Výsledky českých žáků v PISA 2018

úterý 3. prosince 2019 ·

„Výsledek českých žáků je ve všech gramotnostech stejný nebo lepší než průměr OECD, tento průměr se však ve všech oblastech od zahájení projektu snižuje. Příčinou jsou nižší dosahované výsledky některých členských zemí a rozšíření počtu zapojených zemí OECD,“ píše se ve zprávě o výsledcích českých žáků v šetření PISA 2018. Přinášíme shrnutí hlavcních zjištění.




- Výsledek českých žáků ve čtenářské gramotnosti v šetření PISA 2018 není statisticky významně odlišný od průměru zemí OECD.

- Dlouhodobý vývoj výsledků českých žáků ve čtenářské gramotnosti lze popsat miskovitou U-křivkou bez výrazných změn.

- Podíl českých žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v testech čtenářské gramotnosti se dlouhodobě pohybuje kolem 20 % a od zahájení projektu PISA se mírně zvyšuje. Tato pětina žáků představuje skupinu obyvatel, kteří mohou mít problémy s dalším uplatněním ve společnosti.

- Českým žákům dělá větší problém porozumění samostatnému textu než zpracování souboru textů (např. různé články na stejné téma nebo diskusní fórum s příspěvky různých uživatelů).

- Ve čtenářské gramotnosti nedochází k tak velkému snižování hodnoty průměrných výsledků, jako tomu je v přírodovědné a matematické gramotnosti. Jedním z možných vysvětlení by mohlo být to, že v matematických a přírodovědných úlohách šetření PISA žáci prokazují oborové dovednosti a také znalosti získané přímo ve výuce, kdežto čtenářské dovednosti jsou spíše obecně kognitivního charakteru.

- Ve čtenářské gramotnosti se ze všech domén nejvíc projevuje genderová nerovnost výsledků. Výrazně lepší jsou dívky, a to jak v České republice, tak v zemích OECD. V matematických a přírodovědných testech PISA nejsou rozdíly mezi českými dívkami a chlapci statisticky významné.

- Rozdíly mezi dívkami a chlapci ve čtenářské gramotnosti ukazují, že je především třeba podporovat zájem o čtení všech typů textů a rozvíjet čtenářskou gramotnost všemi možnými prostředky právě u chlapců. Lze využít například populárně-naučné texty nebo dobrodružnou literaturu, které jsou chlapcům bližší než krásná literatura.

- V České republice panují obrovské rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých druhů škol, které jsou nejvíce patrné v oblasti čtenářské gramotnosti. Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je ve všech oblastech větší než dvě gramotnostní úrovně. Téměř polovina učňů má čtenářské dovednosti na nejnižší gramotnostní úrovni. V základních školách je takto slabých žáků necelých 30 %.

- Žáci v druzích škol s vyšším průměrným výsledkem se v hodinách českého jazyka častěji setkávají s aktivitami, které podporují práci s texty v širších souvislostech, a také častěji vnímají radost učitelů z výuky.

- Výsledek českých žáků v matematické gramotnosti v šetření PISA 2018 je statisticky významně nad průměrem zemí OECD.

- Dlouhodobý vývoj výsledků českých žáků v matematické gramotnosti lze popsat jako plochý klesající trend, od roku 2009 bez významných změn v zastoupení žáků v nejvyšší a nejnižší gramotnostní úrovni. Podíl žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v matematických testech se dlouhodobě pohybuje kolem 20 %.

- Výsledek českých žáků v přírodovědné gramotnosti v šetření PISA 2018 je statisticky významně nad průměrem zemí OECD.

- Dlouhodobý vývoj výsledků českých žáků v přírodovědné gramotnosti lze popsat jako plochý vytrvale klesající trend. Pokles výsledku mezi roky 2006 a 2009 byl způsoben především úbytkem vynikajících žáků, v druhém období poklesu mezi roky 2012 a 2015 se zvýšil podíl horších žáků. Podíl žáků v nejnižší gramotnostní úrovni je přibližně 18 %.

Zjištění PISA 2018 potvrzují některé dlouhodobé charakteristiky českého vzdělávacího systému:

• Výsledky kromě stagnace či poklesu neukazují žádný výrazný trend – cíl, ke kterému by školy směřovaly.
• Dochází k nabalování úspěchu na úspěšné, tím k prohlubování rozdílů mezi školami. V úspěšných školách učí úspěšnější žáky aktivnější a pozitivně ladění učitelé.
• Česká republika dosáhla ve srovnání se zeměmi OECD lepšího výsledku, než jaký by odpovídal vynaloženým výdajům na vzdělávání.
• Projevují se velké rozdíly mezi výsledky žáků škol stejného druhu


Celý text dokumentu naleznete zde

34 komentářů:

Milan Keršláger řekl(a)...
3. prosince 2019 12:59  

V úspěšných školách učí úspěšnější žáky aktivnější a pozitivně ladění učitelé.

No, jestli to není naopak - je radost učit úspěšnější žáky. Sami žáci tam vyžadují kvalitní výuku, takže učitel nemůže být flákač - raději odejde nebo se začne snažit, protože i ostatní učitelé očekávají "rozumného" kolegu... Kam odejde, je logické. Na učilištích jde hlavně o přežití, ne o výuku :-(

tyrjir řekl(a)...
3. prosince 2019 13:56  

Jaký je dlouhodobý vývoj pozice ČR mezi ostatními zeměmi OECD v posledních dvaceti létech? Kde jsme byli před 20 léty s osnovami? Kde jsme teď? Ví to někdo? Prosím jen o slušné odpovědi. :)))

BP řekl(a)...
3. prosince 2019 16:40  

Pane Keršlégře, vzal jste mi to z klávesnice. Také jsem jako první reakci měla, že učitel, který učí chytré a úspěšné žáky, nemůže být pesimista nebo otrávený z unuděných ignorantů. A ne, že pozitivní učitel bude probouzet něco v žácích. Každý učitel přichází na začátku s entuziasmem, který mu záhy žáci zadusí.
Aspoň já to tak vidím ze zkušenosti (35 let).

Petr Portwyn řekl(a)...
3. prosince 2019 17:06  

Souhlasím s panem Keršlágerem a paní BP, byť z druhého břehu. Já to flákat prostě nemůžu, protože by mne žáci předběhli... jenže pak ta výuka taky o poznání víc baví.

rváčkazvesela řekl(a)...
3. prosince 2019 18:52  

přichází na začátku s entuziasmem, který mu žáci zadusí...s rodiči, doplnila bych!!

rváčkazvesela řekl(a)...
3. prosince 2019 18:56  

V úspěšných školách učí úspěšnější žáky aktivnější a pozitivně ladění učitelé.
A to je to kouzlo statistiky!! Všechno lze překroutit..ještě, že vyučujeme tu mediální výchovu a krizové (pardon kritické) myšlení. Učíme myšlení - to je úžasné!!

Robert Čapek řekl(a)...
3. prosince 2019 18:57  

Kdybych na chvíli připustil, že je pravda mínění PP, BP, MK a SRPŠ o tom, že ti úspěšnější žáci mají kvalitnější učitele, nesměl bych mnohokrát být svědkem přesného opaku. Například na víceletých gymnáziích je nejkvalitnější část populace a předvádí se tam často ta nejhorší výuka z celého vzdělávacího systému. Není to tak, že by lepší žáci učitele motivovali ke kvalitnější výuce, ale přesně naopak! NA to, že tam jsou právě tito žáci, učitelé hřeší a cpou do nich horem dolem nesmyslná kvanta poznatků... něco, co si jejich kolega na odborné škole nemůže dovolit.

Jsou třídy na gymnáziích, kde učitelé změnili úspěšné žáky na čtyřkaře... z nejlepší části studijní populace, která prošla přijímačkami, jsou najednou žáci, kteří bojují o přežití. Čímpak to asi bude? Že by "kvalitou" učitele? Ano - ale právě jeho nekvalitou a nekompetentností.

Lenka Pokorná řekl(a)...
3. prosince 2019 20:31  

"NA to, že tam jsou právě tito žáci, učitelé hřeší a cpou do nich horem dolem nesmyslná kvanta poznatků"

Toto byla pravda v devadesátých letech, kdy najednou středoškolským učitelům přistály na škole ne patnáctileté ale desetileté děti a oni si s nimi nevěděli rady. Dnes už je to přece jenom trošku jinak.


"Jsou třídy na gymnáziích, kde učitelé změnili úspěšné žáky na čtyřkaře... z nejlepší části studijní populace, která prošla přijímačkami, jsou najednou žáci, kteří bojují o přežití."

Těch čtyřkařů je v současnosti na gymnáziích dost málo. Pokud se nějací objeví, jedná se většinou o problém, že na některá osmiletá gymnázia, většinou se jedná o nenaplněná gymnázia v malých městech a o soukromé školy, berou z prvních stupňů žáky, kteří ony Vámi zmiňované přijímačky zvládli velmi mizerně, i když známky měli pěkné. Že by to bylo čapkovským hodnocením na prvních stupních, kdy jedničky a dvojky mají všichni, kromě dětí na propadnutí, které mají trojky? My na druhém stupni u nás tomu říkáme inflace známek. A na mnohá čtyřletá gymnázia berou ze základek i zcela jasné trojkaře, kteří pak gymnaziální nároky nezvládají. Pokud pan Čapek tyto skutečnosti nezná, tak toho ví o našem školství velmi málo.

Moje zkušenosti jsou takové, že na každé škole, ať už je to základka, gympl, průmka či učňák, se najdou učitelé výborní, ale také učitelé průměrní či slabí. Neznám jednu jedinou školu, kde by byli samí výborní učitelé, či školu, kde by byli všichni učitelé mizerní.

BP řekl(a)...
3. prosince 2019 20:42  

Pane Čapku, Vy byste chtěl, aby se žáci ve škole nenudili a aby je učitel každou hodinu bavil nějak jinak. Já bych nechtěla být žákyní žádného takového učitele. Jelikož mám sama ráda systém a řád, chtěla jsem se ve škole učit a ne hrát si na učení.
Z každého takového školení, jak učit moderně, jsem přijela natěšená do školy, že to také ihned vyzkouším, jak to bude v praxi fungovat. Po jednom pokusu jsem to vždy vzdala, neboť hodina vyšla naprázdno a byla zabitá pro žáky i pro mě. Žáci vůbec nepochopili, že se učíme, pojali hodinu jako volnou zábavu, a to jsem se na to nejméně půl dne připravovala, chystala různé zábavné pomůcky, jak nám to předváděli na semináři.
Žáci gymnázií jsou právě v převážné většině ti, co mají rádi klasiku. Pokud si neprošli již experimentální základní školou, je na všech středních školách celkem pozdě začínat s žáky dělat nějaké pokusy.
A na soukromých školách, kde si hrajeme na výuku, se brzy ukáže, když přijde náhodou nový žák z gymnázia, kdo se umí učit a opravdu něco zná a kdo neví nic. Je to markantní rozdíl. Dnes se totiž žáci neučí a ani neumí učit, protože všechno považují ve škole za zbytečné a za ztracený čas. Ale u žáků z gymnázií tomu tak není, protože vyhledávají dokonce sami soukromá doučování z předmětů, ze kterých nemají samé jedničky a jsou dychtiví se učit a platit si za to.
Já s takovými dětmi pracuji v soukromí již téměř 30 let. A aspoň s nimi zažívám úspěch a radost z učení, a i když jsem na smrt unavená s těmito žáky se vždy nakopnu a těším se na ně.
A jedině z těchto soustavných žáků budou opravdoví vědci, lékaři či učitelé, protože oni už vědí, že jedině na znalostech se dají budovat nějaké kompetence.

Robert Čapek řekl(a)...
4. prosince 2019 0:03  

Nu, milá BP,hned z první věty je vidět,jak mylné představy máte. Učitel nemá žáky bavit, žáci ve třídě mají pracovat.Ukolem učitele je,aby je práce zajímala,bavila, inspirovala, Aby práce měla smysl, cíl,pointu.

Vím dobře, jak vypadá výuka na gymnáziích a šetření také mluví jasně. Je to bída. Žáci jsou pasivní a nepracují.Protoze poslouchat výklad, opisovat tabuli, diskutovat ve třech žácích s učitelem, pozorovat prezentace nebo spolužáka, jak řeší příklad na tabuli nebo sprtat se na test - ničemu z toho já neříkám práce.

Ta opravdová práce se pak děje mimo školu, doma. Aby žáci zvládli slabomyslné testy a písemky svých dozorců nucených prací.

Jiří Klabal řekl(a)...
4. prosince 2019 0:40  

Ano, pane Čapku, "žáci jsou pasivní a nepracují". U toho bych začal - jsou líní, apatičtí a nic duchovního je nemůže zaujmout. Tam je skutečná příčina. Duch byl sežrán hmotou. Ale Vy v klidu dál pokračujte v honu na čarodějnice, snad Vám brzy dovolí upalovat učitele na hranicích.
Pravdu má samozřejmě paní BP, její názor je opřený o skutečnou praxi (ona fakt učí!), nikoliv o skripta a metodiky, jako ten Váš. Jakkoli moderní, třeba skupinová výuka je pro žáky jasným signálem: VOLNÁ HODINA. Pracují zase jen ti 4 nejlepší o ostatní se nejenže vezou, ale navíc vytvářejí neúnosný hluk. A garantuji Vám, že pak nenaučíte lautr nic. Ale kdybyste sám učil, věděl byste...

BP řekl(a)...
4. prosince 2019 1:09  

Pane Čapku, Vy jste vůbec nepochopil mou ironii.

BP řekl(a)...
4. prosince 2019 1:19  

Pane Čapku, a ještě něco: dnešní žáci nedokáží vyhmátnout z problému podstatu.
Nechat je samostatně něco tvořit, pro ně znamená najít na internetu první blbost, která by se problému mohla týkat a už dále nic jiného nehledat. Z textu umí vypisovat jedině nesmysly, protože se to s nimi už nikde nenacvičuje. A když mají na SŠ pracovat s textem, nechce se jim ani číst, protože se jim pletou písmena při čtení, a nebo vidí úplně jiná slova, než v textu jsou. Jsem z toho u téměř dvacetiletých lidí úplně konsternována. Někteří v životě nepřečetli žádnou knihu.

mirek vaněk řekl(a)...
4. prosince 2019 6:46  

Dovolil bych si vznést hypotézu. PISA zjistila, že nůžky se rozevírají. Průměr zůstává, ale horších i lepších výsledků je jaksi víc. Mohlo by to být způsobeno přijímacími zkouškami na SŠ. My na učilištích pozorujeme nárůst kvality znalostí žáků i na učebních oborech po zavedení přijímaček na SŠ. Ne že se školství zlepšilo.

Co se týká diskuze o lepších či horších učitelích. Na učňácích je to o kázni a přístupu k žákovi, na gymplech o odbornosti. Na učňáku je ale mnohem víc výchovných problémů a papírování a víc jsou vidět svázané ruce učitele. Psychická zátěž je nestrovnatelná.
Co to je lepší učitel je relativní pojem. Ale je pravda, že z učilišť učitelé houfně prchají na ZŠ či jinam. A mladí se nehrnou a málokdo vydrží. U nás jsou mladí jen naši bývalí žáci, kteří věděli do čeho jdou.

Milan Keršláger řekl(a)...
4. prosince 2019 7:30  

Ještě bych doplnil, že na SŠ je mnohdy cílem "prolézt" skrz státní maturitu, která jasně definuje spodní laťku. Tím se vytratila plošná možnost školy se profilovat jako "lepší" (rozumněj ty slabé prostě nepustíme) a školy se místo toho profilují jako "my protlačíme skrz maturitu kohokoliv".

Petr Portwyn řekl(a)...
4. prosince 2019 8:00  

K těm gymnáziím:
Dovolil bych si použít s rovnání s mým oblíbeným fotbalem.
"Jak je možné, že, když jsme ve druhé lize byli nejlepší, v první bojujeme o udržení?"
Odpověď: "Protože jste postoupili do vyšší soutěže. Tady jsou dobří všichni."

Na gymnázia postoupí dejme tomu 20 % studijně nejlepších. Jenže ani těch 20 % není studijně stejně dobrých... Navíc přistupuje odlišný styl práce, někdy dojíždění, osobnostní změny... Teoreticky by se měla z pravého okraje gaussovky udělat klesající křivka, v praxi se vlivem dalších efektů zase udělá gaussovka. Takže je to vlastně lepší, než by to teoreticky mělo být.

Je pravda, že speciálně dnes by bylo třeba posunout výuku na gymnáziích k většímu propojení s realitou. Mnozí učitelé spoléhají na to, že děti realitu znají, což samozřejmě ve věku mobilů dávno neplatí.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. prosince 2019 8:51  

"...přichází na začátku s entuziasmem, který mu žáci zadusí...s rodiči, doplnila bych!!"

Přichází s entuziazmem, vidí, že žáci na něj nějak reagují, vyhodnotí to, přizpůsobí metody, časování a obsah, vyhodnotí to, zjistí, že každá třída je mírně jiná, pozná je, eventuálně nabude schopnost číst aktuální stav třídy a hned podle přizpůsobit výuku, zjistí, co funguje a co ne a co z toho, co ho učili je k ničemu, zahodí to a ptá se zkušených dobrých učitelů jak to dělají oni. Pokud má výdrž a nikdo mu nenabídne flek ve firmě za 50K za poloviční práci, časem se z něj stane dobrý učitel a žádní žáci ani rodiče jeho entuziazmus učit dobře nemohou zadusit.

Robert Čapek řekl(a)...
4. prosince 2019 23:36  

J. Klabal: "skupinová výuka je pro žáky jasným signálem: VOLNÁ HODINA. Pracují zase jen ti 4 nejlepší o ostatní se nejenže vezou, ale navíc vytvářejí neúnosný hluk. A garantuji Vám, že pak nenaučíte lautr nic."

Ano, to je popis skupinové práce u špatného učitele, který ani neumí zajistit, aby pracovali v týmu všichni žáci. Máme tu to, co vždy: je posuzována ta horší varianta někým, kdo si tu správnou neumí ani představit, natož aby ji dokázal realizovat.

Milan Keršláger řekl(a)...
5. prosince 2019 7:37  

@Robert Čapek: Skupinová práce skutečně vyžaduje komunikaci a to znamená hluk (když mi přijde někdo vynadat, tvrdím, že je to "tvůrčí šum"). Pokud máte při skupinovce ticho, není to skupinová práce. Stejně tak se při skupinové práci skutečně většina "poveze" (jinak by to zase nebyla skupinová práce), jde maximálně o to, aby se prostřídali (tj. aby pokud možno povaha dílčích úkolů umožnila předání vedení ve skupině), což je však spíše utopie (bude to fungovat jen ve větších skupinách, kde se může projevit specializace, což je však v rozporu s malými skupinami, aby co nejvíce žáků pracovalo). Ověřit si to můžete na vánočním večírku učitelů - udělejte malé skupiny a zahrajte si kvíz, jak se v restauracích dnes dělá - a sledujte, jak to doopravdy ve skupinách funguje.

Navíc (pokud nejste na gymnáziu) je "objevování" v běžné třídě spíše nesmysl a ve skupinové práci se dá spíš jen upevňovat, opakovat (což zřejmě pan Klabal měl na mysli).

Robert Čapek řekl(a)...
5. prosince 2019 12:59  

MK:
1) Reagoval jsem samozřejmě na "neúnosný hluk".
2) To, že se většina veze, NENÍ žádným znakem skupinové práce. Spíše je to znak špatně zadané skupinové práce.
3) Dílčí úkoly NEJSOU v rozporu s tím, aby co nejvíce žáků pracovalo. Ale právě naopak!
4) To vaše přirovnání s kvízem - to nemá se skupinovou prací mnoho společného. To je v podstatě jen orientační zkoušení, v podstatě frontálka.
5) To, že se objevuje jen na gymnáziu je největší nesmysl ze všech, skoro stejná hloupost, jako že se ve skupinové práci jen upevňuje či opakuje.

Tolik nesmyslů v pouhých dvou odstavečcích... smutné.

Milan Keršláger řekl(a)...
5. prosince 2019 13:10  

Pokud jste tento Čapek, tak to chápu. S realitou takové kurzy mají pramálo společného. Asi jako tvrzení, že můžete celý život chodit na všechny jídla do cukrárny. Nicméně chápu, že při praxi ZŠ -> SŠ -> VŠ to vidíte jinak (také jsem si prošel dlouhodobě všemi stupni), případně když vedete kurzy pro výběr. Nebo že děláte (resp. vidíte) měkké předměty.

Robert Čapek řekl(a)...
5. prosince 2019 13:24  

Málo společného? Myslíte si, že bych mohl každý den do sborovny s něčím, co má s realitou málo společného? Je to naopak: to, co by mohlo a mělo realitou být a co realitou na mnoha místech také je, vám připadá jako nereálné. To má mnoho společného jenom s vaší kompetentností. A taky: měkké předměty? Jedna cukrárna? Vy opravdu nemáte dar používat jasné a srozumitelné přirovnání. Nicméně to, co nyní naznačujete, opět shledávám pomýleným.

BP řekl(a)...
5. prosince 2019 16:37  

Pane Čapku, na které škole učíte, kolik hodin úvazku a které předměty?

Milan Keršláger řekl(a)...
5. prosince 2019 19:17  

@Robert Čapek: Děkuji za dálkové rozhodnutí o mé kompetentnosti. Ovšem nebývá zvykem, že se kouč pouští hned z kraje do osobních invektiv a útoků :-( [zvlášť, je-li tak široce fundován]

BTW: Učím IT, takže mám (po modernu, po vašem) projektovou a skupinovou výuku vlastně furt. Učím ovšem i jiné předměty, kde to moc nejde (matematika). A tam je to [a bývalo to i za mého mládí] jisté zpestření, o jehož dosahu se zde kolega trochu příkřeji zmínil.

Jiří Klabal řekl(a)...
5. prosince 2019 20:03  

Pan Čapek káže respektující přístup k dětem, a přitom není schopen respektovat názory diskutujících, kteří s ním (zcela nepochopitelně) ve valné většině případů zásadně nesouhlasí.

Všichni jsou hloupí a pomýlení, zatímco pan Čapek je vyvolen k tomu, aby desetitisíce špatných učitelů zahnal do lesů a převzal vládu nad školstvím.

Možná je poněkud zarážející, že takovéto kádrování učitelů provádí člověk, který je na hony vzdálen reálné praxi. Nápadně mi to připomíná situaci, kdy maminky kecají trenérovi do toho, jak má trénovat hokej.

Bohužel v době "kultu dítěte" dostávají dnes tito lidé prostor v mediích...

BP řekl(a)...
5. prosince 2019 23:11  

Proč tak skvělý učitel nepředvádí své umění v praxi a nevěnuje se dětem ve škole, aby konečně zažívaly zábavnou a zajímavou práci ve škole a ne nudu a apatii se stotisícovou armádou neschopných učitelů?

tyrjir řekl(a)...
6. prosince 2019 18:14  

MINISTR ŠKOLSTVÍ OBJEVIL VE ZRYCHLENÉM ŘÍZENÍ AMERIKU!

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s tou informací o vetu padá ta první část. Já jenom vysvětlím, proč to šlo devadesátkou a zároveň řeknu, že tedy v případě, že to jde způsobem ne podle § 90, tak bych následně byl velmi rád, kdyby si někdo osvojil návrh na zkrácení lhůty, protože to, o co tu jde, je, abychom co nejrychleji rozhodli o této záležitosti nebo vy abyste rozhodli svými hlasy a abychom definitivně dali jistotu dětem nebo studentům, jestli budou nebo nebudou maturovat povinně z matematiky od roku 2021 na gymnáziích a lyceích, od roku 2022 všichni ostatní.

Já vám vysvětlím v tuto chvíli důvody, které mě vedly k předložení tohoto návrhu, který gesčně předkládá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a ještě než uvedu ty důvody, tak sdělím, že tento návrh neruší výuku matematiky.... mám argumenty pro to, proč zavedení povinné maturity z matematiky není tím nástrojem, který naučí české děti matematice:

Zaprvé. Studie České školní inspekce jednoznačně ukazuje, a my na to budeme reagovat změnou rámcových vzdělávacích programů, že to, co je napsáno v rámcových vzdělávacích programech, nebývá odučeno na úrovni všech studentů. Prostě nestíhá se to. Stíhá se to možná odvykládat, nestíhá se to procvičit. Chceme-li, aby tu znalost studenti měli, aby uměli používat matematiku, tak nestačí pouze hrát si na to, že je to uvedeno v rámcovém vzdělávacím programu, ale musí být vytvořen dostatečný prostor na to, aby to, co je aplikovaná užitečná matematika, používání matematiky v praxi, také mohlo být náležitě probráno na těch školách, a aby na těch školách to také mohlo býti opakováno, byl dostatek času k tomu, ty jádrové věci a kompetence ve škole získat...

Argument číslo dva. Udělali jsme mimořádné šetření nedostatku učitelů, respektive toho stavu, který je na základních a středních školách. Nejvíce chybějícími aprobacemi je matematika a fyzika. Takže pokud bychom se tady bavili, že už dávno k tomu mělo dojít, tak prostě ti učitelé nejsou.... Jsem velmi rád, že v tom systému učitele máme, máme spoustu dobrých učitelů matematiky a fyziky, ale jestli k tomu ještě něco dalšího chybí, tak je to samozřejmě ta podpora, o které jsem třeba mluvil, a jasně určené oblasti, které mají býti učeny.

Když pak k tomu dáte ještě informace z posledních třech let o vývoji dobrovolné maturity z matematiky, kde ten vývoj rozhodně není pozitivní, tak mě to přivedlo k tomu, abych si přes léto nechal ukázat to, po čem jsme všichni volali a voláme nadále, aby studenti uměli matematiku používat, aby to byla ta aplikovaná matematika, to znamená matematika v praxi. Ne naučené vzorečky, byť samozřejmě některé penzum znalostí musí být osvojeno memorováním a nadrilováno, ale to podstatné se skrývá v tom, že když jsem si nechal ukázat neúspěšnost u maturitních zkoušek právě z těch aplikovaných úloh, které jsou ty, které chce průmysl; průmysl chce, aby studenti uměli používat matematiku, tak v těchto typech úloh je ta míra selhávání ještě větší. Přiznejme si tedy, že současně nastavený systém není schopen vytvořit takové podmínky, aby studenti v této plošné variantě byli u matematiky úspěšní. .... Holt takhle funguje školský systém. To znamená, pokud se mluvilo o tom, že má přinést větší kvalitu vzdělávání, možnost dělení hodin matematiky, tak tento systém nabíhá od 1. 9. letošního roku díky změně financování regionálního školství. Plně bude financován tímto způsobem od ledna. Takže těžko mohl zafungovat v předchozích třech nebo čtyřech letech, když nabíhá teď....

tyrjir řekl(a)...
6. prosince 2019 18:19  

Druhá věc - metodické kabinety, sdílení příkladů dobré praxe. Protože chceme, aby dobří učitelé matematiky sdíleli tu moderní výuku zaměřenou na aplikovanou matematiku mezi sebou. Ano, metodické kabinety v rámci evropského projektu, který spravuje ministerstvo, se rozbíhají, jsou velmi chváleny, ale ten efekt bude trvat, než se projeví. Toto je další argument, že ty kroky se dějí pro podporu matematiky.

Třetí věc, kterou mohu zmínit, že matematika rozhodně ministerstvo zajímá, a to měrou nemalou, tak je to, že dobíhá pilotní ověřování takzvané matematiky rozšiřující, nebo chcete-li matematiky plus. To znamená vyšší úrovně maturity z matematiky. Ano, uznávám, i ta je dobrovolná, ale byl by to ten level, po kterém jsme tady volali, který ukazuje vysokým školám, obzvláště technického zaměření, že ten student má matematiku na takové úrovni, že tato matematika plus osvědčuje, že by v podstatě na tu školu opravdu mohl bez přijímaček z matematiky a že hlavně je schopen v té škole úspěšně dál pokračovat...

Zároveň matematiku a maturitu z matematiky nikdo neruší celkově, ale návrh počítá se zachováním volby mezi matematikou a cizím jazykem v případě maturitní zkoušky. Zároveň bych chtěl využít tohoto úvodního slova k apelu na vás. Jsem otevřen diskusi, protože ta matematika je a bude důležitá, ale musíme podle mě společně chtít, aby matematika se projevovala znalostí, nikoliv tím, že se někdo naučí na jednu zkoušku nebo třetina lidí z té zkoušky vypadne a bude tam studijní neúspěch. Takže jsem připraven diskutovat nejenom na tomto fóru, ale celkově i o nápadech z vaší strany, jak zlepšit výuku matematiky. Jsem připraven ji následně aplikovat do praxe.

A možná nejdůležitější poznámka na úvod: Je na místě vzhledem k měnící se vzdělávací soustavě, respektive požadavkům na vzdělání v současné době a v budoucnosti, tak je naprosto na místě, abychom se bavili na tomto politickém fóru také o podobě maturitní zkoušky a jejím významu jako celku. I tuto debatu nad rámec obyčejné debaty nad povinností či nepovinností maturity z matematiky navrhuji, vítám a věřím, že bude vyslyšena, ať to bude mít povahu kulatého stolu či čehokoliv jiného. Je potřeba se skutečně podívat na to, co je obsahem, a jestli skutečně testujeme v rámci celkové maturitní zkoušky to, co skutečně je v tom moderním světě a budoucím světě potřeba. Nad rámec tohoto hlavního tématu samozřejmě ten návrh obsahuje i tu část, která směřuje k tomu, abychom na úrovni státu ponechali pouze didaktické testy a vrátili třeba slohovky nebo v případě jazykových zkoušek i to přezkoušení zpět na školy. Myslím si, že je to krok rozumný, stát by si měl zachovat kontrolní funkci přes didaktické testy, přes nějakou základní laťku. A tu důvěru, tu možnost přizpůsobit zkoušku by měl vrátit, samozřejmě v zákonných mantinelech, vrátit zpátky školám. Děkuji za úvodní slovo.

tyrjir řekl(a)...
6. prosince 2019 18:39  

Tak tohle je tedy ministr školství České republiky, který podle mého názoru v MŠMT zpackal, co mohl. Například přípravu státní Strategie vzdělávání 2030+ zadal aktivistickému expertnímu týmu, který zobe z ruky aktivistickýn neziskovkám Eduin a Eduzměna. Zrušil Revizi RVP, Zrušil Národní ústav pro vzdělávání.

Jsem dojat, že pan ministr nezrušil matematiku úplně a že ví alespoň to, že maturita sama žáky matematiku nenaučí. Škoda, že věci, které tento ministr v MŠMT dělá, postrádají dost často odbornost i elementární logiku.


ZPACKAT, CO JDE, A PAK NAVRHOVAT, ŽE VE ZPACKANÉM ŠKOLSTVÍ NEMÁ SMYSL ZKOUŠET VÝSLEDKY VÝUKY A CHTÍT O TOM VŠEM TŘEBA JEŠTĚ DESET LET DISKUTOVAT....

MYSLÍTE, ŽE PŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ODVOLÁ MINISTRA ŠKOLSTVÍ?

K tomu viz např.

JAK SI VEDOU NÁČELNÍCI AKTIVISTICKÉHO KMENE V MŚMT ČR PŘI TVORBĚ STÁTNÍ STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ 2030+?
http://www.ceskaskola.cz/2019/11/hlavni-smery-vzdelavaci-politiky-cr-do.html#comment-556688884042872931

J.Týř

Lenka Pokorná řekl(a)...
6. prosince 2019 18:54  

"Studie České školní inspekce jednoznačně ukazuje, a my na to budeme reagovat změnou rámcových vzdělávacích programů, že to, co je napsáno v rámcových vzdělávacích programech, nebývá odučeno na úrovni všech studentů. Prostě nestíhá se to. Stíhá se to možná odvykládat, nestíhá se to procvičit."

Jak je možné, že se učivo matematiky nestíhá probrat, když před zavedením RVP se na gymnáziích stíhal i diferenciální počet, který už v RVP není, a když před cca 40 lety jsme my stihli probrat i matice a determinanty nad rámec tehdejšího povinného učiva? Není to náhodou tím, že se blbne s projekty, výjezdy do zahraníčí a dalšími akcemi natolik, že hodiny, které jsme my kdysi strávili nacvičováním spartakiády byly proti tomu hadr?

Jiří Klabal řekl(a)...
6. prosince 2019 19:41  

Před 15 lety šlo naučit trojnásobek toho, co se dnes údajně nestíhá. Bezpochyby je to kvalitou a přístupem dnešních pohodlných žáků, kterým raději umetáme cestičku odkládáním maturity apod. Tento logický a empiricky ověřený argument si však pan Plaga (a mnozí další) odmítají přiznat...

tyrjir řekl(a)...
7. prosince 2019 2:56  



PLAGOVA AKTIVISTICKÁ GRILOVAČKA
aneb
MINISTR ŠKOLSTVÍ SABOTUJE VLÁDNÍ PROHLÁŠENÍ Z ROKU 2018?


Vládní prohlášení z června 2018 nám slíbilo:

Provedeme úpravy Rámcových vzdělávacích programů, aby byly jasné a závazné očekávané výstupy vzdělávání. V první řadě je nutné upravit RVP v oblasti matematiky, jazyků a ICT.

https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/#Vzdelavani_veda_a_vyzkum

Na tenhle vládní slib ministr školství Plaga očividně aktivisticky "zvysoka kašle" a všechny nás už od prosince 2018 až dodnes griluje svým aktivistickým "sabotováním" Vládního prohlášení 2018:

„Revize RVP musí být udělaná pořádně, ne rychle, a já se od vás klidně nechám grilovat za to, že jsem zářijový termín nedodržel. Stejně tak chci v novém roce diskuzi k vzdělávacím programům více otevřít. Během ledna nebo února sezveme učitele i další odborníky z praxe. Pozveme EDUin, EDULAB nebo i Pedagogickou komoru a další. Na společné konferenci chceme ukázat, jak celá věc probíhá a jaká je ta naše ideová představa,“ říká ministr.

http://www.ceskaskola.cz/2018/12/ministr-plaga-revize-rvp-se-promeni-v.html

Po tomto veřejném prohlášení jmenoval ministr školství ten aktivistický tým pro Strategii vzdělávání 2030+ a po tomto prohlášení Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) zpackal Revizi RVP, ministr školství zrušil NÚV a v tomto týdnu i ve Sněmovně navrhl odklad povinné maturity z matematiky. Sněmovna ten hloupý návrh odmítla zrychleně projednat a odložila to na příští rok...

Co udělá předseda vlády s tímto vědomým neplněním vládního prohlášení a nedodržením ministerské odpovědnosti vůči školství? Ogriluje ho nebo třeba odvolá? Anebo bude Plagovo MŠMT personálně propojené s aktivisty z Eduinu a Eduzměny dál v českém školství řádit jako jakási aktivistická "Cerná ruka"?

K tomu viz např.

JAK SI VEDOU NÁČELNÍCI AKTIVISTICKÉHO KMENE V MŚMT ČR PŘI TVORBĚ STÁTNÍ STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ 2030+?
http://www.ceskaskola.cz/2019/11/hlavni-smery-vzdelavaci-politiky-cr-do.html#comment-556688884042872931

Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2019/05/expertni-skupina-nabizi-cile-strategie.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/04/stale-vice-bohatych-lidi-firem.html

J.Týř



Petr Portwyn řekl(a)...
7. prosince 2019 7:12  

Paní Pokorná
Kdyby jen spartakiáda. Na gymnáziu jsme chodili cca měsíc místo učení sbírat brambory (Semilsko, 80. léta). A stihlo se to.

Milan Keršláger řekl(a)...
7. prosince 2019 21:00  

Nestíhá se diferenciální počet přesně proto, proč se nestíhá krasopis (přeji vám vidět sešity mého dědy, tak nevypadají dnes ani učebnice!).

Na ZŠ chodí děti, které dříve nechodily (zvláštní školy), což výuku brzdí. Na gymnázium (maturitní SŠ) už nechodí zlomek, ale vysoká procenta populace (nutně i s nižší schopností učit se, nižší vnitřní motivací). Objem učiva se nafoukl o nové poznatky (fyzika), případně pád železné opony (dějepis, občanka, zeměpis), některé předměty jsou nové (informatika), i technologie (počítače, internet), proměnily se sociální interakce (sociální sítě, mobilní telefony, elektronické knihy, SMS, ...)

Nezbyde tedy stejně jako dříve škrtat a to radikálně. A to úplně stejně, jako se už škrtalo dříve (např. latina, deskriptivní geometrie, krasopis, katechismus, logaritmická pravítka, kalamáře, husí brky atd.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.