„Každoročně nám paní, která nás školí v Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci klade na srdce, abychom s dětmi nikam nejezdili, že od toho mají rodiče. Strach ostatních vnímám jako opodstatněný, ale já ho nepociťuji. Mám oporu nejen v paní ředitelce, ale i rodičích, kteří často vyrážejí s námi. Myslím si, že čím více času s dětmi strávíme venku, tím lépe,“ popisuje v reportáži iDNES Tereza Bočanová z Gymnázia Thomase Manna v Praze, která s dětmi jezdí na výlety několikrát do roka.
„Vidět to můžeme například na míře cyklovýletů. Ty byly součástí šetření o dopravní výchově na školách. Na prvním stupni základních škol s dětmi na kolech vyrazí něco málo přes 10 procent učitelů, na druhém lehce ke 30 procentům. To je nejen v rámci dopravní výchovy málo,“ říká Zatloukal.
Celý text naleznete zde
.png)
2 komentářů:
Ono je něco jiného třída gymnazistů a třída autistů.
Před lety bylo období, kdy výlet bylo zakázané slovo a jezdilo se maximálně na exkurzi na jeden výjimečně 2 dny. Teď zas, protože to inspekce zjišťuje, je třeba exkurze pořádat. Jenže učitelé přicházeli o nadúvazkové hodiny tedy o peníze, tak málokdo jezdí. Navíc to papírování. Někdo to bere z nadhledem, ale...
Je to individuální a záleží také na třídě. S některou třídou by jel jen sebevrah.
Spolupráce s rodiči s tím má co dělat až na jemné úrovni dolaďování, někde by muselo dojít k výměně rodičů podstatné části třídy.
No a když se něco stane, ani svatý ředitel kantora nezachrání. A to může mít podepsaných desítky papírů. Rozhodne soud. A je tam nějaká jistota?
Zodpovědnost za děti během výjezdů je kapitola sama pro sebe. JENŽE JE V NAŠÍ KRAJINĚ OBVYKLÉ, že si učitelka málem rve žíly, jen aby zajistila poupátkům několik dnů mimo rodičovskou péči. Proč to ty učitelky dělají, když je to značné a hlavně zbytečné riziko? Bůh ví....ony jsou to asi moc hodné holky.Tak mají, co chtějí. Odstrašující případy nestačí.
Okomentovat