znamená učení s plným porozuměním, na základě rozvoje kognitivních (poznávacích) funkcí. Učit se naplánovat si úkoly, vědomě si stanovit strategii, strategie měnit, když se neosvědčí, uspořádávat, organizovat si informace, vytvářet jejich systémy.

Národní program vzdělávání: Babiš ho slíbil, Plaga odmítl sepsat

Už 15 let má Ministerstvo školství ze zákona povinnost vypracovat strategický dokument Národní program vzdělávání. Mezitím se v úřadu vystřídalo 14 ministrů. Ani jeden se ale do jeho přípravy nikdy nepustil. Informuje Seznam Zprávy.

Kam směřuje české školství? Bude důležité zmenšit objem učiva, říká Jaromír Beran z ministerstva

O tom, kam kráčí české školství, se mluví neustále. Teď ale přišla doba, kdy je potřeba hodit to takzvaně na papír a vytvořit na dané téma oficiální dokument. Říká se mu Strategie 2030 a zatím si můžeme přečíst jakýsi výkop, který pro ministerstvo školství vytvořila osmičlenná skupina jím jmenovaných expertů jako základ široké diskuse. Lidové noviny přinášejí rozhovor s ředitelem kanceláře ministra školství Jaromírem Beranem o tom, co by mohlo veřejnost v této souvislosti zajímat.

Děti neznají hodnotu peněz, nevědí, odkud se berou. To chceme změnit, říká odbornice

Češi se v období Vánoc často zadlužují. Kvůli dárkům. A řada z nich rizikově. "Důvodem je finanční gramotnost, ve které máme ještě stále velké rezervy. Proto je třeba začít s výchovou v co nejútlejším věku dětí," říká Veronika Tomanová z webového projektu Zlatka.in, který se snaží žákům prvního a druhého stupně základních škol vysvětlit, jak správně hospodařit s penězi. Rozhovor přináší deník Aktuálně.

Nejzásadnější změna ve školství v příštím roce: Změna financování

„Pro mě je to v roce 2020 tou věcí nejzásadnější,“ konstatuje ministr školství Robert Plaga (ANO). Místo počtu žáků budou tedy od ledna školy nově dostávat peníze podle počtu odučených hodin. A reforma počítá i s dělením výuky u cizích jazyků, matematiky nebo informačních technologií. „Kromě zvýšení kvality výuky přes dělení hodin má změna financování přinést snížení mezikrajových rozdílů v odměňování,“ vysvětluje Plaga v reportáži České televize.

Jan Rychlík: Evropa už možná nebude "bílá" a křesťanská

„Historici se nemají pokoušet předpovídat budoucnost, protože se většinou netrefí. O jednu prognózu budoucnosti Evropy se však přesto pokusím. Je možné, že i dnes stojíme na prahu velké migrační vlny. Proces započal již dávno a je spojen s rozpadem koloniálních říší na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, kdy část obyvatel nových samostatných států odcházela za lepším životem do někdejších metropolí. Od počátku 21. století migrační pohyb zesílil v důsledku válek, revolucí a rozpadu státních struktur v zemích Blízkého a Středního východu a Afriky. Co se s tím dá dělat? Upřímně řečeno: téměř nic,“ píše historik Jan Rychlík pro Hospodářské noviny.

Bob Kartous: Ze škol je třeba udělat skutečná rozvojová centra, ve kterých působí společenské elity

„Chceme-li skutečně zachovat demokracii ve stále více korporativistickém prostředí, v němž reálná moc přechází na domácí oligarchie či globální technologické obry, musíme nutně na prvním místě v oblasti výchovy a vzdělávání posilovat v prvé řadě osobnostní rozvoj, hluboké pochopení sociálních principů, občanství a participace. Na tom stojí soudržnost. Potřebujeme také umět dovádět děti k maximu využití jejich velmi pestrého potenciálu,“ říká Bob Kartous ke své knize No Future. O podstatných tématech knihy s ním v Respektu mluvil Tomáš Feřtek.

Veronika Celnarová: O Šípkové Růžence s Ozobotem

Článek ukazuje možnosti, jak může učitel pracovat se známým pohádkovým textem na počátku 1. ročníku, tedy v období, kdy si žáci teprve osvojují techniku čtení, a pokládají se základy čtenářské gramotnosti. Hlavním cílem popisované hodiny českého jazyka je rozvíjení slovní zásoby, dodržování dějové posloupnosti a doslovné porozumění textu, ale je zde rozvíjena i gramotnost matematická, a to prostřednictvím nenásilně zařazené práce s Ozoboty. Žáci ve dvojicích řeší úlohu založenou na posloupnosti jednoduchých instrukcí, samostatně odhalují a opravují chyby.

´Během deseti let nebude mít kdo učit.´ Učitelé dostanou od ledna přidáno, podle odborů je to málo

„Do školství pořád nejdou peníze, které by tam být měly. Platy učitelů jsou na takové úrovni, že během deseti let, až odejdou silné ročníky učitelů do důchodu, nebude mít kdo učit,“ říká v reportáži Českého rozhlasu ředitelka jazykové školy v pražské Horáčkově ulici Jana Libichová.

Z Plzně na Cambridge. Plzeňanka studuje přírodní vědy na elitní škole

Plzeňanka Miroslava Novoveská vyhrála několik chemických olympiád, uspěla v evropské soutěži i ve světovém klání. Od letošního října objevuje kouzlo přírodních věd na elitní britské univerzitě v Cambridge. „Chemie je krásná. Zabýváte se světem, který nevidíte, ale spoustu věcí z něj můžete vysvětlit. Bohužel se na školách neučí příliš zajímavě. Jsou to obvykle jenom výčty, seznamy a výpočty. Ale v chemii se má ukazovat, jak věci fungují a proč,“ říká úspěšná studentka v reportáži iDNES.

Kraje zvažují dotace na lyžařské kurzy pro sedmáky. Pro řadu rodičů jsou totiž příliš drahé

Část hejtmanů chce rodičům přispívat na lyžařské kurzy pro jejich děti. Další peníze by pak měly přidat i obce, aby se mohly lyžařských kurzů zúčastnit všechny děti bez ohledu na finanční situaci u nich doma. S tímto plánem ale zatím nesouhlasí všechny kraje. Podporu hejtmani hledají i u resortu školství. Ten chce dát školám více peněz i na další aktivity. Informuje Česká televize.

V Česku přibývá pěstounů, kteří se dlouhodobě starají o děti

V Česku přibývá pěstounů, kteří se dlouhodobě starají o opuštěné či ohrožené děti. O aspoň jednoho chlapce či děvče pečovalo na konci loňska 11.529 lidí. Za čtyři roky se počet zvedl téměř o 1300. Vyplývá to z ročních výkazů ministerstva práce o ochraně dětí. Poslední dostupné údaje jsou za rok 2018. Ministerstvo chystá změny v podpoře pěstounů. Iniciativa Dobrý start zahájila roční osvětový projekt, který má přispět k nalezení nových pěstounských rodin a omezení péče v ústavech. Informuje ČTK.

Jitka Rambousková: Bylo by skvělé, kdyby si lidé ve školství uvědomili změny, které se udály nebo kterými procházíme

Jitka Rambousková je nadšená učitelka matematiky a počítačů, ale příležitostně také zcela odlišných předmětů, jako je dějepis, zeměpis nebo výtvarná výchova. Jejím oblíbeným tématem jsou však pro ni technologie a jejich využití ve výuce. Dobrým, ale i špatným zkušenostem s technologiemi ve výuce věnuje mnoho článků na svém blogu „Co jsem vyzkoušela“. Jak nahlíží na spolupráci mezi učiteli a sdílení inspirace na sociálních sítích? A co by českému školství nadělila pod vánoční stromeček? Text přináší magazín Perpetuum, vznikl na základě rozhovoru v sérii podcastů Hovory z kabinetu.

Děti jsou čím dál tím chytřejší, říká učitelka, která vydržela celý život v jedné škole na malém městě

Jaroslava Marešová chtěla být učitelkou odmala. Po maturitě na střední pedagogické škole dostala umístěnku na základní školu v Kašperských Horách. Zůstala tam přes čtyřicet let, učila nejčastěji prvňáky a druháky. „Děti jsou čím dál chytřejší. Dřív nechodily do školy tak připravené, neznaly barvy, špatně mluvily. Ale během prvního roku ve škole se většinou všechno srovnalo,“ vzpomíná v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Význam a využití historických školních budov

Dvanáctý ročník mezioborové konference PROPAMÁTKY v Písku řešil téma obnovy a využívání škol. Díky dlouhému vývoji českého školství představují historické budovy škol široký stavební fond, který stále čeká na své využití. Setkání bylo určeno pro architekty, zástupce obcí a krajů, pracovníky památkové péče a samozřejmě i pro majitele školních budov, ať už v provozu, či hledajících nové využití. Informuje portál tzbinfo.

Čas vánoční na starých pohlednicích

Vánoční výstavu připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích. A k přání krásných Vánoc se připojuje i Česká škola.

Veronika Valíková: O poselství vánočního příběhu

„Marie s Josefem jsou skuteční hrdinové, proto se mohou strat o Božího syna. Ale co betlémští občané, které probere až hvězda na východě? Proč oni nepomohli potřebným souvěrcům z Davidovy krve, když ti dva sice přišli odjinud, ale Josef se v Betlémě narodil? Je to pořád stejná píseň o lhostejnosti, lenosti a netečnosti. Dokud nějaký anděl, televize či jiná autorita neukážou, kam mají pastýři a ovečky spěchat a na jaké konto posílat dary, strkáme chudé, handicapované a odlišné jedince do chlévů a okrajových částí našeho světa…,“ píše Veronika Valíková pro MF DNES.

Děti psaly Ježíškovi na Staroměstském náměstí

„Ta snaha, aby děti byly šťastné, je samozřejmě v pořádku, ale pochopitelně by to mělo mít míru. Pokud se například v dětství vůbec nenaučí překonávat překážky, je to špatně,“ vysvětluje psycholožka Lenka Čadová v reportáži MF DNES. „Je velká chyba, když rodiče dětem zužují pojetí Vánoc na dárky a když nemluvíme o hlubším duchovním rozměru,“ dodává Čadová.

V Británii našli nejstarší dopis pro Ježíška, pochází z 19. století

Tradice psaní vánočního dopisu se seznamem přání pro Ježíška nebo Santu Klause sahá nejméně do 19. století. Britským odborníkům se při bádání v archivech podařilo najít zprávu o jednom takovém dopise, který odeslala britská dívenka v roce 1895. Přála si tehdy krabičku s barvami a pod stromečkem je pak skutečně našla. Badatel Ashley March, který právě připravuje studii o historii dopisů s vánočními přáními, našel doklad o psaní z roku 1895 v regionálních novinách Grantham Journal z roku 1896. Informuje iDNES.

Studenti v nejistotě. Část poslanců boj za povinnou maturitu z matematiky nevzdala

Studenti ve třetích ročnících jsou stále v nejistotě, zda je za dva roky nečeká povinná státní maturita z matematiky. Návrh na odklad od ministra školství Roberta Plagy se totiž zasekl ve sněmovně, kde ho blokuje část poslanců. Zákonodárci zejména z SPD a KSČM totiž nesouhlasí s dalším odkladem. Příznivci Plagova návrhu však argumentují tím, že studenti v maturitní zkoušce z matematiky selhávají ve velkém už dnes, i když si tento předmět zvolí dobrovolně. K tématu se vrací Echo24.

Kdo postaví v Praze školy? Město jedná s developery

Tisícovky bytů, tisícovky nových obyvatel, stovky dětí školou povinných. Počínaje příštím rokem se začne rozjíždět výstavba v obřích pražských brownfieldech…Developeři jsou vesměs ochotní zajistit výstavbu mateřských školek, v lepším případě poskytnou pozemek pro budoucí základku. Městské části, v jejichž kompetenci je základní vzdělávání, většinou argumentují tím, že na výstavbu základních škol nemají v rozpočtu dost peněz. „Černý Petr“ tak zbývá na magistrát. Informuje Deník.

Veronika Sováková: Podpora aplikace metody CLIL v anglickém jazyce v základních a středních školách – Science

Publikace se zabývá možností propojení chemie a anglického jazyka, přičemž se žák neustále učí používat nově nabyté vědomosti při rozvoji jazyka. Publikace je pojata široce a obsahuje možnosti pro druhý stupeň základního vzdělávání, s přesahy do období prvního stupně (vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět), a to hravou formou, různými experimenty apod., a pokračuje možnostmi využití metody CLIL v chemii na středních školách.

Rámec profesních kvalit učitele cizího jazyka

Rámec vymezuje a popisuje kompetence učitele nezbytné pro kvalitní vykonávání profese učitele cizího jazyka v podmínkách české školy.

Slavíček: Učíme jako před 900 lety, musíme přestat přednášet. Díky vědě nezblbneme

Řada kolegů má pocit, že vysoké školy pro všechny jsou katastrofa. Nejsme tu ale od toho, abychom lidem říkali, co mají chtít, míní oceňovaný fyzikální chemik Petr Slavíček. Tituly degradují, vzdělání ne. Nemám u svých studentů pocit, že jsou horší než já, spíše naopak, říká vědec, který vystudoval také teologii. Fakulta je přes ulici a chtěl jsem zkusit něco nového, v Boha nevěřím, vysvětluje v rozhovoru pro DVTV.

Radek Sárközi: Povinná maturita z matematiky se blíží...

V Poslanecké sněmovně se sešly dvě velmi podobné novely – poslanecká a vládní, které usilují o to, aby slohové práce opravovali učitelé ve školách, nikoliv hodnotitelé Cermatu, aby byla státní maturita z cizího jazyka omezena pouze na didaktický test a aby si žáci mohli svobodně vybrat, zda budou maturovat z matematiky, nebo z angličtiny (případně jiného cizího jazyka). Hned první den projednávání ve Sněmovně se ukázalo, že se jedná o velmi výbušné téma, kdy ani poslanci stejné politické strany nejsou v názoru na předložené změny jednotní. Návrh na zrychlené projednání vládní novely nebyl přijat a lze očekávat spíše obstrukce ze strany politiků, kteří nechtějí, aby se změna stihla včas schválit. Z diskuze poslanců je zřejmé, že řada politiků nemá o skutečné situaci přesné informace.

Ministerstvo navrhuje zavést mistrovskou zkoušku

Absolventi řemeslných a tradičních potravinářských oborů by si možná již v příštím roce mohli zvýšit kvalifikaci složením mistrovské zkoušky. Nabízet by ji měly hospodářská a agrární komora, které by za její fungování zodpovídaly. Zkouška by mohla stát v průměru asi 25.000 korun. Vyplývá to z návrhu, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Záměr je nyní v připomínkovém řízení. Informuje ČTK

Společné získání maturity i výučního listu posvětí vláda

Možnost získání maturitní zkoušky i výučního listu v jednom vzdělávacím cyklu přinese novela nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání. Mezi obory vzdělání, které to umožní, patří například propojení oboru vzdělání Mechanik strojů a zařízení s oborem Strojní mechanik, oboru Gastronomie s oborem Kuchař – číšník nebo oboru Mechanik elektrotechnik s oborem Elektrikář.

Zdeněk Sotolář: České školství uvízlo v časové smyčce

Ocitnout se v časové smyčce musí být nepříjemné. Znáte to z různých vědecko-fantastických příběhů. Nikam se nemůžete pohnout. Vše se opakuje. A opakuje, opakuje. A do stejně nepříjemné smyčky jakoby se dostalo celé české školství. Podstatou reformy z roku 2005 byl přechod od jednotných osnov ke školním vzdělávacím programům. Cílem bylo chápání učiva jako prostředku k získání dovedností. Tak byly formulovány i tzv. očekávané výstupy. Ne vždy úplně jasně, ne vždy úplně šťastně. Na reformu se nabalila nová terminologie, která je dodnes kritizována a parodována. Očekávali jsme, že mnohé napraví revize RVP. Ty se však tak dlouho odkládaly, až byly odloženy úplně.

„Bylo, nebylo“ zní ve školkách stále častěji z úst seniorů. Kdo jsou čtecí babičky a dědečkové a jak se tam dostali?

Přečti je iniciativa, která buduje vztah mezi generacemi a dělá radost dětem i starým lidem. „Čtecích babiček a dědečků“ je momentálně nejvíc v Praze – něco kolem devadesáti. Program se ale rozjíždí i v Olomouci, Brně a Plzni a přibývají i další města.

Dotazník pro posílení kvality praktického vyučování

Dotazník Kritéria kvalitní přípravy slouží pro posílení kvality odborného výcviku, resp. odborné praxe realizované u zaměstnavatele. Jde o kontrolní seznam, který pomůže škole a firmě naplánovat a zajistit praktickou přípravu žáka na pracovišti, monitorovat její průběh, vyhodnotit její výsledky a případně navrhnout opatření, která povedou ke zlepšení spolupráce v budoucnu.

Informační bulletin České školní inspekce

ČŠI zveřejnila informační bulletin, který se mimo jiné věnuje těmto tématům: Kvalita a efektivita vzdělávání ve školním roce 2018/2019, Výsledky českých žáků v šetření PISA 2018, Úroveň gramotností žáků, Vzdělávání učitelů pro rozvoj žákovských gramotností.

Tereza Bočanová: Vzdělávání ve Finsku je striktně individuální. Finský učitel neučí předmět nebo učivo, učí děti

„Vzdělávání ve Finsku – rozhodně alespoň na prvním stupni – je striktně individuální. Finský učitel neučí předmět nebo učivo, učí děti. Každý žák si na začátku školního roku stanoví, kam chce a může v předmětu v následujících měsících dojít. Učitelé sice používají i učebnice, zároveň si ale děti vedou portfolia. Ta slouží jako podklad mimo jiné i pro pravidelné tripartitní schůzky dítě-učitel-rodič, na nichž všichni sledují, jestli dítě své cíle plní, a jak by se mu v tom dalo pomoct. Pokud se cíle během školního roku splnit nepodaří, může žák přesto postoupit do dalšího ročníku a dostane nějaký čas, aby to mohl „dohnat“,“ píše učitelka Tereza Bočanová o své zkušenosti z návštěvy finských škol pro magazín Rodiče vítáni.

Stanislav Štech: „Firemní fúze“ na ministerstvu školství může mít závažné důsledky

„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se v červnu rozhodlo pro skutečně procedurálně i věcně radikální řez. Podívejme se na procedurální stránku této vskutku „firemní fúze“. Za prvé, výzvu vlády uspořit na zbytečných úřednících ve státní správě (v řeči kritiků sociálního státu je „zbytečný“ epiteton constans úředníka) vyřešilo tzv. sloučením Národního ústavu pro vzdělávání (NUV) a Národního institutu dalšího vzdělávání (NIDV). Co na tom, že v těchto organizacích nejde o úředníky státní správy, ale o odborné pracovníky? K tomu, aby se tato skutečnost přehlédla, byl následně předložen argument o překryvu agend,“ píše Stanislav Štech pro Deník referendum.

Stanislava Korcová: Honzík a Numeráčci aneb Vyhledávání dětí s matematicko-logickým nadáním v předškolním věku

Aktivita s názvem Honzík a Numeráčci byla určená pro děti s povinnou předškolní docházkou, které rády řeší zajímavé matematické a logické úlohy. Pomocí milého příběhu s netypickými hlavními hrdiny jsme děti motivovali k vypracování úloh, které byly odstupňovány do tří úrovní obtížnosti. Prvního kola aktivity se zúčastnily všechny děti dané věkové kategorie, které měly zájem, popřípadě i děti mladší. Druhého kola se zúčastnily děti, které úspěšně zvládly první kolo. První dvě kola probíhala v domovských mateřských školách, ve známém prostředí se známými lidmi. Třetí kolo se konalo v organizující mateřské škole (MŠ Ostrava Varenská 2a, p. o.) a zúčastnily se ho děti, které úspěšně zvládly úlohy druhého kola a prokázaly tak jistou míru nadání v matematicko-logické oblasti.

Druhé jednání Přípravného výboru Operačního programu Jan Amos Komenský

„Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) bude podporovat otevřenou a vzdělanou společnost. Otevřenost bez vzdělanosti je plochá, vzdělanost bez otevřenosti zase samoúčelná. Nový operační program by měl pomoct řešit systémové problémy České republiky ve vzdělávání i výzkumu právě akcentem na otevřenost a vzdělanost nás všech,“ řekl náměstek ministra školství Václav Velčovský.

OP VVV podpoří střední a vyšší odborné školy šablonami za více než 1,3 miliardy korun

Šablony představují unikátní nástroj, který v Evropské unii široce implementuje právě Česká republika, díky němuž se dostává cílená podpora přímo do škol, a to bez zprostředkovatelů. Evropská komise pravidelně oceňuje tento přístup Řídicího orgánu OP VVV. Předloženo bylo přes tisíc žádostí v součtu za více než 1,3 miliardy korun, což je o půl miliardy více než v rámci první vlny šablon. 

Oldřich Botlík: Tajemná „analýza z Cermatu“ byla konečně zveřejněna – díl I.

Dne 17. prosince 2019 zveřejnilo ministerstvo školství analýzu výsledků žáků v maturitních testech z matematiky zpracovanou Cermatem. Podle srpnového vyjádření ministra R. Plagy byl tento text, jehož vypracování si vyžádal, jedním z impulsů, proč navrhl zrušit povinnou maturitu z tohoto předmětu. Ve snaze dosáhnout zveřejnění analýzy jsem o ni požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Průběh (ne)vyřizování žádosti skvěle ilustruje, jak si na MŠMT představují informovanost veřejnosti při přijímání školské legislativy.

EDUin: S „aplikačními úlohami“ z matematiky má při maturitě potíže i velká část studentů gymnázií a lyceí

Analýza výsledků maturitního testu z matematiky, kterou pro ministerstvo školství zpracoval Cermat, ukazuje, že některé typy úloh dělají problémy maturantům ze všech typů škol, včetně gymnázií a lyceí. Vedle úloh testujících zvládnutí těžšího učiva jsou to úlohy, které jsou v tomto materiálu pojmenovány jako slovní.

Poslankyně Fialová: „Sociální pedagog“ by měl ve vyloučených lokalitách dohlížet na to, aby děti chodily do školy

Podle poslankyně Evy Fialové, která půl roku bydlela v ústeckých Předlicích, je nutné se zaměřit na vzdělávání dětí z vyloučených lokalit. Ty ze své zkušenosti poslankyně považuje za velmi vnímavé. „Bez pomoci ale budou jen přebírat vzorce svých rodičů, kteří jsou často závislí na dávkách,“ dodává. Ministerstvu školství chce proto navrhnout zřízení tabulkového místa sociálního pedagoga, který by třeba mohl dbát na to, aby rodiny ráno posílaly děti do školy.

Neumíš – naučíme tě, nechceš – odejdi. Ve Varnsdorfu mají studenti jasno

Spolupráce s místní střední školou světovému výrobci obráběcích strojů TOS Varnsdorf dlouhodobě nevyhovovala. Přestože počtem zaměstnanců nepatří mezi velké firmy (nemá jich více než 500), rozhodlo se vedení založit vlastní školu a vychovat pracovníky podle svého. „Zajišťujeme si tak budoucí rozvoj,“ říká Jan Rýdl mladší, jednatel společnosti. O spolupráci jeví zájem i další firmy z regionu a přibývá také individuálních uchazečů. „České školství potřebuje revizi,“ usuzuje Rýdl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Sněmovna o zrušení povinné maturity z matematiky letos nerozhodla

Sněmovna ani na druhý pokus nedokončila první kolo schvalování vládní novely, podle níž by povinná maturita z matematiky nebyla zavedena od roku 2021. Projednávání včera v závěru schůze přerušila. Vrátit se k němu bude moci nejdříve na zasedání, které začne 21. ledna. Informuje ČTK.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Učení nekončí odchodem ze školy, lidé se musejí vzdělávat celý život

Něco důležitého se v naší společnosti proměňuje: se vzděláním ze školy už nevystačíme celý život. Už dnes pracuje polovina Čechů v jiném oboru, než který vystudovala. A s postupující robotizací a rozvojem informačních technologií se to stane ještě běžnější. Češi celoživotnímu vzdělávání ještě nepřišli moc na chuť, a systém jim v tom ani příliš nepomáhá. O tom všem se diskutovalo na dalším kulatém stole SKAV a EDUin.

Erasmus in Schools – do vaší školy může přijet celý svět

Erasmus in Schools (EiS) je projekt studentské organizace Erasmus Student Network (ESN) pod záštitou programu Erasmus+, prostřednictvím kterého se mohou místní žáci či studenti potkat s těmi zahraničními. Školy i školky mají příležitost přivítat výměnné studenty ze všech koutů světa, kteří přijdou představit svou rodnou zemi a podělit se o své osobní zkušenosti se studiem a pobytem v Česku.

David Klimeš: Z rozdílů mezi školami jsou propasti. Některé kraje už „opustily“ republiku

„Vystoupení Česka z Evropské unie nehrozí, odchod Ústeckého a Karlovarského kraje ze svazku s republikou je realitou. Alespoň ve školství. Jinak se totiž výroční zpráva České školní inspekce interpretovat nedá. A její závěry potvrzuje i nové mezinárodní šetření žáků devátých tříd a prvních ročníků středních škol PISA 2018. Rovnostářské Česko pořád příliš spoléhá na svou homogenitu a vůbec nechápe, že místo plošného přilepšování všem je teď nutné hodně rychle pomoci nahoru hlavně ohroženým. Bez toho se výsledky země jako celku nezvednou,“ píše David Klimeš pro deník Aktuálně.

Tomáš Zatloukal: Nedivme se, že výuka není pro žáky motivující a že je škola nebaví

Frontální výuka, kdy učitel něco vykládá před tabulí a žáci si dělají poznámky, dominuje na více než 80 procentech škol. Podle České školní inspekce tak školy dostatečně neinovují výuku, takzvaně nejdou s dobou. K informacím z Výroční zpráy ČŠI se vrací iDNES.

Učitelům ZŠ Úpice-Lány došla trpělivost s problémovými žáky a napsali otevřený dopis poslancům

Učitelé Základní školy Úpice-Lány na Trutnovsku vyzývají v otevřeném dopise poslance Parlamentu ČR k řešení palčivých problémů ve školství. Cítí bezmoc a obavy z dalšího vývoje. Především v sociálně slabších rodinách podle učitelů vyrůstá generace nezodpovědných lajdáků a neplatičů. Nepomáhají třídní důtky, snížené známky z chování, zlepšení nepřináší ani spolupráce se sociálními pracovnicemi. Pedagogové proto vyzývají zákonodárce, aby situaci začali řešit. Informuje Český rozhlas.

Kateřina Perknerová: Investice do nehloupnutí

„V kapitole ministerstva školství se například hovoří o areálech, kolejích, sportovištích, ale o vkladu do vzdělání jako takového v ní nenajdeme ani písmeno. Ministři k tomu asi neviděli důvod, když jde o investiční plán. Jenže to je podle mě obrovský omyl,“ píše Kateřina Perknerová v Deníku. 

Od ledna pod novým názvem: Národní pedagogický institut České republiky

K 1. lednu 2020 dochází ke sloučení Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu pro další vzdělávání a vzniká příspěvková organizace řízená MŠMT Národní pedagogický institut České republiky (zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) – zkratka NPI ČR. K této změně dochází na základě Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy č. j. MSMT-33358/2019-1 z 30. října 2019.

Stanovisko SKAV k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

„SKAV jednoznačně podporuje nasměrování hlavních strategických cílů naší školské politiky na budování kompetencí pro všechny oblasti života a snižování nerovností. Dokument obsahuje i mnoho dalších záměrů, které podporujeme – redukce učiva, školy jako učící se organizace ad. Zároveň ale považujeme za nezbytné odstranit některé významné nedostatky – především nevyvážené pojetí změn v současném světě a návazně cílů a obsahu vzdělávání, včetně klíčových kompetencí, a zúžené pojetí revizí RVP (dominantně „poznatkově“ a „předmětově“ orientované),“ píšou mimo jiné autoři Stanoviska SKAV k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Přinášíme celý text.

Stanislav Štech: Magické legislativní zkratky ministerstva školství

„Na jednání Sněmovny se dostaly dvě novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících. Jedna nikdy nebyla v programovém prohlášení vlády avizována, druhá je s ním v přímém rozporu. V prvním případě jde o zrušení povinné maturity z matematiky v roce 2021, resp. 2022, a její odklad o deset let. Člověk by v případě tak ostrého obratu u tak zásadního oboru lidského vědění po téměř dvaceti letech příprav očekával obsáhlou veřejnou odbornou debatu a řádné připomínkové řízení. Nic z toho se nekoná. Jediné zdůvodnění v médiích, totiž, že se nejprve musí matematika kvalitněji vyučovat, a to již od základní školy, je nejen urážející vůči učitelům, ale především je nedoložené fakty,“ píše Stanislav Štech v deníku Právo.

Radka Kvačková: Ukřižování matematikou a co dál

„Zatím platí zákon, který říká, že od roku 2021 bude ve společné části zkoušky matematika povinná (stejně jako cizí jazyk). Vládní snahy o zrušení tohoto modelu ještě dřív, než bude uveden v život, totiž část poslanců zablokovala. Popravdě, dalo se to čekat, protože matematika má své zastánce a i lobbisty. Argumentů mají dost a těžko proti nim něco zásadního namítat,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Inspekce: V kvalitě škol jsou velké rozdíly, pomohla by podpora regionům

Soustředit se na cílenou podporu škol se znevýhodněnými žáky v chudších regionech doporučila ministerstvu školství Česká školní inspekce. Ve výroční zprávě, kterou novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, upozornila na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji i školami. Zatímco například v Karlovarském kraji je podle ní desetina učitelů bez kvalifikace, ve Zlínském kraji jsou to dvě procenta. Podle náměstkyně ministra školství Zuzany Matuškové by zlepšení měla přinést mimo jiné nová strategie vzdělávání do roku 2030. Informuje ČTK.

Český unikát inspirovaný finským vzděláváním. Učí se bez učitelů, učebnic i předmětů

Tiimiakatemia neboli Týmová akademie je vzdělávací program, který má kořeny ve finském městě Jyväskylä. Získal řadu národních ocenění za inovativní metody učení, rozvoj podnikání i pokles nezaměstnanosti. Rozšířil se po celém světě a letos dorazil i do Česka, konkrétně na Českou zemědělskou univerzitu. Nenajdete tu učebny, lavice, předměty, učebnice ani učitele. A funguje to. Fotoreportáž přináší deník Aktuálně.

Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019 – Výroční zpráva ČŠI

„Velmi dobře si uvědomujeme, jak náročná je práce učitelů a ředitelů škol, jak složité úkoly a výzvy jsou na pedagogy a ředitele škol kladeny, i to, v jak nelehkých podmínkách své poslání mnohdy naplňují. I přes mnoho velkých kvalitativních výzev, které před českým vzdělávacím systémem i před jednotlivými učiteli a řediteli škol stojí, je potřeba vnímat, že náš vzdělávací systém tvoří množství kvalitních pedagogů, kteří svou práci berou jako důležitou veřejnou službu, snaží se ji vykonávat zodpovědně a co nejvíce ve prospěch dětí, žáků a studentů. Také proto bychom byli velmi rádi, kdyby výstupy z činností České školní inspekce byly vnímány především jako snaha přispět prostřednictvím objektivního popisu výkonnosti naší vzdělávací soustavy a prostřednictvím konkrétních námětů a doporučení ke kontinuálnímu zvyšování kvality vzdělávání v České republice,“ píše ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v úvodním slovu k Výroční zprávě ČŠI.

Tereza Bočanová: Finská škola spoléhá na to, že děti vědí, co můžou a nemůžou, a řídí se podle toho

„Byli jsme zaskočeni tím, že velká část našich dotazů uváděla místní učitele do velkých rozpaků. Máte čas se setkávat? Jak často spolu mluvíte o jednotlivých dětech a třídách? Jak řešíte systémové věci? Na všechno měli naši finští kolegové jedinou odpověď: mluvíme spolu pořád, setkáváme se neustále, je to přece součást naší práce, a máme k tomu všechnu potřebnou podporu od státu i od ředitele,“ popisuje učitelka Tereza Bočanová své zážitky z návštěvy finských škol. Text přináší magazín Rodiče vítáni.

Bohumil Brdička: Esport ve škole

Nevím, zda jste se s tím termínem již setkali. Řekl bych ale, že by ho měli mít v povědomí všichni učitelé. Esport patří k aktivitám, které mají potenciál přitáhnout zájem žáků. Hned od začátku si však dovolím vyslovit vlastní názor, a sice, že se jedná o aktivity, které jsou často na hraně didaktické vhodnosti, takže doporučit jejich nasazení ve výuce lze jen ve specifických případech. Podívejme se na tuto problematiku trochu blíže spolu s kurzem Microsoftu.

Gymnazista se rozhodl proti fake news bojovat vlastní aplikací. ‚Facebook jako zdroj nestačí,‘ tvrdí

K tomu, aby vytvořil aplikaci Newskit, ho přivedly studie, podle kterých jen velmi malé množství mladistvých vyhledává informace z více než jednoho zdroje. „Takže jsem si udělal vlastní průzkum, který jsem zaslal kamarádům, spolužákům apod. Závěry byly vlastně alarmující - asi čtvrtina lidí přebírala zprávy z více než jednoho zdroje. A když potom vypisovali zdroje, které to byly, často to byly takové bulvární zdroje nebo většina z nich psala čistě jenom facebook,“ popisuje Matyáš Boháček, student prvního ročníku gymnázia v reportáži Českého rozhlasu.

On-line seminář 18.12.: Problémy nadaných žáků s učiteli a problémy učitelů s nadanými žáky

Jana Škrabánková nabídne popis a rozklíčování některých situací, k nimž by nemuselo ve školách docházet, kdyby učitelé věděli, s jakými vlastnostmi nadaných žáků se mohou setkat, a kdyby měli znalosti, jak v takových modelových případech reagovat a postupovat.

Němečtí školáci mají potíže s němčinou. Každý pátý ji neovládá buď vůbec, nebo jen málo

Němečtí experti označují čerstvá data šetření PISA – mezinárodního srovnání žáků středních škol – za alarmující. Německé školství se sice pohybuje v průměru vyspělých států, výsledky žáků ale silně ovlivňuje jejich původ. V zemi se také debatuje o tom, zda se mají vyučování účastnit i děti přistěhovalců, které neovládají němčinu. Informuje Česká televize.

Když jsou učitelé terčem šikany

Známý je případ z května letošního roku. Dvanáctiletá dívka dala učiteli facku, protože jí kvůli přešlapu neuznal skok do dálky. Podle něj totiž přešlápla. Školačka poté nezvládla své emoce a mezi spolužáky se vytahovala, že se mu za to pomstí. Počkala si na něj u kabinetu a za podpory spolužáků jej za domnělou křivdu fyzicky ztrestala. Podle ředitelky školy si chtěla prosadit vedoucí postavení ve třídě. Potrestána pak byla sníženou známkou z chování. Reportáž přináší Deník.

Recenze: Bohumil Kartous: No Future

„Všechny prostředky povoleny! Pravděpodobné heslo autora, jehož provokativní styl může leckoho iritovat. S vášní a vervou sepsaná kniha pléduje za radikální proměnu českého školství. Je ale otázka, jestli pomůže posunout věci dobrým směrem, podobně krásných a nerealizovaných návrhů už zde totiž byla řada,“ píše Jan Lukavec na serveru iliteratura.

Jitka Adamová: Inspirace, jak vytvořit systém podpory nadání v mateřské škole

Velká část mateřských škol má již strategii podpory nadání zahrnutou ve svém školním vzdělávacím programu, některé školy podrobně popisují v tomto dokumentu i vytvořené podmínky, které přispívají k co nejširšímu využití a stimulaci potenciálu všech dětí, tzn. i dětí nadaných. Na základě hospitační činnosti ČŠI se navíc ukazuje, že v naprosté většině se mateřské školy snaží v co největší možné míře individualizovat pedagogické přístupy a respektovat specifika jednotlivých dětí. Přesto se dá říci, že kvalitní systémová podpora rozvoje nadání a dětí nadaných se nachází ještě na počátku dlouhé cesty a že se v mateřských školách v této oblasti objevuje ještě mnoho „bílých“ míst a prostoru, které ukazují na nedostatek zájmu o tak důležité téma.

Arnošt Veselý: Chceme pomoct ředitelům a učitelům, aby měli prostor na procvičování toho, co je považováno za důležité

Ve stále ještě pracovní verzi Strategie „jsme záměrně, trochu provokativně navrhli učivo redukovat o 50 %. Není to ale myšleno tak, že by se měla zredukovat matematika na polovinu, nebo že se nebude učit 1. nebo 2. světová válka. Taky neříkáme, že se nemají učit znalosti a informace,“ říká Arnošt Veselý v Interview Plus.

Výzva pro školství: Žáci z periferie. Děti na Ústecku a Karlovarsku ztrácejí v testech

Poučku, že se kvalita týmu pozná podle jeho nejslabšího člena, české školství tak trochu ignoruje. Rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími žáky se prohlubují a může být i hůř. I tak by se daly interpretovat poslední výsledky žáků mezinárodního testování PISA. Testy podstupují patnáctileté děti na základních a středních školách. MF DNES je zanalyzovala podle regionů.

Podivný prodej „přes školáky“

Žáci prvního stupně si přinesli ze školy domů „dárek“ – výzvu, aby rodiče zaplatili za něco, co si neobjednali, o čem předem nevěděli a co ani nechtěli. Byla to skládačka, puzzle mapy České republiky za sto dvacet korun. A v roli „podomního prodavače“ se ocitla sama škola. Puzzle totiž dětem rozdávala učitelka jedné pražské základní školy. Skládačku dostávaly děti prvního stupně – prvňáci a čtvrťáci. Odnesli si ji domů a k mapě byl přiložený malý lístek s tím, že ji lze koupit za 120 korun, nebo vrátit. Reportáž přináší MF DNES.

Václava Korcová: „Přestaňte bít studenty“ aneb Když devítky píší historii

Výuková aktivita je určena žákům druhého stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia, kde se v rámci dějepisu nebo výchovy k občanství probírají dějiny konce 20. století. Dále může sloužit jako připomínka výročí 17. listopadu – významného státního svátku ČR v rámci tematického dne.

Inkluze je opředena mýty, svádí se na ni všechny problémy školství, říká odbornice

"Na inkluzi se nabalila spousta mýtů, za co všechno může, a svádí se na ni většina problémů českého školství," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně manažerka projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi Jana Odstrčilová z NIDV. Projekt chce lépe připravit učitele na inkluzi a více informovat veřejnost. "

Odbory začnou tlačit na zvýšení platů učitelů už od ledna. Chtějí vytvořit „Národní frontu“ se všemi, kdo je podpoří

Učitelé se chtějí v příštím roce vyhnout debaklu se zvyšováním platů, jaký zažili letos. Proto už v lednu chtějí zahájit jednání o navýšení svých příjmů v roce 2021 a zároveň sledovat rozpočty škol, zda do nich plynou peníze, které vláda nakonec schválila. Odbory proto budou sledovat přísuny peněz do školských pokladen. „Počkáme, zda každý ředitel bude přesně znát prostředky pro pedagogické i nepedagogické pracovníky,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík. Podle něj se musí už v lednu ukázat, zda školy dostanou peníze na slíbené desetiprocentní navýšení. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Řemeslníků je málo. Pomoci mají mistrovské zkoušky

Více prestiže, a tím i větší zájem o studium učňovských oborů si slibuje stát od zavedení mistrovských zkoušek pro řemeslníky. Umožní je skládat těm, kteří dosáhnou v předchozích deseti letech alespoň pětileté praxe. V jejím rámci budou uchazeči muset navrhnout a zhotovit „mistrovské dílo“, řídit provedení zakázky a prokázat schopnosti v ekonomickém řízení řemeslnické dílny či živnosti. V případě úspěchu pak obdrží mistrovský list a dostanou ke svému povolání titul mistr. Informuje Deník.

Jana Císařová, Alice Kourkzi: Vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Bohumila Hrabala

Na základní škole Bohumila Hrabala v Praze 8 se vzdělává celkem 875 žáků – 538 na 1. stupni a 337 na 2. stupni. V posledních pěti letech škola zaznamenává nárůst počtu cizinců. V letošním školním roce vzdělává 76 žáků, kteří mají jiné státní občanství než české. Do tohoto počtu ale samozřejmě nejsou započítány všechny děti, kterým nabízí zvýšenou pomoc pedagogů z důvodu jazykové bariéry.

Děti vyrůstající na pornu mají problém. Extrémy považují za normu a chovají se pak nevhodně

Proměnu dětí inspirovaných pornem popisují také v Dětském krizovém centru v Praze, které se zaměřuje na sexuální zneužívání. „V rámci sledování sexuálního experimentování zjišťujeme, že se velmi změnily jeho formy. Děti dnes opakují to, co mají možnost zhlédnout na pornostránkách. Důsledkem toho je, že čím dál častěji řešíme případy, kdy děti mezi sebou zkoušejí penetrační formy pohlavního styku, to znamená orální, vaginální a anální styk,“ popisuje Zora Dušková, ředitelka centra. Reportáž přináší MF DNES.

Chlapec rozeslal intimní fotky spolužačky, policie ho obvinila

Patnáctiletý chlapec na Znojemsku podle policie rozeslal kamarádům intimní fotografie své spolužačky, které získal z jejího mobilního telefonu. Je obviněný z neoprávněného přístupu k počítačovému systému. "V souvislosti s tímto případem upozorňujeme, jak je důležité neprozrazovat žádná hesla. Nikdy nevíte, jak toho může někdo v budoucnu zneužít," uvedla policejní mluvLenka Drahokoupilová. Informuje ČTK.

Tomáš Feřtek: Polemika s Pavlem Kohoutem nad výsledky šetření PISA

„Ekonom Pavel Kohout si v textu Paradoxy žebříčku PISA (LN 6. 12.) klade otázku, zda raději investovat do špičkových žáků, nebo do inkluze. A na příkladu Izraele, země s mnoha nobelisty a úspěšnými startupy, která ale v mezinárodních testech vykazuje velmi slabé výsledky, si odpovídá: Zatímco Západ investuje ohromné prostředky do studentů s nízkým IQ – zcela marně, neboť z nich nikdy nebudou inovátoři –, Izrael investuje do těch, kdo jsou schopni něco dokázat. Chce tím říct, že Izrael na to jde správně, když se nezabývá tím, jestli jsou všichni dospívající vzdělaní, ale soustředí se prostě jen na to, aby měl špičkově vzdělanou elitu,“ píše Tomáš Feřtek v Lidových novinách.

Pavel Kohout: Paradoxy žebříčku PISA. Investovat do špiček, nebo do inkluze?

„Paradox představuje Izrael – malý stát známý jako kolébka mnoha moderních vynálezů, domov řady technologických startupů a dvanácti nositelů Nobelovy ceny (z toho šesti za přírodní vědy). Asi bychom čekali, že výsledky izraelských studentů budou minimálně na úrovni skandinávských zemí, ale není tomu tak. Izrael se v žebříčku vyskytuje v sousedství států, které nevynikají ani startupy, ani nobelovskými laureáty…,“ zamýšlí se nad výsledky šetření PISA ekonom Pavel Kohout v Lidových novinách.

Jiří Nantl: Za 20 let jsme dohnali sami sebe. Se vzděláváním je na tom Česko špatně

„Častou námitkou z pozic tradicionalistického pohledu na české školství je, že vzdělávací systém byl poškozen reformami spojenými se zavedením nového školského zákona v roce 2005, tedy zejména zrušením osnov a jejich nahrazení rámcovými vzdělávacími programy. I zde může být časová řada testů PISA užitečná. Podíváme-li se na výsledky PISA z roku 2006, kterého se účastnili žáci procházející ještě „starým“ školským systémem, vidíme, že od nynějších výsledků, jehož účastníci prošli už jen „novým“ systémem, se v některých základních ohledech liší relativně málo. Zejména je patrné, že český vzdělávací systém před i po školské reformě konzistentně produkuje zhruba pětinu žáků, kteří jsou na hranici funkční gramotnosti nebo pod ní,“ píše Jiří Nantl v Lidových novinách. 

Školství a byznys hledají ideální model spolupráce. Zatím marně

Podniky potřebují kvůli nastupující digitalizaci a robotizaci více kvalifikovaných zaměstnanců, kteří jsou schopni přizpůsobit se novým požadavkům. Podle experta na vzdělávací politiku Arnošta Veselého z Univerzity Karlovy si firmy v posledních deseti letech uvědomují, že úzce odborné dovednosti rychle zastarávají, a navíc je mohou relativně rychle naučit přímo v podniku. „Naopak požadují od absolventů dovednosti a osobnostní rysy, které se formují dlouhodobě, jako je jazyková vybavenost, samostatné myšlení, odpovědnost, schopnost komunikace, práce v týmu a podobně,“ říká. Úspěšní podnikatelé si však často myslí, že v tomto směru tuzemské školy zaspaly dobu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Aktivistku Gretu Thunberg zvolil časopis Time za osobnost letošního roku

Osobností roku, kterou každoročně vybírá americký časopis Time, se letos stala švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg. Ve svých 16 letech je tak nejmladší takto oceněnou. Informuje iDNES. 

MŠMT souhlasí s verdiktem Nejvyššího soudu ohledně hidžábu

Ministerstvo školství souhlasí s verdiktem Nejvyššího soudu, který minulý týden rozhodl, že škola nemůže v teoretické výuce zakazovat nošení muslimského šátku. ČTK to dnes sdělila mluvčí úřadu Aneta Lednová. Ministerstvo podle ní informovalo ředitele škol již v roce 2015, že nesmí plošně omezovat náboženské symboly. Rozsudkem Nejvyššího soudu se tak podle Lednové z hlediska ministerstva nic nemění.

Miroslav Hřebecký: Že by bylo lepší, kdyby všichni učitelé byli odborně kvalifikovaní rovnou? Bylo, ale zázraky se nedějí

„Učitelskou profesi otevřme všem vysokoškolsky vzdělaným zájemcům, kteří učit chtějí a předvedou, že to dokážou. Poté jim poskytněme flexibilní, prakticky orientované a smysluplné doplňkové pedagogické studium. A až personální krizi ve školství zvládneme, pak začněme vymýšlet, jak požadavky můžeme zpřísňovat,“ píše Miroslav Hřebecký v časopise Řízení školy 12/2019.

Chtěli učit umělecké terapie. Ministerstvo to zatrhlo. U soudu půjde o 50 milionů

Získat akreditaci pro novou soukromou vysokou školu je nákladný, zdlouhavý a náročný proces. Správní poplatek je 100 tisíc korun, žadatel musí dodat už předem nejen uzavřené smlouvy s pedagogy, zajištěné prostory, ale třeba i vybavenou knihovnu. To všechno bez záruky, že investovaný čas a peníze nebudou zbytečné. Ještě obtížnější je ale změnit názor hodnotitelů a Ministerstva školství. Zvlášť pokud úředníci nehrají podle pravidel. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Jaroslav Mašek: Jak (ne)používat technologie – díl 7.: Digitální minimalismus

Digitální minimalismus, jak jej definuje Cal Newport, je „způsob používání technologií, při němž se soustředíte pouze na malý počet pečlivě vybraných a optimalizovaných aktivit ve prospěch věcí, jichž si ceníte, a s klidným srdcem si necháváte ujít všechno ostatní.“ Když si to uvědomíme, nejde ve skutečnosti o nic jiného než o obdobu Time Managementu.

Kateřina Machovcová: Aschovy studie (ne)konformity

„Aschova studie se nezřídka objevuje u vysvětlení toho, proč lidé následují většinu „jako ovce“ a dopouštějí se takového jednání, jako je podpora nacistické propagandy, propadání poruchám příjmu potravy či zapojení se do řádění fotbalových fanoušků. Na první pohled to může vypadat, že Aschova studie ukazuje, že ve skupině jedinec jednoduše podlehne tlaku ostatních a podřídí se většinovému názoru. Konformita v tomto pojetí pak poukazuje na problematickou složku lidské povahy – neschopnost resistence ani v případě, kdy jsme přesvědčení, že máme pravdu a skupina jedná špatně. Ale to je velmi zjednodušené pojetí a příliš úzká interpretace založená pouze na části Aschových výsledků“, píše Kateřina Machovcová na portálu rvp.cz.

Tomáš Feřtek: Tohle školství není pro kluky, říká PISA

"Tentokrát se mezinárodní šetření PISA soustředilo na čtenářskou gramotnost včetně schopnosti číst texty na webu a srovnávat informace z více různých internetových zdrojů. Česká republika dosáhla v průměru 490 bodů, ale výsledky Prahy (502 bodů) odpovídají Dánsku nebo Austrálii, zatímco výsledky Ústeckého kraje (439) jsou někde mezi Maltou a Rumunskem. Přes 60 bodů, to je opravdu dramatický rozdíl. Pro srovnání: na konci žebříčku je Bulharsko či Mexiko se 420 body. Jediná pozitivní zpráva je, že obvyklý otloukánek podobných testování, Karlovarský kraj, skončil tentokrát přece jen trochu lépe," píše Tomáš Feřtek pro Respekt..

Bořivoj Brdička: Základem kritického myšlení jsou fakta

Určitá část odborníků je toho názoru, že kritické myšlení je kompetence, která může existovat sama o sobě, a lze ji proto budovat nezávisle na typu řešeného problému (oboru, předmětu). Mnoho jiných je naopak přesvědčeno, že tím hlavním jsou vždy faktické znalosti. Ve skutečnosti nejsou hranice mezi těmito rozdílnými přístupy příliš ostré. Jde hlavně o to, zda je vhodnější kritické myšlení učit prostřednictvím menšího počtu obecných, či prostřednictvím velkého množství specifických dovedností. Profesor University of Virginia Daniel Willingham dospívá k závěru, že vhodnější je spíše ten druhý postup.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Má u nás celoživotní vzdělávání na růžích ustláno?

EDUin zve na Kulatý stůl SKAV a EDUin, který se bude konat 12. prosince od 14.00 do 16.00 v Pražském kreativním centru na Staroměstském náměstí. Debatovat se bude o tom, zda je u nás funkční a navzájem prostupný systém celoživotního vzdělávání. Jaké místo má celoživotní vzdělávání ve Strategii 2030+? Víme si rady s Národní soustavou kvalifikací? V jakém stavu je nyní v ČR kariérové poradenství a co se chystá do budoucna a jaké oblasti mimo profesní vzdělávání je potřeba u dospělých řešit?

On-line seminář 11.12.: Škola bez poražených

Respektující komunikace je pro mě základním stavebním kamenem jakýchkoliv aktivit ve škole a nejen v ní, říká učitelka 1. stupně ZŠ a lektorka kurzu Škola bez poražených Mgr. Kateřina Vrtišková.

V loňském roce mateřské školky odmítly přijmout podle údajů České školní inspekce každé třetí dítě, přičemž více než třetina z nich byla mladší tří let.

Za posledních deset let se zvýšil počet mateřských školek o desetinu a množství tříd o čtvrtinu. V tuto chvíli chodí do mateřinek 364 tisíc dětí. V loňském roce mateřské školky odmítly přijmout podle údajů České školní inspekce každé třetí dítě, přičemž více než třetina z nich byla mladší tří let. Soukromých školek je podle aktuálních statistik v Česku 399 a starají se o více než 12,5 tisíce dětí. Ale i ty jsou už na svých limitech. Informuje deník Právo.

Ondřej Šteffl: Hlavní směry vzdělávací politiky ČR roku 2030+. Připomínky k pracovní verzi z 31/10

„Vize 2030+ se soustřeďuje na to, aby se školy tradiční modernizovaly podle poznatků pedagogiky, což je jistě dobře. Ale už méně se zajímá o to, že školy jsou dobré i špatné. Dobré tradiční ale i špatné moderní a jistě i naopak. Tím, že bychom všude potlačovali transmisivní výuku např. frontální vyučování a nahrazovali ji modernějšími konstruktivistickými metodami, můžeme nadělat víc škody než užitku. Z Vize by mělo být jasné, že dobré tradiční školy mají právo a možnost dál existovat tak, jak to pokládají za nejlepší,“ píše Ondřej Šteffl ve své úvaze nad dokumentem Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Přinášíme celý text.

Společné vyjádření Asociace ředitelů gymnázií ČR a Jednoty českých matematiků a fyziků k maturitě z matematiky

Vláda ČR dne 30. 10. 2019 na svém jednání schválila novelu školského zákona, která mimo jiné ruší povinnou maturitní zkoušku z matematiky. Ministerstvo školství tento krok zdůvodňuje tím, že maturitní zkoušku z matematiky by nezvládl velký počet maturantů. Z tiskové zprávy jsme se dále dozvěděli, že jedním z důvodů byl i nátlak rodičů, studentů a odborné veřejnosti.

Pinkas: Ani odsun Němců není bezpečné historické téma, 20. století je minovým polem

Neexistuje jednotný pohled na historii, konsenzus se rozpadl. Naše společnost je hluboce rozdělená. Může existovat i víc správních interpretací minulosti na základě stejných faktů. České učebnice mají věnováno 90 % textu výkladu a zbytek jsou prameny a otázky, my chceme ukazovat události v kontextu, říká v rozhovoru pro DVTV historik Jaroslav Pinkas z ÚSTR, který pracuje na nové učebnici dějepisu pro 21. století.

Michal Pěchouček: Hranicí pro využívání umělé inteligence je ovlivňování politiky

„Vyvážet odpadky bude stále potřeba, a když to lidé dělat nebudou, tak v podstatě zkrachuje civilizace. U dobře placené práce v úřednických nebo manažerských profesích se naopak ukazuje, že lze takovou práci často nahradit stroji a algoritmy. Podle mě rozvoj AI zvýrazní povolání, kterých je třeba si vážit. Nějaké lidské činnosti zautomatizuje, vytvoří ale prostor pro vysoce kreativní práci, u které lidé přichází s novými nápady. Vedle toho vzroste role sociální práce ve zdravotnictví, školství nebo ve službách,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček.

On-line seminář 10.12.: Gender a svobodná volba povolání

Jak lze pracovat na různých úrovních předškolního vzdělávání s tématem nestereotypní volby povolání, vysvětlí Lucie Čechovská a Kristýna Pešáková. Během setkání komplexním způsobem představí, jak lze pracovat na různých úrovních předškolního vzdělávání s tématem nestereotypní volby povolání. Zaměří se na možné aktivity a praktické kroky jak na úrovni managementu mateřské školy, tak v přístupu učitelek a učitelů v předškolním vzdělávání. Nabídnou konkrétní aktivity a materiály pro děti a představí dobrou praxi z vídeňské mateřské školy v práci s rodiči.

Proč mladí Estonci excelují v mezinárodních testech PISA?

Tento týden byly zveřejněny výsledky testů PISA, které zkoumají, jak jsou na tom patnáctiletí žáci z téměř 80 zemí světa v různých oblastech vzdělávání. Na prvních místech se tradičně objevují země jako je Kanada, Japonsko, Nizozemsko nebo Finsko. Ve dvou ze tří oblastí ale letos zvítězilo Estonsko, pobaltský stát, který má zhruba stejně obyvatel jako Praha a prošel složitou postsovětskou transformací. Jak je možné, že co se týče vzdělání, je tato malá země v současné Evropě prakticky bez konkurence? Situaci rozklíčovala britská BBC. Informuje magazín Rodiče vítáni.

Rektor Martin Bareš: Kdo neučí na úrovni, má mít nižší plat, nebo odejít

Profesor Martin Bareš je špičkovým neurologem, vědcem a učitelem. Před několika lety dostal nabídku, aby se natrvalo usadil v USA. Vrátil se ale do Brna a kromě medicíny se věnuje i dráze akademického funkcionáře. Byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, prorektorem a od 1. září jejím rektorem. Má velké plány, neboť se drží hesla, že jen malí lidé si kladou malé cíle. Rozhovor přináší Deník.

Terapeutka: Autoritářské rodiče motivuje strach. Děti je nenávidí, schází jim respekt

Časům, kdy děti k rodičům vzhlížely jako ke svatým obrázkům, už nejspíš odzvonilo. To však podle psycholožky Veroniky Büchler neznamená, že by dnes děti měly mít naprostou volnost a neměly respektovat žádná pravidla. O tom, jak mají rodiče najít rovnováhu mezi cukrem a bičem a co dělat, aby z dětí nevychovali nezvladatelné nezbedníky ani duševně prázdné narcisty, mluví v rozhovoru pro deník Aktuálně.

Obrana českých škol proti hackerům? Pětina z nich si podle průzkumu nemůže dovolit IT specialistu

Pětině škol v Česku chybějí peníze na zabezpečení citlivých dat žáků. Vyplývá to z průzkumu společnosti Eset, která se IT bezpečností zabývá. V praxi to znamená, že si školy nenajímají specialisty, ale o chod školní sítě a kyberbezpečnost se stará učitel informatiky. O výsledcích výzkumu informoval Radiožurnál.

Stanovisko školských odborů k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících

Nejzávažnější změnou v návrhu novely uvedeného zákona je zakotvení možnosti uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecněvzdělávacích předmětů střední školy za splněný po dobu nejdéle tří let. Tento návrh nebyl se sociálními partnery projednán. ČMOS PŠ odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení kvality vzdělávání na školách.

Sněmovna o zrušení povinné maturity z matematiky zatím nerozhodla

O zrušení povinné maturity z matematiky, která má být podle platného zákona zavedena od roku 2021, rozhodne Sněmovna až příští rok. Vládní snahu o zrychlené schvalování dnes zablokovaly SPD a KSČM… Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že je třeba nejprve vytvořit podmínky včetně dostatku učitelů matematiky pro to, aby žáci byli schopni získat a používat matematické dovednosti. "Zavedení povinné maturity z matematiky není tím nástrojem, který naučí české děti matematice," prohlásil. Informuje ČTK.

Protestující studenti hodnotí schůzku s Babišem jako neproduktivní

Za neproduktivní označili zástupci celosvětového studentského ekologického hnutí Fridays for Future dnešní schůzku s premiérem Andreje Babišem (ANO) a dalšími členy jeho vlády. Mluvčí skupiny Petr Doubravský novinářům řekl, že protesty budou pokračovat. Premiér uvedl, že nabídl studentům spolupráci, ale podle něj o ni zřejmě nestojí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poznamenal, že jednání bylo místy vyostřené, od studentů chce ale slyšet konkrétní připomínky, na které může vláda reagovat. Informuje ČTK.

Zákaz hidžábu v české škole není legitimní. Soud se zastal Somálky

Nejvyšší soud se zastal somálské dívky, která chtěla na střední zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů, rozhodl Nejvyšší soud. Informuje iDNES.

Průzkum: V Česku roste uplatnění absolventů s bakalářským titulem

České vysoké školství by se v nadcházejícím období mělo zaměřit na větší podporu bakalářských programů. Vyplývá to ze závěrů průzkumu Absolvent 2018, které na webu zveřejnilo Centrum pro studium vysokého školství. Podle něj roste v Česku uplatnění lidí s bakalářským diplomem. V loňském roce ho pro svou práci potřebovala zhruba pětina absolventů vysokých škol. Na řadě míst pro bakaláře jsou v současnosti lidé s magisterským vzděláním či naopak jen maturitou. Informuje ČTK.

Meze výuky informatiky: Mnozí učitelé v digitální gramotnosti zaostávají za žáky

„Do školy přicházejí děti, pro něž je ovládání počítače nebo tabletu a nahraných aplikací naprostou samozřejmostí. Často narazí na starší generaci učitelů, kterým digitální technologie nejsou tak blízké. Je potřeba učitele podpořit, že se toho nemají bát. Děti jsou zkrátka v tomto před námi,“ říká v reportáži deníku Aktuálně krajská metodička ICT Irena Vajen.

Michal Skořepa: Berou pořád žalostně málo. Nebude-li veřejnost tlačit na růst platů učitelů, poškodí další generaci

„Během středečního finálního projednávání vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2020 poslanci mimo jiné odmítli zvýšení tempa růstu platů učitelů: schválen tak byl původní vládní návrh růstu o deset procent. Zas tak velkým překvapením toto odmítnutí není: vždyť sotva dva týdny starý průzkum veřejného mínění ukázal, že téměř dvě třetiny české populace pokládají desetiprocentní navýšení učitelských platů v příštím roce za dostatečné. Jenže ono dostatečné není. Není ani tak důležité, že vláda původně učitelům slíbila patnáct procent. Rychlý růst učitelských platů je prostě potřebný,“ píše ekonom Michal Skořepa v Lidových novinách.

Problém škol: Učitelé chybí a stárnou

Sehnat ve Zlínském kraji učitele pro první stupeň základní školy nebo do hodin matematiky, fyziky či chemie je problém. Ředitelé, kterým se to podaří, pak obvykle mluví o štěstí. Platí to u základních i středních škol. „Nabídek od češtinářů mám dostatek, ale o učitele přírodovědných předmětů prakticky nezavadíte,“ potvrdil ředitel zlínské střední průmyslové školy Radomír Nedbal v reportáži MF DNES.

Suk – Čteme všichni

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) vyhlašují 27. ročník Ceny za literaturu pro děti a mládež „Suk – Čteme všichni“ za rok 2019 na podporu čtenářské gramotnosti . Soutěž rozvíjí a motivuje dětské čtenáře a posiluje vztah dětí ke knihám a ke vzdělanosti. V České republice jde o nejstarší soutěž svého druhu, její tradice sahá až do roku 1993. Hlasování probíhá do 29. února 2020. Cena je vyhlášena na podporu čtenářské gramotnosti dětí a mládeže s cílem upozornit pedagogickou a širokou veřejnost na nové tituly v této oblasti literatury. Zároveň reflektuje čtenářské preference dnešních dětí.

Bára Procházková: Jak zlepšit atmosféru ve třídě?

Jak docílit pohodovějšího dne ve školce pro učitele i pro děti? Metodika Dobrý začátek je postavená na čtyřech základních principech komunikace – věnování pozitivní pozornosti, principu chválení, stanovení jasných hranic a vědomého přehlížení.

Na MŠMT byly představeny výsledky šetření Eurostudent

Centrum pro studium vysokého školství prezentovalo na MŠMT hlavní výsledky dotazníkového šetření studentů vysokých škol Eurostudent VII. Jednalo se o data za Českou republiku, šetření je však mezinárodní a konalo se již posedmé téměř ve všech zemích EU a Evropského hospodářského prostoru.

Poslanci schválili rozpočet, učitelům nepřidali

Sněmovna ve středu schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má činit stejně jako letos 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti… Václav Votava a Kateřina Valachová neuspěli s návrhem přesunout tři miliardy Kč ze státního dluhu na platy učitelů. Podle Votavy to mělo přidat tři procenta v nárůstu platů k vládou navrženému zvýšení o deset procent. Valachová argumentovala tím, že návrh neboří strukturu rozpočtu. Peníze z kapitoly státní dluh je podle ní možné použít bez ohrožení obsluhy státního dluhu. Informuje ČTK.

Jak z montovny udělat mozek. Česko hledá plán na další transformaci ekonomiky

Ekonomové ze soukromého byznysu vidí východisko v rozvoji školství, investicích a podpoře českého kapitálu a digitalizaci. Podle Eurostatu české výdaje na školství představují jen 3,8 procenta HDP a jsou v unii čtvrté nejnižší. Ale věda a výzkum s 1,79 procenta HDP v roce 2017 před­stavuje v Evropské unii celkem slušné desáté místo. Nicméně Daniel Münich z institutu CERGE-EI kritizuje kvalitu a zejména praktickou využitelnost domácího bá­dání. "Na poměry většiny postkomunistických zemí máme stále nejlepší výsledky základního výzkumu v oblasti přírodních a technických věd. To je obrovská výhoda, která vzniká desítky let. Avšak zatím se nám nedaří přejít od základního výzkumu k aplikacím v ekonomice," upozorňuje v reportáži týdeníku Ekonom.

Na odborných školách i gymnázia. Praha má v plánu od roku 2021 zvýšit počet míst na gymnáziích

Nové gymnaziální třídy vzniknou nejprve v šesti pražských odborných školách, později se program rozšíří. Zvýší se tím kapacity pro všeobecné vzdělání, které musí podle pražského radního pro školství Víta Šimrala (piráti) hrát prim před odborností. Zatím bylo podle něj vytipováno šest škol a o svém záměru bude Šimral jednat s jejich řediteli. Předpokládá, že by se každá rozšířila o 60 studentů. Informuje deník Právo.

Informační gramotnost: Až polovina středoškoláků nerozezná komerční sdělení od informační zprávy.

Podle údajů České školní inspekce úroveň informační gramotnosti středoškoláků, která zahrnuje i využití digitálních technologií, přešlapuje na místě. A učitelé jsou v dovednostech mnohdy nejistí... Informační (digitální) gramotnost už dávno nezahrnuje pouze znalost toho, jak zapnout a vypnout počítač, uložit soubor nebo vytvořit tabulku. Žáci by měli v informatice rozvíjet logiku, aby v budoucnu zvládli základy programování a chápali, jak moderní přístroje fungují. Tématu se věnuje MF DNES.

Zlatý Ámos – nominace jen do konce roku

Jen do konce prosince mají žáci základních a středních škol možnost přihlásit svého nejoblíbenějšího učitele či učitelku do ankety Zlatý Ámos. Anketa o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos má už více než čtvrt stoletou tradici. „Za tu dobu jsme měli možnost poznat řadu úžasných pedagogických osobností,“ říká zakladatel ankety a její ředitel Slávek Hrzal.

Kateřina Machovcová: Milgramův experiment: poslušnost, či neposlušnost?

Původní Migramův výzkum je dáván do souvislosti s historií holocaustu. V souvislosti s vyvražďováním Židů (a Romů a jiných menšin) se někteří z těch, kdo byli obvinění z válečných zločinů, bránili tím, že pouze plnili rozkazy nadřízených. Milgram, pocházející z židovské rodiny, které se podařilo emigrovat do USA, vymyslel experiment, který se stal jedním z nejslavnějších v dějinách psychologie.

MŠMT zveřejnilo videozáznam z konference Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+

Ministerstvo školství zveřejnilo videozáznam vystoupení hlavních řečníků na konferenci Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+.

Češi berou v průměru o dva tisíce víc, platy ženou vzhůru učitelé

Průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí vzrostly o 2 136 korun na 33 697 korun. Platy stále silně rostou i přes vnější signály oslabování ekonomik. Nárůstu pomáhá státní sektor. Nejvíc rostou mzdy ve Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Mzdy vzrostly meziročně o 6,9 procenta, po odečtení inflace, tedy reálně o 4 procenta. Informuje iDNES.

Opozice podpoří všechny návrhy navyšující platy učitelů

Opoziční poslanci při dnešním hlasování o státním rozpočtu na příští rok podpoří všechny pozměňovací návrhy, které se týkají navýšení platů učitelů. Chtějí tak dosáhnout patnáctiprocentního růstu platů. Shodli se na tom zástupci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09, STAN i SPD, řekl na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Opozice vyzvala vládní sociální demokracii, aby se k ní přidala a některý z pozměňovacích návrhů podpořila. Informuje ČTK.

PISA 2018: Školáci ze severu Čech zaostávají o dva roky

Vědomostní výbava českých školáků se významně liší kraj od kraje. Třeba patnáctiletý student z Ústeckého kraje je ve znalostech o dva školní roky pozadu za stejně starým Pražanem. Zásadní podíl na gramotnosti má i ekonomický status jejich rodičů. Úspěch nabaluje úspěch, žáci z chudších rodin a slabších regionů to nemají jednoduché. V tom je Česko světovým unikátem. K výsledkům šetření PISA 2018 se vracejí Lidové noviny.

Zpráva pro ČR – Odrazili jsme se ode dna? EDUin komentuje výsledky šetření PISA 2018

Výsledky mezinárodního šetření PISA, které zveřejnila Česká školní inspekce, naznačují, že jsme se oproti roku 2015 mírně zlepšili ve všech sledovaných gramotnostech, včetně čtenářské gramotnosti, na kterou se aktuální mezinárodní šetření zaměřovalo. Při pohledu zblízka se ale ukazuje, že přílišný optimismus není na místě. Za vyšším průměrným skóre stojí lepší výsledky malé skupiny těch nejlepších.

MŠMT komentuje výsledky šetření PISA 2018: Čeští žáci si mírně polepšili

Zlepšení ve všech třech sledovaných gramotnostech - čtenářské, přírodovědné i matematické - u českých žáků prokázaly výsledky mezinárodního šetření PISA 2018. V případě čtenářské gramotnosti se navíc ukázalo, že žáci veřejných škol jsou na tom výrazně lépe, než žáci škol soukromých či církevních. O výsledcích šetření s novináři hovořili ministr školství Robert Plaga a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Rodiče nic neodpustí. Často se bojíme s dětmi ven, přiznávají učitelé

„Každoročně nám paní, která nás školí v Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci klade na srdce, abychom s dětmi nikam nejezdili, že od toho mají rodiče. Strach ostatních vnímám jako opodstatněný, ale já ho nepociťuji. Mám oporu nejen v paní ředitelce, ale i rodičích, kteří často vyrážejí s námi. Myslím si, že čím více času s dětmi strávíme venku, tím lépe,“ popisuje v reportáži iDNES Tereza Bočanová z Gymnázia Thomase Manna v Praze, která s dětmi jezdí na výlety několikrát do roka.

Bořivoj Brdička: Shoshana Zuboff a kapitalismus dohledu

„Kapitalismus dohledu je nový ekonomický řád, který využívá lidskou zkušenost jako volně dostupnou surovinu pro skryté obchodní praktiky vytěžování dat, predikce chování a prodeje,“ píše profesorka Harvardu Shoshana Zuboff ve své nové práci Ve věku kapitalismu dohledu: Zápas o budoucnost lidstva při přechodu k novému rozložení moci.

ČR by měla podle ombudsmanky zvážit zákaz fyzických trestů u dětí

Česko by mělo zvážit zákaz fyzických trestů u dětí. Na konferenci k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte to v Praze řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) ČTK řekla, že by se k případnému zákazu klonila, záleželo by ale na jeho formulování v legislativě. Podle říjnových údajů mezinárodní iniciativy pro ukončení fyzického trestání dětí platí úplný zákaz ve 23 zemích EU.

Výsledky českých žáků v PISA 2018

„Výsledek českých žáků je ve všech gramotnostech stejný nebo lepší než průměr OECD, tento průměr se však ve všech oblastech od zahájení projektu snižuje. Příčinou jsou nižší dosahované výsledky některých členských zemí a rozšíření počtu zapojených zemí OECD,“ píše se ve zprávě o výsledcích českých žáků v šetření PISA 2018. Přinášíme shrnutí hlavcních zjištění.

Dusno v sociální demokracii kvůli platům učitelů

Jen několik hodin před závěrečným hlasováním o návrhu státního rozpočtu na příští rok zavládlo v poslaneckém klubu sociální demokracie dusno. Spory mezi politiky způsobil rozdílný postoj ke zvyšování platů učitelů. Ministři i poslanci soc. dem. zvedli ve vládě a v prvním kole ve Sněmovně ruku pro návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), který počítá s desetiprocentním růstem. Odbojní poslanci však tvrdí, že to je nedostatečné a je třeba přidat učitelům patnáct procent, jak žádají nejen odbory, ale i zástupci Svazu průmyslu a dopravy a část opozice.K tématu se vrací deník Právo.

Když stát vsadí na vzdělání. Senátor a ředitel gymnázia Jiří Růžička vypráví o tom, v čem nás může inspirovat finské školství

„Finská společnost se před desítkami let rozhodla udělat ze zaostalé země moderní a konkurenceschopný stát, a to tím, že vsadí na vzdělávání. Drží vizi bez ohledu na to, kdo vládne – ministerstvo školství bdí jen nad legislativou a financemi, ale koncepci toho, co se ve školách děje, udržuje na rovné cestě nezávislá vzdělávací agentura. To mě zaujalo, protože to je to, co nejvíc postrádám u nás. V českém systému neexistuje jasná vize, na níž by byla shoda. Každý ministr přijde s něčím úplně jiným, a když místo něj nastoupí další, vyčerpá polovinu své energie na to, aby odstranil nesmysly, které zavedl jeho předchůdce,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Jiří Růžička, který v roli senátora Finsko navštívil v říjnu.

Připravuje se plán pro příští dekádu českého vzdělávání. Co na něm pochválili, a co kritizovali odborníci u kulatého stolu?

„Máme problémy s funkční gramotností, i v dospělé populaci,“ řekl na kulatém stole SKAV a EDUin Jiří Nantl. Snížit nerovnost ve vzdělávání považuje za správně stanovenou prioritu, která by měla tento palčivý problém zmírnit: „Jsme poměrně kompaktní země a nedává smysl, že jen sto kilometrů od Prahy, v Ústeckém nebo Karlovarském kraji, je v některých oblastech vzdělávací systém na úrovni lepší rozvojové země.“

Daniel Šmíd: Když se řekne učitel, naskočí mi obraz Harrisona Forda ve filmech o Indianu Jonesovi

Lektor moderní etikety, oblékání a tvorby osobního stylu Daniel Šmíd prozrazuje, jak by měl vypadat dobře oblečený učitel či učitelka. Zdůrazňuje upravenost, jistou míru elegance a autentičnost. V rámci svého projektu Zdvořilost do škol přednáší na základních, středních a vysokých školách. Vede semináře firemní kultury u nás i v zahraničí. Pro Lidové noviny Daniel Šmíd popsal zásady dress codu pro učitele.

Petr Kain: Chcete vzdělanější a bohatší společnost s nižší kriminalitou? Zajistěte předškolní vzdělávání pro všechny děti

„Před takřka šedesáti lety se hrstce tří- a čtyřletých černošských dětí z malého městečka nedaleko Detroitu změnil život. Tihle prckové, pocházející ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, byli zařazeni do předškolního programu vzdělávání Perry Preschool Project. Ten fungoval mezi lety 1962 až 1967 a děti v jeho rámci nejen chodily do mateřské školy, ale učitelé zároveň navštěvovali jejich rodiče a snažili se je přimět k větší angažovanosti při výchově. Kontrolní skupina dětí z toho samého prostředí takové výhody neměla. Cílem bylo zjistit, zda se předškolní vzdělávání pozitivně projeví na kognitivních schopnostech dětí,“ píše Petr Kain v Hospodářských novinách. 

Radka Kvačková: Úprk ze základek pokračuje

„Věřili byste, že v Praze je přes šedesát gymnázií? Vlastně ještě víc, protože v některých je třeba gymnázium čtyřleté i osmileté. Ve skutečnosti lze v hlavním městě napočítat 37 čtyřletých, 11 šestiletých a 34 osmiletých gymnázií. Do čtyřletých programů, kam se žáci hlásí v patnácti letech, nastoupilo letos 1952 studentů. Jenom o trochu méně (1879) se jich nachází v prvních ročnících osmiletých gymnázií, kam se hlásí děti už v jedenácti letech, a 723 v šestiletých, kde se začíná po sedmé třídě základní školy,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Část poslanců ČSSD jde proti ANO, chtějí víc peněz na platy učitelů

K dalšímu přísunu peněz na platy učitelů by mělo dojít přesunutím 3 miliard v pozměňovacím návrhu, který podal poslanec Václav Votava spolu s bývalou ministryní školství Kateřinou Valachovou. Podle nich by k navýšení mělo dojít kvůli tomu, že na začátku roku sliboval premiér navýšení platů o 15 procent. „My jsme neudělali nic jiného, než že vycházíme z programového prohlášení vlády. Hnutí ANO se přihlásilo k tomu, že by se do roku 2021 mělo dostat na úroveň 1,5 násobku průměrné mzdy. Dokonce bylo slíbeno na začátku roku, že nárůst bude o 15 procent, dokonce o tom mluvil sám premiér,“ řekl pro Echo24 člen rozpočtového výboru Václav Votava.

Proč nemají školy na učebnice pro žáky? Může za to absurdní systém a v jeho rámci i rostoucí platy učitelů

Částka, ze které školy platí učebnice pro žáky, zůstává už osm let přibližně stejná. A příští rok také neporoste. „Rád bych s nimi pohnul už příští rok, protože jsou na naprosto tristní úrovni, ale v tuto chvíli to není na pořadu dne,“ vysvětloval při představování rozpočtu ministr školství Robert Plaga (ANO). Tématu se věnuje Seznam Zprávy.

Antonín Jančařík komentuje postoj akademických senátů pedagogických fakult k zákonu o pedagogických pracovnících

Zástupci akademických senátů pedagogických fakult zásadně odmítají návrh novely zákona a o pedagogických pracovnících. Antonín Jančařík z Pedagogické fakulty UK k tomu píše: „Jsme si vědomi, že v současné době nelze zajistit výuku bez nekvalifikovaných učitelů. Kvalifikovaných učitelů je a bude málo, protože stát prostřednictvím MŠMT dlouhodobě omezoval jejich přípravu. Tento stav se v nejbližších letech nezmění. A osobně považuji za velmi pravděpodobné, že nedostatek nevyřeší ani tato novela a na školách se budeme stále častěji setkávat s učiteli nejen bez pedagogického, ale i bez vysokoškolského vzdělání.“

Přestanou existovat pracovní pozice, které se dají vystudovat, říká ředitelka Společnosti pro kreativitu

„Současný vzdělávací systém vznikal za dob průmyslové společnosti, kdy proces vzdělávání byl uzpůsoben potřebám průmyslové výroby a lidí, kteří neměli svobodný přístup k informacím. Vychovává disciplinovanost a schopnost opakovat po učiteli. Současná společnost ale už není průmyslová a dnes jsme naopak zahlceni nepřeberným množstvím dat. Role učitele by proto neměla spočívat v tom, že poskytuje svým žákům přístup k informacím, ale v tom, že je učí kriticky analyzovat a třídit, což s kreativitou úzce souvisí. Podle jednoho výzkumu v předškolním věku vykazuje mimořádné nadání 98 procent dětí. Poté co projdou celým středoškolským vzdělávacím procesem, jich zbudou jen dvě procenta,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Marianna Sršňová.

Terapeut o dětství s ADHD: Polepšit se bylo strašně těžké. Šlo to, až když jsem si dal méně ambiciózní cíle

„I když se dítě chce změnit, nechce dělat problémy, často to prostě nedokáže. Aby uspělo, někdo mu musí pomoci,“ říká terapeut a lektor Julius Bittmann, který se věnuje dětem s problémovým chováním a využívá k tomu vlastní zkušenost z dětství. Rozhovor přináší magazín Rodiče vítáni.

On-line seminář 4.12.: Žák s ADHD v prostředí běžné základní školy

Cílem setkání je pomoci vyučujícím, asistentům pedagoga a rodičům pochopit specifika ADHD a možnosti modifikace symptomatiky. Další cíle: Popis terapeutických metod a strategií, jejichž pomocí lze pracovat s hyperaktivitou a impulzivitou. Základní nástin terapie problémového chování. Popis průběhu besed se spolužáky žáků s ADHD nebo autismem.

Používejte hlavu a nebojte se jiných názorů. IT expert radí, jak na dezinformace

„Jenže do byznysového modelu Facebooku se to nehodí - nakrájí uživatele na kusy a rozprodají ho na reklamu. A on s tím zřízením účtu souhlasí. Jejich zájem není dělat věci správně nebo morálně, ale dělat věci tak, aby z toho měli peníze. Stačí se podívat na výrok Marka Zuckerberga: "You can be unethical and still legal. That’s the way I live my life." (Můžete jednat neeticky, ale zároveň legálně. To je způsob, jakým žiji svůj život.),“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně Július Rusnák, jeden z šéfů firmy, která vyvinula software na odhalování dezinformací.

Tím nejodpornějším za socialismu byla škola, říká v novém dokumentu šéf Paměti národa

Podle scénáristy dokumentu z cyklu ČT Příběhy 20. století Mikuláše Kroupy byla škola tím nejodpornějším, co socialismus nabízel. „Tvářila se neutrálně jako vzdělávací ústav. Ve skutečnosti se však jednalo o proticírkevní, protiněmecký, protiburžoazní, protižidovskou a prostě všeobecně protizápadní manipulaci s dětmi,“ říká v komentáři ředitel společnosti Post Bellum.

Kniha historika Harariho: S rozvojem umělé inteligence musíme měnit i lidské vědomí

"Kdo se dnes připravuje na staronové zápasy třicátých let minulého století, toho nepochybně překvapí útok na svobodu ze zcela jiné strany," připomíná historik Yuval Harari ve své nové knize 21 lekcí pro 21. století. Podle něho je klíčem ke všemu schopnost proměňovat s rozvojem umělé inteligence i lidské vědomí. "Proto bychom měli za každý dolar investovaný do umělé inteligence věnovat další dolar na rozvoj lidského vědomí. Nic takového neděláme a místo výzkumu duševních potřeb nás zajímá jen uspokojení naléhavých ekonomických a politických požadavků." Recenzi pro deník Aktuálně napsal Petr Fischer.