Jak docílit pohodovějšího dne ve školce pro učitele i pro děti? Metodika Dobrý začátek je postavená na čtyřech základních principech komunikace – věnování pozitivní pozornosti, principu chválení, stanovení jasných hranic a vědomého přehlížení.
Základem je popisná pochvala Základem metodiky je věnování pozitivní pozornosti, chcete-li chválení. Dospělý by měl dítě v maximální míře povzbuzovat a podporovat. Pochvalou by se tedy nemělo šetřit. Klíčové ale přitom je, jak by pochvala měla vypadat. Podle metodiky by se nemělo jednat o paušální „šikulkování“, či jiné všeobecné chválení, nýbrž o konkrétní a detailní popis toho, co dítě v tu chvíli udělalo dobře, nebo se o to alespoň snažilo.
Tedy když uvidíme hezky namalovaný obrázek podzimní krajiny, nebudeme říkat „ty jsi ale šikovný“, ale můžeme přesně popsat to, co nás na kresbě zaujalo: „Krásně jsi vystihl podzimní barvy červenou, žlutou a hnědou. A vidím, že listy poletují ze stromu dolů. To je přesně to, co se děje na podzim.“ Cílem je tedy dát dítěti přesnou zpětnou vazbu, co se mu povedlo. Všeobecným a neurčitým chválením totiž zaprvé nebude vědět, v čem je dobré, a za druhé se lehce stane na pochvale závislé. Nebezpečím přitom je, že začne dělat věci pouze pro uznání, a ne pro aktivitu jako takovou. Špatně formulované chválení tedy může mít podle odborníků i dlouhodobé následky, tedy třeba zmíněnou závislost na pochvale či špatné výsledky činnosti jako takové.
Průzkumy už v 70. letech totiž potvrdily, že lidi, kteří dostávali za nějakou činnost odměnu, podávali horší výsledky a zároveň o činnost neměli takový zájem. Když se za skládání puzzle nabízela odměna, děti o přestávce už neskládaly, na rozdíl od těch, které za to žádnou odměnu nedostaly. Ty se věnovaly skládání i o přestávce.
Společné stanovení hranic a pravidla chování
Dalším ze základních pilířů komunikace s dětmi v metodice Dobrý začátek je „stanovení jasných hranic“. Pedagog si s dětmi může vypracovat společná pravidla, která pak budou všichni dodržovat. Zde je cílem vytvoření bezpečného prostoru, aby dítě přesně vědělo, v jakém rámci se může pohybovat.
Ideální je nevytvářet nijak dlouhý a nepřehledný seznam pravidel, ale omezit se na pět prstů, a tedy i pět pravidel. Důležité je formulovat pravidla pozitivně, ne jako zákazy. Ideální je představit dětem každý týden jedno nové pravidlo a poté si pravidla pravidelně připomínat. Příkladem by mohlo být těchto pět pravidel: mluvíme potichu, ve třídě chodíme pomalu, díváme se na toho, kdo mluví, ruce necháváme v klidu a pozorně posloucháme toho, kdo mluví.
Metodika Dobrý začátek také doporučuje připravit společně s dětmi obrázky pravidel, které se vylepí ve třídě, aby je děti měly stále na očích. Při porušení pravidla je pak ideální na obrázek jen ukázat prstem a dítě už budě vědět, co udělalo špatně. Pokud tedy dítě třeba vyrušuje a mluví, když mluví někdo jiný, nemusí pedagog komplikovaně napomínat dítě, ale stačí, aby ukázal směrem k obrázku, který znázorňuje pravidlo „mlčíme, když mluví někdo jiný“. (V příloze je materiál, který poradí, jak společná pravidla ve třídě zavést a jak s nimi pracovat.)
Celý text naleznete zde
.png)
0 komentářů:
Okomentovat