EDUin: S „aplikačními úlohami“ z matematiky má při maturitě potíže i velká část studentů gymnázií a lyceí

čtvrtek 19. prosince 2019 ·

Analýza výsledků maturitního testu z matematiky, kterou pro ministerstvo školství zpracoval Cermat, ukazuje, že některé typy úloh dělají problémy maturantům ze všech typů škol, včetně gymnázií a lyceí. Vedle úloh testujících zvládnutí těžšího učiva jsou to úlohy, které jsou v tomto materiálu pojmenovány jako slovní.




Materiál ministerstvo zveřejnilo na svém webu na podnět Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data - odtajněno. Zpracovat si ho nechalo před tím, než ministr oznámil svůj záměr odložit zavedení povinné maturity ze tří předmětů, včetně matematiky. Z údajů vyplývá, že i když didaktický maturitní test jako celek není pro absolventy gymnázií a lyceí příliš velkou výzvou, u některých konkrétních úloh to neplatí. Jde z velké části o tzv. aplikační úlohy, které vyžadují, aby maturant přečetl zadání, analyzoval problém a zvolil vhodné matematické řešení.

Shrnutí výsledků maturitních testů z matematiky z dílny Cermatu není jediným materiálem, který v posledních dnech poukázal na to, že se u žáků během školní docházky nedaří optimálně rozvíjet schopnosti potřebné pro rozpoznání a řešení problémů nejen v matematice, ale obecně v přírodovědných oborech. K podobným závěrům dospěla publikace, ve které Česká školní inspekce (ČŠI) minulý týden uvolnila testovací úlohy z mezinárodního šetření PISA 2015 věnovaného primárně přírodovědné gramotnosti. ČŠI v této publikaci vedle zveřejnění testovacích otázek shrnuje i poznatky ze seminářů, během nichž představovala výsledky testů PISA 2015 a TIMSS 2015 učitelům různých aprobací z různých typů škol.

„ČŠI konfrontuje výsledky v testech a testy samotné se školní praxí a popisuje výstupy z debat s učiteli, které nad výsledky po roce 2016 vedli. Považuji to za velmi důležitou sondu do výuky matiky, fyziky a chemie,“ říká k tomu analytik EDUin Štěpán Kment.

Podle ČŠI ovlivnila výsledky českých dětí v testech přírodovědné gramotnosti i podoba běžných školních testů, které ověřují především schopnost aplikovat vzorečky, zatímco testy PISA požadují kriticky vyhodnotit informace, vytvářet vlastní hypotézy, chápat vědecký výzkum nebo interpretovat data.


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

18 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
19. prosince 2019 10:53  

Problém není často v matematice, ale v porozumění textu. Tedy v českém jazyce chabé slovní zásobě.

Radek Sárközi řekl(a)...
19. prosince 2019 13:55  

Náročnější úlohy jsou prostě těžší a žáci jsou v nich méně úspěšní - k tomu není zapotřebí žádných analýz...

Petr Portwyn řekl(a)...
19. prosince 2019 14:08  

Ono je to i v tom, že v reálném životě žáci problémy prakticky neřeší, krom citových.
V době nadbytku a pohlcení mačkáním tlačítek nemají potřebu něco sami vyrábět.

Jestliže škola je jediným prostorem, kde mají žáci něco řešit, celkem logicky jsou výsledky horší.

L.snirch řekl(a)...
19. prosince 2019 15:27  

Problém je, že ty "náročnější úlohy" jsou jednoduché úlohy, pokud umíte nacvičenou látku aplikovat, což je cíl vzdělávání. K čemu mi je našprtané něco, co neumím použít.
Ale tyto jednoduché aplikační úlohy nezvládají ve velké většině ani studenti gymnázii.
A to je problém, ne že ne.
A velký.
Pan ministr má v tomto naprostou pravdu.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. prosince 2019 15:55  

To se shodneme pane Šnirchu, že to problém je. My všichni o něm dávno víme, obzvláště v době masového nástupu blábolivých oborů a lenosti v myšlení. Ale nezpůsobila ho státní maturita. Ta ho naopak pomohla odhalit i pro ty, kteří by se bez ní domnívali, že kritické myšlení je totéž co volná diskuse o "uprchlící".


A bez povinné maturity z matematiky se to nezlepší, protože se většina tak nějak podvolí té lenosti v myšlení a půjde cestou nejmenšího odporu - byť za cenu nižších budoucích výdělků.

L.snirch řekl(a)...
19. prosince 2019 16:10  

Všichni o něm víme, to se shodneme.
Jednotná státní maturita ten problém prudce zhoršuje (krom toho že jej odhaluje) - tady se neshodneme. Proč, to ode mě víte, ale nevezmete to.
Povinná maturita to ještě zhorší. Tady se opět neshodneme.

Radek Sárközi řekl(a)...
19. prosince 2019 16:28  

Aplikační úlohy z matematiky jsou součástí šetření PISA, kde je Česká republika v matematické gramotnosti nad průměrem států OECD.

Oldřich Botlík řekl(a)...
19. prosince 2019 18:05  

Poslanec Jakub Michálek ve včerejší rozpravě k novele školského zákona (oficiální přepis stenozáznamu)

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mně se tady hrozně líbila ta vystoupení k tomu, že musíme podporovat gramotnost v oblasti matematiky. Já tohleto také podporuji. A vzhledem k tomu, že v každé dobré společnosti je potřeba jít příkladem, tak navrhuji, abychom si vyhlásili takovou challenge, takovou výzvu, že třeba pod vedením pana ministra školství bychom si v každém poslaneckém klubu udělali zkušební test z matematiky a podle jednotlivých poslaneckých klubů bychom to potom tedy zveřejnili, jestli jdeme příkladem té naší společnosti. Za předpokladu, že tedy projde to, že zůstane povinná maturita z matematiky. Já jsem pro. Myslím si, že se na to zvládneme připravit i v našem poslaneckém klubu. Já mám matematiku rád, já se na to těším. A věřím, že i další poslanecké kluby, které tak podporují, aby se všem zavedla povinná maturita, nebo resp. aby tedy zůstala povinná maturita z matematiky, aby tam nebyla ta volba, tak se k tomu směle přihlásí. Já vidím, že někteří už se na to teď těší.

J. Michálek vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Ve volném čase se věnuje činnosti v akademické samosprávě na Univerzitě Karlově, kde je členem Ediční komise MFF UK a Ediční komise AS UK. Zajímá se o českou operu a ústavní právo. (Wikipedie)

Lenka Pokorná řekl(a)...
19. prosince 2019 21:12  

"pod vedením pana ministra školství bychom si v každém poslaneckém klubu udělali zkušební test z matematiky a podle jednotlivých poslaneckých klubů bychom to potom tedy zveřejnili, jestli jdeme příkladem té naší společnosti."

Já myslím, že by byl docela zajímavý i test z češtiny, protože výrazové prostředky pana Michálka jsou naprosto úžasné. A to ještě nemluvím o výrazových prostředcích předsedy vlády.

Oldřich Botlík řekl(a)...
19. prosince 2019 21:58  

Musím se pana Michálka zastat.

To, co jsem zkopíroval, je neredigovaný přepis stenozáznamu jeho vystoupení předneseného velmi pravděpodobně spatra. Každý novinový editor by ten text bez problémů a na jedno či dvě čtení upravil tak, že byste proti němu nemohla nic namítnout.

Když si přečtete přepisy stenozáznamů vystoupení ostatních poslanců a poslankyň, zjistíte, že jsou na tom podobně (pokud mluvili spatra). A kdybyste jejich vystoupení slyšela, rozhodně by nepůsobila tak rušivě. Je to prostě tak, že neredigovaný přepis vystoupení člověka, který mluví spatra, nebývá přímo tisknutelný.

Občas mě pozvou do rozhlasu. Redaktoři (třeba v Radiožurnálu Plus) bývají perfektně připraveni a od štábu pořadu mají kvalitní písemné podklady, které z velké části čtou. Někdy samozřejmě musejí improvizovat, ale jednak jsou školenými mluvčími, jednak i nadále využívají aspoň části textů, které jim připravili. Když potom ten pořad poslouchám ze záznamu, nepozoruji mezi projevem redaktora a projevem svým žádný dramatický rozdíl. K pořadu se ale následně vytváří doprovodný článek, který vypichuje podstatné části rozhovoru. Víceméně doslova -- pracují ve spěchu. Protože však mluvím spatra celou dobu, zatímco redaktor vlastně téměř nikdy, vždycky si pak při čtení -- na rozdíl od poslechu -- kvůli svému projevu připadám trapně.

Premiérův slovní projev -- po stránce obsahové i formální -- patří do úplně jiné kategorie než slovní projev pana Michálka.

Lenka Pokorná řekl(a)...
19. prosince 2019 22:13  

Jen se jich nezastávejte a šup na ně s tím didaktickým testem z češtiny, ať se národ pobaví.

Lenka Pokorná řekl(a)...
19. prosince 2019 22:26  

A přiznejme si, že výrazové prostředky např. P. Fialy, M. Kalouska, M. Zemana či L. Zaorálka i v neredigovaném přepisu stenozáznamu jsou o několik levelů výš. A přiznám se, že mne trošku děsí i výrazové prostředky některých vysokoškolských a středoškolských učitelů, kteří zde přispívají do diskuzí. Za některé příspěvky by se před cca třiceti lety styděl i žák devátého ročníku ZŠ.

L.snirch řekl(a)...
19. prosince 2019 22:32  

"Jen se jich nezastávejte a šup na ně s tím didaktickým testem z češtiny"
Pokud to povede k jeho následnému zrušení, jsem pro. :-)

Mě děsí spíše obsahová prázdnota a plytkost, než nedokonalé výrazové prostředky.
A té si v Parlamentu užijeme více než ve školní třídě.
Protože navíc ještě okořeněno falší a pokrytectvím.
Čest těm pár, které má cenu poslouchat pro noblesu slova a hutnost myšlenek.

Lenka Pokorná řekl(a)...
19. prosince 2019 22:44  

"Jen se jich nezastávejte a šup na ně s tím didaktickým testem z češtiny"
Pokud to povede k jeho následnému zrušení, jsem pro. :-)"

Vy bojujete za zrušení parlamentu? :O Tak daleko bych přece jenom nešla.:) Jen ať si chlapci tlachají.

L.snirch řekl(a)...
20. prosince 2019 5:59  

I dámy tlachají, kdyby jen pánové.
Já bych Parlament jako obrázek společnosti nechal. Sebereflexi potřebujeme.
Zato DT společné maturity jsou čertovým vynálezem, z kterého není vůbec nic.
Jen mnoho byrokracie a sta milión ročně v čudu.
Leda tak, že v rámci zkoušky dospělosti si stát vyrábí z našich daní své nové rebely, to logiku dává. A pokud DT z nich rebely nevyrobí, tak co už?

Jiri Janecek řekl(a)...
20. prosince 2019 7:02  

"Podle ČŠI ovlivnila výsledky českých dětí v testech přírodovědné gramotnosti i podoba běžných školních testů, které ověřují především schopnost aplikovat vzorečky, zatímco testy PISA požadují kriticky vyhodnotit informace, vytvářet vlastní hypotézy, chápat vědecký výzkum nebo interpretovat data."

No, CSI by se mohla napred trochu zlepsit v chapani vedeckeho vyzkumu a interpretaci dat, nez se pusti do analyzy dusledku beznych skolnich testu…

Prijde mi, ze ve sve vyrocni zprave predvadi jen schopnost konstruovat sloupcove grafy a porozumeni sledovanym jevum tam nejak chybi.

Petr Portwyn řekl(a)...
20. prosince 2019 9:51  

Když se řekne A, má se říci i B.
O aplikace nestojí ani žáci. Že je to obtížnější, než naučit se vzoreček, to víme všichni. Žák jde cestou menšího odporu, raději se naučí nazpaměť,
Mám kamarádku výtvarnici na ZŠ. V posledních letech - strašně nerada - musí dětem dávat "kuchařku". Samy to už nezvládnou tak, jak ty před nimi.

Sám mám stejnou zkušenost. Mám rád problémové úlohy, kombinace pokus-výpočet-závěr apod. Reakce dětí? "Vy tam zas budete dávat ty svý logiky", řekla mi kdysi jedna žákyně.

EDUin hlásá názor, že děti vědí nejlíp, co je pro ně dobré. A děti chtějí ty vzorečky...

Petr Portwyn řekl(a)...
20. prosince 2019 10:00  

Pan Vaněk tu uvádí chabé porozumění textu jako jednu z příčin. Naprosto souhlasím.
Tomáš Jerje, mladý a inteligentní učitel z Liberecka, v rámci výzkumu zadával dětem slovní úlohy z fyziky v různých formách. Kdyby si děti mohly vybrat, daly by přednost jednoduchým úlohám "zadané veličiny + dosazení do vzorečku = výsledek". Hlavně žádné velké čtení a přemýšlení nad textem...



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.