„Marie s Josefem jsou skuteční hrdinové, proto se mohou strat o Božího syna. Ale co betlémští občané, které probere až hvězda na východě? Proč oni nepomohli potřebným souvěrcům z Davidovy krve, když ti dva sice přišli odjinud, ale Josef se v Betlémě narodil? Je to pořád stejná píseň o lhostejnosti, lenosti a netečnosti. Dokud nějaký anděl, televize či jiná autorita neukážou, kam mají pastýři a ovečky spěchat a na jaké konto posílat dary, strkáme chudé, handicapované a odlišné jedince do chlévů a okrajových částí našeho světa…,“ píše Veronika Valíková pro MF DNES.
 |
| Veronika Valíková (archiv autorky) |
Může to být stařenka ze sousedství, která přišla o děti. Nemocný přítel plný obav z budoucnosti. Kolega v exekuci, peroucí se zlou závislostí, či kolegyně, která se několik let hroutí pod tíhou pracovní šikany. Adolescent na prahu života, uvažující o smyslu své existence s žiletkou v ruce. Matka samoživitelka, která nemá jen existenční problémy a nezbytně potřebuje o svých starostech mluvit s člověkem, který jí věří a s účastí ji vyslechne. Zkrátka člověk, kterého možná denně potkáváte nebo který vás neustále prosí o špetku vaší přízně.
Podělte se s ním o ni. Věnujte mu trochu svého zaujetí a času. Možná to bude ten nejvzácnější dar, jaký letos položíte na vánoční oltář lásky, víry a naděje.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat