Bořivoj Brdička: Shoshana Zuboff a kapitalismus dohledu

„Kapitalismus dohledu je nový ekonomický řád, který využívá lidskou zkušenost jako volně dostupnou surovinu pro skryté obchodní praktiky vytěžování dat, predikce chování a prodeje,“ píše profesorka Harvardu Shoshana Zuboff ve své nové práci Ve věku kapitalismu dohledu: Zápas o budoucnost lidstva při přechodu k novému rozložení moci.

Shoshana Zuboff (twitter.com)

Shoshana Zuboff mluví o Googlu jako o prototypu firmy stojící v čele vývoje. Tvrdí sice, že dnes se principy kapitalismu dohledu založené na existenci velkého množství dat vypovídajících o chování uživatelů (behavioral surplus) staly běžným základem online podnikání, za samotný počátek však považuje situaci, v níž se Google během tzv. „Dot-com“ krize (Internetová horečka) po roce 2001 rozhodl data získaná činností uživatelů (primárně generovaná již tehdy jedinečným vyhledávačem) použít i jinak, než bylo dosud zvykem. Do té doby patřilo k základům etického chování vývojářů software, že to, co o chování uživatelů zjistí, použijí výhradně ke zdokonalování svých vlastních produktů a služeb, tedy ku prospěchu uživatelů.

Tehdy poprvé byla takto získaná data použita ke zvyšování účinnosti reklamy, která začala být uživatelům předkládána v personalizované podobě. Tímto rozhodnutím celý IT průmysl nastoupil cestu k masivnímu získávání osobních dat, jehož jsme dnes svědky. Obavy Shoshany Zuboff by možná nemusely být tak vážné, kdyby procesy naše data zpracovávající byly transparentní – kdybychom přesně věděli, co o nás kdo zjišťuje a jak s našimi daty nakládá (viz evropský pokus o zákonnou úpravu problematiky v podobě GDPR). Pak by asi záleželo jen na naší informační (digitální, mediální) gramotnosti, necháme-li se zneužívat. Skutečnost je ale poněkud jiná. 

Rovnováhu mezi zájmy uživatelů online služeb a jejich provozovatelů narušují stále se rozšiřující možnosti technologií poskytovat uživatelská data. Nejedná se již zdaleka jen o to, jaká klíčová slova vyhledáváte nebo co jste v minulosti kupovali v e-shopu. Google ví prostřednictvím Gmailu i to, co si s kým píšete, poskytovatelé připojení k internetu vědí, kde se pohybujete, provozovatelé sociálních sítí znají vaše postoje a myšlenky. Kamery jsou stále více schopné identifikovat vás podle vzhledu, mikrofony (nejen v telefonech) podle hlasu apod. Zásadní problém je v tom, že se všichni „vlastníci“ takto generovaných dat docela úspěšně snaží na jejich využívání příliš neupozorňovat. Uplatňují základní principy behaviorální filosofie, neboť sázejí na ochotu uživatelů co nejsnadněji realizovat své záměry výměnou za poskytování osobních dat (viz Foggův model ovládání lidí technologiemi). 

Jenže ono to sběrem dat nekončí. Jsme dnes svědky toho, že algoritmy pracující v rámci existujících platforem dokáží lidi přímo ovlivňovat. To je revoluční změna a mocný nástroj v rukou jedné malé skupiny vlastníků/vůdců, který vede k extrémnímu růstu rozdílů a velmi snadno může být zneužit. Bohužel si to zatím uvědomuje příliš málo lidí.

Shoshana Zuboff tak dospěla až ke snaze nás varovat před možným katastrofickým vývojem, kdy bude „základní právo na budoucí zdárný vývoj lidstva ohroženo agresivní digitální architekturou modifikující chování, vlastněnou a provozovanou kapitálem dohledu“. Tento vývoj je řízen ekonomickými principy a odůvodňován nutností vytvářet zisk.


Celý text naleznete zde