Tereza Bočanová: Vzdělávání ve Finsku je striktně individuální. Finský učitel neučí předmět nebo učivo, učí děti

pátek 20. prosince 2019 ·

„Vzdělávání ve Finsku – rozhodně alespoň na prvním stupni – je striktně individuální. Finský učitel neučí předmět nebo učivo, učí děti. Každý žák si na začátku školního roku stanoví, kam chce a může v předmětu v následujících měsících dojít. Učitelé sice používají i učebnice, zároveň si ale děti vedou portfolia. Ta slouží jako podklad mimo jiné i pro pravidelné tripartitní schůzky dítě-učitel-rodič, na nichž všichni sledují, jestli dítě své cíle plní, a jak by se mu v tom dalo pomoct. Pokud se cíle během školního roku splnit nepodaří, může žák přesto postoupit do dalšího ročníku a dostane nějaký čas, aby to mohl „dohnat“,“ píše učitelka Tereza Bočanová o své zkušenosti z návštěvy finských škol pro magazín Rodiče vítáni.



Bočanová mimo jiné píše: 

Na prvním stupni děti nedostávají známky, pouze slovní hodnocení, na druhém stupni pak mají obojí. Zároveň si jen výjimečně odnášejí ze školy domácí úkoly, a pokud ano, mají spíš podobu přípravy na projekt nebo prezentaci, pokud to nestihly ve škole. I přesto se toho ale dost naučí…

Finské třídy nejsou úplně malé – bývá tu cca 25 dětí, a občas se učí třídy i společně. Na každou třídu jsou ale většinu času přítomni minimálně dva učitelé. Často se děti dělí do dvou skupin, kdy například jedna skupina s učitelem sleduje video a baví se o něm, druhá mezitím dělá nějakou jinou práci, a pak se vystřídají. Zároveň děti často pracují v menších skupinkách, které se koordinují samy a rychlejší v nich pomáhají pomalejším.

Tomuto uzpůsobení práce velmi napomáhá i variabilní uspořádání tříd. Jsou tu stoly a židle i koberce, zároveň je pomocí posuvných stěn možné oddělit prostory pro soustředěnou práci. A pokud si někdo potřebuje dělat něco samostatně, může jít třeba na chodbu, kde také najde místečko k sezení. Každý žák má ve třídě svůj tablet nebo notebook a zodpovídá nejen za to, aby se mu neztratil nebo nerozbil, ale také za to, aby byl neustále nabitý a připravený k práci.


Celý text naleznete zde 
První část naleznete zde

29 komentářů:

Petr Portwyn řekl(a)...
20. prosince 2019 9:44  

No a teď si přečtěte ještě jednou poslední odstavec a představte si běžné české rodiče (tudíž i běžného českého žáka ze ZŠ).
Na tohle musíte mít lidi, s kteří jsou ochotni spolupracovat. Což čeští rodiče ve velké míře nejsou, zejména ti, kteří sympatizují s různými školobijci.

Feřtek řekl(a)...
20. prosince 2019 10:19  

Možná je dobré dodat, že tenhle popis sedí docela přesně i na mnohé české (veřejné) školy, kde to do značné míry chodí i vypadá stejně, přestože tam chodí běžní čeští žáci, kteří mají běžné české rodiče. Tedy je to model realizovatelný i u nás, jakkoli je pravda, že spolupráce s rodiči bývá obvykle i tady docela komplikovaná disciplína.

Petr Portwyn řekl(a)...
20. prosince 2019 11:08  

"Máte pravdu pane Feřteku, jsou to krávy"... To jen vzpomínka na jednu diskuzi. Řeč šla samozřejmě o učitelkách.

Petr Portwyn řekl(a)...
20. prosince 2019 11:14  

K věci: Jak kde, jak s kým. Se všemi určitě ne.
Já dávám dětem rád samostatnou práci - jenže pokud je nehlídám nebo to nehodnotím, vykašlou se na to, tedy některé. I když to jsou problémy z praxe, zadání odpilotovaná, chyby vychytané. Zejména na ZŠ to platilo.


Ty děti prostě nejsou dospělé. Nepřekonají se, když se jim chce dloubat do kamaráda pravítkem. Nemyslí na to, že by měly pracovat. Nejsou to dospělí v práci.

Petr Portwyn řekl(a)...
20. prosince 2019 11:24  

Jinak teda ještě poznámka k titulku (ano, vím, paní Bočanová za něj nemůže, tohle dělá editor):
I český učitel učí děti.
A francouzský a portugalský a novoguinejský a maledivský také.

Tomáš Barták řekl(a)...
20. prosince 2019 11:31  

To, co je v článku (článcích) popisováno, je také (a možná především) dáno výchovou nejmladší generace. Výchova a vzdělávání není jen záležitostí školy. Ale u nás je to tak, že téměř všechno, co někoho napadne, je záležitostí (a povinností) školy.
Rodiče nám posílají do školy nevychovaní děti. A nevychovaný pro mě není žák, který něco provede nebo rozbije okno. Ty děti jsou nevychované proto, že je některé nikdo nevychovává: napovídá si s nimi, nechodí s nimi na vycházky, nečte jim, neukazuje jim fungující rodinu, nenechá je doma něco dělat a třeba i pokazit, neumožní jim aktivity v různých kroužcích...
Základní problém není v dětech nebo učitelích. Ten je v rodičích a širší rodině.

Tomáš Barták řekl(a)...
20. prosince 2019 11:32  

Oprava: nepovídá si s nimi

Michal Komárek řekl(a)...
20. prosince 2019 11:40  

Rubrika "Diskuse" je zanesena SPAMem od PP, omlouvám se ostatním čtenářům a připomínám, že, kdo chce diskusi sledovat bez této kontaminace, má možnost v rubrice "Komentáře" v horní liště. Děkuji!

Radek Sárközi řekl(a)...
20. prosince 2019 13:15  

Doporučuji dohledat si počet žáků ve třídě a na učitele ve Finsku a v ČR... Nebo porovnat počet zaměstnanců škol.

Jana Maříková řekl(a)...
20. prosince 2019 20:10  

Asi tak, Radku. Finská škola neučí látku, ale děti. Kdežto my učíme koho? Já vidím taky děti. V množství větším než malém.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. prosince 2019 20:27  

"Na tohle musíte mít lidi, s kteří jsou ochotni spolupracovat."

Jo. Mají tam lepší rodiče, lepší děti, lepší geny, lepší jídlo, víc peněz, menší třídy, lepší pajdy, lepší počasí a proto to u nás nejde a tam jo milánkové.

Ochota rodičů spolupracovat se odvíjí od toho, co a jak řekne učitel na třídní schůzce a pak ještě od toho, zda se děti do školy těší a ráno neblijí. Nikoli od geografie.

Lenka Pokorná řekl(a)...
20. prosince 2019 21:38  

"Ochota rodičů spolupracovat se odvíjí od toho, co a jak řekne učitel na třídní schůzce... Nikoli od geografie."

Řekněte to učitelům v Ústeckém kraji.

mirek vaněk řekl(a)...
20. prosince 2019 22:48  

Dotyčná navštívila finskou školu? A to ji opravňuje k charakterizaci finského školství?
To je stejné, jako by finský učitel navštívil PORG a podle toho popisoval české školství.
Přestaňte zavádět školské Stachanovce a vraťte se do reality.

Petr Portwyn řekl(a)...
21. prosince 2019 1:45  

Pane Tajný,
ona není jen geografie, ale taky nastavení společnosti. U nás je kdkdo "rebééél woéé" a na škole je všechno špatně a děti všeobecně podle aktivistů strachem zvrací z toho, že mají jít do školy... kde z nich strach zázračně spadne, a místo zvracení se tlemí, pořvávají a držkují.
Jinými slovy, to, co je stresuje, je jízda autem z domova až na rohožku školního vchodu.

Petr Portwyn řekl(a)...
21. prosince 2019 1:48  

P. S. Pokud je komentář v jasném rozporu s pozorovanou realitou, držím se reality. Pokud u Vás děti zvrací, děláte něco blbě. U nás nezvrací.
Ale pokud tam "nastavujete vztahy" tak, jak to předvádíte tady, tak se jim ani nedivím.

E.Kocourek řekl(a)...
21. prosince 2019 10:27  

Základní problém není v dětech nebo učitelích. Ten je v rodičích a širší rodině.

To je jedna možnost. Druhá možnost je, že základní problém je ve společnosti, ve státě, v režimu. ////

Demokratický režim, který nepřipouští odpovědnost mocipánů (zákonodárců, státních orgánů, politiků) za cokoli, těžko může očekávat odpovědnost u školáků a jejich rodičů. ////

Tajný Učitel řekl(a)...
21. prosince 2019 16:02  

Pane Portwyn, pokusím se dovysvětlit. Děti v první třídě začnou se školní docházkou. Na první třídní schůzce dojde ke seznámení mezi rodiči a učitelem. Jak toto seznámení s učitelem proběhne je velice důležité. Stejně důležité jako to, co děti prožívají ve škole a jak o tom doma mluví. Čili jde o schopnost navázat neformální, důvěryhodný vztah s rodiči, vysvětlit co a jak a proč se ve škole děje. Pak je důležité tento vztah cílevědomě pěstovat a upevňovat. No a když se toto podaří, pak už to jde samo až do devítky a když mají štěstí, tak až do maturity. Ochota spolupracovat je věcí mezilidských vtahů a proto se neodvíjí od specifických lokálních okolností. Výmluvy jsou jen výmluvy, alibismus, lenost, neochota o věcech přemýšlet a porušit zavedené pořádky.

Ivo Mádr řekl(a)...
21. prosince 2019 18:07  

Tajný Učitel

"No a když se toto podaří, pak už to jde samo až do devítky a když mají štěstí, tak až do maturity. "

Kéž by to byla pravda. "Přání otcem myšlenky"? Moc si to idealizujete. Evidentně máte na mysli 1/3 aktivních rodičů, 1/3 je pasivní a přizpůsobí se, 1/3 na učitele kašlala, kašle a bude kašlat. Vše je odvislé od genetiky, sociálního prostředí a vlivu společnosti.

Lenka Pokorná řekl(a)...
21. prosince 2019 19:02  

"Pak je důležité tento vztah cílevědomě pěstovat a upevňovat. No a když se toto podaří, pak už to jde samo až do devítky a když mají štěstí, tak až do maturity."

Představa, která je naprosto mimo realitu už i na 2. stupni ZŠ. Ano, když jsem byla třídní učitelka, dalo se vztahu s rodiči hovořit, byť se našli takoví, které jsem za čtyři roky viděla jednou či dvakrát. Jako učitelka matematiky a fyziky toho času kvůli jiným funkcím bez třídnictví, vidím situaci trochu jinak. Protože až do osmé třídy má na naší škole podstatná část žáků horší známky z češtiny a jiných předmětů než je matematika a fyzika, přijde za mnou v konzultačních hodinách nejvýše deset rodičů, přestože učím sto dětí. To se potom nějaký vztah buduje blbě, když dobrou polovinu rodičů jsem za čtyři roky pobytu jejich dětí na druhém stupni na rodičáku nikdy neviděla.

A zajímalo by mne, jak to mají ve Finsku.

Tajný Učitel řekl(a)...
21. prosince 2019 19:11  


Je potřeba aby mely děti jednoho třídního, který by byl za ně a za vztah s rodiči odpovědný.

Lenka Pokorná řekl(a)...
21. prosince 2019 19:29  

Jó, tak ono jde jen o vztah třídního učitele s rodiči, tak to jste to měl říct rovnou.

Tajný Učitel řekl(a)...
21. prosince 2019 20:17  

Začínám chápat pana Čapka.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. prosince 2019 21:51  

"Začínám chápat pana Čapka."

No tak slááááva.

Petr Portwyn řekl(a)...
22. prosince 2019 15:37  

Pane Tajný,
píšete (v první třídě) Na první třídní schůzce dojde ke seznámení mezi rodiči a učitelem. Jak toto seznámení s učitelem proběhne je velice důležité.
Tohle přece nikdo nezpochybňuje - fakt nikdo.

Stejně důležité jako to, co děti prožívají ve škole a jak o tom doma mluví.
Stejně? Já měl za to, že zastáváte názor "to, jak se děti chovají ve škole, je jen zásluha/vina učitele, ničeho jiného."

Čili jde o schopnost navázat neformální, důvěryhodný vztah s rodiči, vysvětlit co a jak a proč se ve škole děje.
To je hezké, ale na navázání vztahu musí být dva.
Stalo se Vám někdy, že jste chtěl navazovat vztah se slečnou, a ona na vás srdečně kašlala? Tohle je velmi podobné. S tím dodatkem, že část rodičů je naladěna vyloženě nepřátelsky ("Tátové parťáci") a nedá si říct.

Ochota spolupracovat je věcí mezilidských vtahů a proto se neodvíjí od specifických lokálních okolností. Výmluvy jsou jen výmluvy, alibismus, lenost, neochota o věcech přemýšlet a porušit zavedené pořádky.
Existuje něco, čemu se říká kultura. Podle Vašich měřítek jsou absolutní borci asijští učitelé - tam je nekázeň nemyslitelná.
Pokud je český rodič nejrůznějšími aktivisty a opinion makery neustále hecován, aby dělal problémy, tak prostě část rodičů ty problémy dělat bude, kdyby se učitel rozkrájel. Sám určitě nepřistupuji k rodičům konfrontačně, naopak. Věřím jim.
Jenže pak si člověk občas připadá jako idiot, protože ta důvěra byla zneužita.V současné práci se mi to zatím nestalo, ale to je specifikum gymnázia a taky věc štěstí - nevyfasoval jsem problémovou třídu.
Je třeba přiznat si, že všichni lidé, a tudíž ani všichni rodiče, nejsou skvělí.

Učitelé v Čechách za poslední roky zkusili všechno možné, aby se kázeň zlepšila. Mně jako alibismus připadá naoapk svalovat vinu za jakýkoli problém žáka na učitele.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. prosince 2019 11:56  

"S tím dodatkem, že část rodičů je naladěna vyloženě nepřátelsky ("Tátové parťáci") a nedá si říct."

Ano, to je. Měli sami špatné zkušenosti ve škole, nebo se školou svých dětí. Pak přijdou naladěni v obranném/útočném modu. Záleží právě na učiteli, aby tuto apriorní nedůvěru svým neformálním a upřímným přístupem prolomil. Všichni chtějí, aby se děcku dařilo. Z toho je potřeba vycházet. Pokud učitel naplňuje definici své role, nedůvěra postupně zmizí a učitel získá v rodině, když ne plnou podporu, tak aspoň opatrnou toleranci.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. prosince 2019 11:57  

Veselé vánoce a šťastný nový rok 2020 všem čtenářům i provozovatelům České školy.

Michal Komárek řekl(a)...
23. prosince 2019 16:38  

Děkuji! Krásné Vánoce a dobrý rok!

Petr Portwyn řekl(a)...
23. prosince 2019 17:58  

Ano, to je. Měli sami špatné zkušenosti ve škole, nebo se školou svých dětí.

No a přesně o tomhle mluvím. Pro Vás je vždycky a všechno vina školy. Vy víte předem, že jim ve škole ubližovali. Nemusíte nic zjišťovat.
To je právě ta jednostranost. Jak chcete diskutovat, jestliže nepřipouštíte jinou možnost?

Petr Portwyn řekl(a)...
23. prosince 2019 17:59  

Hezká vánoční svátky přeji.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.